Mediální revue

20. ledna 2011, 12:53 - redakce
20. ledna 2011, 12:53

Zajímavosti ze světového tisku

THE TELEGRAPH

Krást se musí umět

Velká Británie se díky statistikám za loňský rok může pochlubit tím, že se v ní méně krade. Na druhé straně však zloději byli o něco šikovnější. Podle zprávy Britského maloobchodního konsorcia (BRC) se průměrná škoda jedné krádeže meziročně zvýšila ze 45 na 70 liber, zatímco počet krádeží se snížil o jedenáct procent. Spočítají-li se krádeže dohromady, přišly britské obchody o zboží v hodnotě 137 milionů liber, zatímco v roce 2009 se ukradlo „jen“ za 99 milionů.
„Obchodníci do ochrany před zloději hodně investovali, a ubylo tak mnoho příležitostných krádeží, které mají často nízkou hodnotu. Na druhé straně jsou obchody stále v hledáčku kriminálních skupin, které jsou oproti dřívějšku o něco organizovanější,“ vysvětlil v médiích mluvčí BRC Richard Dodd. Zloději se zaměřují hlavně na dražší zboží, a podle zprávy BRC tak kvůli tomu z pultů nekale mizejí věci jako televizory s plochou obrazovkou, značkové oblečení, parfémy a počítačové hry.

AFP

Nedostatek bankovek

Nejlidnatější země planety potřebuje také nejvíce bankovek na světě. Přes veškeré úsilí je však hlad po jüanech větší, než jsou kapacity státních tiskáren, které vlastní licenci na jejich výrobu. V tomto duchu si v minulých dnech postěžoval viceguvernér centrální banky Ma Te-lun, jehož komentář byl umístěn na webových stránkách banky. Proces výroby jüanů zaměstnává v Číně více než 30 tisíc lidí. „Nabízíme jim přesčasy a další výhody, když budou pracovat déle, jen abychom zajistili dostatek bankovek pro oběh, který u nás každým rokem roste o dvacet procent,“ uvedl Ma. Dosavadní kapacity však nestačí, poptávka převyšuje nabídku. Čína měla koncem listopadu v oběhu 4,23 bilionu jüanů (v přepočtu 640 miliard dolarů) vyjma bankovních depozitů. Ve srovnání s rokem 2005, kdy mezi čínským lidem kolovalo 2,4 bilionu jüanů, to představuje nárůst o 80 procent.

FINANCIAL TIMES DEUTSCHLAND

Hurá na dluhy

Německo loni vykázalo schodek veřejných rozpočtů ve výši 89 miliard eur a přestalo plnit maastrichtská kritéria. Stát proto hledá cesty, jak rozpočet udržet na uzdě. Jedním z těch, kdo mu při tom chce pomoci, je Jochen Hörisch, profesor literatury z mannheimské univerzity. Založil hnutí Hurra, wir tilgen (Hurá, mažeme dluhy) a sám poslal deset tisíc eur, které mají část deficitu snížit. „Naší vizí je, že každý, kdo si to může dovolit, pošle dvacet procent svého majetku,“ vysvětlil aktivista, který doufá, že hrdí Němci si na sebe vyberou sami a nebudou se spoléhat jen na politiky. Předobraz má aktivista jediný – román Thomase Manna Královská výsost, kde obchodníci úspěšně zachrání krachující stát.
Hörisch je ale prozatím téměř osamocen a ani veřejnost nemá jasno v tom, jestli jde jen o neškodného blázna, nebo zdatného manipulátora. Podporu mu prozatím vyjádřila jen evangelická církev. Angažmá literárního vědce ale narazilo na první velkou překážku. Německá centrální banka, u které chtěl profesor deponovat vše, co vybere, vzkázala, že žádné takové účty nikdy nevedla a nic na tom nezmění ani německý dluh.

REUTERS

Asie chce luxus

Švýcarská skupina Richemont, zaměřená na výrobu luxusních hodinek, šperků a doplňků, zvýšila ve třetím čtvrtletí finančního roku 2010/2011 tržby zhruba o třetinu na 2,11 miliardy eur, a výrazně tak předčila odhady analytiků.
Solečnost Richemont, které patří například značky Cartier, Jaeger-LeCoultre, IWC nebo Montblanc, těžila hlavně ze zvýšené poptávky na asijských trzích před vánočními svátky. Obliba tohoto zboží roste zejména mezi Číňany. V lokálních měnách v regionu Asie a Pacifiku byly tržby skupiny vyšší dokonce o 42 procent. Ve výhledu na následující období je ale firma opatrnější. Upozornila hlavně na posilující švýcarskou měnu a vyšší srovnávací čísla z konce minulého finančního roku.

KATHIMERINI

IZIP po řecku

Řecko poprvé ve své historii zavádí národní elektronický registr, který by měl monitorovat platby ve zdravotnictví. Dosud se totiž přesně neví, kolik peněz v něm končí. To byl také důvod, proč si elektronizaci vyžádal Mezinárodní měnový fond, který společně s EU předlužené helénské republice loni půjčil 110 miliard eur, napsal řecký list Kathimerini. Vládní údaje vyčíslují roční náklady řeckého zdravotnictví na třináct miliard eur, což by odpovídalo pěti procentům HDP. Experti ale za reálnější číslo považují patnáct miliard eur. Novou databázi bude spravovat řecký statistický úřad, počítačové terminály obdrží nemocnice i ordinace praktických lékařů. Atény chtějí také centralizovat nákup léků a zdravotnického materiálu, za něž Řecko utratí ročně 2,4 procenta HDP – vůbec nejvíce ze zemí OECD. V rámci reformy dojde i na zavedení elektronických zdravotních knížek, obdoby českého systému IZIP. Celkově by elektronizace řeckého zdravotnictví měla ročně ušetřit 1,6 miliardy eur.

FINANCIAL TIMES

Vzkříšení stoleté whisky

Indický miliardář Vidžaj Mallya, vlastník společnosti UB Group, se pokusí obnovit slávu více než stoleté značky Mackinlay’s Scotch Whisky. Ke zjištění původní receptury použije vzorky původního, dokonale konzervovaného nápoje, který byl nedávno objeven v Antarktidě. Několik přepravek s lahvemi této značky tam pod ledem zanechala neúspěšná expedice sira Ernesta Shackletona v roce 1907. O sto let později byly objeveny pod posledním útočištěm polárníků, provizorní chatou, z níž se museli vrátit, protože jim další putování k Jižnímu pólu překazilo špatné počasí.
Firma bohatého Inda musela o tři lahve vzácné tekutiny složitě žádat – pozůstatky polárních expedic jsou totiž považovány za světové kulturní dědictví a nesmějí být využívány ke komerčním účelům. Povolení nicméně obdržela – jako vlastník skotské společnosti Whyte & Mackay, a tím i značky Mackinĺay’s, může injekční stříkačkou odebrat nepatrný vzorek tekutiny. Ten by měl pomoci odhalit tajemství již zapomenuté receptury.

THE CHINA POST

Korektoři v ulicích

Více než 500 čínských a zahraničních studentů se minulý týden vypravilo do ulic Pekingu na revizi veřejných nápisů, názvů institucí a ulic, které jsou vedeny v angličtině a francouzštině. Projekt zahájila radnice společně s jazykovým servisním centrem Pekingské univerzity pro zahraniční studia. Smyslem akce mají být korektury jazykových chyb vzniklých při překladu, které lze najít v hlavním městě na nejrůznějších místech. Zatímco názvy v angličtině se opravují každým rokem, francouzština byla zařazena do programu letos poprvé. Dobrovolníci – studenti známých univerzit s jazykovým a humanitním zaměřením – jsou rozděleni do dvou skupin. První byla určena do terénu, aby hledala chybné nápisy a pořizovala k nim dokumentaci, druhá má nafocené snímky vyhodnocovat a dále je předávat týmu profesionálních tlumočníků a učitelů angličtiny včetně rodilých mluvčích. Jejich úkolem je připravit správnou jazykovou verzi, která se vrátí zpět do ulic Pekingu. Jazyková prověrka se týká hlavně názvů stanic metra, letiště, známého Letního paláce, ústřední nemocnice a olympijských sportovišť. Předpokládá se, že první fáze projektu skončí v prosinci. Poté přijdou na řadu názvy v japonštině a korejštině.

BBC

Proti bance chudých

Vláda Bangladéše nařídila vyšetřování v Grameen Bank, legendární mikroúvěrové bankovní instituci. Její zakladatel Muhammad Júnus získal za úspěšný rozjezd drobných půjček v rozvojových zemích Nobelovu cenu za mír. Vládní rozhodnutí reaguje na spekulace dokumentárního filmu, který se objevil na obrazovkách norské televize. Jeho tvůrci tvrdí, že banka zpronevěřila téměř sto milionů dolarů z norské rozvojové pomoci. Banka obvinění odmítá, také norská vláda mezitím vydala prohlášení, že nemá o bezúhonnosti banky pochybnosti.
Spíše než o skutečném pochybení banky svědčí vládní akce o napětí mezi profesorem Júnusem a premiérkou Šajch Hasínou Vadžídovou. Podle pozorovatelů Vadžídová nemá Júnuse v lásce, protože v letech 2007–2008 podporoval provizorní vládu, která byla dosazena armádou. Kromě toho je Grameen Bank velmi mocnou, prosperující a silně nezávislou skupinou – soustem, na které má bangladéšský stát nejspíše chuť. Obrovskou moc získaly v Indii a Bangladéši i jiné mikroúvěrové instituce. V posledních měsících se na ně opakovaně snáší kritika za to, že inkasují příliš vysoké úroky a uplatňují na dlužníky tvrdé metody vymáhání splátek.

917 mililitrů neboli 31 dutých uncí je obsah dosud největšího šálku, který minulý týden zavedl řetězec Starbucks ve svých amerických kavárnách
REUTERS

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče