Mediální revue

19. srpna 2010, 16:51 - (red)
19. srpna 2010, 16:51

Dvaatřicáté pokračování

LAPHAM’S QUARTERLY

Dioklés versus Tiger Woods Loni na podzim americký čtrnáctideník Forbes uvedl, že golfista Tiger Woods se zanedlouho stane prvním sportovcem, který za svou závodní kariéru získá více než miliardu dolarů (zhruba 19,5 miliardy korun). Mýlil se však, napsal americký čtvrtletník. Lépe než on byli placeni vozatajové ve starověkém Římě, na jejichž závody koňských čtyřspřeží přišlo za týden až čtvrt milionu diváků.
Nejlépe placeným vozatajem v té době a ve skutečnosti i sportovcem v celých dějinách byl Gaius Appuleius Dioklés. Ten za 24 let, během nichž závodil, vydělal 35,863120 milionu sesterciů, starověkých římských mincí, jež byly nejprve ze stříbra a později z bronzu. Tento údaj uvádí nápis na pomníku v Římě, který nechali postavit jeho soupeři a ctitelé v roce 146 našeho letopočtu při příležitosti ukončení jeho závodní činnosti ve věku „42 let, 7 měsíců a 23 dnů“ a v němž je oslavován jako „šampion všech vozatajů“.
Tato částka byla pětkrát vyšší, než kterou za stejné období získali nejlépe placení správci římských provincií. Zaplatilo by se za ni veškeré obilí dodané do Říma za celý rok nebo platy všech řadových římských vojáků za 2,4 měsíce na vrcholu rozmachu říše. Ve srovnání s tím by současné platy všech řadových amerických vojáků za stejné období přišly na patnáct miliard dolarů (zhruba 292,5 miliardy korun). Tiger Woods by si podobnou částku pravděpodobně nevydělal, ani kdyby neměl současné problémy.

STERN

Hitlerův dluh Německo bude muset v USA před soud kvůli dluhům, které ve třicátých letech minulého století přestal splácet Adolf Hitler. Spolkovou republiku Německo (SRN) zažalovala americká společnost World Holdings. Ta tvrdí, že vlastní dluhopisy v hodnotě 208 milionů dolarů, které krátce po první světové válce získali američtí investoři. Celkově – i s úroky – chtějí floridští byznysmeni na SRN vysoudit více než 450 milionů dolarů. Kauzou se v nejbližší době začne zabývat soud v Miami.
Vláda meziválečného Německa, takzvané Výmarské republiky, vydala po roce 1918 státní dluhopisy, aby byla schopná financovat obnovu země zničené válkou. Část obligací se dostala do USA. V roce 1933 se však ujal moci Adolf Hitler a zastavil veškeré platby, které měly směřovat k zahraničním věřitelům. „Takové dluhopisy mají buď historickou hodnotu pro sběratele, nebo skutečnou,“ prohlásil šéf společnosti Exotix USA, která obchoduje s netradičními obligacemi. Dle něho by se finanční hodnota německých meziválečných obligací nejspíš odvodila z výše tehdejších úroků a nárůstu ceny zlata.

NEWSWEEK, ASIA TIMES

„Šedé“ čínské bohatství Až třetina všech příjmů v Číně – 1,4 bilionu dolarů – prý zůstává skryta státním úředníkům. Většinu tohoto „šedého bohatství“ má přitom na svědomí deset procent nejbohatších Číňanů. Zjistili to analytici Čínské společnosti pro ekonomickou reformu. Obrovský nárůst bohatství některých prominentních čínských rodin přináší pompézní životní styl, který si nezadá s nevkusem západních rapperů. Vše je buď ze zlata nebo minimálně s logem drahé značky. Před exkluzivními nočními kluby parkují nejdražší automobily včetně Lamborghini, Ferrari nebo Bugatti Veyron. Jejich majiteli jsou dle amerického filmového dokumentaristy Ole Schella takzvaná princátka – mladí muži okolo 30 let, jejichž rodiče využili po Kulturní revoluci situaci a „nenápadně“ se dostali k obrovským majetkům. O bohatnutí nejlidnatější země na světě také svědčí, že v ní roste trh s kokainem. Tento vývoj se však nezamlouvá celé čínské elitě.
Počet Číňanů, jimž je povoleno vycestovat na Západ a kteří se rozhodnou v novém působišti zůstat, se totiž v posledních pěti letech zvýšil. Jde o nejvzdělanější a nejchytřejší občany, z čehož nemají radost čínští komunisté. Mimo svou vlast dnes žije ve světě zhruba 45 milionů Číňanů. Tento trend začal na konci sedmdesátých let a zrychlil se v polovině devadesátých. První vlnu emigrantů paradoxně tvořili zkorumpovaní vládní úředníci, kteří se svými rodinami a nově nabytým majetkem hledali útočiště mimo Čínu.

THE ATLANTIC

Ind, mobil a zemědělství Indický inženýr Santoš Ostwal si z dětství před 30 lety pamatuje svého jednonohého dědečka, který musel pravidelně podnikat dlouhou a náročnou cestu na rodinné pole, aby je zavlažil. Přístup k vodě a elektřině byl sporadický a práce těžká. Ostwal proto vymyslel, jak indickým zemědělcům ulehčit. Vyvinul mobilní aplikaci Nano Ganes, která funguje jako dálkový ovladač vodních pump. Zařízení přijde na dvanáct až 268 dolarů a propojí se s mobilním telefonem a pumpou. Chce-li farmář začít kropit, zvolí na telefonu kód a vodní pumpa začne fungovat. Vynálezu si už loni všimla finská společnost Nokia a ocenila jej ve své inovační soutěži nejvyšší cenou.
Indický ekonomický think tank si zase uvědomil, že se používání mobilů na indickém venkově může ještě zvýšit. Vypracoval proto studii, dle níž by farmáři v odlehlých oblastech mohli prostřednictvím mobilního telefonu sledovat například předpověď počasí. Technologická společnost Tata začala testovat program, jenž by indickým zemědělcům umožnil vyfotit plodiny zasažené třeba plísní a snímek odeslat odborníkům, aby chorobu diagnostikovali.

DIE WELT

Bezzubí netvoři Všechny země Evropské unie se pravděpodobně shodnou, že by Řecko mělo šetřit. To však má jiný plán. Buduje největší armádu v Evropě. Atény již dlouhou dobu pilně zbrojí proti sousednímu Turecku a za armádu utratí více než jakýkoli jiný evropský stát. Řecko má rekordních 133 tisíc vojáků na jedenáct milionů obyvatel.
Řekové nakupují nejen lodě, ponorky a letadla, ale i tanky. V současnosti vlastní 1612 tanků a téměř tisíc je německé výroby. Za tanky Leopard 1 a Leopard 2 sice řečtí politici zaplatili více než dvě miliardy eur, ale jsou jim k ničemu, protože na munici jim už nezůstaly peníze. „Jejich hodnota je nulová,“ informuje aténský expert Periklis Zorzovilis. A dodává: „V minulých osmi letech sice bylo mnoho pokusů munici koupit, ale dosud se to nepodařilo.“ Před podpisem smlouvy vždy prý buď padne ministr obrany nebo celá vláda. To by se však mělo v nejbližší době změnit. Řekové totiž chtějí pro své bezzubé netvory koupit 85 tisíc granátů. Jeden by měl přijít na 9200 eur. Zajímavá investice.

THE DAILY TELEGRAPH

Nárůst částečných úvazků To, o čem se hovoří od osmdesátých let, nastalo. Lidé na Západě začínají více pracovat na částečný úvazek, přičemž takových zaměstnání mají několik. Tento trend dokazují i oficiální statistiky. Ve Velké Británii žije 62 milionů lidí, z nichž nyní na částečný úvazek pracuje 7,6 milionu. Nárůst takzvaných zaměstnanců na částečný pracovní úvazek má dvě hlavní příčiny.
První, bezprostřednější, je ekonomická krize. Ta především zaměstnavatele v soukromé sféře donutila k flexibilnějšímu nastavení pracovních hodin. Druhým, dlouhodobějším důvodem jsou takzvaní babyboomers – vysoký počet lidí, kteří se narodili v letech těsně po druhé světové válce. Ti by se měli dožívat vysokého věku a začínají postupně odcházet do penze. Přesněji řečeno, měli by odcházet. Ekonomické důvody je však nutí dále pracovat, a proto se poohlížejí po přivýdělku.

STERN

Němci, darujte! Američtí miliardáři se rozhodli věnovat polovinu svého bohatství na charitu. To se zalíbilo nejen chudým lidem, ale i německým politikům. Němečtí boháči, darujte i vy, žádají představitelé Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) a Zelených. „Je to skvělý vzor. Kdo může darovat, ať daruje,“ požadovala v listu Passauer Neue Presse šéfka Zelených Claudia Rothová. „Bohatí mají sociální zodpovědnost, které snadno neuniknou,“ míní i Carsten Schneider z SPD. Dle něho jde o skvělou příležitost vrátit něco společnosti.
Německé miliardáře prý osobně kontaktoval i „otec“ darovací kampaně Bill Gates. Odmítli ho však. „Pro Němce to je příliš okázalé gesto,“ konstatoval jeden z miliardářů, který nechtěl být jmenován. S akcí také nesouhlasí hamburský loďař Peter Krämer: „Dárci nahradí stát a budou rozhodovat, kam potečou, či nepotečou peníze. To se mi nelíbí.“ Naopak miliardářské rodiny Ottových a Fielmannových souhlasí. Dle nich nestačí jen platit daně.

BILD

Konec dovolené v Německu U Baltského moře by se už měli začít připravovat na prázdné plážové koše. Hospodářské sdružení Spolkové republiky Německo totiž chce německým zaměstnancům výrazně snížit počet dnů dovolené. Dle sdružení by se dovolená měla již v příštím roce zkrátit o dva týdny. Odůvodnění je prosté.
Čtyři týdny dovolené naprosto stačí a navíc by to pozitivně podpořilo současný růst německého hospodářství. „Šest týdnů je příliš,“ stěžuje si předsedkyně představenstva Ursula Frerichsová. Dle ní by se nové nařízení mohlo vyzkoušet již v roce 2011. A dodává: „V současné situaci musíme všichni zredukovat své nároky.“ S návrhem souhlasí i německý svaz podnikatelů BVMW. „Konečně mají firmy zase zakázky. Teď nutně potřebujeme každou pracovní sílu,“ podpořil svou kolegyni prezident BVMW Mario Ohoven.

Text do rámečku:
1,28 miliardy dolarů

je částka, která by se dle posledního průzkumu společnosti eMarketer měla letos vydat na reklamu na sociální síti Facebook.
TechCrunch

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče