Mediální revue

09. března 2010, 17:42 - (red)
09. března 2010, 17:42

Jedenácté pokračování

THE ATLANTIC

Devastace americké společnosti Společenská katastrofa, která může oslabit národ a jeho kulturu na mnoho dalších let. Popis důsledků finanční krize na jednu z největších ekonomik světa není nijak umírněný a optimistický. Původcem zásadních změn má být dlouhodobá nezaměstnanost Američanů, která s koncem krize nezmizí. Loni v říjnu přesáhla deset procent a pravděpodobně se až do roku 2014 příliš nezlepší. Zároveň se průměrná doba lidí bez práce prodloužila na více než šest měsíců. Poprvé od roku 1948, kdy federální úřady začaly tento údaj sledovat. Dopady pocítí především současná mladá generace, která v poslední době vyšla ze škol a hledá si práci. Finanční krize ji bude dle všeho provázet celý život. Pokud se jim nyní poštěstí vůbec nějaké zaměstnání najít, nastoupí za méně peněz a rozdíl oproti starším kolegům snadno nedoženou. Situaci jim komplikuje i prostředí, v němž vyrůstali.
Liberální a pozitivní americká výchova jim implantovala pocit vlastní výlučnosti a geniality. To je výbava, s níž se na změněné pracovní prostředí obtížně reaguje. Nápor zažije i „základ státu“ – rodina. Krize postihla ženy znatelně méně než muže. V „ženských“ odvětvích, jako je školství č zdravotnictví, se totiž propouštělo méně než v „mužské“ výrobě. Role mužů a žen se sice vyrovnala, nebo téměř obrátila, ale jen málokterá manželka bez problémů dlouhodobě vydrží, že její nezaměstnaný choť ztratil pozici „obstaravatele živobytí“. To povede k rozvodům, k dětem z neúplných svazků a k armádě Američanů bez partnera ve středním věku. Úhledné klidné čtvrti obývané původně „klasickými“ rodinami, které chodily do kostela, pečovaly o okolí domu a pořádaly dobročinné akce, mohou ovládnout drogy, alkohol a násilí. Jak z toho ven? Recept není. Je však nutné učinit proti tomu vše, co bude v silách USA.

STERN

Peprný byznys Ještě nedávno většina sexuologů tvrdila, že závislost na sexu neexistuje a že je to jen výmysl hollywoodských hvězd usilujících o publicitu. Dnes se však situace změnila. Německý týdeník informuje, že terapie proti závislosti na sexu zažívají v současnosti v USA boom. Především od chvíle, kdy se k lechtivé závislosti přiznal i světoznámý golfista Tiger Woods. Zařízení, která se specializují na léčení symptomů, jako je například stálé nutkání masturbovat a neschopnost najít uspokojení jinde než v posteli, vydělávají miliony. Například Tiger Woods se snaží vlastní závislost na sexu dostat pod kontrolu na známé klinice Behavioral Health and Addiction Services Clinic v mississippském městě Hattiesburgu.
Expert na závislosti Craig Cross cenu takové terapie odhaduje zhruba na 40 tisíc dolarů. Pacienti v zařízení podstupují většinou šestitýdenní program, který jim pomáhá ovládnout touhy především pomocí jógy a skupinových sezení. Woods má samozřejmě léčebný program vytvořený přímo pro něho a sezení pouze pro sebe.

DIE WELT

Brambora ze zkumavky Německý agrochemický koncern BASF bude komerčně pěstovat geneticky modifikovanou bramboru Amflora. Německému deníku to potvrdili zástupci společnosti BASF Plant Sciences. „Po schválení Evropskou komisí můžeme s pěstováním začít ještě tento rok,“ řekl šéf společnosti Peter Eckes.
Amflora je určena jako surovina pro nepotravinářské technologie k výrobě amylopektinu. Ten se využívá při výrobě papíru, konstrukčních materiálů, lepidel, mazadel a dalších produktů. „Je to úder do tváře 70 procentům Evropanů, kteří jsou proti geneticky upravovaným potravinám,“ stěžoval si krátce po schválení německý europoslanec za stranu Zelených Martin Häusling. Kritici Amflory se obávají, že by mohla například vyvolat imunitu na antibiotika.

DER STANDARD

Virtuální hrdina Lotyšský hacker zveřejňuje na sociální síti Twitter platy některých vysoce postavených státních úředníků, politiků a šéfů firem, které dostaly od státu finanční podporu. Skupině, která si říká Lidová armáda čtvrtého probuzení, se podařilo stáhnout ze serveru daňové správy miliony dokumentů včetně přiznání k dani z příjmů vysoce postavených státních úředníků či šéfů státem řízených firem. Jeden z členů skupiny, vystupující pod přezdívkou Neo, začal dokumenty zveřejňovat na internetu a posílat i do lotyšské televize. Digitální Robin Hood, jak mu říkají Lotyši, například odtajnil, že si loni šéf teplárenské společnosti Aris Zigurs v hlavním městě Rize vyplatil tučný bonus ve výši šestnácti tisíc latů (zhruba 580 tisíc korun). Většina zaměstnanců firmy přitom o velkou část platu přišla.
Lotyšskou ekonomika zasáhla ekonomická krize nejvíce z členských států Evropské unie. V zemi je více než dvacetiprocentní nezaměstnanost a většina státních zaměstnanců přišla o třetinu platu kvůli vyrovnanému státnímu rozpočtu. Neo dle rakouského deníku zveřejnil i platy vysoce postavených zaměstnanců centrální banky. Zatímco řadové zaměstnance i ostatní státní úředníky postihlo snížení platů, bankovní manažeři si v roce 2008 každý měsíc připisovali na účty až 23 tisíc lotyšských latů (zhruba 830 tisíc korun).

THE ASIA-PACIFIC JOURNAL

Měnová reforma v Severní Koreji Na začátku letošního roku, 2. ledna, provedla Severní Korea měnovou reformu, jejímž pravděpodobným cílem je snížit množství peněz v oběhu. Na konci téhož měsíce, 29. ledna, pak zakázala používat zahraniční měny, napsal japonský liberální akademický týdeník v angličtině zabývající se mezinárodními vztahy. Zahraniční obchodní banka Korejské lidově demokratické republiky informovala diplomatické mise a mezinárodní organizace působící v zemi, že veškeré platby musejí provádět v bezhotovostních šecích (něco jako bony v bývalém Československu) a že oficiální směnný kurz se snížil ze 188,2 na 140 wonů za euro.
Zahraniční instituce a organizace nyní musejí získat bezhotovostní šeky od Zahraniční obchodní banky a jimi pak platit za ubytování, stravu, služby v hotelech, dopravu a tak dále – za vše, co potřebují k životu. Měnová reforma bude mít nepochybně velký dopad na jednotlivé Severokorejce i celou společnost. A přináší několik otázek, na něž zatím nikdo nedokáže odpovědět: Prospěje, nebo poškodí severokorejskou ekonomiku? Pomůže, nebo nepomůže zahraničnímu obchodu a investicím? Zlepší, nebo zhorší politickou situaci v zemi? Lze si měnovou reformu vyložit jako součást mocenského boje o nástupnictví?

FOREIGN AFFAIRS

Kdy zanikají impéria? Mnoho století se historici, političtí vědci, antropologové i veřejnost domnívali, že dějinný politický proces se odehrává v periodicky se opakujících stadiích. Velmoci nejprve vzniknou, poté se vyvíjejí, následně vládnou a nakonec pozvolna zanikají. Ať už však civilizace zanikají v důsledku úpadku kultury nebo ekonomiky, popřípadě z jiných důvodů, děje se to postupně. Co když se však dějinný proces neodehrává v periodicky se opakujících stadiích a pozvolna, ale nerovnoměrně? Co když se zhroucení nějaké velmoci neodehrává několik století, ale nastane zničehonic?
Velmoci jsou složitými systémy, jež se skládají z mnoha vzájemně se ovlivňujících a asymetrických částí. Fungují na pomezí řádu a chaosu. Mohou se sice jevit naprosto stabilní, ale ve skutečnosti se neustále vyvíjejí a přizpůsobují. A může nastat okamžik, kdy se systém dostane „do kritického stavu“. Zanedbatelná událost spustí „přechodné stadium“ od stability ke krizi. Jedním z příkladů tohoto procesu je zhroucení sovětského impéria. Jsou-li tedy impéria složitými systémy, které dříve nebo později podlehnou náhlým nefunkčnostem s katastrofickými dopady, co z toho vyplývá pro dnešní USA? Za prvé diskuse o stadiu úpadku je plýtvání časem – jde o náhlý a neočekávaný pád, který se dotkne většiny politiků a občanů. Za druhé většina pádů impérií byla spojena s fiskální krizí. Americkému impériu tedy hrozí pád, protože uvažuje o deficitu státního rozpočtu v roce 2010 ve výši více než 1,5 bilionu dolarů – tedy zhruba jedenácti procent HDP.
U politických subjektů však také hraje klíčovou roli očekávání. Pokud jde totiž o krize impérií, tak ve skutečnosti nezáleží na materiální opoře jejich moci, ale na očekáváních ohledně její budoucnosti. Samy fiskální údaje nenaruší moc USA, ale mohou oslabit dlouhodobou víru v jejich schopnost zvládnout jakoukoli krizi. Nahodilá špatná zpráva se dostane do hlavních titulků a náhle začne trápit neudržitelnost fiskální politiky USA nejen několik politiků, ale i celou veřejnost a zahraniční investory. Tento posun má rozhodující vliv. Složitý systém, který se neustále vyvíjí a přizpůsobuje, se dostane do velkých problémů, pokud jeho součásti ztratí víru v jeho životaschopnost.

Popisek pod noviny: Poté, co německý ekonomický časopis Focus obvinil předminulý týden Řeky z podvodu a na obálce zveřejnil sochu Venuše Milétské se vztyčeným prostředníčkem, kontrovali Řekové hákovým křížem. Řecké noviny Eleftheros Typos na titulní stránce vyobrazily římskou bohyni vítězství Victorii, jak drží svastiku. Finanční nacismus ohrožuje Evropu, zněl titulek v novinách.

Text do rámečku:
11,5 tisíce stran

má dnes britský daňový zákoník. Tím Velká Británie předstihla Indii a dostala se v pořadí zemí, pokud jde o počet stran daňového zákoníku, na první místo na světě.
Daily Mail

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče