Mediální revue

16. března 2011, 16:48 - Blanka Růžičková Euronews a.s.
16. března 2011, 16:48

Zajímavosti ze zahraničního tisku

VEdomosti Extrémně bohatá i chudá Mezi obyvateli Moskvy se v posledním desetiletí výrazně prohloubila sociální nerovnost. Rozdíl mezi nejnižšími příjmy a platy manažerů je dnes až třicetinásobný. Tamní úřady mají obavy z nepokojů, a proto vydávají obrovské peníze na sociální politiku. Část rozpočtu, která je každoročně určena na podporu sociálně slabých, vzrostla od roku 2001 o dvacet procent. Město ze svého rozpočtu navíc dotuje služby, které díky tomu zůstávají nejlevnějšími v zemi.
Značný podíl na růstu rozdílů mezi chudými a bohatými má vysoká koncentrace superboháčů v Rusku. Kvůli nim rostou ceny nemovitostí, zboží i služeb. Podle posledního žebříčku časopisu Forbes zde žije 101 „dolarových“ miliardářů, z toho 79 právě v Moskvě. Forbes jejich celkové jmění odhadl na 375 miliard dolarů. Moskva se navíc co do počtu superboháčů stala ve světě jedničkou. New York, kde jich dříve bylo nejvíc, skončil až za ní a má jich „jen“ 58. V hlavním městě miliardářů, Moskvě, zároveň žije asi milion lidí s příjmy pod hranicí chudoby.

Der Standard Sběrbank loví v Rakousku Největší ruský finanční dům Sběrbank by rád do svého impéria získal rakouskou Volksbank International (VBI), dceřinou společnost koncernu Volksbank, v níž má podíl také německá DZ-Gruppe a francouzská Banques Populaires. German Gref, šéf Sběrbanky, která má v Rusku 250 milionů klientů, sice rakouskou akvizici popřel, nicméně si již ve Vídni najal právníky a konzultanty. Strategie propojení se sítí rakouských spořitelen zapadá i do střednědobých plánů Sběrbanky, která má ve své domovské zemi 19 tisíc poboček. Ruská spořitelna by do roku 2014 chtěla pět procent svého čistého zisku generovat v zahraničí. Prozatím otevřela zastoupení v Německu, Číně a Indii. Podle zdrojů, které rakouský list Der Standard cituje, jsou Rusové ochotni zaplatit maximálně účetní hodnotu Volksbank International, která dosahuje 1,25 miliardy eur. Rakouská společnost loni skončila ve ztrátě 21,8 milionu eur – především kvůli toxickým úvěrům v Rumunsku, kde VBI rozpůjčovala v přepočtu tři miliardy eur. Na letošek si ale skupina naplánovala v této balkánské zemi zisk v řádu desítek milionů eur.

Hürriyet Turecká inovace s letním časem Země půlměsíce letos zavede letní čas o den později, než původně plánovala. Hodinky si tak Turci posunou o hodinu vpřed až o druhé hodině ranní v pondělí 28. března. V neděli, kdy se měl čas měnit, totiž v celé zemi probíhají celonárodní přijímačky na vysoké školy, kterých se letos zúčastní na 1,5 milionu studentů. „Posun času by mohl mít negativní vliv na soustředění studentů,“ prohlásil Cem Gülan, předseda Sdružení soukromých škol. Systém jednotných zkoušek, označovaný jako YGS-LYS, zavedla Ankara v 60. letech minulého století kvůli převisu poptávky v sektoru vysokého školství. Každým rokem je přijata jen čtvrtina přihlášených, a tak je třeba nechat projít uchazeče sítem výběru. Současné přijímačky trvají 195 minut a mají 180 otázek. Studenti odpovídají zaškrtáváním políček u pěti nabídnutých odpovědí na otázky z turečtiny, matematiky, vědy a literatury; cizí jazyk se přezkušuje zvlášť. Test platí zejména kvůli množství otázek za poměrně náročný a mnoho uchazečů tak raději chodí do „dershane“ – tedy přípravek, které je naučí kvantum vědomostí vyžadovaných v celonárodních přijímacích zkouškách zvládnout.

EuropeanVoice
Stamiliardy do sítí Evropa bude muset do roku 2014 investovat do modernizace elektrárenských sítí 23 až 28 miliard eur (560 až 680 mld. Kč). Tuto obrovskou částku si podle sdružení European Network of Transmission System Operators (ENTSO-E) vyžádají nutné opravy a zvýšení přenosových kapacit včetně těch přeshraničních. Sdružení společností provozujících vysokonapětové sítě to uvedlo ve své nejnovější zprávě. Požadavek zdůvodnilo nevyhovujícími parametry více než sto let staré elektrárenské sítě. Ta byla navíc budována pro jiný typ přenosu a stála hlavně na dodávkách velkých elektráren. Nově budované přenosové kapacity musejí zohlednit potřebu odběru elektřiny z rostoucího počtu rozptýlených větrných elektráren a dalších obnovitelných zdrojů. ENTSO-E odhaduje, že bude zapotřebí instalovat v Evropě celkem 35 tisíc kilometrů nových vysokonapěťových linek a nejméně 7 tisíc dalších modernizovat.
Investice by měly být částečně zaplaceny ze soukromých zdrojů, operátoři však očekávají, že se na nich budou podílet i jednotlivé státy, případně EU. Ta by se měla otázkou financování nové infrastruktury zabývat do června tohoto roku.

FINANCIAL TIMES
Káva také hořkne Další komoditou, jejíž cena v poslední době vystoupala do rekordních výšin, je káva Arabica. Na burzách v Londýně a v New Yorku se zhruba v polovině března prodávala libra této kávy za téměř tři dolary. Její ceny se tak vyšplhaly na nejvyšší úroveň od roku 1977, kdy dosáhly až 3,4 dolarů za libru v důsledku neúrody v Brazílii.
Zatímco tehdy dva roky po sobě zničily sklizeň mrazy, nyní je důvodů více. Tím hlavním je však zřejmě rostoucí poptávka. Mezinárodní organizace producentů kávy (ICO) již varovala, že tentokrát se ceny v dohledné době nevrátí na svou dřívější úroveň. Ještě před rokem, v březnu 2010, přitom byly zhruba na 1,3 dolaru, tedy na méně než polovině. Rostoucí poptávka se v posledním roce projevila také ve skokovém růstu velkoobchodních cen, kde Arabica za dvanáct měsíců podražila o 125 procent. ICO ve své pravidelné zprávě upozorňuje, že nynější „křehká rovnováha“ mezi nabídkou a poptávkou nahrává producentům. Ceny se nesníží také proto, že trh očekává propad dodávek z hlavních producentských zemí. Kolumbie, kde se pěstuje Arabica nejvyšší kvality, bude mít špatnou sklizeň již třetí rok po sobě. Také úroda v Brazílii bude nižší, než se původně předpokládalo.

Radio New Zealand Středozemě bude nekuřácká Nový Zéland, který fanoušci filmové trilogie Pán prstenů znají jako bájnou Středozemi, bude od roku 2025 zemí, kde si cigaretu nikdo nezapálí. Tamní vláda chce, aby se lidé postupně kuřáckého zlozvyku zcela zbavili. Přijala tak doporučení parlamentní komise pro maurské záležitosti, podle níž bude mezistupněm také rok 2015, kdy se má spotřeba tabáku snížit na polovinu.
„Snažíme se vzít tuto záležitost do vlastních rukou, protože to je něco, co nemůžeme nechat v rukou tabákového průmyslu,“ komentovala zlomové rozhodnutí ministryně zdravotnictví a spolupředsedkyně Maurské strany Tariana Turiaová.
Záměry vlády mají podpořit připravované restrikce, zejména omezení propagace a přísnější pravidla pro balení a vystavováním tabákových výrobků. Na krabičkách by měl být výrazněji vyznačen obsah nikotinu i dalších přísad a mohlo by dojít i k jejich regulaci. Uvažuje se rovněž o omezení dovozu tabáku.
Kritici nového vládního plánu poukazují na to, že se vláda připraví o 1,3 miliardy dolarů z tabákových daní. Tento výpadek by však mohla vynahradit úspora výdajů na léčbu kuřáků, které se odhadují na 1,9 miliardy dolarů ročně. Rizikem je také vznik černého trhu podobně v Bhútánu, jenž zakázal prodej tabáku v roce 2005.

China Daily L’Oreal má v Číně žně Největší světový výrobce kosmetiky, francouzská společnost L’Oreal zvýšila prodej svých výrobků v Číně v uplynulém roce o 17,6 procenta. Čína se tak stala po Spojených státech a Francii pro tuto firmu třetím největším trhem. Ředitel společnosti Alexis Perakis-Valant odhaduje, že L’Oreal může získat v průběhu příštích desíti let více než miliardu nových zákazníků. Zároveň se domnívá, že polovina bude pocházet z Asie. Proto firma už před šesti lety vybudovala ve známé čtvrti Pudong v Šanghaji výzkumné středisko, které navíc vloni významně rozšířila. Více než 300 kosmetických a vlasových přípravků určených pro čínský trh bylo vyvinuto právě zde. Kosmetický gigant se chce nyní v Číně soustředit na méně známá města s miliony obyvatel a bohatnoucí střední vrstvu. Další slibnou klientelou jsou muži. „Kosmetiku již používají, anebo si ji půjčují od manželek, případně přítelkyň,“ říká Perakis-Valant, podle něhož prodej v tomto segmentu roste. Číňané za pánskou kosmetiku vloni utratili přibližně 269,6 milionu dolarů, zatímco ve Spojených státech to bylo 227,4 milionu dolarů. Čínský trh navíc zaznamenal v posledních letech 29procentní nárůst ročně, zatímco v Severní Americe a Evropě to bylo pouze 7,9 procenta. etrend.sk
Odměny za medaile Více než 200 sportovců, kteří stáli vloni na stupních vítězů na některé z vrcholných soutěží, dostane od vlády Slovenské republiky finanční odměnu. Kabinet Ivety Radičové mezi ty nejúspěšnější rozdělí 264 tisíc eur (6,4 milionu Kč). Rozdílné částky se medailistům přidělují na Slovensku podle mechanismu zavedeného v roce 2007. Loni bylo tímto způsobem rozděleno 287 tisíc eur. Výška odměny záleží na tom, v jaké konkurenci konkrétní sportovec uspěl. Základní suma se zvyšuje anebo snižuje podle toho, kolik zemí a sportovců se závodu zúčastnilo. Nejvíce medailí získalo Slovensko v karate a v dalších bojových uměních. Například karatista Roman Volák získal na mistrovství světa sedm zlatých a jednu stříbrnou medaili, za což ho čeká odměna od státu ve výši 12,5 tisíce eur (304 tisíc Kč).
Mezi nejvyšší letošní odměny patří také přibližně jedenáct tisíc eur (268 tisíc Kč), které dostane střelkyně Zuzana Štefečeková za zlato vybojované na mistrovství světa a stříbro, které získala na mistrovství Evropy. Podobnou sumu dostane kajakářka Jana Dukátová. Střelkyně Danka Barteková si evropským zlatem a bronzem ze světového šampionátu zajistila od vlády 7,5 tisíce eur (182 tisíc Kč). Slováci byli úspěšní i v neolympijských sportech. Symbolickou odměnu dostanou juniorští reprezentanti v kulečníku, pět tisíc eur (121 tisíc Kč) si díky čtyřem medailím rozdělí reprezentanti v rybolovu a rybolovní technice. Mladá Slovenka Ľubica Debnárová si vydělala tři tisíce eur (73 tisíc Kč) za čtyři medaile, které získala na mistrovství v přetlačování rukou.

12 milionů eur (cca 293 milionů Kč)
vydělal vloni Anshu Jain, nejlepší z investičních bankéřů Deutsche Bank. Jeho šéf, generální ředitel Josef Ackerman, si odnesl (na platu, odměnách a benefitech) o čtvrtinu méně – pouhých devět milionů eur (cca 220 milionů Kč).
Financial Times

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče