Mediální revue

02. února 2010, 19:22 - (red)
02. února 2010, 19:22

Šesté pokračování

DER SPIEGEL

Blatter chce Nobelovku Předseda Mezinárodní fotbalové federace FIFA Sepp Blatter je vášnivým sběratelem cen. Letos v létě bude 32 fotbalových mužstev soupeřit v Jihoafrické republice o několikakilový pohár mistrů světa, Blatter však má políčeno na mnohem lehčí ocenění – jen 196gramovou Nobelovu cenu za mír.
Dle některých informací je prý už v akci několik lobbistů, jejichž jediným úkolem je protlačit Blattera v Oslu na stupínek vítězů. Odůvodňují to tím, že mistrovství světa ve fotbale, jež se letos bude konat v Africe, poskytlo naději celému kontinentu. Blatter, 73letý předseda FIFA, k tomu řekl: „Dle mne si Nobelovu cenu za mír zaslouží FIFA. Dostanu-li ji však já, určitě cenu neodmítnu. To se nesluší.“
Blatter už vlastní nejvyšší jihoafrické ocenění Order of Good Hope. Ve Francii byl jmenován rytířem Čestné legie a v Německu obdržel spolkový kříž za zásluhy. Jeho sbírka ocenění však nabízí i méně známá vyznamenání – například uzbekistánský řád Dustlik, čestné občanství Bangkoku anebo ukrajinský řád Jaroslava Moudrého.

NEWSWEEK

Ekonomové na dřeň Ekonomie je dnes v chaosu, což představuje problém pro ty, kteří si až do současnosti mysleli, že jí rozumějí. Finanční krize otřásla jejími základy a donutila experty, aby se znovu zamysleli nad otázkami, které jim až donedávna byly „jasné“. Jak vzniká ekonomický růst? Jak se dá zvýšit zaměstnanost? Na základě čeho nejlépe rozdělit bohatství? Odpovědi na otázky se snaží najít obrovský počet nových teorií. Ty mají jedno společné – jejich základ tvoří to, že se lidé chovají „iracionálně“ a trhy nejsou vždy natolik výkonné, jak se předpokládalo.
Jedna z nových teorií například kombinuje ekonomii s vývojovou biologií. Její stoupenci vidí ekonomiku a finanční trhy jako ekosystém, v němž žijí různé „živočišné druhy“ – třeba hedgeové fondy a investiční banky. Ty spolu bojují o „přírodní zdroje“, neboli o zisky. Vyvíjejí se jednak ve vzájemné závislosti, jednak je však tvarují i období „náhlých mutací“, neboli krizí, jež mění povahu celého ekosystému. Budete-li se na hráče na trhu dívat jako na součást živého organismu, může to politikům pomoci najít lepší taktiku, myslí si „ekonomičtí biologové.“ Další novou teorií je neuroekonomie, jež kombinuje ekonomii s vědou o mozku. Podobá se dnes už známé behavioristické ekonomii, která se například snaží vyřešit otázku, proč jsou lidé ochotní ujet delší vzdálenost, aby nakoupili „levnější“ benzin. Ekonomičtí behavioristé sice existovali už před krizí, ale dnes jsou bráni vážněji než dříve.
Otřes podobný tomu současnému zažili ekonomové naposledy ve třicátých letech 20. století. Až donedávna převažující liberální chicagská škola nezmizí, ztratí však dominantní postavení. Co ji nahradí? Paradoxně možná ponaučení, že jediná, byť úhledně zabalená idea složitý lidský svět neobsáhne. Ekonomy teď čeká období pochybností a kritiky. To, co z něj vzejde, bude pravděpodobně přesnější než dřívější ekonomické představy. Také však méně racionální.

TIME

Nylonkong pod mikroskopem Srovnání New Yorku, Londýna a Hongkongu, pokud jde o vyrovnání se s následky finanční krize, přineslo následující výsledek. New York na tom není ani zdaleka tak špatně, jak by se možná dalo čekat – ať už jde o vzkvétající zábavní a umělecký průmysl nebo o návštěvnost turistů. Londýnskou City sice finanční krize tvrdě zasáhla, ale v její prospěch stále hraje skvělá poloha napůl cesty mezi USA a Asií, pružné pracovní právo a používání angličtiny. V Londýně také sídlí tři ze čtyř největších advokátních kanceláří na světě, pojišťovny, konzultantské a účetní firmy a kvalitní školy. Možným budoucím rizikem je vzestup rozvíjejících se států, které obchody z Londýna přetáhnou jinam.
Hongkong je dnes zaplaven penězi, hrnou se do něj západní bankéři, aby si v něm vyleštili zašlou nebo ztracenou kariéru, a není v něm ani stopy po tuhé bankovní regulaci a po omezování bonusů. Finanční průmysl v něm však není stejně silný, slabší je například v obligacích nebo v komoditách. Hongkong se bude muset přestat spoléhat na Čínu, která byla až do současnosti příčinou jeho rozvoje, a bude muset najít nové, vlastní cesty na vrchol.

DER SPIEGEL

Bossové varují Německé hospodářství se z finanční krize zotavuje jen pomalu. To se nelíbí hospodářské elitě, která teď výrazně zesiluje tlak. Šéfové velkých koncernů žádají banky, aby poskytovaly více úvěrů a prozatím se vzdaly bonusů. Jinak dle nich hrozí další krize.
Zejména předseda představenstva agrochemického koncernu BASF Jürgen Hambrecht se obává, že by se krize mohla vrátit. Šéf řetězce Metro Eckhard Cordes však kritizuje politicko-právní nařízení, která bankám ztěžují udělovat úvěry. Generální ředitel společnosti SAP Léo Apotheker zase po bankovních domech vyžaduje větší transparentnost: „Krize přece vznikla, protože části finančního odvětví byly zcela neprůhledné.“ Předseda společnosti Allianz Paul Achleitner dokonce po bankéřích žádá, aby dočasně upustili od bonusů a dividend. Proto prý nechal výrazně regulovat odvětví Allianz zabývající se kapitálovými trhy. Šéf energetické společnosti RWE Jürgen Großmann zase věří, že se krizi dá uniknout, jen pokud budou „lidé nakupovat a hospodářství investovat“.

NEWSWEEK

Čínsko-íránská kyberválka v USA Stát USA Severní Karolína je centrem skrytého boje. Na jedné straně jsou přívrženci čínského duchovního hnutí Falun Gong žijící v USA. Na druhé straně pak tisíce kilometrů odsud na východ autoritativní íránské úřady. Cílem íránských úředníků je zablokovat přístup na internet odpůrcům svého režimu. Mise Američanů čínského původu spočívá ve vývoji a zdokonalování softwaru, který zákazy obejde a pomůže protivládním aktivistům.
Bojovníci za internetovou svobodu projevu se sdružují v organizaci Global Internet Freedom Consortium (GIFC). Ta pomáhá nejen Íráncům, ale i dalším politickým bojovníkům za svobodu – například v Barmě nebo v Tibetu. GIFC sice podporuje například Mark Palmer, bývalý americký velvyslanec v Maďarsku, ale Washington je zatím spíš ostražitý. Z loňských dotací Ministerstva zahraničí USA nedostal GIFC ani dolar. Důvodem je jeho spojení s hnutím Falun Gong. Američané nechtějí Říši středu popudit, a proto se příliš nehrnou do podpory hnutí Falun Gong, které je v Číně zakázané.

THE WALL STREET JOURNAL

Záhada dopisů s antraxem Vyšetřování FBI ohledně dopisů se smrtícím antraxem (snětí slezinnou) rozeslaných 18. září 2001 – týden po útocích na Světové obchodní centrum v New Yorku – mělo údajně skončit 29. července 2008. Toho dne byl nalezen mrtvý Bruce Ivins, vědecký pracovník zabývající se biologickými zbraněmi v Lékařském výzkumném ústavu infekčních chorob americké armády ve Fort Detricku. Necelý týden po Ivinsově údajné sebevraždě FBI prohlásila, že on sám rozeslal v září 2001 poštou dopisy s antraxem televizní stanici NBC, deníku New York Post a senátorům Tomu Daschlovi a Patricku Leahymu. Dopisy s antraxem tehdy usmrtily pět lidí, byly kvůli nim uzavřeny administrativní budovy Senátu, vyvolaly paniku v celých USA a téměř ochromily americký poštovní systém. Nyní se však objevil problém, který vyšetřování FBI zpochybňuje – křemík.
Ten totiž způsobil proměnu antraxu po otevření dopisů ve smrtící sprej. Někdo tedy musel křemík do antraxu přidat. Výzkumný ústav ve Fort Detricku se však už od šedesátých let v důsledku mezinárodních smluv nesměl tímto výzkumem zabývat. A Ivins neměl ani schopnosti, ani prostředky, aby to dokázal. FBI proto obnovila vyšetřování, kdo dopisy s antraxem rozeslal.

SPIEGEL ONLINE

Lukašenko pod ruským tlakem Běloruský diktátor Alexander Lukašenko hledá západní investory a snaží se jim prodat některé státní podniky. Nedůvěřuje však ruským oligarchům, kteří mají také zájem investovat v Bělorusku. Odmítl nabídku ruské banky Sberbank vlastněné státem na převzetí velkého bankovního domu Promstrojbank sídlícího v Minsku.
Lukašenko si stěžoval, že Rusové nabídli jen polovinu jím požadované částky. Poté, co však na něho zvýšili tlak, přijal jejich nabídku ve výši 280 milionů dolarů, aby do roku 2014 zajistil Bělorusku dodávky ruského plynu za nižší cenu. Lukašenkova nedůvěra vůči ruským investorům je důsledkem jeho obavy, že po nákupu jakéhokoli běloruského podniku jej Rusové nechají zbankrotovat.

Text do rámečku:
Dle studie Maxima Pinkowského a Xaviera Sala-i-Martina klesá počet chudých lidí ve světě rychleji, než se předpokládalo. V období 1970 až 2006 se v jižní Asii snížil o 86, ve Střední a Jižní Americe o 73, na Blízkém východě o 39 a v Africe o dvacet procent. Nenastane-li nějaká katastrofa, nebude jich v budoucnu nikdy více než miliarda.
VoxEU.org

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče