Martin Kuba: Nabízím nový systém podpory exportu

21. února 2012, 08:01 - Lucie Nekvasilová, Tomáš Stingl
21. února 2012, 08:01

Podpora českých exportérů projde výraznou změnou. Nově se do ní zapojí i Hospodářská komora ČR a Svaz průmyslu a dopravy ČR. Ministerstvo zahraničí v rámci úspor na některých ambasádách zrušilo obchodní rady. Přicházíme proto s nabídkou, že za peníze MPO tam vyšleme člověka vybraného s podnikateli, vysvětluje své záměry ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba.

Foto: MPO

Jste ministrem tři měsíce. Na jaké problémy v rezortu jste narazil?

Na ministerstvu je řada administrativních procesů, které běží zaběhlým rigidním způsobem. Jsem přesvědčen, že je velký prostor je změnit a zrychlit.

Chystáte kvůli tomu personální výměnu ve vedení ministerstva?

Nejbližší tým už jsem si přivedl, ale dosud neproběhla žádná změna na úrovni náměstků. Zatím jsem si definoval priority a komunikoval s nimi, jestli se shodujeme. V této chvíli žádnou konkrétní personální změnu nevidím, na druhou stranu ani nevylučuji.

Jak chcete ulehčit život podnikatelům?

Na stránkách www.zjednodusujeme.cz chceme od podnikatelů získat zpětnou vazbu, v čem jsou největší potíže. Potom bude následovat proces, při kterém z daného zákona či nařízení takové věci odstraníme. Dnes (minulé pondělí – pozn. red.) jsem zrovna jednal s ministrem spravedlnosti Pospíšilem o tom, co vyhrálo absurditu loňského roku – že musíme nosit na soud výpis z rejstříku trestů. I když si ho úřednice může otevřít v počítači. Budu trvat na tom, aby se tato záležitost odstranila.

Ministr financí Miroslav Kalousek chce omezit drobným podnikatelům možnost využívat výdajové paušály. Je to pro vás nepřijatelné, nebo jste ochoten debatovat alespoň o nějakém kompromisu?

Změna úrovně výdajových paušálů, a zvlášť v této době, je pro mě nepřijatelná. Využívají je lidé, kteří se věnují drobnému podnikání, a my jim tím usnadňujeme administrativu. K diskuzi je, kdo je drobný podnikatel podle ročního obratu. Umím si představit, že hranice, ve kterých podnikatelé ještě mohou využívat výdajové paušály, je někde mezi sedmi a deseti miliony korun ročního obratu. Rozumím tomu, že někdo s obratem 25 milionů korun nemusí využívat výdajové paušály, protože si může zaplatit účetní.

Kalousek nabízí, aby měli živnostníci na výběr: buď využijí paušál, nebo slevy na dani a bonusy, nikdy oboje najednou. To se vám zamlouvá?

To je řeč třeba o příspěvku na dítě. Tímto momentem bychom stavěli děti našich živnostníků na jinou úroveň než děti zaměstnanců. Protože určitý zaměstnanec při minimálním platu také téměř neplatí daně, ale daňový bonus na dítě dostává. Podnikatel, který využívá daňové paušály, je stejný rodič, má stejné dítě a myslím, že by neměl být trestán za to, že se o sebe oproti zaměstnanci stará sám.

Nestaví se teď ale pro změnu živnostníci nad ostatní daňové poplatníky?

Je ale třeba říct, že to jsou lidé, kteří nečerpají dovolenou, nečerpají nemocenskou a stát zatěžují velmi málo. Komplikovat těmto lidem cestu v tom, aby se o sebe starali, může vést k tomu, že skončí ve státní sociální síti někde na pracovních úřadech. A to není rozumná cesta.

Jedním z klíčových témat vašeho předchůdce Martina Kocourka byla strategie, jak vytáhnout Česko z 36. místa žebříčku konkurenceschopnosti. Co uděláte s ní?

To je jeden z klíčových materiálů celé vlády. Projekty, které v něm jsou, poneseme do vlády koncem února. Je to materiál, který bude živý a bude vyžadovat velkou komunikaci ministerstev. A my jako ministerstvo průmyslu a obchodu určitě nebudeme mezi kolegy populární, protože budeme ostatní rezorty tlačit, aby se přizpůsobovaly trendu konkurenceschopnosti.

Nedávno jste naopak zavrhl vizi Martina Kocourka, aby se v Česku vyrábělo až 80 procent elektrické energie z jádra. Proč?

Vizi exministra Kocourka jsem chtěl hlavně zasadit do reality. A v této chvíli je reálná dostavba třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny Temelín, eventuálně pátého bloku v Dukovanech. Pak bychom mohli z jaderných zdrojů vyrábět zhruba polovinu elektřiny.

Kolik to bude ČEZ potažmo Česko stát na investicích?

To vyplyne z výběrového řízení. V této chvíli můžeme mluvit jen o nějaké předpokládané ceně, ale konkrétní nabídku nemáme.

A předpokládaná cena je jaká?

To se přiznám, že úplně přesně nevím. Bude se lišit od instalovaného výkonu. Ale na konkrétní číslo si musíme počkat, dokud neuvidíme nabídku.

O projekt na dostavbu Temelína má zájem Rusko, USA a Francie. Preferujete někoho z nich?

Probíhá tendr, proběhne transparentně a určitě nyní nikdo ze členů vlády nepreferuje žádného z uchazečů. Jako český ministr průmyslu a obchodu můžu pouze říct, že preferuji variantu, při které tato zakázka přinese práci pro české firmy.

Nejde Česko trochu proti evropskému proudu, když i ve Francii se před prezidentskými volbami hovoří nahlas o snižování podílu elektřiny z jádra?

Co se povídá před prezidentskými volbami, je vždy určitá proklamace daných kandidátů v dané situaci. Na jednání v Paříži jsem od pana ministra financí a průmyslu Érica Bessona žádný odklon od jádra nezaznamenal. Jádro je jednou ze zatím velmi cenově dostupných, ekologických a pro průmysl stabilních energií. Na rozdíl od větru nebo fotovoltaiky je schopné dodávat energii bez výkyvů a v době, kdy ji potřebujete.

V Evropské unii se teď jedná o tom, že by Evropská komise mohla jednotlivým členským státům diktovat jejich energetický mix, tedy to, z čeho mají vyrábět elektřinu. Jak moc je reálné, že toto začne platit, a co by to pro Česko znamenalo?

Pro mě je to naprosto nepředstavitelná věc. Energetický mix u nás musí zajišťovat únosnou energii průmyslu, maximum bezuhlíkové energie, ale za ekonomicky únosných podmínek. Není možné, aby nám někdo diktoval, že budeme využívat 30 procent obnovitelných zdrojů, pokud na to nemáme klimatické podmínky. To by nakonec skončilo tak, že přestaneme být konkurenceschopní pro firmy. Ty odejdou do Číny, Indie, Brazílie a budou tam bez jakékoli regulace produkovat obrovské emise, které se nám vrátí zpátky do Evropy.

Můžete tedy vyloučit, že už od roku 2016 budeme muset při výrobě elektřiny poslouchat Unii?

Jsem přesvědčen, že je to jeden ze „zajímavých“ nápadů někoho v Bruselu. A doufám, že se nijak nezmění velmi jednotný názor mých unijních kolegů, že si každý musí tvořit energetický mix sám tak, aby pro něj byl únosný.

V minulých dnech jste představil novou koncepci podpory vývozu. Její součástí je i výběr 12 prioritních zemí pro český export. Co to v praxi znamená, pokud je země takto označena?

Ty země jsme vybrali podle jasných ekonomických ukazatelů po konzultaci se zástupci Hospodářské komory a Svazu průmyslu a dopravy. Jsou to země, kterým chceme věnovat velkou pozornost. Měl by se tam vydat náš zástupce, také by se tam měli vydat i lidé z bankovního sektoru, z České exportní banky. Tady v České republice by měla probíhat školení zejména pro malé a střední firmy, jak na tyto trhy vstupovat. Jmenovali jsme zároveň 28 rozvojových zemí. Těm chceme také věnovat pozornost, mohly by přinést kýženou diverzifikaci českého obchodu, který zatím dnes směřuje z 83 procent do Evropské unie.

Nová koncepce počítá celkem se 70 exportními zastoupeními v zahraničí. V současnosti jich má ale Česko asi polovinu. Kde se vezme ten zbytek, pokud nemá nový systém vyžadovat ani korunu a ani jednoho člověka navíc?

Chceme sloučit tabulková místa agentur CzechInvest, CzechTrade a MPO. Nejde ovšem o slučování těch organizací jako takových, jde jen o sloučení oněch vnitřních tabulkových míst, abychom nemuseli chodit do vlády kvůli navýšení rozpočtu. Nová místa tedy vzniknou fúzí lidí, kteří pracují na zahraničních pobočkách zmíněných organizací do jednotné sítě. Výhodou to bude právě na těch nových trzích, kam chceme vstupovat, protože je lepší mít diplomatické krytí ambasády než být pouze pracovníkem agentury CzechTrade nebo CzechInvest.

Jak to bude v praxi vypadat, kde bude takový zahraniční pracovník fyzicky pracovat?

Podle našich představ by měl být na ambasádě a měl by být jakýmsi obchodním přidělencem, který patří do týmu příslušného diplomata. Chceme přidělence vybírat s Hospodářskou komorou a Svazem průmyslu a obchodu. Měl by to být tedy zkušený obchodník, nikoliv úředník, aby věděl, co české firmy potřebují. Síť venku získá informace, rychle je stáhne sem do back office v Česku, tady se rychle dostanou k firmám až do krajů. Informace se budou stahovat vždy k nějakému přesně stanovenému termínu, řeknu například každé úterý, a my tady s nimi budeme moct dál pracovat.

Přidělenec bude působit vedle obchodního rady?

My tímto systémem reagujeme na fakt, že ministerstvo zahraničí v rámci úspor obchodní rady na některých ambasádách rušilo. My v tuto chvíli přicházíme s nabídkou, že za peníze MPO tam vyšleme člověka vybraného s podnikateli. Ale chceme, aby pracoval v diplomatově týmu, protože právě na těch rozvojových trzích je diplomatické krytí velmi důležité. Nechceme, aby pokračovalo to, co tu dlouhodobě bylo, tedy nějaké přetlačování se mezi ministerstvem zahraničí a MPO. Přinášíme bezkonfliktní model, kdy bude pracovat v terénu člověk z obchodními zkušenostmi a za peníze MPO.

Již jste to prodiskutoval s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. Bude souhlasit?

Ten materiál je v tuto chvíli v připomínkovém řízení. Důležité je, že ministerstvo zahraničí má řešit daleko širší agendu. Diplomaté jsou ne vždycky lidé, kteří se zabývají obchodem, a to se týkalo někdy i obchodních radů. Je přitom důležité, aby exportní zastoupení dělali lidé z obchodu. Nemělo by to být tak, že se bude přetahovat MPO a MZV o kompetence a bude na tom tratit český export.

Jaké je v novém systému místo agentury CzechTrade, která dosud podle podnikatelů velmi efektivně pomáhala exportu?

CzechTrade se nijak neruší. Musím ale připomenout, že to není nějaká komerční organizace s know-how podpory exportu, je to ministerstvem zřízená organizace a ministerstvo musí dbát na její efektivitu. A já říkám, že za stejné peníze zvýšíme počet lidí, kteří nám budou přinášet ze světa informace. Je důležité, aby se CzechTrade soustředil právě tady na back office, na přenášení informací firmám a na vzdělávání malých a středních podniků.

V letošním roce začíná poprvé v České republice fungovat seed fond pro rizikový kapitál a podporu inovativních firem. Už se objevili nějací zájemci o jeho využití?

Fond se v tuto chvíli teprve konstituuje. Zejména na něm oceňuji, že bude kombinovat soukromé a státní peníze. Může umožnit vznik drobných firem, které přijdou s inovacemi a předběhnou trošku dobu.

Martin Kuba (38)

Narodil se 9. dubna 1973 v Českých Budějovicích. Vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze se specializací anesteziologie. Od roku 2002 působil jako lékař Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje a anesteziolog v Nemocnici České Budějovice. V roce 2004 se stal provozovatelem pekárny Fornetti v Českých Budějovicích a v roce 2007 založil síť obchodů Fruit Frog – ovocné koktejly. Od roku 2003 je členem ODS, od roku 2008 je předsedou její jihočeské organizace. V roce 2006 byl zvolen členem zastupitelstva a radním Českých Budějovic. V roce 2008 se stal jihočeským krajským zastupitelem a prvním náměstkem hejtmana pro regionální rozvoj, dopravu a evropské záležitosti. Mezi jeho záliby patří fitness, in-line brusle, kolo a lyže.

Poměr investovaného kapitálu v rámci seed fondu bude 70 procent státních peněz a 30 procent soukromých. Nebude pro soukromého investora demotivující, že bude mít investici v podniku, kde má rozhodující slovo stát?

Ne, ten model je nastaven tak, že pokud se společnost postaví na nohy a bude úspěšná, může zpětně ten státní podíl vykoupit.

Kolik peněz z Operačního programu Podnikání a inovace už Česko vyčerpalo?

V minulém roce se nám podařilo poměrně zvýraznit dynamiku čerpání. Už jsme vyčerpali 26,3 miliardy korun ze zhruba 93 miliard, které jsou alokovány.

Stihneme využít všechny peníze?

Alokace vyčerpaná v loňském roce se zvedla ze sedmi na téměř jedenáct miliard korun. Pokud se nám podaří toto tempo udržet – a já věřím, že podaří, protože jen za leden 2012 už máme vyplaceno asi 1,3 miliadry korun –, nemáme problém peníze vyčerpat. Co je ale důležitější a co už jsem zadal, je přealokovat částky tam, kde se nejvíce čerpá, tedy na oblast rozvoje, inovací. To jsou sekce, které mohou v tomto období horšího ekonomického prostředí v Evropě nejvíce pomoci českým firmám.

Deník Insider nedávno upozornil, že Evropská komise odmítá Česku proplatit šest miliard korun, které stát v roce 2007 rozdal na podporu malých podnikatelů. Jak se snažíte ty peníze zachránit?

Ty projekty byly realizovány prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky, v níž má podíl ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo financí, ministerstvo místního rozvoje a také asi dva nebo tři komerční bankovní domy. A vede se diskuze, do jaké míry tyto banky profitovaly na poskytnuté podpoře. V této chvíli už jednáme s ministrem financí Kalouskem o odkoupení zmíněných podílů tak, aby Českomoravská záruční a rozvojová banka byla pouze v majetku státu. Takto chceme ten stav narovnat. S Bruselem si také snažíme vysvětlit pohled na historii, i když jde pro mě o historii zděděnou.

Myslíte si tedy, že Česko o slíbené miliardy nepřijde?

V této chvíli to neumím uzavřít. Ale děláme všechno pro to, aby se je podařilo získat. Okamžitě po nástupu do funkce jsem inicioval strukturální změnu, která by nás už nikdy nevystavila podobnému riziku.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče