Masné transporty

20. února 2008, 17:13 - Táňa Králová
20. února 2008, 17:13

Agrofert si nákupem velkovýkrmny Proma pojistil surovinu pro svá jatka

Na konci loňského října Josef Luka, ředitel a spoluvlastník Promy - družstva Mladá Boleslav (EURO 44/2007) -předesílal: „Každý týden proděláváme na prasatech půl milionu korun, rok to nevydržíme. Co bude dál, musí rozhodnout majitelé.“ Nejsou to ani čtyři měsíce a u specializovaného velkochovu prasat, na který doléhá dlouhodobá cenová deprese u vepřového obzvlášť tíživě, se naplnil scénář, který tehdy nastínil týdeník EURO. „Promu jsem koupil,“ potvrdil majitel holdingu Agrofert Andrej Babiš plné ovládnutí předního producenta prasat v Česku. Touto akvizicí doplnil prostřední článek řetězu, který tvoří trojice mladoboleslavská Zena, výrobce krmných směsí, jejich odběratel Proma, producent 4300 tun prasat za rok, a nakonec Maso Planá, kam zvířata putují na porážku. „Každý měsíc jsme vytvářeli ztrátu tři miliony korun,“ uvedl Luka. O Promu, která je podnikem bez půdy, a tedy i bez dotací a vlastních krmiv, se podle něho zajímal také finanční investor z Německa.

Babiš vyrábí nejvíc.

Agrofert si pozici největšího tuzemského producenta prasat upevnil i nedávným ovládnutím holdingu První žatecká, do nějž patří velkovýkrmna prasat Animo Žatec. Chovu prasat se věnuje také firma ZVOS Hustopeče, ve které Agrofert získal majoritu prostřednictvím ZZN Pomoraví, jehož je jediným akcionářem. Babiš, který se v poslední době soustřeďuje na akvizice v zemědělství, popřel informaci, že se zajímá o Agropodnik Hodonín, jehož součástí je závod na prasata v Miloticích. „V loňském roce jednání probíhalo, v tuto chvíli není nic aktuálního,“ řekl předseda představenstva a spolumajitel jihomoravské firmy Jan Fibinger.

Tratí devět korun na kile.

Od listopadové demonstrace, při níž se čeští chovatelé prasat neúspěšně domáhali miliardy korun od státu kvůli krizi na trhu s vepřovým, se situace nezlepšila. Vývoz živých prasat za lepšími cenami, který v uplynulém týdnu rozjel Centroodbyt, sdružující výkrmce, označil jeho ředitel Pavel Krejčík za zoufalý krok. „Situace ve výkupních cenách se vyhrotila. Na každém kilogramu tratí chovatelé už devět korun. Na jednom praseti je propad 1100 korun. V Německu a Rakousku už cena na rozdíl od domácího trhu stoupá, proto jsme vyvezli dvě stě tun,“ vyčíslil Krejčík obchod za minulý týden. Odhadl, že za hranice během týdne odešlo z republiky celkem asi tisíc tun prasat. „To není málo vzhledem k tomu, že se denně na tuzemských jatkách porazí asi 1400 tun prasat,“ doplnil s tím, že o česká prasata je zájem i v Maďarsku a na Slovensku. Od exportu si Krejčík slibuje, že se uleví domácímu trhu a poptávka vyvolá oživení cen - v následujících měsících by mohly stoupnout o deset až patnáct procent.

Známky zotavení?

Výkonný ředitel Agrofertu a šéf masné divize Petr Cingr příliš nevěří tomu, že by se zemědělcům vývoz vyplácel. „Přičtou-li si dopravu, na vyšší ceny se nedostanou. V masokombinátech se export zásadně neprojeví, případný výpadek nahradí dovozy a kamiony se budou potkávat na hranicích,“ poznamenal Cingr. Nesdílí ani Krejčíkův optimismus v tom, že zvýšení farmářských cen prasat v uplynulých dvou týdnech v Německu a Rakousku je známkou kýženého zotavení, které by se hodilo i Agrofertu-chovateli. „Trh se chová zvláštně. Nikdo neumí říct, jestli ceny budou dál stoupat, nebo se vrátí nazpět,“ uvedl. Petr Poskočil, ředitel české pobočky německé firmy Zimbo, provozující síť prodejen Maso-Novák, míní, že nízká cena prasat se udrží i nadále. „V očekávání, že půjde nahoru, začínají všichni znovu rozšiřovat výkrm. A protože to dělají všichni, cena nestoupne. Dánové vyrábějí dvakrát tolik prasat, než snědí, a nadprodukci mají také Němci. A toto maso se někam musí podít,“ říká Poskočil.

Delší dotace na zmrazení.

Ministři zemědělství Evropské unie minulý týden rozhodli o další podpoře producentů vepřového, protože o tři měsíce prodloužili dotované skladování přebytků. O tuto pomoc však v Česku není valný zájem. „Do režimu soukromého skladování se přihlásily čtyři firmy, které celkem zamrazily 585 tun masa,“ sdělil Vilém Frček, mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu, který podpory vyplácí. Zatím neposkytl nic z předpokládané podpory více než 5,5 milionu korun, proto ani nezveřejňuje jména skladovatelů. Zmrazené maso se vrátí na trh postupně od 1. března do 15. května. Návrh podpořit vývoz zamrazených vepřových půlek v Bruselu neprošel, subvence lze nadále využít na zpracované a nezpracované maso.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče