Mediální revue

28. prosince 2010, 12:34 - redakce
28. prosince 2010, 12:34

Očima zahraničních médií

BUSSINESWEEK

Esemesky pro babičky

Starší Američané objevují kouzlo krátkých textových zpráv neboli „esemesek“. Přesněji, objevili ho tamní operátoři. Společnosti AT&T, Verizon Wireless a Sprint Nextel spustily kampaň zaměřenou na seniory. Zjistily totiž, že v USA využívá tuto možnost komunikace mobilním telefonem jen něco málo přes 40 procent lidí nad 50 let. Podle průzkumu společnosti comScore je zde přitom velký potenciál pro rozšíření této služby. Časem by ji mohlo, tak jako mezi mladými, využívat až 80 procent Američanů, kteří spadají do kategorie seniorů.
Skupina se navíc bude významně rozšiřovat. Američtí demografové z úřadu U.S. Census Bureau odhadují, že se podíl obyvatel nad 65 let v USA zvýší do roku 2025 z nynějších třinácti na téměř osmnáct procent, a že jich tak bude téměř 62 milionů.
Co je ovšem podstatné, esemesky představují byznys s marží, o které si mohou mnozí podnikatelé nechat zdát. Američtí operátoři si za jednu zprávu účtují kolem dvaceti centů (necelé čtyři koruny), jejich náklady na přenos přitom činí pouze jednu desetinu centu. Operátoři ve svých kampaních vysvětlují výhody textových zpráv – argumentují například tím, že na textovku vám každý odpoví prakticky okamžitě. Nabízejí také něco jako výuku, manuál pro snadné použití. Jeho součástí je také objasnění významu některých široce, avšak bohužel zatím jen mezi mládeží rozšířených zkratek. Senior se tak dozví, že například odpovědí typu OMG! (zkratka pro anglické „Oh my God“) může dát najevo údiv či překvapení. Písmeny LYKAMY („Love you, kiss you, already miss you“) se pisatel připomíná svým blízkým, zkratkou LOL („Laughing out loud“ – něco jako české „Dovolte, abych se tomu nahlas zasmál“) vyjádří svoji pochybnost nebo veselí.

AP

Afghánistán rozjíždí těžbu

Zatímco v horách na severu Afghánistánu se bude možná ještě ozývat sporadická střelba, v podzemí se začne dobývat zlato. Mělo by se tak stát díky nově uzavřenému kontraktu, který nedávno podepsala afghánská vláda s deseti investory, z nichž většina pochází z USA a Velké Británie. Smlouva v hodnotě 50 milionů dolarů se týká zlatého dolu v okrsku Dushi v provincii Baghlana (135 km severozápadně od Kábulu). „Tento projekt je důležitým krokem vpřed pro afghánskou ekonomickou suverenitu“, citovala agentura AP Paula A. Brinkleyho z amerického ministerstva obrany. Ekonomika Afghánistánu je dlouhodobě sužována válkou. Tamní vláda koncem roku uzavřela také smlouvu o dodávkách ropy s cílem posílit důvěru zahraničních investorů. Díky kontraktu, jehož platnost bude šest měsíců, může Ghazanfar Group nakupovat ropu z provincie Sar-e-Pul za 80 dolarů za barel. Tamní ropná pole Angot byla kvůli povstalcům léta zavřená. Vláda očekává, že by se zde mohlo vytěžit až 800 barelů denně, což by znamenalo obrat ve výši jednoho milionu dolarů za měsíc. Podle afghánské administrativy jde přitom o začátek. V červenci se uskuteční veřejná soutěž týkající se ropných polí v severním městě Mazar-e-Sharif, která obsahují podle odhadů až 1,8 miliardy barelů ropy. Geologové již několik desetiletí mluví o bohatých nalezištích železa, mědi, kobaltu, zlata a dalších cenných minerálů nacházejících se na území Afghánistánu. Ministerstvo obrany USA odhaduje přibližnou hodnotu těchto rezerv na bilion amerických dolarů.

FINANCIAL TIMES

Bankéři bez odměn

Třináctého platu nebo jiných odměn či bonusů se mnozí vedoucí manažeři velkých bank a investičních společností tentokrát nedočkali. Banky v Británii, ale i v mnohých dalších západoevropských státech najely po loňských a předloňských ztrátách na úsporné programy, zahrnující také krácení mzdových prostředků.
Konzultační společnost Armstrong International uvedla, že v Británii nedostala žádné bonusy nejméně desetina bankéřů a obchodníků. Ostatní se pak museli smířit s odměnami, které byly oproti předchozímu roku v průměru o 20 až 30 procent nižší. „Odměny se nyní smrskly mnohem výrazněji než před rokem,“ uvedl partner firmy Armstrong International Matthew Osborne. Na bonusy si v podstatě sáhli jen manažeři nebo obchodníci, kteří prokazatelně přispěli ke tvorbě zisku. Banky podle něj samy říkají: Dejme odměny jen těm, kteří jsou skutečným motorem, a také nižšímu managementu. Není důvod, proč je vyplácet i lidem, kteří ve středním managementu představují jen šedý průměr.

THE CHINA POST

Trh s nemovitostmi ožil

Filipínská diaspora zahraničních pracovníků, čítající devět milionů lidí, nakupuje za výdělky domy a byty ve své domovské zemi. Právě díky těmto investicím se ceny nemovitostí na ostrovech již vzpamatovaly z globální finanční krize. Odhaduje se, že celonárodní prodej nemovitostí dosáhl za celý loňský rok 300 miliard pesos, což je 6,9 miliardy dolarů, zatímco v letech 2008 a 2009 to bylo pouze 100 miliard pesos. Většina Filipínců pracuje v zahraniční v málo placených pozicích, například jako stavební dělníci, pomocnice v domácnosti, námořníci a údržbáři. V posledních letech lidé z ostrovů nacházejí uplatnění také ve zdravotnictví nebo jako inženýři. Podle údajů vlády poslali v roce 2009 domů celkem 17,3 miliardy dolarů, což představovalo deset procent hrubého národního produktu. Filipínci, kteří si vydělali peníze v cizině, obvykle kupují domy v hodnotě 45 tisíc USD, což je sice na zahraniční poměry skromná suma, na Filipínách však reprezentuje střední vrstvu. Filipínci jako národ tradičně spíše preferují bydlení v domech, ale spoluobčané vracející se ze zahraničí si pořizují také nové byty.

HÜRRIYET

Ostrovy na prodej

Turecká ekonomika sice letí vzhůru, Ankara přesto hledá nové zdroje příjmů, které by navíc korespondovaly s poptávkou zahraničních investorů. Jedním ze zvažovaných řešení je také prodej ostrovů v Egejském moři. Vláda očekává, že by za ně mohla utržit až 25 miliard dolarů. S prodejem je ale právní potíž: podle zákona o pobřežních vodách musí být státní majetek přístupný veřejnosti a není jasné, zda vůbec lze privatizovat právě ostrovy. Pokud ale jde o soukromý majetek, nic dalšímu prodeji nebrání. A investoři, zejména z Dubaje, Ruska, Egypta nebo třeba Nizozemska, mají o ostrovy zájem. V Egejském moři je jich k mání hned pět, v cenách od osmi do třiceti milionů eur. „Většinou si je lidé kupují kvůli prestiži a jako základny, odkud mohou v Turecku dobře rozjíždět byznys,“ řekl listu Hürriyet Kemal Gönenç, majitel jedné z realitek, které ostrovy nabízejí. Zájemci o kus pozemku obklopený vodou musejí i tak počítat s tím, že je nejprve třeba založit joint-venture s nějakou tureckou firmou, a to kvůli zákazu prodeje půdy cizincům. Mezi majiteli ostrovů nejsou jen zahraniční investoři, ale také domácí smetánka. Svůj ostrov vlastní například Rahmi Koç, doživotní čestný prezident skupiny Koç Holding, pod který patří například elektrotechnická značka Beko.

PRAVDA

Na houby do šachty

Ve slovenských Novácích jsou lidé, kteří chodí sbírat houby v každém ročním období. Musí ale sfárat do dolu, 300 metrů pod zemí rostou tuny hlívy ústřičné. „Vedení dolů zvažovalo, jak vhodně zužitkovat nevyužité důlní chodby, a tak se zrodila myšlenka vytvořit středisko pro hlívy,“ citoval deník Pravda mluvčí společnosti Hornonitrianske bane Prievidza Adrianu Sivákovou.
Experiment přerostl do velkovýroby. Podmínky v dole, hlavně teplota, vlhkost a větrání hlívě vyhovují. Koncem 90. let v opuštěných chodbách vypěstovali až 50 tun hlívy ročně. Nyní je to méně, protože hlíva musela ustoupit obnovené těžbě uhlí. V současnosti tak horníci vynesou z podzemí každoročně asi 15 tun hlívy. Délka pěstírny je asi 600 metrů. Základem substrátu je rozdrcená a zvlhčená pšeničná sláma, která se míchá s násadou hlívy. Trsy potom rostou v igelitových pytlích, z jednoho se sklidí až 2,5 kilogramu hub.
Hornonitrianske bane prodávají hlívu ve svých bufetech a dodávají ji do jídelen, restaurací a školních zařízení v regionu. Část úrody suší. Horníci zkoušeli hlívu upravovat na všechny možné způsoby, svoje zkušenosti potom sepsali do knihy receptů.
Hlíva ústřičná je nejen chutná, ale i zdraví prospěšná houba. Obsahuje látky, které posilují imunitu, snižují cholesterol, upravují krevní tlak, pomáhají při vylučování těžkých kovů z organismu nebo působí proti rakovině a skleróze. Využívá se i ve farmaceutickém průmyslu.

NEUE ZÜRCHER ZEITUNG

Vláčky jedou dál

Německý výrobce modelových vláčků Märklin prošel insolvencí a nyní se chce zotavit vlastními silami. Více než 99 procent z 1349 věřitelů hlasovalo v prosinci za insolvenční plán správce Michaela Pluta. Věřitelé získali kolem 33 milionů eur z celkem nárokovaných 61 milionů. Velká část z toho připadla bankám. Märklin oznámil insolvenci v březnu 2009, tedy ve 150. roce fungování tradiční firmy. Ještě předtím došlo k převzetí jednoho z podílů, které držely tři rodiny, finančními investory. Snahy o sanaci podniku ale ztroskotaly. Následná kúra insolvenčního správce zahrnovala propuštění více než 400 zaměstnanců, část produkce byla stažena z Číny zpět do Evropy. Kromě domovského podniku v Göppingenu se tak modely Märklin v současnosti vyrábějí také v maďarském Györu, dohromady firma zaměstnává 500 lidí.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče