Mecenášství: Přichází nová éra

19. ledna 2012, 06:48 - Dalibor Dostál
19. ledna 2012, 06:48

Dotace na dobročinné účely rychle vysychají a kvůli dopadům krize dávají na charitu méně peněz i firmy. Situaci tak v současnosti zachraňují jednotliví soukromí dárci, kteří jen v roce 2010 dali bezmála půldruhé miliardy korun. Jaká je budoucnost mecenášství v České republice? 

Foto: Karel Šanda/TÝDEN

Patří Češi k národům světa, které nejméně ochotně přispívají na charitu, nebo jsou v darování na dobročinnost šampiony střední a východní Evropy? Celosvětový průzkum, který v roce 2011 zorganizovala agentura GfK, neukázal české dárce v právě růžovém světle. Podle jeho výsledků přiznávají ochotu přispívat na charitu jen dva z deseti Čechů. Česko se tak ve světě zařadilo mezi země, kde jsou lidé ochotni na charitu dávat nejméně. „Česká republika v celosvětovém srovnání nedopadla dobře. K pravidelnému dárcovství se u nás hlásí méně než jedna pětina obyvatel,“ říká expert na průzkumy veřejného mínění Ondřej Tomas. Celosvětový průměr je přitom 30 procent, v Evropě se pak k pravidelnému darování hlásí 40 procent občanů.

Podle Ondřeje Tomase existují dva hlavní důvody, proč lidé nechtějí na charitu přispívat. Tím prvním je nedostatek peněz, druhým je pak nezájem o tuto oblast. „Co se týká nezájmu, v tomto ohledu jsme druzí nejhorší na světě. Za námi je již jen Turecko,“ doplnil Ondřej Tomas.

Přispíváme hlavně po katastrofách

Odborníci na dárcovství přesto nevidí situaci v Česku tak černě. „Průzkum se zaměřil na to, jak lidé deklarují svoji ochotu dávat. Ovšem když se podíváme na skutečnou finanční výši darů, je Česko v zemích střední a východní Evropy bezkonkurenčně na špici,“ komentovala výsledky průzkumu Klára Šplíchalová, ředitelka Fóra dárců pro nadační a dárcovské programy.

Postižení dcery bylo impulzem k založení nadace Na rostoucí výši darů od individuálních dárců se podílí především zapojení úspěšných byznysmenů. Ti se po období, kdy především budovali firmy a soustředili se na vytváření zisků, nyní začínají zaměřovat také na charitu. „Pro moje rozhodnutí založit nadaci bylo důležitých několik věcí. Jednak moje životní zkušenost, kdy se mi narodila postižená dcera, dále výchova v rodině i ve škole a také finanční prostředky, které mám jako podnikatel k dispozici,“ říká Jindřich Lukavský, majitel společnosti EXX a zakladatel Nadace Leontýnka, která pomáhá dětem a studentům se zrakovým postižením. Přestože peníze jsou při dárcovství klíčové, nejsou jediným kritériem, které rozhoduje o tom, zda je podpora dostatečně účinná. „Profesionální filantropie není o celkovém množství peněz, které dáváte, ale především o přístupu. O tom, jak ji děláte systematicky, jak ji berete vážně. Filantropii musíte dělat stejně profesionálně, jako děláte byznys,“ konstatuje Pavel Doležal, bývalý finanční ředitel Centrum Holdings a generální ředitel Atlas.cz, který před časem založil projekt Radost 3.0, zaměřený na školení neziskových organizací. Také projekt Čtení pomáhá, jenž propojuje zájem dětí o čtení s příspěvky na vybrané dobročinné projekty, vznikl díky soukromé iniciativě. „Narodil jsem se do učitelské rodiny. Maminka byla učitelka, stejně tak prarodiče. Proto jsem vždy věděl, že pokud se budu věnovat filantropii, chci se zaměřit na vzdělávání. Lepší společnost stojí z velké části na vzdělanějších lidech,“ říká iniciátor a donátor projektu Martin Roman, šéf dozorčí rady ČEZu. Právě nárůst jednotlivých dárců pomůže charitativním organizacím přežít bez úhony rok 2012, kdy se kvůli návratu recese a dopadům ekonomických reforem hospodářská situace řady firemních dárců opět zkomplikuje. Ostatně mnohé světlé stránky české filantropie ukázal i výzkum. „Češi jsou světové jedničky v impulzivní pomoci při katastrofách. Při této příležitosti přispívá polovina Čechů, zatímco evropský průměr je 20 procent,“ zmínil Ondřej Tomas. Kromě katastrof mají Češi k filantropii spíše vlažný vztah. Ukázal to i průzkum ČSOB. Podle něj je čtvrtina Čechů toho názoru, že charita je jen pro ty, kdo mají peníze nazbyt, pro 10 procent jde dokonce o zbytečné vyhazování peněz. „Ukázalo se, že Češi nevnímají podporu charitativních projektů jako samozřejmou součást svého života, jak je tomu v západním světě, ale jako otázku náhody,“ říká Ondřej Škorpil, ředitel Kanceláře představenstva ČSOB. „Třetina z nich přispívá prostřednictvím náhodných dobročinných sbírek na ulici, čtvrtina prostřednictvím DMS. Jen jedno procento Čechů má na nějakou charitativní sbírku založen trvalý platební příkaz.“ Podle průzkumu ČSOB přispívají ročně dvě třetiny Čechů na dobročinné účely do 500 korun. Jednorázový příspěvek je pak u 62 procent lidí v maximální výši 100 korun.  Právě individuální dárcovství přitom bude pro tuzemské nadace a další neziskové organizace stále důležitějším zdrojem příjmů. Dotace od státu i z Evropské unie totiž budou postupně vysychat. Podobně jako ve vyspělých zemích tak budou muset i české charitativní organizace sázet především na náklonnost jednotlivých dárců. Charitu zachraňují soukromí dárci**

Podle odborníků se přitom právě začíná tento trend v České republice prosazovat. „V současné době se nacházíme ve fázi evoluce v mecenášství a dárcovství. Lidé si začínají uvědomovat, že žijí ve společnosti, která jim umožnila vzdělat se, založit rodinu, vydělat peníze, a začínají s ní cítit určitou sounáležitost,“ konstatovala Pavlína Kalousová, výkonná ředitelka Fóra dárců.

Její slova potvrzují i statistiky o dárcovství z předchozích let. Po dvouletém poklesu soukromého dárcovství v letech 2008 a 2009 se v roce 2010 celkový objem poskytnutých soukromých darů meziročně opět zvýšil o 80 milionů korun, tedy o 2,3 procenta v porovnání s předchozím rokem. Firmy sice daly na charitu méně, ale narostlo množství vybraných peněz od individuálních dárců. „Ti darovali v roce 2010 téměř 1,4 miliardy korun a oproti roku 2009 byli štědřejší o 189 milionů korun,“ říká Jiří Bárta, výkonný ředitel Nadace VIA.

Individuální dárcovství přitom narostlo ve všech parametrech. Hodnota průměrného daru se zvýšila o 1 250 korun a dosáhla částky 12 356 korun. Počet lidí, kteří v roce 2010 peníze darovali a svůj dar si uplatnili v daňovém přiznání, narostl o 4 300 osob. „Celkem darovalo 112 tisíc daňových poplatníků,“ doplnil Jiří Bárta.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče