Matěj Hollan: Jít k volbám, a pak čtyři roky držet hubu, je k ničemu

15. dubna 2013, 19:42 - Petr Horký
15. dubna 2013, 19:42

Ještě před dvěma lety Matěje Hollana nikdo neznal, dnes je tento profesionální politický aktivista mediální hvězdou. Proslavil se hlavně bojem proti hazardu, který minulý týden skončil jeho vítězstvím. Hollan a jeho lidé si získali novináře i veřejnost novým typem aktivismu v sexy balení. „Hodně se zaměřujeme na něco, co se nazývá datový žurnalismus nebo mapový žurnalismus,“ říká Hollan v rozhovoru pro E15.cz.

E15.cz: Získal jste od nadace Charty 77 cenu Františka Kriegela, která vás ocenila za „nový typ aktivismu“. V čem je váš aktivismus nový?

Je to odlišné ani ne tak obsahem, jako hlavně formou. Třeba protikorupčním tématům se „watchdogs“, tedy protikorupční organizace a neziskovky, věnují dlouhodobě. Naše sdružení Brnění nebo Rekonstrukce státu to však dělají jinak. A to jednak tím, že to téma kombinujeme s humorem, viz třeba náš projekt Žít Brno. A pak také spolupracujeme s odborníky přes počítače a internet, kteří umí udělat skvělou práci jak po stránce grafické, tak obsahové a datové.

Hodně se zaměřujeme na něco, co se nazývá datový žurnalismus nebo mapový žurnalismus. V oblasti hazardu je to třeba náš projekt mapyhazardu.cz, kdy místo toho, abychom tvrdili, že je něco v rozporu s veřejným zájem, začali jsme to prostě ukazovat vizualizacemi a mapami. Když to média a veřejnost vidí reálně před sebou, tak to najednou bere úplně jinak. V Rekonstrukci státu zase využíváme toho, že naše výstupy dobře vypadají, jsou dělány mainstreamově, nejsou to amatérské „fanziny“ nebo anarchistické letáky. Tím nechci nikoho shazovat. Naše formy je taková, aby s námi mohli spolupracovat politici, advokáti, podnikatelé a podobně. Chtěli jsme také, aby se aktivismus stal „cool věcí“, aby to mělo sexy balení.

E15.cz: Mezi aktivisty jste momentálně celebrita. Nyní to bylo symbolicky korunováno cenou Františka Kriegela od Charty 77. Píší o vás média. Kdy přišel ten průlom, kdy se z neznámého Brňáka stal známý aktivista Hollan?

Přišlo to díky dvěma věcem. Jednak to byly mapy hazardu v červnu 2011, kdy jsme přestali o problému mluvit, ale ukázali jsme ho a novináři téma začali brát velmi vážně. A druhá věc je Žít Brno, kde jsme se pokusili o nový způsob aktivismu i žurnalistiky. Lidi z novin nám od začátku strašně fandili, bavilo je to. Mnoho novinářů chtělo moci psát tak volně, jako na Žít Brno. Shazovali jsme jak politiky, tak témata, tak i sebe. Ta forma se ukázala být pro všechny přístupná.

E15.cz Tady v Praze projekt Žít Brno příliš známý není. Já jsem vás poprvé všiml, když jste kritizoval projekt Pozitivní Evoluce aktivisty Karla Janečka. Zato mnoho mých známých si vás všimlo až během přímé volby prezidenta, kdy jste před prvním kolem volby s Janem Látalem natočili virální video, v němž jste voličům říkali, že mají volit buď Karla Schwarzenberga, anebo Jiřího Dienstbiera. Tehdy se možná vaše renomé rozšířilo do Prahy a dalších měst.

Tak určitě (smích). Já jsem věděl, že mě to angažmá může třeba i poškodit. V tom druhém kole, když si člověk nepřál zvolení Miloše Zemana, nešlo dělat nic jiného, než se za Schwarzenberga silně postavit. Celkem chápu, že mi to lidé vyčítají. Vždycky je to ošemetné, když se člověk politicky vyhraní. V té prezidentské volbě ale všechny osobnosti i celebrity řekly, koho volí, tak si myslím, že má politika vypadat. To video mělo hodně zhlédnutí, i když nebylo nijak výborné. Večer jsme to natočili a ráno pustili. Cílem bylo ovlivnit, ne se starat o kvality videa. V prvním kole se to povedlo, dál nešel Zeman s Fischerem. Ale to bylo tak asi všechno.

E15.cz Jak může aktivista docílit zájmu médií? Jak moc je ten zájem důležitý?

Nebudu to říkat paušálně, pro některé kauzy možná není tak důležitý. V případě projektu Rekonstrukce státu, který se zabývá korupcí, je ale zcela nutný. Bez toho, že se o vás píše, se věc nemůže stát politickým tématem. Aktivista, aby novináře zaujal, musí pro to své téma nadchnout. Jde o to novinářům vysvětlit, proč je to téma zajímavé. Když téma bylo hazard a my k tomu máme nastudované, co to způsobuje finančně, zdravotně, sociálně, tak už to zajímavé je.

Novinář má každý svá témata, svůj obor. Trvá hodně času, třeba rok či více, než se člověk s těmi správnými lidmi seznámí a oni to téma buďto vezmou za své, anebo ne. I při pohledu na to, jak jsou redakce personálně podceněné, tak takových jako jsem já, tady nemůže být dvacet. Takže se dá říci, že sobecky využívám té výhody, že mě novináři znají.

E15.cz: Jak dlouho trvala ta fáze, kdy jste ty známosti novinářů neměl?

Už hodně let jsem v občanské koalici Nádraží v centu. Tam přiznávám, že když chceme zabránit stavbě, do správního řízení uvádíme třeba, že nebyl dobře proveden průzkum ochrany vzácných živočichů. Což pro novináře není moc zajímavé. Tam se člověk musí smířit s tím, že i u některých novinářů bude mít cejch ekoteroristy. Já jsem se začal angažovat někdy v roce 2010, kdy radnice v Brně zakázala hraní hudby v ulicích. Tak jsme si s kamarády v hospodě řekli, že uděláme veřejný protest. Desítky muzikantů hrály na České ulici fanfáry Libuše. Tam sedí i redakce Lidovek a Mladé fronty, takže novinářům a fotografům stačilo otevřít okno a fotit. Na to navazovala kauza garáží pod Zelňákem, kdy se soukromý investor s radnicí snažil zničit poslední zachovalé náměstí v centru města. Veřejnost jsme měli na naší straně a novináři o tom psali rádi. Těmihle tématy jsem se zavedl. Nebylo to tak těžké. Ale skoro každé téma jde podat dobře. Chce to hodně času. Já těm kontaktům s médii věnuji hodně času, protože to považuji za klíčové.

E15.cz: Co dělají jiní aktivisté špatně?

Chce to být rychlý na sociálních sítích a umět je používat. Umět sám sebe shodit. Určitě se novináři setkali s tím, že někdo přijde a začne na ně něco řvát. A pak je naštvaný, že to novináře odpuzuje a o tom tématu nepíše. Aktivista musí vědět, s kým jde jednat a co je jeho cílem. Ne říci svůj trudný osud, ale aby se o tom hezky psalo. A nemít předsudky typu s bulvárem se nabavím. Levicoví aktivisté si třeba myslí, že témata protlačí jen přes Deník referendum nebo Právo. Tak to není. To, že se třeba Hospodářské noviny zaměřují na kapitalismus nebo ekonomii neznamená, že tam nesedí lidé, kteří levici volí nebo jsou těm názorům minimálně přístupní.

E15.cz: Aby to člověk mohl dělat, potřebuje asi občas dát gól, dovést nějakou kauzu k vítězství. Můžete dát nějaký příklad, kdy jste zvítězili vy a bylo to jasně díky vašemu aktivismu?

Vyhláška, která zakazovala hrát hudbu ve městě, vydržela měsíc, pak ji zrušili. Nejsou garáže pod Zelňákem. A hlavně je to hazard. Včerejší rozhodnutí Ústavního soudu, který obcím znovu povolil regulovat hazard.


Více čtěte zde:

Obce vítězí, Ústavní soud zrušil část loterijního zákona


E15.cz: V čem je to ale vaše zásluha? Proč by se to nemohlo stát bez vás?

My jsme poslali všem obcím v České republice návrh na pomoc v boji s hazardem. Z toho vykrystalizovalo to, že ve spolupráci s námi čtyři obce podaly ústavní stížnost, kterou psal náš právník Aleš Ziegler. A to včerejší vítězství u Ústavního soudu je čistě na základě toho, že jsme těm obcím poradili a přesvědčili je, že to mají podat. Bez toho by tady ten hazard byl dál. Průběžně se ale daří i další věci. Třeba teď bojujeme proti stavbě nákupního centra Aupark. Zjistili jsme, že ti stejní architekti, kteří pracují pro ten hypermarket, pracovali i pro město a zpracovávali i studii o tom, jestli se tam ten Aupark hodí. Samozřejmě rozhodli, že hodí. Napadli jsme ten postup u České komory architektů a dopadlo to tak, že ti architekti nesmí tři roky přijímat veřejné zakázky a zaplatí pokutu 50 tisíc.

Mít úspěchy a prodat je navenek je ale zcela zásadní. Aby lidi viděli, že měnit věci není nemožné. Že úspěchů bude spíš hodně, když se do něčeho pustí.

E15.cz Kolik to zabere času?

Já v tom pracuji naplno, nemám jiné zaměstnání. Brnění má granty od Open Society Fund, Nadace Via, na boj proti hazardu jsme měli grant od ministerstva vnitra proti ministerstvu financí, v Rekonstrukci státu máme peníze od americké ambasády a daří se nastartovat i nějaký firemní fundraising.

E15.cz: Jaký je váš roční finanční obrat?

V Brnění je dost malý. Odhadem tak 300 tisíc. Rekonstrukce státu má rozpočet zatím dva miliony, ale chtěli bychom, aby byl dvakrát větší. To už je velký projekt, který má ještě v tomto volebním období prosadit schválení v parlamentu devíti klíčových protikorupčních zákonů jako třeba zveřejňování smluv na internetu. U toho Brnění je rozpočet tak nízký, protože většinu práce dělají lidé dobrovolně. Díky sdružení Nesehnutí zase nemusíme platit žádný nájem. Kdyby se to mělo převést do peněz, tak možná na milionech budeme.

E15.cz Jaký máte vy sám měsíční příjem?

Myslím, že budu mít dejme tomu 17 tisíc. Partnerka je na mateřské a taky má nějaké peníze od Nesehnutí. Jako domácnost se pohybujeme zhruba na 25 tisících, možná i víc.

E15.cz: To není o moc více než průměrná mzda.

My máme nízké náklady. Nějak vycházíme. Vyžít se z toho dá.

E15.cz Hodně lidem asi vadíte. Vyhrožují vám?

Ne. Omezuje se to na mediální útoky. Hazardní mafie o mě vydává tiskové zprávy s titulkem „Matěj Hollan lže a straší veřejnost“. To pak otisknou Parlamentní listy a tím to končí. Jinak jsou to nějaké šarvátky s primátorem a vedením města, ale žádné výhrůžky. Je to asi i tím, že to je politické kolbiště, kde už se to děje mediálními přestřelkami. To, že se domluví skupina lidí a zablokují vám na pár dní účet na Facebooku, tak to se děje.

E15.cz Co máte na mušce nyní, po úspěchu s hazardem?

Je to ta Rekonstrukce státu. Každá strana mluví, jak bojuje proti korupci. Tahle vláda, která má boj proti korupci dokonce v názvu, ale do dnešního dne přijala protikorupčních zákonů celkem nula. Poslední pokus o posílení pravomocí NKU shodili senátoři vládní ODS. My chceme, aby v parlamentu vznikla shoda, přestaly se řešit detaily, které blokují. Aby vznikl kompromis. Aby Česko začalo přijímat standardní protikorupční legislativu. Podporuje nás Dan Ťok ze Skansky, pan Frolík z Linet, Delikomat atd. Chceme, aby se přijaly alespoň nějaké zákony, třeba to povinné zveřejňování zakázek. Na tom projektu si ozkoušíme, jestli tahle cesta, kdy člověk není v politice, ale od politiků něco vyžaduje, jestli má smysl. Hodláme informovat o tom, jak kteří poslanci hlasují. Je nám jedno, jestli komunisté, véčkaři, odéesáci. Hledáme shodu na protikorupčních tématech napříč stranami.

E15.cz: Neříkají vám lidi, abyste šel do politiky?

Říkají. To co děláme politika je, ale ne stranická. Demokratická společnost nemůže fungovat tak, že politici něco dělají a ostatní drží hubu. Pomoc od laické i odborné veřejnosti je zásadní, při formulaci zákonů třeba. Na úrovni komunálu může být efektivnější i být v zastupitelstvu. Celostátně je to finančně náročnější. Taky by bylo zvláštní, kdyby byla strana, která bojuje jen proti korupci a nemá jasné třeba daně. A já zatím nemám v hlavě sesumírované, jak má vypadat celý svět. To by ten, kdo jde do vrcholné politiky, měl.

E15.cz Jakou cenu zaplatí politický aktivista za vstup do stranické politiky?

Že všechno, co dělá, musí dělat tak, aby posílily preference strany. Na politiky se strašně snadno navěšuje slovo populismus. Politik musí lavírovat mezi tím, aby byl znovu zvolen a aby nasbíral nějaké body. Lidi také odrazuje, když zjistí, že se baví s aktivním straníkem. Že nejsme ve straně, je naší výhodou. Může se s námi bavit socan, ódésák, nebo véčkař. U nás je ta politika hodně stranicky rozhádaná, rozdělená na tábory. Nehledá se shoda. Není na to moc pěkný pohled a nedává moc smysl takhle tu politiku dělat.

E15.cz: Jiné aktivistické celebrity, třeba Karel Janeček, chtějí změnit samotný systém. Vám ten stávající vyhovuje?

Jednoslovná odpověď je ano. Náš systém má nějakou tradici i své chyby, je dobré snažit se je změnit. Některé oblasti republiky mají výrazné problémy, třeba sever je v háji. Máme tu vysokou koncentraci heren, největší na světě. Ale celkově tady máme zavedenou demokracii, a jestli půjdeme cestou malého státu nebo cestou socialistického státu jako na severu Evropy, tak se pořád pohybujeme na kolbišti demokracie. Zatím nikdo nevymyslel nic lepšího. Janeček chce změnit volební systém a věří, že ten je základem všeho. Já si to nemyslím. V jiných okolních zemích poměrný systém funguje. I když u nás má chyby, kdy hlas v jednom kraji má jinou váhu než v jiném.


Čtěte také: Janeček: Do pozitivní vlny jsem již poslal rovných třicet milionů


E15.cz: Když se vás cizí člověk zeptá, co děláte za práci, co odpovíte?

Často říkám, že se zabývám regulací hazardu. Anebo, tak mě nazvali v Respektu, profesionální občan. Mohu se ale také jmenovat projektový manažer, to píšu, když žádám o granty.

E15.cz: Václav Klaus měl pro takové jako vy jiné označení – našeptávači špatných nálad a samozvaní spasitelé. Tím se být necítíte?

Ve významu pana prezidenta vlastně ano. V tom, že našeptávám jiným, že jít jednou za čtyři roky k volbám a zbytek času držet hubu, je k ničemu.

E15.cz: Každý nemůže být profesionálním aktivistou. Co by měl člověk dělat?

To by bylo hrozné! V takovém světě by se nedalo žít. Úplně stačí, když spousta lidí nedělá nic. Vede dobrý život, vychovává děti, starají se, aby měli hezkou zahrádku, nebo chodí na fotbal. Klíč je v tom, aby si člověk vyčlenil čas na zaměstnání a rodinu, ale i na zájmy, které jsou nějak tvůrčí. A jestli je to hraní divadla nebo něco jiného, to je vedlejší. Třeba v Berlíně jsem viděl malé zahrádky mezi paneláky. Jakmile si lidé začnou zkulturňovat své prostředí, zjistí, že jim chce radnice vykácet stromořadí a protestují, tak je to na dobré cestě. Dát si do svého života čas na to, zabývat s veřejnými věcmi, tak to stačí. Nadávání u piva je ale taky fajn, já to dělám taky.

Matěj Hollan (28)

Profesionální politický aktivista. Je předsedou občanského sdružení Brnění. Veřejně známým se stal zejména svými aktivitami za regulaci hazardu a některým kontroverzním tématům, jako byl spor o podzemní garáže pod Zelným trhem, spor o odsun brněnského hlavního nádraží nebo o podobu brněnského územního plánu. Žije s Hankou Chalupskou, společně mají syna Jáchyma Modřeje.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče