Mediální revue

26. ledna 2012, 10:32 - Blanka Růžičková Euronews a.s.
26. ledna 2012, 10:32

Pravda

Ztrátový pro Ukrajinu

Čtyři měsíce před zahájením je zřejmé, že letošní fotbalový šampionát bude pro pořádající Ukrajinu ztrátový. Experti analytické skupiny Da Vinci odhadují, že zemi místo zisků a stimulace její ekonomiky přinese ztrátu až osmi miliard dolarů.
Ukrajina získala pořadatelství spolu s Polskem při hlasování v roce 2007 navzdory pochybnostem, že nebude schopná vybudovat potřebnou infrastrukturu. Nicméně se jí už přes všechny problémy a korupční skandály podařilo zmodernizovat stadiony a sportovní zařízení v Kyjevě, Charkově, Donětsku i Lvově. Co však chybí, je dostatek hotelů odpovídajících mezinárodním standardům i potřebná dopravní infrastruktura. S blížícím se termínem mistrovství světa je navíc čím dál víc jasné, že se Ukrajině už nepodaří sehnat další nezbytné finance.
„Celkové náklady převýší čtrnáct miliard, ztráta dosáhne šesti až osmi miliard dolarů,“ uvádí se v poslední studii skupiny Da Vinci. S návratností investic nelze podle ní počítat ani ve střednědobém horizontu. „Šampionát nedokáže po svém ukončení přilákat do země větší počet turistů a nepřispěje ani k rozvoji drobného a středního podnikání,“ uzavírá studie. Euractiv

Komise pomalu ustupuje

Brusel bude mít velké problémy s dosažením svého cíle dvacetiprocentních úspor energií do roku 2020. Nová směrnice, která má nahradit původní plán, již narazila na první problémy. Poslední verze textu schválená Radou ministrů EU podstatně omezila původní rozsah navržených povinností. A další diskuse – mezi Evropskou komisí, Radou a parlamentem – může zcela pohřbít návrh na povinné zvyšování počtu energeticky úsporných budov. Jablkem sváru se zřejmě stane zvýšení energetické efektivity u tří procent objektů ročně. „Některé členské státy nesouhlasí s tímto závazkem kvůli napjatým rozpočtům,“ uvedla britská europoslankyně Fionna Hallová, která se jednání účastní za Alianci liberálů a demokratů pro Evropu. Francie by například ve směrnici chtěla spíše celkové než přesně určené úspory. Zakotvení „tříprocentní povinnosti“ renovace budov nepodpoří ani Rakousko, které argumentuje tím, že už v tomto směru udělalo obrovský skok, což by se v novém zákoně zohlednit nedalo. Budovy mají co do úspor velký potenciál – v EU spotřebovávají až třetinu energie. Komise nicméně z původních návrhů už několikrát ustoupila. Požadavek úspor nejprve omezila jen na veřejné objekty s podlahovou plochou nad 250 čtverečních metrů, později už to byly jen budovy centrálních úřadů a plocha nad 500 m2. Jednání o podobě nové směrnice by mělo být uzavřeno během nynějšího dánského předsednictví.

BBC

Tesku roste konkurence

Půl miliardy liber proinvestuje v letošním roce v Británii maloobchodní řetězec Asda, který je tamní odnoží amerického gigantu Wal-Mart. Díky tomu by mělo vzniknout 5000 pracovních míst. Asda, na britských ostrovech zatím druhá za „domácí“ sítí Tesco, chce vybudovat 25 nových obchodů a tři nová skladiště. Kromě toho výrazně zmodernizuje přes čtyřicet dosavadních prodejních míst. „Investice a vytvoření pěti tisíc pracovních míst Asdou bude skutečným impulzem pro ekonomiku,“ pochválil řetězec dokonce i britský premiér David Cameron.
Asda, která počítá hlavně s menšími supermarkety, se v cenové válce zavázala, že bude o deset procent levnější než konkurence. Řetězec se sídlem v Leedsu zaměstnává ve svých 528 obchodech a skladech v Británii zhruba 180 tisíc lidí. Z toho třicet tisíc míst přibylo jen během loňského roku, kdy firma otevřela zhruba tucet nových supermarketů a přebrala téměř 150 prodejen dánského diskontního řetězce Netto, který koupila za 778 milionů liber. Zprávy o investicích mohou být velmi nepříjemné pro konkurenční Tesco, které začátkem měsíce zveřejnilo informaci o sníženém vánočním obratu a za loňský rok ohlásilo nižší než očekávaný zisk.

Manager Magazin

Doktor z ranveje

Čekání na odlet lze vyplnit různě – třeba nakupováním ve free shopech, psaním e-mailů či čtením novin. Nebo návštěvou lékaře. V minulém roce přibylo několik desítek ordinací na německých letištích. Asi největší nabídku má Mnichov, který ročně odbaví 34 milionů pasažérů. Vznikla tam celá klinika nabízející zubaře, praktické lékaře, ale i gynekologa nebo specialistu na ORL. „Vyšetření je po předchozím objednání možné i v pauze mezi dvěma lety,“ říká Barbara Schindlerová, vedoucí kliniky. Boom letištních ordinací zažívá také bývalé vojenské letiště Köln/Bonn. Zatímco ještě před pěti lety šlo spíše o výspu mezinárodních letů a oblíbenou destinaci nízkonákladových společností, dnes je tu možné zajít k zubaři nebo si nechat předepsat antibiotika. Dentisté ve Frankfurtu nad Mohanem dokonce nabízejí pro vytížené manažery extra službu – vyšetření před odletem a zhotovení keramické výplně po návratu. Služby letištních doktorů nejsou zdaleka jen pro cestující. Třeba na letišti Köln/Bonn pracuje na dvanáct tisíc lidí, a spádová oblast zdejšího praktického lékaře tak odpovídá malému městu.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče