Mediální revue

07. dubna 2010, 19:18 - (red)
07. dubna 2010, 19:18

Patnácté pokračování

THE ATLANTIC

Blues na Suezu Jeden z nejslavnějších průplavů na světě zažívá perné chvíle a Egypťané s ním. Finanční krize, která ochromila globální obchod, nyní zredukovala i počet lodí proplouvajících denně Suezským průplavem ze 40 či 50 na méně než polovinu. Loni jím proplulo více než sedmnáct tisíc lodí, předloni však zhruba 21,5 tisíce. Na poklesu se však podílela i nízká cena ropy. Kvůli ní se lodním společnostem začíná vyplácet posílat zásilky spíše okolo Afriky než kratší cestou z Indického oceánu do Středozemního moře.
Egypt si za proplutí jedné lodi Suezským průplavem účtuje zhruba čtvrt milionu dolarů a při této ceně se rejdařům vyplatí obeplout celou Afriku. Zapomínat nelze ani na piráty v Adenském zálivu, kterým se lodě dostávají do průplavu. Kromě dopadu na egyptský HDP – příjmy z poplatků za proplutí činí každoročně dvě až tři procenta – to má i politické důsledky. Více než čtyři miliardy dolarů, které egyptská vláda loni utržila, byly použity na potravinové subvence pro chudé Egypťany. Pokud bude prostředků na levný chléb méně, hrozí Egyptu stejné sociální nepokoje jako v minulosti. Ba co hůř, pro Egypťany je Suezský průplav národním symbolem. A je-li v úpadku, mají pocit, že stejný osud stíhá celou zemi.

BUZZMACHINE.COM

Kybercharta Čím víc lidí tráví čas na internetu, tím důležitější je, aby pro něj vznikla nějaká pravidla. Americký profesor žurnalistiky a internetový guru Jeff Jarvis na svém blogu www.buzzmachine.com zveřejnil chartu základních práv týkajících se webu. Jarvis tvrdí, že nejde o pokus zavést internetovou ústavu. „V internetovém světě nepotřebujeme vládu, ale svobodu,“ píše. Jarvisův soubor základních práv má devět paragrafů a jejich úkolem je chránit svobodu. Před čím? „Například před útoky zkorumpovaných vlád, mocných koncernů, různých organizací či zločineckých spolků,“ varuje Jarvis.
K jejich sepsání ho inspirovaly nynější problémy společnosti Google v Číně. Google prý v současnosti působí jako velvyslanec internetu a bylo by dobré, aby existovaly principy, o něž by se v budoucnu mohl opřít. Dle Jarvise by měly vypadat zhruba následovně. Za první máme právo na přístup k internetu. Za druhé máme právo mluvit. Za třetí máme právo na vlastní řeč. Za čtvrté máme právo se shromažďovat. Za páté máme právo jednat. Za šesté máme právo kontrolovat vlastní data. Za sedmé máme právo na vlastní identitu. Za osmé veřejné patří veřejnosti. A za deváté internet musí zůstat otevřený.

THE WEEKLY STANDARD

Po Řecku Španělsko Španělsko na tom sice není ekonomicky stejně špatně jako Řecko, ale protože jeho ekonomika je mnohem větší – tvoří devět procent eurozóny – většina opatření, která pomohla Řecku, jsou v jeho případě nepoužitelná, napsal americký konzervativní týdeník. Jeho problémy se navíc spíše podobají dvěma jiným zemím – Irsku a USA – v nichž realitní bublina vedla k finanční krizi, která zasáhla celou ekonomiku. Španělské problémy jsou mnohem horší než Irska a propojení rivality hlavních stran, socialistů a konzervativců, a neodůvodněných vysokých vládních očekávání znemožňuje Španělsku provést náležitá fiskální opatření. V tomto ohledu má víc společného s USA.
Španělská dluhová krize má mnoho příčin. Za hlavní lze považovat realitní bublinu, pracovní trh (v současnosti je ve Španělsku devatenáctiprocentní nezaměstnanost), rozdělení pravomocí mezi centrální vládou v Madridu a dvaceti autonomními společenstvími a nedostatek politické vůle. Největší příčinou však je systém státních garancí a práv na sociální zabezpečení. V tuto chvíli nezbývá španělským politikům nic jiného než se nechat unášet proudem, doufat, že neplují špatným směrem, a čekat na příležitost, která jim odhalí, co musejí udělat, aby zemi zachránili.

DIE ZEIT

Dřevěné peníze Angelim Vermelho, Massaran Duba, Louro Gamela připomínají jména věhlasných italských módních návrhářů. Ve skutečnosti to však jsou vzácné dřeviny a v poslední době i zajímavé investice. Brazilská společnost Amata například slibuje investorům v horizontu patnácti let až 315procentní výnosnost. Její šéf Roberto Waack by v příštích letech chtěl obhospodařovat až milion hektarů deštného pralesa. Aby mohl plán uskutečnit, potřebuje ještě něco přes 130 milionů dolarů. Dle Brazilce by mělo jít o největší projekt tohoto druhu na světě. Proč ne. S narůstajícím bohatství Číňanů a Indů totiž roste i jejich poptávka po dřevě. Dle Světové organizace pro výživu a zemědělství se jeho spotřeba v příštích 40 letech zvýší o 50 procent. Přitom již dnes každých 311 dnů zmizí les o rozloze Německa. Navíc se taková investice vyplatí. Oproti plynu a ropě je totiž dřevo neutrálním palivem. Stromy dorůstají a na rozdíl od zeleniny se dají prodat, kdy se investorům zlíbí. Možný pokles cen může vyrovnat roční osmiprocentní růst – biologický výnos roste s každým letokruhem.
Ukazatel NCREIF Timberland Properte – něco jako hlavní index burzy cenných papírů PX pro dřevo – v posledních dvaceti letech rostl průměrně o patnáct procent. Běžné akcie zvládnou dlouhodobě pouze osm procent. To zní za finanční krize lákavě. Navzdory tomu by si měli investoři dvakrát rozmyslet, zda na několik desítek let investovat nemalé finanční prostředky do projektů značně vzdálených od domova. Hrozí totiž politická rizika, krádež, přírodní katastrofy, napadení škůdci nebo nedbalý správce lesů. A z dobře propočítané výnosnosti se může stát investiční katastrofa. Možná proto je v celém světě zhruba tisíckrát víc peněz v akciích než v lesích. Do nich je v současnosti investováno zhruba 30 miliard dolarů.

HARVARD BUSINESS REVIEW

Zázrak digitalizace Cena počítačového hardwaru a softwaru od konce druhé světové do současnosti na rozdíl od průmyslových, dopravních či dalších produktů neustále klesá. Cena žádného jiného produktu se v průmyslových dějinách USA nechovala stejně. A totéž pravděpodobně platí pro zbytek světa, napsal americký akademický měsíčník. Jsou čtyři příčiny tohoto trvalého poklesu cen počítačů.
Za prvé technické inovace počítačového hardwaru. Za druhé většina surovin, z nichž se počítače vyrábějí, je laciných – písek (sklo a čipy), rez (disky), umělé hmoty a několik, většinou laciných kovů. Za třetí vysoký počet vyrobených počítačů. A za čtvrté konkurence výrobců počítačů. Z toho vyplývá, že počítače jsou skvělým produktem, který v posledních 50 letech významně ovlivnil americkou ekonomiku.

THE ATLANTIC

Škodná na export Australští farmáři přišli na to, jak zatočit s velbloudy a klokany, jejichž přemnožená stáda drancují přírodu. Snaží se Australanům nabízet jejich maso jako lehce stravitelné, dietní a prospěšné. Zatím se jim to moc nedaří, protože dle obyvatel nejmenšího kontinentu velbloudi a klokani patří spíš do psích konzerv než na nedělní stůl. V případě klokanů je pak také nutné u Australanů odstranit ostych vyplývající z konzumace australského národního symbolu. Farmáři proto vzhlížejí za hranice Austrálie a někteří hodlají velbloudí maso, které prý chutná jako „šťavnatější hovězí“, dodávat na Blízký východ, kde je po něm poptávka.
Velbloudi byli do Austrálie importovaní v polovině 19. století a nemají v ní přirozeného nepřítele. I proto jich je dnes v australské buši milion a vláda chce jejich počet regulovat odstřelem. To někteří farmáři považují za špatné, protože ve velbloudím mase vidí mnohamilionový průmysl. Klokani se zase až do loňského roku vyváželi především do Ruska, v němž se jimi plnily salámy a klobásy. V několika dodávkách masa však byla objevena nebezpečná bakterie E. coli, což nadšení ruských zákazníků zchladilo. Nahradí-li je australští spotřebitelé, zatím není jisté. Předloňský průzkum totiž ukázal, že častěji než čtyřikrát ročně konzumuje klokaní maso jen asi patnáct procent Australanů.

FINANCE AND DEVELOPMENT

Fotbal pomáhá obchodu Sportovní události, jako je mistrovství světa ve fotbale, povzbuzují obchod ve světě a přitahují pozornost k hostitelské zemi. Platí to i pro letošní fotbalový šampionát v Jihoafrické republice (JAR), napsal čtvrtletník Mezinárodního měnového fondu. Generální tajemník thajského Sdružení výrobců sportovního vybavení Wallop Witanakorn je přesvědčen, že fotbalový šampionát pomůže jejich vývozu v roce 2010. Dle něho se thajský vývoz sportovního vybavení – kopaček, míčů a dresů – zvýší o deset až patnáct procent. Jihoafrické ekonomice by měl šampionát přinést 7,6 miliardy dolarů, čtyři sta tisíc nových pracovních míst a do země přivést 490 tisíc turistů.
Někteří ekonomové jsou však skeptičtí. Dle nich budou mít stadiony vybudované speciálně pro mistrovství světa po šampionátu malé využití, a proto se finanční prostředky na ně měly spíš použít na školy a nemocnice. Pravdu však nepochybně mají ti, kdo tvrdí, že uspořádání vrcholné sportovní události neučiní možná JAR bohatší, ale určitě šťastnější.

Popisek k obrázku:
Místo fotbalu na kliniku Mistrovství světa ve fotbale je podívaná především pro muže. Tento problém se snaží Jihoafrická republika vyřešit po svém – bujnějším dekoltem, liposukcí či plnějšími rty. Zatímco muž si na stadionu užívá kopané, žena si zajde na generální opravu k plastickému chirurgovi. Několik klinik v Kapském Městě nabízí speciální balíčky. „Neexistuje důvod, proč by z mistrovství světa neměly mít prospěch i ženy,“ sdělila britskému internetovému portálu News of the World šéfka jedné z tamních klinik Denise Hoogervorstová.

Text do rámečku:
10 procent

Tvoří dle zprávy Organizace spojených národů podíl zahraničních pracovníků – tedy sedm až osm milionů – .
The Moscow Times

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče