Mediální revue

12. ledna 2011, 12:11 - Blanka Růžičková Euronews a.s.
12. ledna 2011, 12:11

Zajímavosti ze zahraničního tisku

GRANMA

Vývoz doutníků rostl

Kuba v loňském roce vládních odhadů zvýšila export doutníků o 7,5 procenta. Tržby z prodeje dosáhly 18,8 miliónu dolarů. Podle citované zprávy státního podniku Empresa Internacional Cubana de Tabaco (známý také jako Cubatabaco) přesáhla celková produkce 119 milionů doutníků. Podnik zdůraznil, že doutníky jsou vyráběny za pomoci vyspělých technologií a z velice kvalitního tabáku. Mezi značky, jejichž prodej pomáhá zadlužené státní podkladně, patří Mini, Club, Puritos, Minutos, Universales, Cristales, Guantanamera nebo Standard. The Australian

Spamuješ, zaplatíš

Druhé největší australské aerolinky Virgin Blue zaplatí pokutu 110 tisíc dolarů za to, že spamovaly e-mailové schránky svých zákazníků i po jejich opakované snaze o odhlášení z mailing listu. Rozhodl o tom tamní Úřad pro komunikaci a sdělovací prostředky. „Generální opravou“ má projít i přímý marketing aerolinek, který by měl být zároveň prověřen nezávislou společností.
Virgin Blue se provinily proti zákonu z roku 2003, který nevyžádanou komerční elektronickou komunikaci zakazuje. Aerolinky prohlásily, že se jednalo o chybu v systému, ale podle úřadů si toho měly všimnout dříve. Wirtschaftswoche

Rusům zachutnal německý kaviár

Poté, co ruská vláda zrušila zákaz dovozu kaviáru do země, se na tamním trhu pomalu začínají objevovat i jiné než ryze domácí produkty z rybích jiker. Jednou z prvních vlaštovek jsou například konzervy klasického černého kaviáru typu beluga z vyzy velké, ale i vzácný „carský“ kaviár z albína jesetera malého v ceně až 17 tisíc eur za kilo. Do Moskvy a Petrohradu je importuje společnost International Caviar Corporation (ICC) z Horní Falce, která oba druhy zmíněných ryb chová v umělých sádkách. Německá firma už založila v ruské metropoli svou pobočku pod názvem Imperskaja Ikra Rossija. Černé kuličky jiker dodává například do pětihvězdičkového hotelu Kempinski Baltschug. „Samozřejmě jsou velké rozdíly v kaviáru ze sádek, ale lze říci, že Rusům chutná více než ten čistě přírodní,“ vysvětlil manažer hotelu Nico Giovanoli. Přestože se kaviár prodává v cenách okolo 400 eur za kilo, není to zas tak jistý výdělek, jak by se mohlo zdát. Samičky jeseterovitých ryb plodí až po třech letech, a to jen každý druhý rok. Pomyslná úroda z uměle chovaného hejna navíc závisí i na počasí. Pokud je příliš teplá zima, jikry chutnají blátivě. To ale nemusí být na překážku ani v Rusku, které je kaviárovým královstvím. Mnoho Rusů totiž před malossolem, tedy téměř přírodním kaviárem, dává přednost přesoleným verzím, kde chuť zcela zaniká. The Wall Street Journal

Umělý retro textil se vrací

Rostoucí ceny bavlny vyvolaly zájem o téměř již zapomenutý materiál – umělé, tzv. viskózové hedvábí. Jeho přednosti znovu objevili návrháři a výrobci oděvů, kteří hledají přijatelnou a méně nákladnou náhradu. Viskóza, jejíž hvězdná éra zdánlivě skončila s 80. léty minulého století, se tak zřejmě vrátí na scénu.
Základní složkou umělého hedvábí je ostatně také přírodní materiál, celulóza získaná zpracováním dřeva. Ta se využívá také k výrobě filmů anebo buničiny a její produkce, nyní i díky zájmu výrobců textilu, závratně roste. Od roku 2008 se zvýšila o čtvrtinu a představuje v celosvětovém měřítku zhruba 5,2 miliony tun ročně. Viskóza zažívá skutečnou renesanci – téměř ve všech materiálech ji čím dál více využívají nejen výrobci textilu a čínské oděvní manufaktury, ale v podobě „čistého“ umělého hedvábí také americké privátní značky pro výrobu luxusních oděvů. Cena viskózového hedvábí se sice v posledním roce také zvedla, oproti bavlněné „košilovině“ je však stále ještě o čtyřicet procent levnější.
Poptávka po viskóze těší i papírenské firmy – kanadský Fortress Paper už díky zvýšeným zakázkám z Číny investoval 120 milionů dolarů do zvýšení kapacity své zpracovatelské linky. BBC News

Podfu(c)k jako slabý odvar

Podle studie poradenské skupiny KPMG se vloni v Británii dostal před soud rekordní počet finančních podvodů. Jeden z největších vymyslel osmačtyřicetiletý muž, který měl způsobit škody ve výši 103 milionů liber tím, že se opakovaně pokoušel o úlevu na daních pod pláštíkem „vývoje technologií šetrných k životnímu prostředí“. V roce 2010 se ve Velké Británii dostalo před soud 314 podezřelých úkonů či machinací týkajících se možných ztrát 1,4 miliardy liber. KPMG uvádí, že největší podíl, celkem 42,5 procenta, mířil na veřejné finance a dokonce tak překonal i pokusy o podvedení finančních institucí. Sedmdesát takových případů představuje dvacetiprocentní nárůst oproti loňskému roku a škody by mohly dosáhnout až 593 milionů liber.
Studie zmiňuje i další případy. Vskutku zajímavý způsob pro zvýšení odbytu své produkce zvolila skupina mužů obviněná z krádeží údajů kreditních karet. S jejich pomocí pak v e-shopech nakupovala vlastní písně. Promyšlená lest hodná remaku „loupežného filmu“ Podfu©k spočívala v ukradení zhruba patnácti tisíc karet, s nimiž pak obvinění kupovali přes obchody iTunes nebo Amazon některé z dvaceti písní z vlastní tvorby – a díky tomu postupem času na tantiémách vydělali zhruba 469 tisíc liber. Platnost klasického rčení o rybářské latině dokazují případy tří skotských rybářů, kteří si díky zfalšovaným prohlášením o svých úlovcích přišli celkem na 37 milionů liber.
Nárůst počtu podvodů pak analytici KPMG zdůvodňují ekonomickou krizí, která prý lidi pokouší k páchání podvodů, chtějí-li si „snadno“ zachovat životní standard či rozběhnutý byznys. The Washington Post

Haiti napospas osudu

Jedna z největších a nejdražších humanitárních pomocí poskytnutá Haiti po loňském ničivém zemětřesení bezpochyby zachránila spousty životů. Život tamních obyvatel však zatím zlepšit nedokázala.
Mezinárodní komunita poslala v rámci okamžité pomoci ostrovu zasaženém 12. ledna 2009 zemětřesením o síle 7 stupňů Richterovy stupnice na 3,5 miliardy dolarů. Na další rekonstrukci, k níž má dojít mezi lety 2010 a 2011, je vyděleno dalších 4,5.
„Máme tak akorát dost, abychom přežívali, ale ne dost, abychom žili,“ postěžoval si Dieusin St. Vil, někdejší krejčí, jehož šicí stroj zůstal rozdrcený pod troskami domu. S rodinou a společně s dalšími 810 tisíci Haiťany dnes žije ve stanovém táboře nacházejícím se nedaleko amerického velvyslanectví. Neziskové organizace poskytly stany, latríny, skupina z Německa hradí minimální zdravotní péči a také zde zřídila malou školu. Každých pár týdnů sem přijíždí američtí kontraktoři, kteří v rámci největšího programu pomoci najímají místní obyvatele na jednoduché manuální práce, například na úklid odpadků z ulic. Vybraní šťastlivci si tak vydělají pět dolarů za den. Jde o program na podporu zaměstnanosti. Vloni stál 19 milionů dolarů a díky němu našlo práci přibližně 350 tisíc lidí. Ve většině případů se však jednalo o krátkodobé úvazky, kdy dotyčný pracoval maximálně jeden až dva týdny. Financial Times

Nečekaná shoda mezi ropou a vínem

Ceny archivních vín kolísají skoro stejně jako cena ropy. K takovému závěru dospěli dva experti MMF Serhan Cevik a Tashin Saadi Sedik, když studovali závislosti, jež obecně ovlivňují trh komodit. Při porovnání vývoje cen v čase zjistili, že téměř vůbec nezáleží na tom, jestli se obchoduje s fajnovým zbožím, jako jsou nejlepší druh vína z oblastí Bordeaux nebo Rioja, nebo s něčím tak prozaickým jako severomořská ropa Brent.
Oba experti sledovali vývoj na trhu komodit v období 2002 až 2010. Výsledky nepotvrdily jejich předpoklad, že vína nejvíc ovlivní klimatické podmínky a kvalita hroznů v daném roce. Nahoru či dolů ji naopak, stejně jako u ryze průmyslové suroviny, ženou makroekonomické faktory. „Poptávka je to, na čem skutečně záleží,“ shrnují oba autoři ve své studii s názvem Barel ropy nebo láhev vína: Jak dynamika globálního růstu ovlivňuje ceny komodit. Právě při porovnání ropy a vína našli v daném časovém úseku až devadesátiprocentní shodu. Po společném pádu v období ekonomického poklesu se ceny obou komodit opět vydaly vzhůru, jakmile krize odezněla. Cena ropy se pak v post krizovém období zvýšila o 86 procent, u vína to bylo 62 procent.

Přesně 50 % venkova,

přesněji zemědělské půdy

ve Velké Británii,

vlastní pouhých

36 tisíc soukromých osob.

PROSPECT

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče