Mediální revue

19. ledna 2012, 15:37 - Blanka Růžičková Euronews a.s.
19. ledna 2012, 15:37

The Economist

Pocta Napoleonovi – Boneyland

Francouzi mění zvyky. Po pařížském Disneylandu, který řada z nich označovala za vrchol nevkusu, vyroste nedaleko hlavního města další zábavní park. Bude tematický, věnovaný velkému vojevůdci Napoleonu Bonapartovi. Radnice města Montereau, která ho hodlá postavit v místě vítězné bitvy, nyní potřebuje sehnat zhruba 200 milionů eur. Se zahájením výstavby počítá už napřesrok.
Starosta města Montereau, místopředseda Radikální strany Yves Jégo argumentuje tím, že Napoleon jako jeden z nejvýznamnějších Francouzů nemá ve své vlasti žádné muzeum. Přitom doma je druhým nejznámějším mužem (po Charlesi de Gaullovi) a je velmi populární také v Rusku nebo v Číně.
Tato popularita je zřejmě tím hlavním motorem – park zaměřený na život vojevůdce a dobu napoleonských válek by mohl přilákat miliony návštěvníků. Nenáviděný Disneyland, který se mimochodem nachází pouhých 70 kilometrů od plánovaného Boney-parku, se ukázal jako nejvýnosnější projekt regionu. Ve „svém“ departmentu Seine-et-Marne je největším zaměstnavatelem a platí nejvyšší daně.
Tematické parky začínají být nedílnou součástí francouzské politické scény. Jako pomníček tamních politiků už vyrostl například historicky zaměřený park Le Puy de Fou, filmová Futurama nebo vědecky orientovaná Vulcania.

The Wall Street Journal

Pryč z problémové Evropy

Ekonomické potíže Evropy obracejí směr stěhování národů. Ze Španělska, Portugalska, Irska, Slovinska nebo z Kypru odchází do zemí nabízejících lepší pracovní příležitosti víc lidí než do nich přichází v rámci imigrace. Mnozí směřují do bývalých kolonií v Latinské Americe a Africe, řada z nich míří také do Kanady, USA nebo do Austrálie. Domů se z Evropy vrací také čím dál víc přistěhovalců z Asie a regionů třetího světa. Podobný trend – stěhování ze zemí, které dříve neměly nouzi o příliv pracovníků ze zahraničí, podle expertů brzy čeká také Řecko. „Doslova krvácejí, protože při tomto exodu ztrácejí hlavně vysoce kvalifikované síly. Tedy takové, které budou nejvíc potřebovat k tomu, aby se jejich ekonomiky znovu postavily na nohy,“ říká Demetrios Papademetriou, prezident neziskové organizace Migration Policy Institute sídlící ve Washingtonu.
Španělsko, které v tučných letech přijímalo až půl milionů imigrantů ročně, vloni do září opustilo o 56 tisíc lidí víc než jich do země přišlo. Poměr příchozích a emigrantů se tam obrátil poprvé od roku 1990. Portugalsko opustilo vloni nejméně sto tisíc z jedenácti milionů obyvatel. Der Standard

Konec pasů pro VIP

Diplomatické pasy, které zaručují imunitu na hranicích, by v budoucnu měli v Rakousku mít jen politici a diplomati v činné službě. Ostatní – včetně poslanců – o prominentní červený průkaz přijdou a budou ho muset odevzdat. Vyplývá to z návrhu zákona, který minulý týden poslal kabinet do parlamentu. Ministr zahraničí Michael Spindelegger argumentuje tím, že dnes rakouský diplomatický pas vlastní i bývalí ministři, katoličtí biskupové a mnohé celebrity světa byznysu, kterým resort zahraničí vydal tento doklad s odkazem na „mezinárodní zvyklosti“. Pozdvižení vyvolala informace, že VIP cestovní doklad má například lobbista Alfons Mensdorff-Pouilly, který byl v roce 2010 britskými úřady obviněn z korupce při dodávce stíhaček Jas-39 Gripen do Česka, Maďarska a Rakouska. Červený pas si loni nechal prodloužit také exministr financí Karl-Heinz Grasser, který přitom již pět let nezastává žádnou politickou funkci. Prosadit tvrdší zákon ale nebude úplně jednoduché. Proti vrácení pasu již protestoval někdejší kancléř Franz Vranitzky. „Považuji to za uctění mé dlouholeté práce pro Rakousko,“ prohlásil někdejší funkcionář SPÖ. Financial Times

BASF stěhuje výzkum do USA

Německá společnost BASF rozhodla, že v Evropě zavře pracoviště zaměřená na vývoj geneticky upravených plodin. S výzkumem nicméně nekončí, zruší sice dva provozy v Německu a ve Švédsku, ale centrálu společnosti BASF Plant Science přestěhuje do Severní Karolíny. V USA není podle vedení firmy nechuť politiků i veřejnosti vůči geneticky modifikovaným (GM) potravinám tak silná jako na starém kontinentu.
Ve výzkumu bude BASF pokračovat v omezené míře a nepočítá s tím, že by se i nadále věnoval vývoji čtyř druhů geneticky upravených brambor a modifikované pšenice, jež měly směřovat na evropský trh. S rozhodnutím, kvůli němuž ztratí Evropa 140 pracovních míst, končí i naděje některých farmářů na pěstování GM obilí. Vědcům se omezení výzkumných aktivit nelíbí. „Bohužel je důsledkem nevhodné regulace a politické atmosféry, která v Evropě nepřeje rozvoji pěstitelských biotechnologií,“ říká za asociaci European Bio její tajemnice Nathalie Mollová. Firma Bayer, přímý konkurent společnosti BASF, se v Belgii i nadále věnuje vývoji geneticky modifikované bavlny a rýže, ani tyto produkty však nejsou určeny pro využití v Evropě.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče