Masírují vás politici? Pak se máte dobře

23. července 2013, 12:00 - Adam Junek
23. července 2013, 12:00

Letní poklidnější zpravodajská sezóna přece jen dorazila. Venku je, jak se na červenec patří, vedro, ale pozor hrozí požáry (stavu bdělosti veřejnost netřeba zbavovat). Jana N. je šťastně u svého Petra N. a bulvár lid prostý baví jejich společným opečováváním tújek na terase.

V politice je teď také trochu klidněji, protože hlasovat o vládě Jirky R. se bude až za čtrnáct dní, a tak Miloš Z. zve postupně kdekoho asi na polárkáč, aby všecko dobře dopadlo.

A tak jsem se rozhodl v této vlastně plonkové době zvednout téma, jímž nás politici zahltí, jen co zavětří, že už je vážně čas na pořádnou dávku politických emocí v předvolební kampani. A to je střední třída.

No protože o tu panečku jde nejvíc… Je totiž nejsilnější skupinou toho malého českého národa a má nejvíc hlasů a taky na ní hlavně stojí a padají státní finance, protože kdo asi jiný ten erár živí… Už se skoro těším na tu lavinu slibů, jak se budeme my všichni středotříďáci mít líp, jak nám poplynou sociální jistoty nebo se nám uleví od zátěže daňové, byrokratické a bůh ví jaké.

Jenže kdo vlastně ta imaginární střední třída je? Trochu mi to připadá jako pojem daňový poplatník, který všecko odnese – zatáhne arbitráž, z jeho peněženky se uhradí výpadek eurofondů i extrémní odměny některých státních úředníků, či výklopné pro ty, kteří se novým ministrům nezamlouvají…

Daně platím, ale nějak se s osobou „daňový poplatník“ nejsem ve svém nitru schopen ztotožnit… A podobně je tomu se střední třídou… Je to taková pěkně neurčitá hmota, kam se podle svého uvážení buď řadíte, nebo ne. Protože podle mě je to hlavně o pocitu.

Ale jsou na to i sofistikovanější postupy. Nedávno jsem byl na semináři amerického think-tanku Aspen Institute, který se v rámci programu Socrates zabýval právě i střední třídou. Česká pobočka institutu, jehož tváří je mimochodem Madeleine Albrightová, vyslala zástupce českých médií, aby americkým diskutérům přinesli pohled z méně zámožné ekonomiky.

Ono totiž střední třída je i pro sociální vědy dost mlhavý pojem. Nejčastěji se z globálního pohledu počítá s tím, že do střední třídy patří zhruba tak dvě miliardy lidí po celém světě. Příjmově je to pak vymezeno intervalem čtyři až sedmnáct tisíc dolarů ročně (a to před zdaněním). Že to je trochu nesmysl, se dá dokázat právě na účastnících semináře.

Zatímco Američan i s platem u horní hranice moc ke střední třídě nepatří, Čech s tímto platem je rozhodně ve střední „kastě“. Na druhou stranu dolní hranici u nás překonají snad všichni důchodci (vychází to asi na 6700 korun měsíčně). A ti by se takto asi neoznačili.

Významně bližší mi bylo vymezení pocitovější. Střední střída je, když plánujete budoucnost, protože máte dost prostředků na to, abyste se tím vůbec mohli zabývat. No a právě protože máte čas přemýšlet, potřebují vás politici zlákat. A proto vám naslibují modré z nebe. Takže, jestli máte pocit, že právě vám mažou med kolem pusy, že právě vám jsou ochotni slíbit i nemožné… jste střední třída a můžete se cítit aspoň trochu dobře, že nepatříte k chudým.

Takže až si odpočinete u vody (i užívání si volných dní patří k výsadám středního stavu), připravte se na masáž… předvolební kampaň vypukne nejpozději po prázdninách. Příští rok totiž budeme volit jako o život…


Čtěte také:

Čtěte další komentáře Adama Junka:

Světoví krtečci, trpaslíčci a selky

Neznárodněné penze

Kdo bude další v poplatkové hysterii

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče