Martin Prokop: Naše výsledky v závodech jsou až nesmyslně dobré

08. srpna 2014, 07:07 - Jaroslav Matějka
08. srpna 2014, 07:07

Nejlepším českým rallye závodníkem je Martin Prokop. Jezdí s vozem Ford Fiesta soutěže WRC, což je nejvyšší kategorie závodních vozů v rallye. Letos se v seriálu mistrovství světa již dvakrát umístil se spolujezdcem Janem Tománkem na šestém místě a v Mexiku byl dokonce pátý.

Jakožto soukromý jezdec Jipocar Racing Teamu ale drží v rukách mnohem slabší karty než ostatní. „Peníze na závodění, které máme na celou sezonu my, tovární týmy utratí ročně jen za catering,“ říká.

E15: V roce 2010 činil rozpočet vašeho týmu dvanáct milionů. To jste dnes asi někde jinde?

Samozřejmě je vyšší. Je to však dáno i počtem závodů. Nyní jich ročně jezdíme dvakrát tolik. Když jsme přestoupili do nejvyšší kategorie, mysleli jsme si, že náklady vzrostou obrovským způsobem. Ale nakonec musím říci, že tohle auto kategorie WRC není až o tolik dražší oproti tomu slabšímu, s nímž jsem jezdil dříve. Navíc náš vůz Ford Fiesta WRC je hodně spolehlivý.

E15: Takže někde kolem dvaceti milionů?

To není moje úplně oblíbená otázka. Nejsem na ni oprávněn odpovídat. Ale všechno je drahé, pro ilustraci – gumy na jeden závod stojí v přepočtu 330 tisíc korun.

E15: Otec je významný podnikatel, stále vás podporuje?

Ano.

E15: Procentuálně je to jak? Padesát na padesát?

Ani na to vám neodpovím. Zaprvé myslím, že nesmím, a zadruhé mi táta dnes spíše pomáhá v kontaktech, otevírá mi cestu k firmám, které mně pomáhají. Musím ale také vyzdvihnout české zastoupení automobilky Ford, vychází mi maximálně vstříc.

E15: Dnes máte v týmu dvě auta. To druhé pronajímáte a tím si vylepšujete rozpočet. Kolik to stojí, když se chce někdo svézt ve vašem autě?

Dost. Ale ty ceny jsou o dost nižší, než kdyby závodník chtěl takové auto od továrního týmu. U nás je to v řádu desítek tisíc eur. Samozřejmě se to liší. Něco jiného je závodit v Argentině nebo ve Finsku.

E15: Dva závody mistrovství světa v něm odjel Slovák Jaroslav Melichárek. To jste se nebál mu ho půjčit?

Chtěl okusit mistrovství světa a netroufal si do toho jít sám. Chtěl se opřít o nějaký zkušený tým. Samozřejmě jsme si ho proťukli, zkoušeli jsme to s ním na testu a bylo vidět, že to zvládal, věděl, kde byly jeho limity, a to bylo důležité.

Nám soukromým jezdcům teď trochu nahrává doba, kdy platí velké restrikce. Letos je to ale naposledy, kdy se auta nemohou příliš měnit. Příští rok už se nůžky mezi soukromými a továrními jezdci otevřou více

E15: Oproti továrním týmům jste na tom s rozpočtem jak?

To je naprosto nesrovnatelné. Oni mají podle mého rozpočty ve stamilionech, ty nejsilnější kolem miliardy a půl za rok. My se „motáme“ v řádech milionů. To je doopravdy rozdíl.

E15: Není to od vás trochu zoufalé? Vždyť vy je vlastně nikdy nemůžete přemoct.

Kdyby se nám úplně nedařilo, kdybychom za nimi jen vláli, tak by samozřejmě nemělo smysl pokračovat. To, že jsme dokázali zajet výsledky i v první pětce nebo lehce za ní, nám dodalo sílu a energii. Naše výsledky jsou ve světle těch financí ovšem až nesmyslné. Teď je třeba ve startovním poli jedenáct továrních jezdců.

E15: Už jste se asi smířil s tím, že mistr světa nikdy nebudete…

…tak já už jím jsem, vyhrál jsem v roce 2009 mistrovství světa jako junior. Ale máte pravdu, na téhle úrovni by se něco muselo strašně změnit. Podívejte se na dneska suverénního Francouze Ogiera. Vždycky byl rychlý, ale nikdy tak extrémně jako nyní, kdy kraluje. Proměna u něho nastala, když dostal u Volkswagenu velkou šanci. Dneska je to druhý nadčlověk po legendárním Loebovi. Je nepolapitelný. Asi bych tedy ani u sebe neříkal nikdy.

E15: U Sébastiena Ogiera se sešlo ve správnou chvíli vše. Vyzrál jako jezdec, získal místo v silném týmu Volkswagen, závodí s vozem, do jehož vyladění byly investovány ohromné prostředky.

A on toho dokázal využít.

E15: Z Volkswagenu ho oslovili zcela jistě i proto, že je z Francie, „marketingově“ mnohem silnější země, než z které pocházíte vy.

Z marketingově silnějších zemí jsou ve světě rallye skoro všichni. S deseti miliony obyvatel patříme mezi nejmenší, a to je velký hendikep. Když se podíváme na počet prodaných aut v Čechách a porovnáme to s Francií, Španělskem, Británií – to jsou úplně jiná čísla.

E15: Proto se u nás také nejezdí soutěž mistrovství světa?

Je to tak, nebylo by to pro silné hráče ekonomicky zajímavé. I když český fanoušek je hodně silný a je skoro nejvýraznější na závodech po Evropě. Ale v globálním pohledu je Česká republika fakt mrňavoučká.

E15: Na vašem příkladu se ale ukazuje, že peníze nejsou vše. Letos zatím držíte deváté místo celkově…

Nám teď trochu nahrává doba, kdy platí velké restrikce. Letos je to ale naposledy, kdy se auta nemohou příliš měnit, být radikálně jiná. Příští rok už se nůžky mezi „soukromníkama“ a „továrníkama“ otevřou více. Nejvíce mi ale peníze chybí v přípravě. Kdybych tak mohl v autě sedět častěji, na lepších testovacích úsecích. Jako soukromý jezdec totiž smím v sezoně testovat auto jen deset dnů, kdežto tovární jezdce může čtyřicet pět dní. A většinou toho všichni využívají beze zbytku. Plus když dělají novou homologaci, tak mají k dispozici ještě další dny.

E15: Jindy se ve voze nesvezete?

Při pár akcích to lze, dokonce neomezeně. Při nich se sice netestuje, ale sedíte v autě. Vozíte novináře, sponzory, nějaké fanoušky a někdo to platí. I v tomto jsou na tom ale tovární jezdci lépe. Akcí dělají mnohem více. My když u nás uděláme jednu ročně, tak je to moc. Sice vozím lidi jako taxikář, ale sedím v autě a jsem šťastný. Kdežto moji soupeři říkají, hele, už zase musím letět do Koreje vozit. Druhý říká, to já musím letět zase támhle a támhle. A jsou z toho skoro otrávení. Pak ale přijedou na závody a mají to „vysezený“.

E15: Už od roku 2010 jste věrný Fordu, proč?

Na tuhle značku jsem si zvykl a naopak oni si zvykli na mne. Jejich oddělení M-Sport skvěle funguje pro soukromníky, co se týká servisu na závodech, dodávek dílů, informací. Když se něco pokazí, tak jdeme do toho jejich týmu a součástku si od nich vezmeme. My ty součástky nemáme a jsou strašně drahé.

E15: S vozem jste stále spokojený?

Je mi jasné, že naše Fiesta není v současnosti nejlepší. V tuto chvíli Ford trochu zaostává s motorem a na nový se čeká už dlouho. Pořád se to nedaří udělat tak, aby to auto bylo rychlejší. Ale stále je to pro nás nejlepší řešení. Kdybych se dostal třeba k Citroënu, tak bychom měli velké problémy, informační blok by tam byl obrovský.

E15: Méně peněz, které máte na sezonu, se projevuje i v tom, že letos opět nepojedete závod v Austrálii?

Je to tak. Bohužel je to minus jeden závod. Trochu jsem doufal, že se během sezony objeví sponzor, který by nám s tímhle závodem pomohl, ale zatím to tak nevypadá. Mrzí mne to, protože jsem tam byl naposledy v roce 2009 a byl to úžasný závod. Doteď na to vzpomínám. Ale limity jsou jasné.

E15: Asi vás ještě nedávno limitovaly i pneumatiky?

Máte pravdu. Zkoušeli jsme jedny od čínského výrobce. Bylo to sice výhodné finančně, ale po sportovní stránce nic moc. Vysoce výkonné auto, jako je WRC, těm gumám hodně ubližovalo, proto jsme spolupráci ukončili. Upřednostnili jsme sportovní hledisko.

E15: Méně testujete, máte o něco horší vybavení oproti ostatním, neměl jste příliš kvalitní pneumatiky… Čím to vyvažujete? Riskujete?

To jsme zrovna nedávno řešili, po závodě v Polsku. Ten byl extrémně rychlý a já jsem si najednou uvědomil, že mi v jeho průběhu napadlo, co by to bylo za průšvih, kdybych auto neuřídil. Jak by to poznamenalo celý tým. A pak tam byl Hirvonen, tovární jezdec Fordu M-Sportu. A ten přede mnou nahlas přemítal, že zatáčky zkusí ještě zrychlit. Že si večer v pokoji přepíše itinerář. Komentoval to: „Jediný, co se může stát, že se nabourám.“ A já si v duchu říkal, když nabourám, je všemu konec, máme hrozný průšvih kvůli penězům. Tak tohle je diametrálně odlišné myšlení, se kterým se nikdy nepoperu.

E15: Od absolutní špičky se spíše vzdalujete, nebo odstup zkracujete?

Teď jsme asi na maximu, jezdíme dost rychle. Ztrácím na absolutní špičku v průměru jen vteřinu na kilometru. A to je opravdu dobré. Je to ostatně vidět i u továrních jezdců Fordu. Jedou opravdu ostře, na rozdíl od nás auta nešetří nikdy a přesto nestíhají. Jak jsem zmínil, Fiestě nyní chybí rychlejší motor.

E15: Asi vám vždy zatrne, když se objeví nový tovární tým jako letos Hyundai. Přibudou noví soupeři z jiné finanční ligy…

To ne. Pro náš sport je jen dobře, že se objevil Hyundai. Přišel další hodně bohatý tým. Řekl bych, že ještě bohatší než Volkswagen, co se týká prostředků vkládaných do motosportu. A už je to cítit. Je větší zájem, daří se měnit vzhled mistrovství světa. Je plánovaná i změna formátu závodů, aby se to dalo lépe natáčet pro televizi.

E15: Zatím jste letos po polovině sezony devátý celkově. Pokusíte se svoje umístění ještě vylepšit?

Po špatném rozjezdu, kdy jsme nedokončili dva závody, jsme zabrali. Chvíli to i vypadalo, že bychom mohli být ještě lepší než devátí, pokukovali jsme po osmém místě. Ale jsem realista. Nepojedeme Austrálii, nový tovární tým nasadil dalšího jezdce. To je tak trošku proti tomu, že bychom se mohli posunout výše.

E15: V jedenatřiceti jste na vrcholu. Asi je ještě dost času na úvahy o konci kariéry. Ale myslíte, že poznáte, kdy skončit?

V motosportu je to takto – máte rychlost, jdete nahoru, zároveň získáváte zkušenosti. Ideální to je ve chvíli, když se to protne. Pak už máte jen stále více zkušeností a další zkušenosti a klesá vám rychlost. To je kritické. Protože jak máte moc zkušeností, tak si říkáte, tady radši ne, uber! Už vás to brzdí. A jestli poznám, kdy skončit? Tak určitě. Jakmile budu mít moc výmluv, bude mi jasné, že ten čas nastal.

Martin Prokop (31)
Automobilový závodník původem z Jihlavy. Debutoval v roce 2001 v Rallye Vysočina (Škoda Felicia), v roce 2005 vstoupil do juniorského mistrovství světa (Suzuki Ignis). O rok později zahájil čtyřletou spolupráci se značkou Citroën (C2 S1600). V roce 2009 získal titul juniorského mistra světa, stal se tak jediným českým (a československým) mistrem světa v motoristickém sportu. V roce 2010 přestoupil k Fordu. V letech 2012 a 2013 se umístil v seriálu mistrovství světa na devátém místě. Dnes jezdí s vozem Fiesta RS WRC za tým Jipocar, jeho spolujezdcem je Jan Tománek.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče