MasterCard versus Evropská komise

08. července 2008, 12:28 - Magda Olyšarová
08. července 2008, 12:28

Mezibankovní poplatky

V prosinci minulého roku vydala Evropská komise rozhodnutí v řízení vedeném proti společnostem MasterCard ohledně mezibankovních poplatků. Mezibankovní poplatky dle komise neodůvodněně zvyšují náklady obchodníků na přijímání plateb kartou a v konečném důsledku mohou být přenášeny na spotřebitele ve formě zvýšených cen zboží. Rozhodnutí bylo vydáno po patnácti letech vyšetřování, při kterém komise rozeslala stovky dotazníků, několikrát obměnila tým a shromáždila spis o mnoha desítkách tisíc stran.

MIF

Rozhodnutí komise se vztahuje pouze na takzvané multilateral interchange fee (MIF), poplatky účtované vydavateli karet zúčtovacím bankám při přeshraničních platbách kreditními nebo debetními kartami s logem MasterCard nebo Maestro. MIF se neaplikuje na všechny transakce. Uplatňuje se pouze v případech, kdy zúčtovací banka nemá s vydavatelem karty uzavřenou dvoustrannou dohodu o výši poplatků. To však dle komise nastává při většině přeshraničních plateb kartou. MIF se navíc účtuje také na domácí transakce tam, kde se členské banky nedohodnou na výši domácího mezibankovního poplatku, jak je tomu dle zjištění komise i v České republice. MIF slouží ke krytí nákladů a rizik vydavatele karty spojených s platební operací. Zúčtovací banka poté zahrne MIF do poplatku, který účtuje obchodníkovi na krytí nákladů na zpracování transakce. MasterCard funguje jako takzvaný čtyřčlenný nebo také otevřený systém. Ten obsahuje za prvé provozovatele karetního systému (MasterCard), za druhé členské banky vydávající karty a za třetí členské zúčtovací banky. Až do května 2005 rozhodovaly o výši MIF v rámci asociace její členské banky. V květnu 2005, kdy mateřská společnost MasterCard Incorporated vstoupila na burzu v New Yorku, se změnila struktura řízení, která se dotkla i způsobu rozhodování o výši MIF. Ani tato změna však nezabránila komisi, aby mechanismus rozhodování o výši MIF posoudila jako zakázanou dohodu.

Zakázaná dohoda

Evropská komise označila mechanismus MIF za zakázanou dohodu o cenách, protože jejím prostřednictvím členské banky uměle zvyšují poplatky obchodníků za přijímání karet MasterCard a Maestro. MasterCard argumentuje tím, že MIF slouží k vyrovnávání nákladů členů systému, a představuje proto nutnou podmínku k jeho efektivnímu fungování. Komise nezpochybnila, že MIF může mít pozitivní vliv na fungování systému, MasterCard však dle ní nepodložil svá tvrzení dostatečným počtem empirických důkazů. Při rozhodování musela komise zohlednit svůj postup proti společnosti VISA, která funguje na podobných principech jako MasterCard. V roce 2002 komise udělila systému VISA výjimku na pět let, do konce roku 2007. Podmínila ji však především povinností společnosti VISA postupně snižovat a stanovovat MIF v závislosti na výši nákladů vydavatelů karet.
Komise zjevně nebyla spokojena s tímto řešením, navíc získala - kromě jiného na základě sektorového šetření v oblasti finančních služeb - nové informace o fungování karetních systémů. Současně se komise zdráhala výši MIF přímo regulovat ani jej nechtěla úplně zakázat.

Polovičaté řešení

Evropská komise nakonec zvolila polovičaté řešení. Nařídila MasterCardu, aby do šesti měsíců přestal používat MIF dle dnešních pravidel, a zakázala mu jej nahradit jinými mechanismy s podobným efektem. Komise tím přenesla na MasterCard odpovědnost za nový způsob, jak stanovit poplatky v rámci jeho systému. MasterCard nakonec nad rámec požadavků komise s účinností od 21. června MIF dočasně zrušil s tím, že se bude snažit shromáždit nové důkazy o jeho užitečnosti pro karetní systémy.
Je otázkou, zda rozhodnutí může poskytnout trhu odpověď na to, jak mají fungovat karetní systémy. MasterCard podal proti rozhodnutí Evropské komise žalobu. Bude zajímavé sledovat, jaké řešení MasterCard nakonec nabídne a jak dopadne řízení se společností VISA, které komise zahájila na jaře tohoto roku.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče