Mediální revue

17. srpna 2011, 14:16 - Blanka Růžičková Euronews a.s.
17. srpna 2011, 14:16

Rakouský systém podnikových důchodových fondů utrpěl během finanční krize takové ztráty, že by měl být zrušen.

The Economist
Turisty nepřilákaly ani slevy Revoluce zatím prosperitu nepřinesla a Egypt stále ještě spíš sčítá škody. V zemi, kde většina živností probíhá mimo oficiální statistiky, není možné zjistit, kolik z těchto drobných podniků skončilo. Co je však jasné už nyní, jsou údaje o výrazném propadu cestovního ruchu, tedy odvětví, které v Egyptě vytváří jedenáct procent HDP a dává práci čtrnácti procentům obyvatel. Statistiky uvádějí, že v dubnu přicestovalo o třetinu méně turistů než loni. Ještě hrozivější propad – o 46 procent – připadl na první čtvrtletí. Stát tak přišel zhruba o dvě miliardy dolarů (cca 34 mld. Kč). Situace se nezlepšila ani v letních měsících, kdy je Egypt za normálních okolností oblíbenou dovolenkovou destinací pro bohaté obyvatele zemí Zálivu a Arabského poloostrova. Letos jich přicestovalo méně, zřejmě kvůli nepříliš lichotivému způsobu, jakým se vývoj v Egyptě prezentuje v okolních zemích. Úbytek movité klientely pociťují pětihvězdičkové hotely v Káhiře – ceny za ubytování v diplomatické čtvrti Garden City jsou oproti loňsku méně než poloviční. Zaplněné není ani oblíbené letovisko Šarm aš-Šajch, které je jindy pro bohaté arabské rodiny zajímavější než pyramidy. Egypťané doufají, že znovu přilákají hlavně Evropany, kteří obvykle představují dvě třetiny celkového počtu turistů. Připomínají propad z roku 1997, po teroristickém útoku v Údolí králů – i tehdy se návštěvníci zhruba po roce vrátili ve stejném počtu jako dřív. „Mix levné dovolené na sluníčku a pětitisícileté historie je stále atraktivní,“ připomíná týdeník Economist. The Independent Dražší než zlato a kokain Zástupci Velké Británie se jménem Evropské unie pokusí na ženevském setkání komise Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy (CITES) „zatlačit“ na Čínu, Vietnam a další asijské země, aby spustily cílené osvětové kampaně proti nesmyslnému honu na rohy nosorožců. Cena takového rohu se v současné době vyšplhala k 50 tisícům liber (1,4 mil. Kč) za kilogram. Dražší komoditou než zlato či kokain se stal kvůli pověrám o léčivých účincích, které prý mohou zamávat i s rakovinou. Zatímco pro pytláky a překupníky se ozdoba nosorožců stává doslova rohem hojnosti, jejich původní nositele může přivést k brzkému vyhubení. Čísla hovoří jasně – zatímco mezi lety 2000 a 2007 padlo v jižní Africe za oběť pytlákům přibližně dvanáct kusů ročně, loni už to bylo 333 zvířat a letos na pověry léčitelů doplatilo dokonce přes 200 nosorožců.
„Poptávka po rozích nosorožců v tradiční asijské medicíně vede k nové vlně pytláctví a snižování populací těchto ohrožených zvířat. Svět nemůže jen tak přihlížet vymizení těchto druhů, chceme pomoci vymýtit mýtus o jejich léčivých schopnostech,“ říká britský ministr životního prostředí Richard Benyon, s tím, že se rohy skládají převážně z keratinu, a mají tak stejné léčivé účinky jako například lidské nehty. Nynější horečku vyvolala „legenda“ o vysoce postaveném vietnamském politikovi, kterého roh nosorožce vyléčil z rakoviny jater. Die Presse Penze raději na dřevo Rakouský systém podnikových důchodových fondů utrpěl během finanční krize takové ztráty, že by měl být zrušen a úspory vyplaceny klientům v hotovosti. Myslí si to alespoň Max Arbesser, předseda Ochranného svazu penzijních pojišťoven. Podle něj byly slibované výnosy „naprosto nerealistické“, a mezi lety 2000 a 2010 tak klienti přišli až o 45 procent peněz, s nimiž počítali při uzavření smlouvy. Podnikové fondy totiž za posledních deset let vynášely v průměru jen 2,5 procenta (rekordní ztráta byla třináct procent v roce 2008), zatímco 300 tisíc Rakušanů má smlouvy s cílovým výnosem přes 3,5 procenta. Celkově má nárok na doplňkovou penzi 800 tisíc Rakušanů, což je pětina výdělečně činného obyvatelstva. Přestože naši jižní sousedé do firemních fondů nainvestovali 15 miliard eur, tvoří druhý pilíř stále jen necelých deset procent důchodových zdrojů. Na druhou stranu z průzkumů agentury Meinungsraum vyplývá, že více než polovina mladých Rakušanů nevěří, že se o ně stát postará a spoří si v soukromých fondech. The Wall Street Journal Další nepřítel: mouchy Japonská armáda, která měla dosud plné ruce práce s odstraňováním škod po letošním zemětřesení a následné vlně tsunami, se vrhla na nového nepřítele. Vojáci v ochranných oblecích a maskách likvidují larvy hmyzu. Ten se v letních vedrech silně přemnožil, přitom postižené oblasti už nyní trápí obrovská hejna much. Sužují především severovýchodní pobřeží a místa, kde dosud nezmizel pach hnijících ryb a mořských zbytků zanesených hluboko do vnitrozemí. Přemnožené mouchy a moskyti zatím nepředstavují podle oficiálních prohlášení zdravotní problém, města na východním pobřeží se však obávají, že by se takový problém mohl objevit. Ohnisky šíření nákazy přenášené z hromad sutí a odpadků se mohou stát například tábory a evakuační centra, kde dosud žije pohromadě velké množství lidí. Všudypřítomný zápach hniloby a obtížný hmyz navíc zvyšují jejich zoufalství a frustraci.
Vojáci vybavení čtyřicetikilogramovými zásobníky zatím aplikují postřik jen na volných prostranstvích –používaný insekticid Baytex ostatně není vhodný pro uzavřené prostory. Jde o pomalou, mravenčí práci, při níž například v hodně postiženém městě Kamaiši dokázali za tři dny „ošetřit“ jen jedenáct hektarů, tedy plochu 18 fotbalových hřišť.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče