Mediální revue

12. ledna 2012, 15:14 - Blanka Růžičková Euronews a.s.
12. ledna 2012, 15:14

Fortune

Komerčně nevyužitý Měsíc

Americký miliardář indického původu Naveen Jain vidí řadu příležitostí pro komerční využití Měsíce. Jeho firma Moon Express pracuje na výrobě měsíčního modulu, který by měl z kráterů na povrchu této planety těžit vzácný izotop helia (He-3), platinu a další kovy, které se tam dostaly s pády meteoritů. Těžební modul za 20 milionů dolarů, jeden z kandidátů ocenění Lunar X-Prize, by měl na Měsíc dosednout už v příštím roce. Ziskem mise nemají být jen vzácné kovy nebo perspektiva nového zdroje energie, tedy využití helia-3 pro termojadernou fúzi, ale také okamžité, „ryze praktické“ platby. Moon Express například nabídne za 50 dolarů „bezpečné“ uložení vzorku DNA na Měsíci těm, kteří se chtějí stát nesmrtelnými i v případě, že by došlo na Zemi k nějaké katastrofě. „Měsíc je jedním z mála míst, která ještě nebyla prozkoumána z podnikatelského hlediska,“ říká Jain.
Jeho firma založená v dubnu minulého roku jako start-up podporovaný kontraktem pro americkou NASA by mohla v případě úspěšného využití modulu vydělat ještě víc – cena Lunar X-Prize je spojená s odměnou 30 milionů dolarů, věnovanou společností Google. Financial Times

Konec tučných let

Produkce biopaliv vloni poprvé po dlouhé době klesla. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) se v celosvětovém měřítku snížila z 1,822 milionu barelů denně v roce 2010 na loňských 1,819 barelu za den. Obrat v trendu strmého růstu, který nastartoval rok 2001, se připisuje prudkému snížení marží v minulém roce. Agentura předpokládá, že produkce biopaliv i nadále poroste, nikoli však takovým tempem jako dosud. Do roku 2015 by se mohla podle jejího odhadu zvýšit o dalších 400 tisíc barelů za den. Proti zvyšování podílu biopaliv v pohonných hmotách protestuje řada odborníků hlavně proto, že takové využití zemědělské půdy neúměrně zvyšuje ceny potravin. Ty stouply hlavně u kukuřice, cukru a pšenice.
Argument měl svou váhu i při rozhodování amerického Kongresu, který s platností od letošního roku zrušil třicetiletou podporu výroby biopaliv v USA. Spojené státy, které navíc chránily domácí produkci i dovozními tarify, vloni přišlo daňové zvýhodnění pro americké pěstitele a výrobce na šest miliard dolarů.
Změnu by měla pocítit kromě USA, kde dosud šlo na výrobu biolihu až čtyřicet procent tamní produkce, také Brazílie, která přeorientovala na biopaliva značnou část své produkce cukrové třtiny.

CTV

Prodražená lidská práva

Kanadská Federace daňových poplatníků zahájila rázné tažení proti plýtvání s veřejnými prostředky. Naposledy se zaměřila na zakázku výstavby Kanadského muzea pro lidská práva, jež by mělo být v roce 2014 otevřeno ve Winnipegu. Ke konci prosince totiž tamní úředníci oznámili, že se stavba prodraží o 40 milionů dolarů a náklady dosáhnou celkem 351 milionů.
Federace navíc upozornila, že se do sumy nákladů nezapočítalo dalších 6,5 milionu dolarů určených na divadlo a galerii pro sezonní výstavy, které mají být součástí muzea. „Cena jde neustále výš a výš, zatímco daňoví poplatníci musejí čím dál více šetřit,“ uvedl při zveřejnění této informace zástupce federace Colin Craig. Podle něj by Kanaďané, z jejichž peněz se muzeum platí, měli vidět do celého účetnictví.
Zástupci muzea se brání tím, že náklady na budování galerie a divadla jsou počítány stranou už od začátku projektu, jehož cena se původně plánovala na 270 milionů dolarů. Prioritou pro ně zůstává dostavba a spuštění stálých výstav v muzeu a zbytek se bude řešit až potom.
Federální vláda trvá na tom, že nebude zvyšovat kapitálovou investici ve výši 100 milionů dolarů ani roční operační grant 21,7 milionu. Zástupci muzea by chtěli „zamáznout“ zvyšující se náklady ze sponzorských darů – například z práv na pojmenování jednotlivých výstavních prostor. Žádné takové dohody ovšem zatím na stole nemají. The Financial Express

Indové přešli na diesely

Automobilky s velkým podílem na indickém trhu mají těžké dilema. V zemi, která je třetí největší asijskou ekonomikou, se během jediného roku zcela změnila situace. Tamní zákazníci nyní chtějí hlavně vozy s dieselovými motory. Dávají jim přednost z jednoduchého důvodu. Benzin je dnes v Indii o 56 procent dražší než motorová nafta. I když obrovský zájem prodlužuje dodací lhůty, podíl dieselů stoupl u nově prodaných vozidel z dřívějších sotva dvaceti na nynějších čtyřicet procent. Automobilky přesto s investicemi do rozšíření jejich výroby váhají. Nynější poptávku žene nahoru dotovaná cena motorové nafty, což se může brzy zase změnit. Federální vláda zvažuje novou daň, která by disproporci odstranila, její podrobnosti však zatím tají. „Tato nejistota je pro nás velmi nepříjemná. Plány máme, ale investice do rozšíření výroby dieselů by nakonec mohla být zbytečná,“ říká Mayjank Pareek za Maruti Suzuki, indickou pobočku japonské Suzuki Motor Corp.
Benzin v Indii dramaticky, skoro o třetinu, podražil v roce 2010 okamžitě poté, co Indie uvolnila do té doby regulovanou cenu. Motorovou naftu, kterou dřív využívali pouze zemědělci a stavební či výrobní firmy, i nadále dotuje.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče