Mediální revue

14. prosince 2010, 11:07 - redakce
14. prosince 2010, 11:07

Osmačtyřicáté pokračování

CNN
Číňané létají raději sami Čína představuje nový lukrativní trh pro výrobce soukromých proudových letounů. Zatímco v západní Evropě a Spojených státech se zákazníci spokojí s olétanými stroji, v Číně chce každý nové soukromé letadlo. Výrobcům nahrávají i statistiky: podle Hurun Research Institute v Číně nyní žije 189 dolarových miliardářů (EURO 43/2010).
„Před pěti lety bylo v Hongkongu méně než deset byznysových tryskáčů, dnes je jich čtyřicet,“ tvrdí Björn Näf, generální ředitel společnosti Metrojet provozující tento typ letecké dopravy. „Před pěti lety pronajímal Metrojet čtyři letadla, dnes jich máme šestadvacet,“ dodává.
Candy Chungová zprostředkovává prodej letadel asijským miliardářům něco málo přes rok. Dcera jednoho z prvních průmyslníků Zhong Qionga, kteří se v Číně chopili příležitosti po uvolnění v osmdesátých letech, na každém z letounů vydělá od 300 tisíc do jednoho milionu dolarů. „Objednávky na nová letadla jsou zaplněné na tři roky dopředu,“ uvádí Chungová s tím, že čekání ale natolik dlouhé být nemusí. „Pozice stojí od jednoho do dvou milionů,“ vysvětluje, „takže příští měsíc může být nový letoun váš.“
Problémem pro čínské miliardáře nicméně zůstává tamní rigidní systém. „Když máte ve Spojených státech letadlo, stačí zavolat pilotovi a letíte. V Číně tato procedura trvá až dva dny,“ prohlašuje Candy Chungová. Získat povolení k přistání a další potřebné formuláře trvá příliš dlouho. Proto není neobvyklé, že na vlastníky soukromých letounů narazíte v letadlech na běžných linkách. „Letecká doprava v Číně je nějakých třicet až čtyřicet let za Spojenými státy,“ dodává nakonec.

The Financial Times
Řecký ministr financí skokanem roku Ministři financí zemí Evropské unie se mohou opět vzájemně poměřovat. Britský list Financial Times vydal nejnovější verzi pravidelného žebříčku, který hodnotí tyto státní úředníky ve třech oblastech: politické schopnosti, ekonomické výsledky a důvěryhodnost země. Hlavně třetí část pomohla českému zástupci Miroslavu Kalouskovi na dvanácté místo z devatenácti. Důvěryhodnost České republiky je totiž podle poroty Financial Times šestá nejlepší. Loni zástupce Česka obsadil třináctou pozici stejně jako předloni, kdy se poměřování účastnila Česká republika poprvé.
Na první příčce se umístil německý ministr financí Wolfgang Schäuble následovaný Polákem Jackem Rostowskim a Francouzkou Christine Lagardeovou. Skokanem roku se stal řecký ministr Jorgos Papakonstantinu. Díky svým politickým schopnostem poskočil z loňského osmnáctého místa na letošní osmé. Výrazně vzhůru se vyšplhal také Fin Jyrki Katainen a zmíněný Rostowski. Největší propad zažili Ital Giulio Tremonti a rakouský ministr financí Josef Pröll, a to o devět a sedm míst.
Dlouhodobě si nejlépe v žebříčku vedou němečtí ministři financí. Nejhorším umístěním byla čtvrtá příčka v roce 2006. Naopak Irsko, které před pěti lety zemím Evropské unie podle Financial Times po finanční stránce vévodilo, skončilo v posledních třech letech jednou osmnácté a dvakrát včetně letošního roku na poslední devatenácté pozici.

Reuters
Hlavně nerozzlobit akcionáře Zatím je příliš brzy na to, hodnotit výměnu na nejvyšším postu americké farmaceutické společnosti Pfizer z minulého týdne, píše Robert Cyran v komentářové rubrice Breakingview agentury Reuters. Generální ředitel Jeffrey Kindler odstoupil na vlastní žádost, nicméně netrpěliví akcionáři již delší dobu volali po jeho odchodu. Během čtyř a půl roku působení Kindlera totiž akcie Pfizeru ztratily přibližně 20 procent hodnoty.
Jenže ve farmaceutických společnostech se pracuje s mnohem delšími časovými horizonty. Firmy věnují miliardy na výzkum a vývoj, jehož výsledky jsou vidět až za mnoho let. Proto šéfové těchto podniků mají tak rádi akvizice, jež umožňují snižovat náklady a přinášejí růst v dohledné době. Kindler během svého šéfování Pfizeru uskutečnil jediný významnější nákup – za 68 miliard dolarů (1,3 bilionu korun). Učinil tak na počátku krize a Wyeth nepřeplatil, skryté náklady akvizice však teprve mohou vyplout na povrch.
Zjevným neúspěchem naopak bylo zaplacení 225 milionů dolarů za práva na lék proti alergii, který sliboval pomoc v boji s Alzheimerovou chorobou. Původně slibné testy totiž proběhly převážně v nespolehlivém Rusku a lék se nakonec ukázal jako propadák.
Nový ředitel Ian Read bude mít možnost ukázat, co v něm je. Příští rok totiž čeká Pfizer velká zkouška, když vyprší patent na lék Lipitor. Společnost se rázem bude muset obejít bez jedenácti miliard dolarů, které tento přípravek snižující hladinu cholesterolu přinesl na tržbách v loňském roce.

Business Times
Islámské bankovnictví za krizi nemůže Mahathir Mohamad, bývalý premiér Malajsie a jeden z nejznámějších politiků muslimského světa, obvinil Západ z toho, že jeho bankovní praktiky zapříčinily globální finanční krizi. „Islámské banky fungující na základě principů práva šaría kombinovaného s moderními bankovními metodami jsou povinny krýt každou půjčku reálnými aktivy,“ uvedl na konferenci o islámském financování, která se konala nedávno v Singapuru.
„Když učiníme srovnání, islámský systém převyšuje v mnoha směrech konvenční bankovnictví,“ tvrdí Mahathir, který je proslulý svými vyhraněnými názory. Byl to právě on, kdo stál u kormidla v Malajsii v letech 1997 až 1998 v době asijské finanční krize. Z funkce premiéra odstoupil v roce 2003. Podle něj je západní model mnohem otevřenější, a tudíž také zneužitelnější než ten islámský. „Islámské banky jsou téměř imunní před tímto druhem podvodných obchodů a na nynější krizi se nepodílely až na výjimky, které se vmíchaly na západní finanční trhy,“ prohlašuje. Islámské fondy mají zakázáno například investovat do společností spojených s tabákovým a hazardním průmyslem či s výrobou alkoholu.
Mahathir Mohamad ve svém projevu také kritizoval americkou centrální banku za to, že napumpovala dalších 600 miliard dolarů do ekonomiky Spojených států. Jak zdůraznil, americké banky by nebyly schopny tolik peněz vydat, kdyby je náhodu někdo požadoval.
Podle Mahathira skýtá islámské bankovnictví prostor pro další růst. Velká budoucnost ho čeká například v jihovýchodní Asii, zvláště v Indonésii s jejími téměř 240 miliony muslimů. Ve svém projevu v Singapuru nabádal Mahathir muslimy, aby využívali obchodní příležitosti, které jim islámské bankovnictví nabízí. „Zda bude islámské bankovnictví prosperovat či nikoliv, záleží především na schopnosti muslimů dělat byznys a rozumět mu,“ uvedl. Podle společnosti Moody’s Investors Service se aktiva islámských finančních institucí mezi lety 2003 až 2009 zpětinásobila a dnes dosahují hodnoty přibližně bilionu dolarů. Odhaduje se, že jsou schopny dalšího růstu, a sice na více než pět bilionů.

The Telegraph
Libra made in France Rivalita ve vztazích Velké Británie a Francie je všeobecně známa, a přitom málem došlo k nečekané spolupráci – francouzská firma by tiskla britské bankovky. Soukromá společnost Oberthur Technologies sídlící nedaleko Paříže podala nabídku na převzetí společnosti De La Rue z Basingstoku, která kromě liber tiskne i britské cestovní pasy. Mělo jít o transakci v hodnotě 750 milionů liber.
Hodnota problémové anglické tiskárny De La Rue klesla na 640 milionů liber, když těžký rok završil pokles hodnoty akcií firmy z deseti liber o více než 35 procent. Společnosti nedávno zhoršily image nesrovnalosti ve výrobě. V červnu se totiž přišlo na to, že zaměstnanci tiskárny padělali certifikáty kvality u určitých typů bankovek.
Zatímco De La Rue nabídku na převzetí odmítla, Francouzi současnou situaci nekomentovali. Pravděpodobným důvodem je, že zvažují další kroky. Především Britové nicméně mají jasno: aby zahraniční společnost tiskla tak citlivé produkty, je prostě „nebritské“. Lze přitom čekat další vyostření debaty o prodávání britských firem do cizích rukou, stejně jako se rozhořela diskuze poté, co letos v únoru po pětiměsíční bitvě americká skupina Kraft Foods za 11,7 miliardy liber koupila britského výrobce sladkostí, firmu Cadbury.

Les Echos
Nerez samostatně Lucemburský koncern ArcelorMittal pošle na burzu tu část svého byznysu, která se zabývá výrobou nerezové oceli. Tyto aktivity ve firmě zastřeší nově vytvořený holding, který vznikne v prvním čtvrtletí příštího roku. Světová ocelářská jednička ho následně uvede na burzy v Paříži, Bruselu a Lucemburku. Francouzskému ekonomickému listu Les Echos to potvrdil zdroj blízký koncernu.
Nově vzniklý holding bude mít okolo deseti tisíc zaměstnanců, povede ho přítel šéfa koncernu Lakšmí Mittala Bernard Fontana a bude zcela samostatný. Podíly v něm mají kopírovat rozdělení akcií ve skupině ArcelorMittal: 40,8 procenta má držet rodina Mittalů, tři procenta lucemburská vláda a tak dále. Hodnota holdingu by se měla pohybovat mezi 3,4 a 4,2 miliardy dolarů, od začátku však bude zatížen dluhem ve výši miliardy dolarů, který se na něj převede z mateřského koncernu.
ArcelorMittal tvrdí, že vznik samostatné divize nerezové oceli a její uvedení na trh má zjednodušit spolupráci s ostatními společnostmi v sektoru. Odboráři naopak protestují, jelikož považují operaci pouze za finanční transakci, jež má pomoci koncernu. Dluh podle nich nově vzniklý holding ochromí.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče