Mediální revue

05. listopadu 2010, 11:04 - (red)
05. listopadu 2010, 11:04

Třiačtyřicáté pokračování

THE ECONOMIST

Dobude elektronický sport svět?

Vysněnou zemí pro profesionální hráče počítačových her je Jižní Korea. Stovky tisíc fanoušků sledují turnaje na kabelové televizi sedm dní v týdnu, špičkoví hráči jsou celebritami a mají své sponzory. Jedním z největších projektů je společný podnik jihokorejské GomTV a kalifornské společnosti Blizzard Entertainment. Od letošního srpna si v jejich Global Starcraft II League každý měsíc vítěz přijde na 86 tisíc dolarů (téměř 1,5 milionu korun), do konce roku se na cenách v lize rozdělí půl milionu dolarů. Firma Blizzard Entertainment, která vytvořila akční strategickou hru Starcraft II, stejně jako onlinový hit World of Warcraft, chce podobnou popularitu elektronickému sportu získat i ve Spojených státech a v Evropě. Tam sice profesionální či poloprofesionální turnaje existují již dlouhou dobu, například americká Major League Gaming od roku 2002, žádný z hráčů si však ročně nevydělá 200 tisíc dolarů jako třeba Lee Yoon-Yeol známý pod přezdívkou Nada. Blizzard Entertainment se spoléhá hlavně na to, že rozvoj vysokorychlostního připojení umožní snazší vysílání po internetu. A také na to, že například průměrný americký „pařan“ je vzdělaný třicátník, který má dost peněz na utrácení. Hru Starcraft II ostatně Blizzard Entertainment navrhoval s ohledem na diváky. Nyní je jedním z jeho hlavních úkolů přitáhnout co nejvíce sponzorů i mimo Jižní Koreu, kde ligu podporují společnosti Intel či Sony Ericsson. „Sponzoři přinesou dostatek peněz, které jsou nezbytné pro to, aby si hráči zvolili počítačové hry za své živobytí,“ řekl týdeníku The Economist bývalý americký hráč a současný komentátor elektronických sportů Sean Plott. Intel nedávno v Evropě sponzoroval turnaj, kde celková výše odměn dosáhla patnácti tisíc dolarů. Blizzard Entertainment nicméně kromě sponzorů bude muset přesvědčit Evropany a Američany, že hraní počítačových her představuje perspektivní kariéru. Tak jako tím v minulosti museli projít průkopnící profesionálního tenisu či kulečníku.

THE NEW YORK TIMES

Více přistěhovalců, více pracovních míst

Oblíbené téma týkající se přistěhovalců přišlo opět na přetřes v průběhu nedávno skončené volební kampaně ve Spojených státech. Někteří Američané totiž trpí předsudky vůči novým imigrantům a ostatně i proti globalizaci. Poslední studie dvou profesorů ekonomie Gianmarka I. P. Ottaviana z italské univerzity Bocconi a Giovanniho Periho z University of California však dokazuje, že příliv cizinců přijíždějících za prací do USA podporuje aktivity byznysu a napomáhá vzniku dalších pracovních míst. Autoři studie dospěli k závěru, že čím je jednodušší najít a zaměstnat přistěhovalce na málo placenou práci přímo na území Spojených států, tím menší je pravděpodobnost, že se tato výroba přesune z důvodů snížení výrobních nákladů do zahraničí. Když se totiž americké společnosti rozhodnou přestěhovat, práci doma neztratí pouze dělníci, ale také další profese napojené na výrobu, stejně jako vysoce kvalifikovaní manažeři. Studie dokazuje, že když roste počet imigrantů, kteří si najdou v USA zaměstnání, počet firem přesouvajících produkci do zahraničí klesá. Výhodou přísunu imigrantů je rovněž skutečnost, že vyplňují mezery na pracovním trhu, a dokonce napomáhají ke vzniku nových pracovních míst. Berou totiž málo placená a nepopulární zaměstnání, o něž neprojevují Američané velký zájem. Přistěhovalce je tak možné často vidět na farmách, stavbách, jako taxikáře nebo instalatéry, přičemž rodilí Američané jim dělají vedoucí. Jelikož ve Spojených státech žijí a pracují, zařadí se navíc také mezi spotřebitele, díky čemuž opět napomáhají vytvářet pracovní místa. Počet nelegálních imigrantů z oblasti Karibiku a Latinské Ameriky klesl mezi lety 2007 a 2009 o 22 procent, nicméně jejich odchod z USA se výrazně neodrazil na americkém trhu práce. Důvody vysoké nezaměstnanosti v USA (9,7 procenta) jsou spíše domácí a makroekonomické, za které imigranti nemohou.

BLOOMBERG

Deutsche Bank štědřejší než Goldman Sachs

Na mzdy zaměstnanců v divizích podnikového a investičního bankovnictví vyčlenila největší německá banka v období prvních devíti měsíců letošního roku více peněz než investiční kolos Goldman Sachs. Deutsche Bank si v průměru rezervovala 285 352 eur (asi sedm milionů korun) pro každého z 16 194 zaměstnanců této divize, která zahrnuje i transakční bankovnictví. Náklady na zaměstnance u Goldman Sachs činily 370 706 dolarů (necelých 6,5 milionu korun), nicméně v této statistice figuruje rovněž podpůrný personál a zaměstnanci oddělení, jejichž příjmy mohou být nižší než výdělky investičních bankéřů. V Deutsche Bank se mzda snížila o 3,6 procenta v porovnání se stejným obdobím loňského roku, v Goldman Sachs průměrný plat zaměstnanců klesl o 30 procent, Credit Suisse Group snížila výplaty o 27 procent a JP Morgan Chase o šestnáct procent. Pouze UBS a Morgan Stanley zvýšily letos průměrný plat vyplácený bankéřům. Investiční banky obyčejně rezervují část příjmů v průběhu roku na odměny zaměstnanců, jejichž většina se vyplácí ve formě bonusů na konci roku. Deutsche Bank si na ně letos vyčlenila 4, 62 miliardy eur oproti 4,24 miliardy loni. Devítiprocentní zvýšení vzniklo kvůli nárůstu počtu zaměstnanců, průměrný plat zaměstnanců Deutsche Bank loni mírně přesáhl 296 tisíc eur. Goldman Sachs, JP Morgan a Credit Suisse snížily odměny pro investiční bankéře v souvislosti s ekonomickým zpomalením.

CORRIERE DELLA SERA

Italští manažeři milují LinkedIn

Italské manažery uchvátily sociální sítě, jak odhalil průzkum společnosti HSM. Odpovídalo v něm 680 ze dvou tisíc manažerů, kteří se zúčastnili sedmého ročníku World Business Forum, jež se nedávno konal v Milánu. Sedmdesát procent z nich navštěvuje stránky sociální sítí denně, zejména LinkedIn a Facebook. Každý třetí je zároveň využívá ve své práci. Prostřednictvím sociálních sítí manažeři nejčastěji rozšiřují své obchodní kontakty (39 procent) a zjišťují informace o byznysových partnerech, zákaznících či konkurenci (18 procent). Přes tři čtvrtiny italských manažerů preferují LinkedIn. Facebook je těsně druhý (70 procent) následovaným Twitterem (21 procent). Italské společnosti se nicméně využívat potenciál sociálních sítí zatím nenaučily. Pouze třetina podle průzkumu komunikuje tímto způsobem se zákazníky, přičemž 71 procent z nich dává přednost Facebooku. Druhou nejvyužívanější sítí je Twitter (64 procent) a na třetí příčce se svorně umístily YouTube a LinkedIn (50 procent).

DAGENS INDUSTRI

Doma Saab exceluje, ale to nestačí

Švédský Saab vlastněný od letošního únoru nizozemskou společností Spyker si vede dobře. Výsledky však zatím nestačí na splnění cílů vedení, podle nichž by se měla automobilka dostat do černých čísel v roce 2012. K tomu Saab pro začátek potřebuje, aby jeho celosvětové prodeje dosáhly minimálně 85 tisíc vozů ročně. Saaby se sice dobře prodávají na domácím trhu, čísla jsou však pozitivní pouze v porovnání s mizerným loňským rokem. Například v říjnu si Švédi koupili 887 vozů této značky, o 51 procent více než loni. Nicméně klíčem k úspěchu Saabu je hlavně trh ve Spojených státech, kde měla automobilka v minulosti velmi slušnou základnu. A tam se nedaří, jak by si generální ředitel Spykeru Victor Muller představoval. Především nový model 9-5, konkurent Audi A6 či BMW řady 5, je dosud zklamáním. V září například nepřitáhl ke značce ani stovku zákazníků. Celkově Saab v USA prodal za devět měsíců něco málo přes tři tisíce vozů, v plánu měl přitom zdolání desetitisícové hranice. Není divu, že Saab upravuje své původní předpovědi. Někdejší roční plán na 60 tisíc prodaných aut po celém světě v létě automobilka revidovala na 45 tisíc. Nyní už předpokládá, že zákazníkům dodá 30 až 35 tisíc vozů. Aby dosáhla slušné ziskovosti, potřebuje prodat 120 tisíc aut ročně. Od ledna do září letošního roku si ovšem modely vzkříšené švédské automobilky pořídilo osmnáct tisíc zákazníků. Victor Muller přesto nadále trvá na tom, že v roce 2012 Saab bude ziskový.

THE DAILY TELEGRAPH

Vězni v Británii budou moci volit

Po více než 140 letech získají vězni ve Velké Británii možnost volit. I když se právníci britské vlády snažili v uplynulých šesti letech citlivé politické téma shodit ze stolu, pod tlakem Evropského soudu pro lidská práva musel premiér David Cameron přiznat porážku. Přibližně 70 tisíc tamních vězňů získá právo při volbách vhodit do urny svůj hlas. Britská vláda v současné době zkoumá možnosti, kterým vězňům by mohla účast ve volbách znemožnit, aniž by kvůli tomu musela čelit žalobám ze strany Evropské unie a následným nákladným kompenzacím. Podle deníku The Telegraph je pravděpodobné, že se pokusí prosadit, aby nemohli volit odsouzení s delším než čtyřletým trestem. Právo účastnit se voleb bylo vězňům ve Spojeném království upřeno v roce 1867. Současní zastánci tohoto opatření namítají, že je správné, aby lidé škodící společnosti byli základního občanského práva zbaveni. Generální prokurátor pro Anglii a Wales, konzervativec Dominic Grieve dokonce označil požadavek volebního práva pro vězně za „absurdní“. Rozhodnutí hraje do karet liberálním demokratům a jejich šéfovi Nicku Cleggovi. Naopak je pravděpodobné, že premiér a předseda Konzervativní strany Cameron sklidí za svůj „ústupek“ Evropské unii doma kritiku. Nicméně vládní právníci upozornili, že pokud by Británie štrasburský soud pro lidská práva ignorovala, náklady na kompenzace by mohly přesáhnout 50 milionů liber (1,4 miliardy korun).

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče