Mediální revue

05. května 2010, 13:27 - (red)
05. května 2010, 13:27

Devatenácté pokračování

TIME

Padesátiletá pilulka Přesně před 50 lety americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv „posvětil“ první antikoncepční pilulky pro ženy. Od chvíle, kdy lidé začali „dělat lidičky“, je zajímá, jak tomuto výsledku zabránit. Egypťanky experimentovaly s krokodýlím trusem. Anglický král Karel II. měl v polovině 17. století údajně dvorního lékaře, hraběte Condoma, kterého napadlo, jak by se dala využít část tenkých ovčích útrob. Opravdový zlom však vyvolaly až nenápadné pilulky na začátku šedesátých let minulého století. Zpočátku měly mnoho vedlejších účinků včetně závratí a přibývání na váze. Také proti nim vystupovaly jednotlivé americké státy a především katolická církev. Výrobce je proto oficiálně označoval jako prášky na úpravu menstruačního cyklu. Nijak nepřekvapuje, že se v té době prudce zvýšil počet Američanek, které zničehonic začal jejich menstruační cyklus sužovat.
Antikoncepční pilulky považují sociologové a feministky za věc, která rozhodujícím způsobem ovlivnila dnešní podobu společnosti. Ženy získaly kontrolu nad svým těhotenstvím a nad tím, kdy porodí dítě. Začaly proto více studovat, pracovat a později se vdávat. Nešlo však jen o magickou moc drobného prášku. Před 50 lety se potkala doba zralá na velké změny a pokrok v lékařství. Za vynálezem antikoncepčních prášků je třeba hledat Gregoryho Pinkuse, talentovaného fyziologa z Harvardovy univerzity, a jeho kolegu Johna Rocka. Rock byl oddaný katolík, otec pěti dětí a dědeček devatenácti vnoučat. S výzkumem původně začal z opačného důvodu – chtěl pomoci neplodným ženám. To jsou paradoxy?

KUWAIT TIMES

Katar na Kypru Ropou oplývající stát v Perském zálivu se rozhodl investovat 150 milionů dolarů na Kypru. V řecké části ostrova hodlá vybudovat luxusní komplex s hotelem, kancelářemi a byty. Dohodu o výstavbě areálu podepsal nedávno katarský emír s kyperským prezidentem Dimitrisem Christofiasem. Katar dle ní dodá peníze, Kypr pozemky. V joint-venture podniku by oba státy měly mít stejný podíl. Výstavba areálu o rozloze 55 tisíc metrů čtverečních by měla začít na konci letošního roku. Skončit by měla o 30 měsíců později.
Katarští vládci si Kypr vybrali proto, že z finanční krize vyšel relativně bez újmy. „Věříme v kyperskou ekonomiku,“ nechal se slyšet Mohamad Ali al-Hedfa z investiční společnosti Qatari Diar. Obě země také podepsaly dohodu, která by měla zvýšit jejich letecké spojení.

EUOBSERVER.COM

Konečně rusko-norská dohoda Norsko a Rusko dosáhly po téměř 40 letech jednání dohody o námořních hranicích v Arktidě. Ruský prezident Dmitrij Medveděv a norský premiér Jens Stoltenberg podepsali 27. dubna v Oslu dohodu o hranicích na dně Barentsova moře a Severního ledového oceánu, napsala on-line stránka se sídlem v Bruselu.
„Je to historická událost. Dosáhli jsme průlomu v nejožehavějším, dosud nevyřízeném problému Norska a Ruské federace,“ prohlásil Stoltenberg. „Jsem přesvědčen, že dohoda otevře možnosti pro mnoho společných projektů, především v oblasti energetiky,“ řekl ruský prezident Medveděv.

FINANCIAL TIMES DEUTSCHLAND

Kancelářská nemoc Švýcarští vědci konečně potvrdili to, co většina z nás už dávno tušila. Velkoprostorové kanceláře, v nichž v jedné místnosti často sedí několik desítek zaměstnanců, škodí pracovní produktivitě i zdraví. Tvrdí to studie objednaná švýcarskou obchodní komorou. Například v takzvaných open officech s více než šestnácti zaměstnanci má 80 procent z 1200 dotázaných často problémy s koncentrací. Dotázaní si rovněž stěžovali na častou únavu, bolesti hlavy, svědění očí a ucpaný nos. Čtyři z deseti jsou se situací ve své kanceláři značně nespokojení. Trend se však navzdory tomu ubírá tímto směrem.
„Otevřené struktury jsou stále oblíbenější,“ říká Matthias Pietzcker ze společnosti Quickborner Team, jež radí velkým koncernům při plánování a výstavbě kancelářských budov. Kritici v tom sice vidí jen neustálou touhu vedení firmy šetřit, kde se dá, ale Pietzcker s tím nesouhlasí: „Požadavky moderního pracovního světa jsou natolik složité a náročné, že už by to ani jinak nešlo.“ Navíc je dle něho ve velkoprostorových kancelářích díky novým technologiím, jako jsou pohlcovače hluku, mnohem větší klid než na klasických pracovištích pro čtyři osoby. Zaměstnanci to vidí jinak a mají přinejmenším jeden argument, který by jejich chlebodárce mohl velmi zajímat. Dle studie je nemocnost v open officech mnohem vyšší než v klasických kancelářích.

DIE WELT

Síla větru Německo má první větrné elektrárny na moři. V Severním moři, 45 kilometrů od pobřeží, vznikl pod názvem Alpha Ventus obrovský park větrných turbín. Dvanáct obřích turbín o výkonu okolo pěti megawattů bude poskytovat dostatek energie pro 50 tisíc domácností. A jejich počet by se měl brzy zvýšit.
Projekt však byl složitější, než se původně předpokládalo. Povolení získaly společnosti EWE, E.ON a švédská Vattenfall už v roce 2001, ale projekt začíná fungovat až teď. „Stavba byla mimořádně náročná. Pracovalo na ní na 25 lodích až 350 lidí najednou,“ stěžuje si ředitel projektu Ralf Lamsbach. Stavba vznikla v drsných přírodních podmínkách kvůli energetickému potenciálu místa. A také kvůli rozměrům – takové obří turbíny mohly dle německých zákonů vyrůst jen daleko od pobřeží. To ovlivnilo cenu stavby. Z původních 60 se vyšplhala na 250 milionů eur.

VOXEU.ORG

Vytunelované islandské banky? Nedávno publikovaná zpráva islandské parlamentní komise, jež má 2400 stran, odhalila, že bankrot tří největších bank Islandu – Glitnir, Kaupthing a Landsbanki – v roce 2008 je možná výsledkem „kontrolovaného podvodu“. Jejich největší akcionáři je totiž „vytunelovali“ stejně jako na konci osmdesátých let ti, kteří byli usvědčeni ze stejné činnosti během krize malých amerických spořitelen (savings and loan), uvedla webová stránka Centra pro výzkum ekonomiky a politiky, britského think tanku.
Ve zprávě se mimo jiné píše: „Největší vlastníci tří velkých bank měli mimořádně snadný přístup k úvěrům a patřili k jejich největším dlužníkům. Islandské banky jednaly spíše v jejich maximální prospěch než v zájmu všech akcionářů a s náležitou odpovědností vůči nim.“ Zpráva dospívá k závěru, že tři bývalí ministři, tři někdejší guvernéři centrální banky i ředitel Nejvyššího kontrolního úřadu „zanedbali“ své povinnosti. Nyní musí soud rozhodnout, zda islandské banky zkrachovaly v důsledku „kontrolovaného podvodu“, během něhož je „vytunelovali“ jejich vlastníci s pomocí politiků.

STERN.DE

Restrikce proti kouření Australští zákonodárci chystají návrh zákona, dle něhož by byla z cigaretových krabiček odstraněna loga výrobců, aby cigarety méně lákaly potenciální kuřáky. Na obalech by namísto nich mělo být varování ministerstva zdravotnictví a odstrašující fotografie. Značka cigaret by byla vytištěna unifikovaným písmem na spodu krabičky.
„Jde o nejtvrdší opatření proti označování tabákových výrobků. Tabákové koncerny je určitě budou nenávidět,“ prohlásil australský premiér Kevin Rudd. Vláda rovněž s okamžitou platností zvýšila spotřební daň z tabáku o 25 procent, čímž se průměrná cena jedné krabičky zvýšila na 8,5 eura. Reklama na tabákové výrobky je v Austrálii již zakázána v tisku, televizi a v rozhlase. Nový návrh by ji omezil i na internetu. Propagace tabákových výrobků by tím prakticky zmizela z veřejného života. Dle zdravotnických odborníků se díky těmto omezením podařilo snížit počet kuřáků v Austrálii z 24 na dnešních 16,6 procenta.

DIE ZEIT

Privátní pomoc Řecko může doufat v miliardovou pomoc německých firem. Banky, pojišťovny a velké koncerny totiž začaly pracovat na záchranném balíčku. Dle neoficiálních informací se privátní sféře již podařilo shromáždit více než dvě miliardy eur. Akci prý inicioval šéf Deutsche Bank Josef Ackermann.
I spolkový ministr financí Wolfgang Schäuble však potvrdil, že si v nejbližší době osobně promluví s šéfy velkých bank a požádá je, aby víc investovali do řeckých dluhopisů. „Rozhodně nebudeme nikomu zakazovat, aby pomohl,“ řekl Schäuble. Hlavním cílem je zajistit v příštích letech platební schopnost Řecka.

THE NEW YORK TIMES

Útočník zatím neznámý Od chvíle, kdy Google v lednu oznámil, že mu hackeři ukradli informace z počítačů, společnost povahu a rozsah krádeže tajila. Osoba, která je seznámena s vyšetřováním, však tvrdí, že Googlu byl ukraden i heslový systém. Útok na program s šifrovacím názvem Gaia, dle řecké bohyně Země, byl bleskový a uskutečnil se během posledních dvou dnů loňského prosince.
Google poprvé veřejně informoval o krádeži svého softwaru 12. ledna. Ve stejný den, kdy oznámil, že mění svou politiku vůči Číně kvůli neidentifikované krádeži duševního vlastnictví. Společnost také prohlásila, že má důkazy, že útok byl proveden z Číny. Obvinění vyvolalo napětí ve vztazích USA a Číny. Vyšetřovatelé útoku však nyní přiznávají, že jeho skutečného původce možná nikdy nezjistí.

Text do rámečku:
8,4 bilionu dolarů

je přibližná současná hodnota státního dluhu USA. Kongresový výbor pro rozpočet očekává, že v příštích deseti letech naroste na dvacet bilionů dolarů.
The Washington Post

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče