Mediální revue

17. března 2010, 16:07 - (red)
17. března 2010, 16:07

Dvanácté pokračování

BILD

Kříženec velblouda a lamy Dubajský šejk Muhammad bin Rašíd Maktúm přišel s nevšedním řešením, jak dostat zemi z finanční krize. V budoucnu hodlá do zahraničí prodávat křížence velblouda a lamy. Takzvaná cama – spojení anglických názvů camel a lama – by prý již brzy mohla nahradit ovce a krávy.
„Zejména v Indii a v Asii potřebují lidé užitkové zvíře, s jehož pomocí se mohou pohybovat a které je zároveň zásobuje,“ řekla německému deníku britská bioložka Lulu Skidmorová. Ta pro vládce Spojených arabských emirátů již několik let pěstuje závodní velbloudy. První exemplář, vystavený u dubajské velbloudí dostihové dráhy, potvrzuje, že nejde o žádnou utopii. Jak bude zásobovat a transportovat Asiaty, však nepředvádí. Je totiž vycpaný.

THE NATION

Jak z krize bankovnictví Hamižné soukromé banky, které obdržely státní pomoc, vyluxovaly peníze daňových poplatníků, úvěry však na oplátku poskytovat nezačaly. Naopak, peníze v mnoha případech odvedly do ciziny. To tedy ne, řekli si politici z některých států USA, například z Oregonu nebo z Michiganu. Zřídíme si vlastní finanční domy, které budou patřit lidu a také mu sloužit.
„Je na čase deklarovat ekonomickou nezávislost na nadnárodních bankách, které jsou z velké části odpovědné za naši současnou ekonomickou krizi,“ prohlásil demokrat Bill Bradbury. Zřizování státních bank se sice může v kapitalistických USA jevit jako úchylka, nejde však o úplně nový nápad. Například v Severní Dakotě mají úspěšnou státní banku už od roku 1919. V důsledku finanční krize však o ní začalo uvažovat víc amerických států. V některých případech sice jde jen o populismus, obecně však o součást širší snahy dosáhnout toho, aby veřejné prostředky skutečně byly pro daňové poplatníky.
Propagátorem myšlenky je především nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz. Ten už před rokem prosazoval, aby se sedm set miliard dolarů, které americká vláda poskytla na záchranu bankovního systému, použilo na vytvoření nové finanční instituce. Pákový převod by však nebyl obvyklých třicet ku jedné, ale skromnějších deset ku jedné. I to by však znamenalo zhruba sedm bilionů dolarů na úvěry. To by dle Stiglitze bylo mnohem víc, než USA potřebují. V současnosti má Washington problém s prosazením nové bankovní regulace, a proto by mohly přijít na řadu jednotlivé státy. Otázkou však zůstává, zda se takové řešení skutečně prosadí.

SLATE

Osvícenské břímě klimatických změn Představa, že věda může s pomocí „tvrdých“ faktů definitivně přinést jasno do povyku okolo globálního oteplování, je mylná. Po dvaceti letech debat a státních výzkumů, do nichž bylo investováno zhruba 25 miliard dolarů, je otázka klimatických změn ještě nejasnější než dříve. Příčinou je scestný nápad, že věda může vyřešit politické spory. To, co vědci dokážou zjistit, totiž v podstatě nesouvisí s věcmi, o nichž musejí rozhodovat politici.
V šedesátých a sedmdesátých letech, kdy na tom byla věda ve srovnání s dneškem nesrovnatelně hůř, schválil americký Kongres mnoho zákonů na ochranu ovzduší, vody či ohrožených druhů. Důkazy bohatě postačovaly na to, že je třeba něco udělat. Za několik desítek let věda sice pokročila, ale politická akce je téměř vyloučená. Lepší znalosti otevřely prostor otázkám, co funguje či nefunguje a co je nebo není problémem, a poskytly argumenty pro zastávané názory. Pokud však lidé zastávají protichůdné názory či hodnoty, věda nemá příliš prostředků na vyvolání akce.

HANDELSBLATT

Úspěšní předsedové Bossové velkých německých koncernů vydělávali dobře i v krizovém roce 2009, napsal německý ekonomický deník. Dle něj se platy předsedů představenstev 30 společností obchodovaných na Frankfurtské burze navzdory velkému úpadku obchodů téměř nezměnily.

Tabulka:
Prvních deset
Platy vrcholných německých manažerů za rok 2009 (v mil. eur)

Společnost Předseda představenstva Celkový plat za rok 2009 (v mil. eur) Pevný plat (v mil. eur) Krátkodobý úspěch (v mil. eur) Dlouhodobý úspěch (v mil. eur)

RWE Jürgen Grossmann 7,16 2,7 4,4 0
Siemens Peter Löscher 7,12 2,1 2,6 2,4
VW Martin Winterkorn 6,6 1,7 4,9 0
E.on Wulf H. Bernotat 4,47 1,3 2,1 1,1
Daimler Dieter Zetsche 4,34 1,5 0,7 2,2
Adidas Herbert Hainer 4,19 1,3 1,5 1,4
Bayer Werner Wenning 3,57 1,2 2,2 0,2
BASF Jürgen Hambrecht 3,38 1,2 1,5 0,7
Munich Re Nikolaus von Bomhard 3,32 0,9 1,2 1,2
Henkel Kasper Rorsted 2,85 1 1,7 0,2

Pramen: Handelsblatt

EUREKALERT!

Ekonomický terorismus Novým terčem džihádistických teroristických organizací se dle profesora Gabriela Weimanna z Haifské univerzity staly ekonomiky západních států, zejména USA, napsal internetový časopis Americké asociace pro pokročilé vědy. Dle Weimanna tento ekonomický terorismus začal útoky 11. září 2001. Jejich provedení přišlo na pět set tisíc dolarů, ale škody způsobené americké ekonomice se odhadují na pět set miliard. Terorističtí lídři pochopili, že síla Západu spočívá v ekonomice, a proto používají různé taktiky k jejímu oslabení. Džihádistické organizace se proto snaží, aby 1,5 miliardy muslimů začalo bojkotovat výrobky nadnárodních korporací, což by mohlo přinutit vlády západních zemí korigovat své politiky. A zaměřují se i na energetické suroviny „ukradené“ muslimským zemím, například na těžební společnosti v Iráku.
Weimann také tvrdí, že cílem těchto organizací v případě válek s USA v Iráku a Afghánistánu není v nich zvítězit, ale jejich co nejdelší trvání, protože to prodlouží americké výdaje na armádu. Džihádisté se domnívají, že to odčerpá finanční zdroje USA a nakonec kriticky poškodí americkou ekonomiku. Proto se snaží, aby USA válčily na co nejvíce místech na světě. Současná ekonomická krize je pak pro ně ideální příležitostí k tomuto ekonomickému teroristickému tažení.

STERN.DE

Po Obamovi internet Internet se stal jedním z kandidátů na letošní Nobelovu cenu za mír. Potvrdil to Nobelův institut v Oslu. World wide web navrhl internetový časopis Wired. Nominaci však například podporuje i íránská nositelka Nobelovy ceny za mír za rok 2003 Širín Ebadiová či italský módní návrhář Giorgio Armani.
Uspěje-li internet, či jiný nominovaný uchazeč, bude známo na začátku října. Dle pravidel pro udílení Nobelovy ceny za mír se mohou stát kandidáty nejen jednotlivci, ale i instituce zastoupené vybranými osobami. Časopis Wired proto za svého kandidáta vybral spoluzakladatele internetu Larryho Robertse a Vinta Cerfa z USA a Tima Bernerse-Leeho z Velké Británie. V minulém roce se komise udílející Nobelovu cenu pro mnohé překvapivě rozhodla ocenit amerického prezidenta Baracka Obamu.

DER SPIEGEL

Velký bratr v autě Americká vláda zvažuje zavedení černých skříněk pro osobní automobily. Takzvaný black box by měl zaznamenávat rychlost jízdy a pokusy o zabrzdění. Jde zejména o reakci na problémy japonské Toyoty. Automobilka byla nucena kvůli potížím s plynovými pedály a brzdami vyzvat k opravě více než 8,5 milionu majitelů svých automobilů na celém světě – z toho zhruba šest milionů v USA.
I na Starém kontinentu se však uvažuje o takovém zařízení . Studie Evropské komise z loňského roku dokonce doporučila povinné zavedení černé skříňky v celé EU. Evropský black box by měl například monitorovat, jak rychle auto jelo v době nehody a jak řidič reagoval na situaci. Kritici namítají, že jde pouze o další krok na cestě k totální kontrole.

THE BASELINE SCENARIO

Temný bankovní scénář Základem stabilizačního plánu ministra financí USA Timothyho Geithnera bylo sdělení, že se americká vláda po zátěžových testech zaručí za všechny největší banky v zemi. Její finanční pomoc bez podmínek však vede k problémům, protože podporuje nepřiměřené riskování. Nelze vytvořit žádný racionálně fungující trh, pokud někteří velcí hráči nemohou zbankrotovat. Geithner a jeho kolegové nevyužili příležitosti ke zlomení jejich ekonomické a politické moci, čímž odsoudili USA, aby si zopakovaly minulou úvěrovou krizi. Zákony sice bankovní prostředí trochu upravují, ale regulace a kontrola systémového rizika zůstaly stejně nedostatečné jako v minulosti.
Uvědomuje si ministr Geithner, že se největší americké banky neustále zvětšují? Proč nechává svého náměstka Herba Allisona prohlásit, že americká vláda neprovádí žádnou politiku finanční pomoci, která vede k příliš velkým bankám, aby se mohly nechat zkrachovat, není-li to pravda? ptá se na svém blogu profesor Massachussetského technologického institutu Simon Johnson. A odpovídá: Pokud necháme banky růst stejně jako v posledních 30 letech, směřujeme ke dni, kdy Geithner, popřípadě jeho nástupce, sice bude chtít zachránit finanční systém, ale velké banky se zvětší natolik, že tato záchrana nebude v jejich moci.

THE WALL STREET JOURNAL

Konec zlatých časů Loni v listopadu zatkla FBI na newyorském letišti Johna F. Kennedyho 72letého slavného finančního podvodníka Thomase F. Quinna a obvinila ho z telekomunikačního podvodu ve výši 50 milionů dolarů. Quinn je jedním z posledních členů ze skupiny podvodníků, kteří působili ve zlatém věku – v padesátých a šedesátých letech 20. století – podvodů s cennými papíry. Odhaduje se, že za 50 let trestné činnosti na finančních podvodech vydělal zhruba pět set milionů dolarů.
V posledních 50 letech mohli lidé, jako je Quinn, počítat s tím, že i v případě usvědčení nedostanou vysoké tresty. Američtí soudci a vyšetřovatelé totiž často považovali finanční podvodníky za méně nebezpečné pro společnost než ostatní zločince. V důsledku toho strávil Quinn až dosud ve vězení pouze šest let. Částečně kvůli pobouření veřejnosti nad finančními aférami v posledních letech se však americké právní prostředí pro tyto podvodníky zhoršilo. Bývalý výkonný ředitel Enronu Jeffrey Skilling byl odsouzen k 25 a Bernard Madoff ke 150 letům vězení. Bude-li tedy nyní Quinn usvědčen, stráví ve vězení dvacet let.

Text do rámečku:
36 bilionů dolarů

Byla dle Mezinárodní asociace pro swapy a deriváty na konci loňského roku hodnota směn uvěrového selhání (credit default swaps, CDS) na světovém trhu.
The Wall Street Journal

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče