Marxův reformní duch

08. prosince 2003, 00:00 - Martin Schmarz
08. prosince 2003, 00:00

Koalice úspěšně ukončila první kolo svého reformního snažení. Prosadila, co chtěla, včetně rozpočtu, a jen tři prezidentova veta jí mohou poněkud kazit radost. Radovat se však nemohou podnikatelé, protože jejich vlastní vláda je vnímá v lepším případě jako oslíčky, s nimiž lze kdykoli zatřást a vytřepat z nich nějakou tu nadhodnotu, v horším jako na podezřelé živly, jejichž činnost je na pokraji kriminality.

NA TAPETĚ

Reforma má některé pozitivní prvky - zejména ochotu alespoň začít řešit rostoucí deficity důchodového účtu. Cosi, ale ne mnoho, se pohnulo v oblasti sociálních dávek. Bohužel, potěšení nad snahou zabránit jejich zneužívání je zkaleno neústavní diskriminací podnikatelů. Co zatím zcela chybí, je reforma zdravotnictví - a dokud nebude na stole, není radno vládním slibům dvakrát věřit. Důležitější než detaily je však celkové nastavení reformy. A to není příznivé (byť zřejmě nebylo realistické očekávat od této vlády za dnešní situace více). Během příštích tří let se mají daně zvýšit (tedy nikoli snížit) o 80 miliard. Přijaté daňové úlevy jsou jen malou náplastí na celkový růst míry zdanění. Navíc premiér Špidla doprovází reformu slovy, že postihne zejména podvodníky a ty, kteří podnikají v šedé ekonomice. Potvrzuje tím, co beztak víme: registrační pokladny a minimální daň nejsou podivným úletem, leč konzistentní součástí hlavního proudu socialistického myšlení. To se kromě apriorní podezřívavosti vůči těm, kteří se neživí na cizí účet, vyznačuje přesvědčením, že z kapitalistů krev neteče. Odtud ona ekonomické logice se příčící tvrzení, že zdražení benzinu či zvýšení daně z přidané hodnoty u služeb nezvedne ceny, protože je obchodníci pokryjí ze svých marží. Podnikatelé by také neměli propouštět, když se zvýší minimální mzda, ani krachovat kvůli tomu, že zaplatí vyšší pojistné. Na všechny výhrady mají socialisté jednu odpověď: solidní podnikatelé to unesou. Přesně v duchu Marxovy doktríny o nadhodnotě, kterou si prý kapitalisté přivlastňují. To znamená, že ji vždy mají a vždy je možné jim z ní něco ukrojit. Pojmy jako trh, konkurence, zisk, ztráta, bankrot, jako by neexistovaly. To není zlá vůle, ale něco daleko horšího - víra, že přírodní zákony neplatí. Poručíme větru, dešti i kapitalizmu? Je opravdu na čase probudit se z rudého snu zpět do ekonomické reality.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče