Masu turistů je nutno usměrňovat

22. července 2009, 00:00 - Jaroslav Neužil, Prachatice
22. července 2009, 00:00

Již 19 let provozuji cestovní kancelář, ale jinak, než si to většina lidí představuje. S německou klientelou jezdím na kole, na běžkách i na kánoích. Sídlím v Prachaticích a moje podnikatelské prostředí je příroda, většinou šumavská.

Autor: Marcela Honsová

Jsem také třetím rokem členem Rady Národního parku Šumava. V článku o kauze kůrovce na Šumavě zaznívá názor, že vedení bavorského národního parku trpělivě vyjednává a vysvětluje lidem poslání národních parků, zatímco správa šumavského území už tak vstřícná není. Komunikaci by nepochybně prospělo, kdyby zástupci obcí byli ochotni naslouchat všem názorům. Po epoše sklářské a dřevařské je tady kolonizační epocha turistická. V mnohem masovějším měřítku, než jak začala v období mezi válkami, na které se někteří starostové odvolávají. Jsem přesvědčen, že větší část turistů dá přednost přírodnímu prostředí před technickým vybavením – snadná dostupnost autem, lanovky, hřiště… Masu turistů je nutno usměrňovat, v zájmu ochrany přírody i v zájmu jejich vlastním, aby si užili klidu.

Prý se lidé bojí, že přijdou o obživu. Les ve zvlášť chráněném území opravdu potřebuje méně lidské činnosti než hospodářský les. Mnohem více pracovních příležitostí poskytuje dnes cestovní ruch. Je však třeba si uvědomit, že to již není práce se dřevem, ale služba. Tato kvalitativní přeměna je problém generační.

Je potřeba, aby starostové dotčených obcí spolupracovali při přípravě klidových území a prvních zón hned od počátku s ohledem na turistiku, aby se již nestávalo, že je nějaké území vyhlášeno za přísněji chráněné a pak se hledají možnosti, kudy tam pustit turisty a naopak jsou požadovány optimální turistické trasy bez ohledu na to, v jakém stavu se daný ekosystém nachází. V zásadě souhlasím s tím, aby byl národní park přístupný plošně. Nelze však pustit bez regulace všechny všude. Navštívil jsem většinu evropských národních parků. Nikde se nesmí pobíhat úplně volně.

To, že bylo 6,5 tisíce hektarů lesa v národním parku vráceno obcím, je obrovská chyba. Obce měly dostat náhradou hospodářské lesy mimo velkoplošné chráněné území. V současné době ministerstvo životního prostředí postupně jedná o možnostech zpětného výkupu nebo výměny. V tom je situace oproti Bavorsku zásadně odlišná.

Také situace na rakouské hranici je způsobena (dosud) platnými národními předpisy. Stěžující si Rakušané velmi rychle vykáceli kůrovcem napadené hospodářské porosty a tím odkryli lesní stěnu prvních zón šumavského parku větru, mrazu i slunci. Co má větší váhu? Jsem přesvědčen, že Evropský soudní dvůr by rozhodl ve prospěch přírodní rezervace v tuzemsku před hospodářsky využívaným lesem v Rakousku. V tomto smyslu byla již také podána stížnost. Doufám, že právě tady by se mohla pozitivně projevit funkce evropské ústavy respektive Lisabonské smlouvy.

(reakce na článek v Profitu č. 26-27/2009)

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče