Martin Rozumek: Uprchlíky potápění lodí nezastaví

24. července 2015, 07:05 - Markéta Žižková
24. července 2015, 07:05

Tlak na jižní a východní země Evropské unie sílí. Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek proto vítá rozhodnutí české vlády přijmout 1500 běženců. „Je to dobrý krok, vzhledem k naladění české veřejnosti i odvážný krok,“ říká Rozumek. S integrací uprchlíků podle něj Česko zkušenosti má. V minulosti přicházeli například z Bosny a Hercegoviny nebo Kosova.

E15: Migrace a především uprchlictví včetně situace na středomořské hranici se v poslední době stalo velmi diskutovaným tématem. Mluví se o uprchlické krizi velkých rozměrů. Vnímáte to také tak?

Globálně to zas tak velká krize není, přestože uprchlíků je ve světě rekordně mnoho, kolem šedesáti milionů. Počet příchodů do Evropské unie osciloval v horších letech kolem půl milionu nově příchozích žadatelů o azyl ročně. Podle posledních čísel to v roce 2014 bylo 660 tisíc. Takže nárůst tak dramatický není. Myslím, že v Jordánsku, kde mají 1,2 milionu uprchlíků ze Sýrie, nebo v Turecku, kde jich je 1,8 milionu, se našim hádkám nad šedesáti tisíci relokovanými běženci musí smát. Uznávám ale, že pro Itálii, Řecko nebo Maďarsko má situace katastrofální rozměry. Mnoho uprchlíků proudí také do Německa nebo Švédska. Pro Česko a dalších zhruba deset zemí EU se ale nic neděje. Naopak máme nebývale málo uprchlíků, přestože zuří „uprchlická krize“.

E15: Zvýšený tlak na jižní a východní země Evropské unie způsobuje takzvaná dublinská směrnice. Jak funguje?

Dublinské nařízení určuje, který stát je zodpovědný za projednání azylové žádosti. Uprchlík má přitom pouze jednu šanci požádat v EU o azyl. Při vzniku směrnice bylo jejím smyslem vyhnout se situaci, kdy uprchlíci podávali žádost třeba ve čtyřech zemích najednou a poté si vybírali, kde zůstanou. Kritérií, která určují zemi, jež bude mít žádost na starosti, je několik. Nejčastěji se ale jedná o zemi, do které vstoupil uprchlík v rámci EU jako první.

E15: Jak tento postup funguje v praxi?

Celé nařízení je fundamentálně špatně, protože nikdy nepřijde nikdo ze severu. Vždy jsou nejpostiženější země na jihu a východu unie. Takže je systém od začátku nespravedlivý. Dokud nebylo uprchlíků velké množství, nebyla situace tak kritická. To se ale nyní změnilo. Italové pouští navzdory směrnici některé uprchlíky dál a Řekové situaci nezvládají. Maďaři mají letos přes 60 tisíc žádostí a chtějí budovat plot na srbsko-maďarské hranici. Měli bychom se tedy začít bavit o nějakém rozumnějším řešení.

Atmosféra je katastrofální. Reakce Čechů je velice špatná. Bojíme se toho, co čeká uprchlíky i nás, když jim budeme pomáhat. Již nyní se setkáváme s výhrůžkami a nadávkami

E15: Jak by ale takové lepší řešení mělo vypadat?

Základem je umožnit legální příchod uprchlíků. To znamená, že pokud pochází ze země, kde zuří válka nebo vládne diktátor, měli by mít možnost legálně požádat o vízum nebo nějaký druh pobytu. Možností je také takzvané sloučení rodin. Ve většině případů mají příbuzného na Západě. Jde o to udělat z nelegálního byznysu legální činnost. Tím by opadl tlak na jižní a východní státy.

E15: Do Evropy ale přicházejí také migranti, kteří nesplňují podmínky pro udělení azylu. Jsou to například ekonomičtí migranti.

Neúspěšní žadatelé se musí vrátit do země původu. Loni jich bylo zhruba 55 procent. V azylové oblasti existuje jednoznačný závazek států plynoucí ze Ženevské úmluvy i dalších smluv, podle něhož musíme udělit azyl lidem, kteří jsou v nebezpečí. Pro ně jsou kritéria jasná. Ale u ostatních migrantů si můžeme vybírat. A to bychom i měli. Takže bych klidně řekl, že máme zájem o vysoce vzdělané osoby určitých profesí a věku z kulturně blízkých regionů.

E15: Otázkou ale zůstává, jak neúspěšné žadatele navracet.

Prozatím jsou většinou návratové programy nefunkční, musí se zefektivnit. Musíme transparentně přijímat migranty, o které máme zájem, a zároveň transparentně vracet ty neúspěšné.

E15: Evropská unie zareagovala na situaci posledních měsíců takzvanou Agendou pro migraci, kde nabízí akutní i dlouhodobá řešení. Jedním z nich je středomořská operace pro boj s pašeráky. Jaký na ni máte názor?

V rámci unie existuje vždy shoda na represivních opatřeních. V podstatě nikdo uprchlíky nechce. V praxi jsou ale tyto kroky problematické. Lidé, kteří utíkají před válkou nebo krutým režimem, nezastaví žádné potápění lodí. Problém se jen geograficky přesune někam jinam. Nebude to Lampedusa nebo Sicílie, ale například Bulharsko, Srbsko nebo Maďarsko. A to už se v podstatě děje. Je navíc potřeba rozlišovat mezi obchodníky s lidmi a pašeráky. V tomto případě se jedná o pašeráky, u nich nebývá přítomné donucení. Pro uprchlíky neexistuje legální cesta vstupu do EU, takže se pochopitelně snaží sehnat vstup nelegální, to znamená zaplatit pašerákovi. Pašeráci budou vždy o krok napřed. Jedinou cestou je určit jasnou nabídku jak pro migraci dobrovolnou, tak i nedobrovolnou, tedy uprchlictví. Represivní opatření budou stát mnoho peněz a příliv stejně nezastaví.

Martin Rozumek (40)
Martin Rozumek je absolventem Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 2002 řídí Organizaci pro pomoc uprchlíkům (OPU). V letech 2001-2002 pracoval v Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). V letech 2005-2009 působil v advokátní kanceláři MBN. V současné době se věnuje zejména realizaci mezinárodních projektů v oblasti azylu a migrace, několik let vedl aktivity OPU v Gruzii.

E15: Největší rozruch vzbudil návrh EU na kvóty. Nakonec povinné nebudou. Česká vláda se ovšem rozhodla přijmout na dobrovolné bázi 1500 uprchlíků jak z jižních států EU, tak přímo z uprchlických táborů například v Jordánsku. Je to dobré rozhodnutí?

My jsme měli s Amnesty International asi rok kampaň za přijetí tisícovky syrských uprchlíků. To se nám zdálo jako číslo, které bychom jako Česká republika dobře zvládli a které by zároveň nebylo úplně symbolické. Takže za sebe musím říct, že mě číslo 1500 uprchlíků překvapilo pozitivně. Myslím, že to je dobrý krok, vzhledem k naladění české veřejnosti i odvážný krok. Nyní je důležité, aby bylo přijetí uprchlíků opravdu zrealizováno. Přijetí patnácti syrských dětí se projednávalo také téměř rok a děti stále do Česka nepřijely.

E15: Je český azylový systém připravený na takový počet žadatelů?

Myslím, že bude potřebná změna systému. Byli jsme zvyklí mít přibližně 300 pozitivních rozhodnutí ročně, nyní jich bude například dvojnásobek. Z minulosti máme zkušenost s přijetím 3500 uprchlíků z Bosny a Hercegoviny a tisícovky z Kosova. Tehdy vláda vyčlenila peníze a pronajala penziony a ubytovny od soukromých majitelů na určitou dobu. A fungovalo to. Obávám se ale, že nyní podobný systém zopakován nebude, protože se mluví o tom, že bude obnoveno zařízení ve Vyšních Lhotách, které funguje v uzavřeném režimu. To by bylo finančně náročné. Poměr ubytovaných a pracovníků je v takovém zařízení zhruba půl na půl. Navíc by to byl nedůstojný přístup k lidem, kteří zažili útrapy války, a my bychom je zavřeli za mříže v Beskydech. Takže bych se přimlouval za to, aby nepřišli všichni naráz, ale postupně. Tak by je mohla absorbovat současná zařízení.

E15: Součástí debaty o přijímání uprchlíků je i otázka nákladnosti této pomoci. Kolik by stála?

Myslím, že v případě kosovské krize vyčlenila vláda 60 milionů korun navíc. Většina z této částky putovala na ubytování a stravu. Současná pomoc tedy bude určitě znamenat určitý nárůst financí. Řešením může být umožnit migrantům co nejdříve pracovat a být soběstační. Žadatelé o azyl nejprve stráví několik dní nebo týdnů v přijímacím zařízení. Poté si mohou vybrat, zda půjdou do pobytového zařízení, nebo budou žít v soukromí. V pobytovém zařízení platí za služby. Pokud nemají peníze, hradí náklady stát. V soukromí stát žadatele podporuje pouze tři měsíce. Statisticky bylo loni 1150 žádostí, ale fyzicky bylo běženců v táborech mnohem méně. Problematický je fakt, že nemohou první rok legálně pracovat. Lepší by bylo je povzbuzovat, aby co nejdříve opustili azylová zařízení a získali práci. To je otázka k ekonomické úvaze a změně nepružného systému. Náklady by pak byly podstatně nižší.

E15: Jak to bude s uprchlíky dál? Budou chtít zůstat v Česku i po zlepšení situace v jejich zemích?

To je velká otázka. Například Kosované se chtěli vrátit. Z tisícovky se jich možná až 950 opravdu vrátilo. V Bosně a Hercegovině trval konflikt déle, takže více migrantů chtělo zůstat. Podařilo se jim dobře integrovat. U této nové skupiny platí, že čím déle je člověk z domova, tím těžší je návrat. Syřané první dva roky konfliktu zůstávali v okolních zemích. Když ale viděli, že se nic nelepší, tak se pohnuli dál, například do Evropy. Tamní konflikt trvá už několik let, vrátilo by se jich tak podle mě minimum. Mají zničené domy. Majetek prodali, aby zaplatili převaděčům. Spíše bych řekl, že by odešli z Česka za příbuznými na Západ.

E15: Současná atmosféra ve společnosti se nezdá být příliš nakloněná ve prospěch uprchlíků. Obáváte se dalšího vyhrocení?

Atmosféra je katastrofální. Reakce Čechů je velice špatná. Bojíme se toho, co čeká uprchlíky i nás, když jim budeme pomáhat. Setkáváme se s výhrůžkami a nadávkami, nedávno nám opět přišla do kanceláře obálka s bílým práškem. Celá ulice musela být evakuovaná. Nedivil bych se, kdyby se verbální útoky změnily ve fyzické. Budeme se proto i ve spolupráci s vládou snažit, aby se uskutečnila masivní osvětová kampaň. Češi jsou proti uprchlíkům, a přitom většina z nich neví, kde se například nachází Eritrea, odkud část uprchlíků pochází, a že většina jejích obyvatel jsou křesťané.

E15: Je dobře, že se migrace dostala do centra dění?

Měli bychom se naučit žít nejen vedle sebe, ale spolu a současná situace k tomu může přispět. Reakce Čechů jsou zatím velmi negativní, ale myslím, že se budou zlepšovat. Podobná debata se vede na Západě minimálně patnáct let. Přiřadili jsme se tak k západním zemím a věřím, že se i migrační politika bude zlepšovat. Krok vlády přijmout 1500 uprchlíků je toho symbolem.


Čtěte také:

Azylové tábory v Africe? To nejhorší, s čím mohla EU přijít, zní z Maroka

Sobotka: Policie zadrží denně 20 až 50 nelegálních migrantů

Kam s uprchlíky? Státy EU si jich rozdělily o osm tisíc méně, než slíbily

Hranice může před migranty hlídat i armáda či vězeňská služba

Policie zadržela na českém území za týden skoro sto uprchlíků

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče