Mediální revue

31. srpna 2010, 16:44 - (red)
31. srpna 2010, 16:44

Čtyřiatřicáté pokračování

DIE ZEIT Vzácný odpad

V Německu se právě rodí nový trend, takzvaný urban mining. Skládka malého městečka Hechingen je v posledních dnech obklopena vědci. V 1,7 milionu kubických metrů odpadů pátrají po stále vzácnějších surovinách. Skládka je plná fosfátu, jehož cena dnes po celém světě stoupá, v akumulátorech je lithium a staré počítače jsou plné cenných kovů. V rámci zcela ojedinělého projektu vědecký tým vrtá až do hloubky padesáti metrů a nabírá vzorky na testy. „Jedná se o začátek nové éry. Odpad bude v budoucnosti brán coby důležitý zdroj surovin,“ tvrdí vědec Frank Steinwender z německého výzkumného střediska Fraunhofer Institut. „Vzácné suroviny jsou v budovách, automobilech a elektronice v podstatě jen zaparkovány a mohu být kdykoliv znovu použity,“ dodává Steinwender. Vzhledem k jejich nedostatku se tedy podle vědců již brzy začneme s velkým zájmem hrabat ve starých skládkách. Nahrává tomu i fakt, že lidstvo podle některých expertů čeká takzvaná dekáda drahých surovin. Bavorská hospodářská komora nechala koncem minulého roku sestavit index rizikových surovin. Hned čtrnáct jich bylo označeno červeně. To znamená, že jsou natolik žádané, že se v příštích letech stanou vzácností. Patří k nim například i lithium a chrom.

GIZMODO.COM Nahotinky a kokain

Peprné scény mohou do kina. Na tom se po několikaměsíčním dohadování shodli producenti filmu o Facebooku „Život online“ s vedením největší sociální sítě na světě. Šéfům webového systému, jehož hodnota se odhaduje na 33 miliard amerických dolarů, se původně nelíbila scéna, v níž polonahá děvčata nabízejí jednomu z manažerů koncernu dávku kokainu. A ještě pro zpestření navrhují, aby zakázanou látku šňupl přímo z jejich obnaženého poprsí. Snímek je inspirován knihou Bena Mezricha The Accidental Billionaires: The Founding of Facebook, a Tale of Sex, Money, Genius and Betrayal. U nás vyšla pod názvem Miliardáři z Facebooku: Příběh zakladatelů společnosti plný sexu, peněz, geniality a zrady.

STERN Silná lobby

Přes 40 vrcholových manažerů z Německa se vyslovilo proti plánované „jaderné“ dani kancléřky Angely Merkelové. V novinovém inzerátu daň ostře kritizují například generální ředitel Deutsche Bank Josef Ackermann, šéfové řady velkých firem jako chemického koncernu BASF, oceláren ThyssenKrupp, maloobchodní sítě Metro, železničního podniku Deutsche Bahn i ředitelé velkých energetických koncernů E.ON, RWE, EnBW a Vattenfall. Svůj podpis připojil dokonce manažer národního fotbalového mužstva Oliver Bierhoff. „Nová daň ohrožuje nutné investice do budoucnosti,“ tvrdí bossové v rámci novinové kampaně. Kancléřka však výzvu ke stažení důrazně odmítá. Podle ní daň přinese do státního rozpočtu miliardy, jež Německo v současné situaci nutně potřebuje. Merkelová doufá, že zdanění jaderných elektráren ročně zajistí do státního rozpočtu dodatečných 2,3 miliardy eur. Proti návrhu spolkového kabinetu již týdny protestují čtyři velké německé energetické podniky, které se na produkci elektřiny v zemi podílejí asi 80 procenty. Ty dokonce pohrozily vládě, že některé jaderné elektrárny předčasně odstaví.

DIE WELT Důchod in memoriam

Řecko nepřestává překvapovat. Nedávno jsme se dozvěděli, že i přes to, že by mělo šetřit, buduje největší armádu v Evropě. Minulý týden se zase ukázalo, že tam důchod dostávají stovky penzistů, kteří jsou již dávno po smrti. Řecké ministerstvo práce a sociálních věcí odhaduje, že by mohlo být až tisíce takových případů. Podle aktuálních statistik by totiž v Řecku mělo být 8500 důchodců starších sto let. To však je jasný nesmysl. „V příštích týdnech zahájíme důkladnou kontrolu,“ oznámil náměstek ministra práce a sociálních věcí Jorgos Kutrumanis. Navíc podotkl, že stát podnikne právní kroky proti všem, kteří „zapomněli“ nahlásit smrt svých blízkých, a zastavit tak důchodové dávky.

MAIL ONLINE Ubylo bohatých Britů

Britský deník přinesl výsledky studie společnosti Datamonitor, podle níž se v zemi vlivem krize podstatně snížil počet lidí, které sociologové označují jako „bohaté“. Tímto adjektivem se mohou pyšnit Britové, kteří disponují hotovostí, úsporami, akciemi nebo dluhopisy v minimální výši 30 tisíc liber (zhruba 900 tisíc korun). V roce 2007 – než finanční krize naplno vypukla – žilo za kanálem La Manche těchto lidí zhruba 7,9 milionu. Na konci loňského roku už jich bylo jen 7,2 milionu. Jen v Londýně pak klesl počet bohatých lidí z 1,6 na 1,39 milionu. Důvodem majetkového „sešupu“ byla jednak zvýšená nezaměstnanost, kvůli níž začala řada dříve úspěšných Britů žít z úspor, a také pokles cen akcií. O peníze přitom nepřišli jen mladí manažeři z londýnské City. Postiženou skupinou byli i starší lidé, kteří své úspory na penzi drželi v akciích „bezpečných“ společností, jako jsou Lloyds Banking Group nebo Royal Bank of Scotland. Každý člověk přišel podle Datamonitoru vlivem recese průměrně o 11 300 liber (zhruba 340 tisíc korun).

ISN Mongolsko si chrání nezávislost Rozsáhlá asijská země s ohromujícím nerostným bohatstvím, jež je známa jurtami a zkvašeným kobylím mlékem, si popudila sousední Čínu. Mongolští politici totiž rozhodli, že chystaná železniční trať, která má přepravovat uhlí z největšího mongolského dolu Tavan Tolgoi, nepovede přímo do Číny, jak bylo původně plánováno. A to i přes to, že právě nejlidnatější země světa většinu uhlí z Mongolska nakonec asi koupí. Namísto toho se trať napojí na existující vnitrostátní železniční systém. Důvod je jasný: snaha odclonit co nejvíce čínský ekonomický a politický tlak. Nová trať je výrazně dražší než původní cesta přímo do Číny. To je také důvod, proč její výstavbu nedoporučovaly Mongolsku mezinárodní finanční instituce. Tamní politici se ale rozhodli jít proti proudu. „Nová politika razantně podpoří ekonomický rozvoj Mongolska. Namísto abychom suroviny přepravovali přímo na jeden z trhů, budou v naší zemi pracovní místa a produkce s přidanou hodnotou,“ prohlásil mongolský ministr dopravy Battulga Chaltmá.

THE INDEPENDENT Striptérky s titulem

Z Velké Británie pochází studie zaměřená na průzkum životního štěstí striptérek. Její autorky, socioložky Teela Sandersová a Kate Hardyová z univerzity v Leedsu, došly k závěru, že k hanbatému tanci v nočních klubech nevede mladé dívky ani tak užívání drog nebo nátlak, jako pružná pracovní doba a dobrý výdělek. Britské ženy, v jejichž popisu práce je takzvaný lap dancing, si domů ročně odnesou až 48 tisíc liber (asi 1,4 milionu korun). Každá čtvrtá má podle studie vysokoškolský titul. Řada z nich chce být herečkami, modelkami nebo „umělkyněmi“ a striptýz berou jen jako přestupní stanici k vysněnému povolání. Absolventky univerzit – často humanitních oborů – také chodí dělat striptýz, protože srovnatelně placenou práci ve svém oboru prostě neseženou. Všechno však zase tak růžové není: výzkumnice zjistily, že hodně striptérek má obavy o svoji bezpečnost a musí čelit vykořisťování od zaměstnavatelů.

NEWSWEEK Dobroučké ropné krevety Americký magazín vystoupil na obranu nebohých rybářů, jejichž úlovky z Mexického zálivu dnes kvůli úniku ropy nechtějí Američané jíst. Dost na tom, že je před pár lety zasáhl hurikán Katrina a nyní blamáž společnosti British Petroleum. V posledních patnácti letech navíc američtí rybáři museli z 90 procent vyklidit místo thajským, čínským, indickým a ekvádorským konkurentům, jejichž produkce zaplavila americký trh. V těchto zemích jsou však krevety masově chovány v těsných nádržích často sloužících jako živná půda pro bakterie a parazity. Aby se množení těchto „neřádů“ zabránilo, přidávají se do nádrží koňské dávky antibiotik a fungicidů. Krevety z Mexického zálivu jsou ve srovnání s tím podle magazínu nezávadné.

USA TODAY Duhová školka

Každé čtvrté pětileté dítě v USA, jež se letos chystá do školky, je hispánského původu. Celkově bude letošní průměrná třída v mateřské školce „méně bílá, méně černá, více asijská a mnohem více hispánská“ než před deseti lety. Výrazné společenské změny popsal americký deník USA Today. Hispánských dětí dnes v USA žije dvakrát tolik než černošských. A množství „bílých“ dětí v USA se snížilo z 59 procent v roce 2000 na 53 procent dnes. O dvě procenta, na třináct procent, také klesl počet pětiletých černošských dětí. Popsaný fenomén se podle průzkumu netýká jen velkých amerických měst, ale také venkova. A za pár let, až dnešní děti nastoupí do středních škol, bude mít dopady na celé americké školství. Klesá totiž počet malých Američanů, kteří doma komunikují anglicky. A američtí učitelé si už dnes lámou hlavu, jak se jednou se svými studenty domluví.

***

Text do rámečku:

1,… bilionu eur je dle serveru www.staatsverschuldung.de aktuální německý dluh k . září 2010; roste rychlostí 2505 eur za sekundu.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče