Martin Kocourek: Limity pro energeticky šetrné budovy budeme zvedat postupně

14. září 2011, 08:10 - Zina Plchová, Dalibor Dostál
14. září 2011, 08:10

Na revoluci ve stavebnictví, která Česko čeká od roku 2018 u veřejných budov a od roku 2020 i u ostatních, se úřady připravují už teď. První zpřísnění stavebních pravidel pro energetickou náročnost budov přijde už za tři roky, říká ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek.

Foto: Jakub Stadler

Od roku 2020 by měly být nově postavené či celkově zrekonstruované budovy v EU v energetickém standardu blízkém nule. Pro veřejné budovy to bude platit již od roku 2018. Stihne Česko nová pravidla zapracovat do svých zákonů včas?

Na zapracování potřebné legislativy máme od Evropské unie termín do července příštího roku, takže i při běžných legislativních lhůtách máme relativně dost času. Rozhodně jsme to ale nepodcenili, a tak se na legislativních úpravách pracuje už delší dobu a do konce letošního roku už by se nová pravidla měla promítnout do zákona o hospodaření s energií. Je ale potřeba dodat, že se budou týkat jen nové výstavby nebo rekonstrukcí. Budov už stojících, ať jsou v jakémkoli technologickém standardu, se nová pravidla nedotýkají.

Počítáte s postupným zpřísňováním energetických standardů, nebo se vše změní až v roce 2018?

Úspornější pravidla se budou zavádět postupně, aby si na ně mohli zvyknout jak stavebníci, tak investoři. K cílové, téměř nulové spotřebě energií nových nebo rekonstruovaných budov se dojde v několika mezikrocích naplánovaných na roky 2014, 2016 a 2018.

Očekáváte, že se změnou energetických pravidel se stavební firmy vyrovnají samy, nebo jim chcete pomoct i nějakými novými dotačními programy?

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) řídí prostřednictvím agentury CzechInvest Operační program Podnikání a inovace financovaný z evropských zdrojů. Jeho součástí je i program Eko-energie, a právě z něj jsme již na úspory energií vyplatili přes miliardu korun a dalších několik miliard je přislíbeno konkrétním projektům. Podporujeme projekty na úsporu energie i z národního programu Efekt 161. MPO je ze své podstaty zaměřené na firmy, zatímco podporu soukromých osob má na starosti spíš ministerstvo životního prostředí.

Na pokračování programů Zelená úsporám nebo Nový panel chybějí státu peníze. Dá se čekat, že na podporu energeticky úsporných staveb půjdou peníze ze zisků z prodeje emisních povolenek?

Ministerstvo průmyslu a obchodu má na starosti především podnikatele, a to také ty v energetice. Nikoho by proto nemělo překvapovat, že naším záměrem je, aby peníze z povolenek zůstaly v energetickém sektoru. To není nic proti ekologii, koneckonců ty peníze i v energetice pomohou zvýšit efektivitu a snížit dopady na životní prostředí.

Téměř nulové energetické standardy počítají s tím, že každá budova by se měla proměnit v elektrárnu, třeba využíváním solárních panelů na střeše. V Česku je ale připojování nových solárních zdrojů do elektrické sítě zatím zastavené. Kdy bude opět obnoveno?

Jednotliví distributoři nyní dokončují vyhodnocení kapacity sítí a jejich schopnosti vyrovnat se s nestabilními zdroji. To by mělo být hotové v horizontu týdnů. Navazovat bude další zhodnocení pravidel pro připojování malých zdrojů do 30 kW. Nicméně je třeba zdůraznit, že instalaci solárních zdrojů pro vlastní potřebu samozřejmě nic nebrání.

Podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) produkují ve slunečných dnech solární elektrárny až 10 procent elektrické energie v Česku, což lze brát jako úspěch tohoto alternativního zdroje. Změní se díky tomu přístup vlády k solární energetice?

Já takovým optimistou nejsem. Ostatně data mluví jasně. Podle ERÚ sluneční elektrárny vyrobily letos v červnu 263 GWh elektrické energie, přičemž celkem se v tomto měsíci vyrobilo 6 480 GWh. Solární panely tedy v optimálním měsíci s dobrým počasím pokryly čtyři procenta české elektřiny. Navíc v zimě bude jejich produkce úplně jinde. Kromě toho technologie slunečních elektráren zatím není natolik rozvinutá, aby mohly fungovat bez rozsáhlých dotací. A byznys založený na dotacích není dobrý byznys. Aspoň ne pro toho, kdo dotace platí, v tomto případě pro spotřebitele elektřiny.

Ministerstvo školství získalo souhlas Evropské komise pro vybudování šesti velkých výzkumných projektů. Od kterého si slibujete nejvíce pro rozvoj potenciálu tuzemského průmyslu?

Každý z těchto projektů pomůže ve svém oboru posunout výzkum a vývoj výrazně dopředu. Za velmi důležité přitom považuji, že si tyto projekty musejí podstatnou část prostředků na svoji činnost zajistit z kontraktů pro soukromé firmy. Asi není tajemstvím, že česká věda sice má špičkové výsledky, ale už je to slabší, když se tyto výsledky mají prodat, přetavit v produkt uplatnitelný na trhu. Druhým, neméně důležitým přínosem těchto center bude, že z jejich činnosti bez pochyb vzniknou desítky nápadů a technologií se zajímavým tržním potenciálem. A na jejich základě pak vzniknou spin-off firmy, které budou chtít dál podnikat v České republice.

To ovšem předpokládá kvalitní školství, přitom chystaná reforma školství se zbrzdila o několik měsíců. Neohrozí to váš plán na zlepšení konkurenceschopnosti české ekonomiky?

Samotnou reformu má na starosti jiný rezort, za který nemohu mluvit. MPO ovšem v každém případě letos spustí speciální projekt zaměřený na podporu a zatraktivnění technického vzdělání. To je z našeho pohledu klíčové. I to by mělo přispět k podpoře konkurenceschopnosti.

Klíčovým prvkem konkurenceschopnosti je i kvalitní dopravní infrastruktura. Podporujete snahy ministra dopravy získat na stavbu dálnic více peněz?

Snaha o zlepšení dopravní infrastruktury je součástí naší Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti. Česká republika má vynikající logistickou polohu uprostřed Evropy, i tak tuto výhodu nesmíme zneužívat a zanedbávat. O naši zdaleka ne optimální infrastrukturu se musíme starat a dál ji rozvíjet, takže připouštím, že ministrovi dopravy pomáhám ve vládě vytvářet prostor pro další investice.

Navzdory úsporám ve státním rozpočtu se chystáte podpořit účast českých firem na světových veletrzích a výstavách 210 miliony korun. Co si od toho slibujete?

Cílem je pomoci českým firmám prorazit na nové trhy a upevnit jejich pozici na těch stávajících. Z dlouhodobého hlediska nám jde především o diverzifikaci českého exportu. Firmy by se měly prosadit zejména na trzích mimo Evropskou unii. V příštím roce proto podpoříme účast českých firem na více než 80 světových veletrzích. Částka 210 milionů nejde jen z českého rozpočtu. Část čerpáme z fondů EU.

Martin Kocourek (44)

Vystudoval ekonomiku a řízení na ČVUT v Praze. V roce 1992 byl za ODS zvolen členem Federálního shromáždění. V období let 1992–1997 patřil k poradcům tehdejšího premiéra Václava Klause. Během ekonomické transformace a privatizace figuroval ve statutárních orgánech řady státních a polostátních podniků (Česká spořitelna, UNIPETROL a jiné). V letech 1998–2006 byl poslancem ODS v Parlamentu ČR, kde dlouhodobě zastával funkci místopředsedy rozpočtového výboru. Byl i předsedou dozorčí rady ČEZ a podnikal v oblasti ekonomického poradenství.

Jak má v praxi vypadat státní podpora účasti na zahraničním veletrhu?

U oficiálního českého stánku získá každá firma na svou prezentaci kolem devíti metrů čtverečních. Akce se vedle zástupců firem zúčastní i projektový manažer ministerstva, který dohlíží na to, aby hladce fungovala organizace. Často je na stánku přítomen také zahraniční zástupce CzechTradu, CzechInvestu nebo zastupitelského úřadu. Účast politické reprezentace patří hlavně na ty významnější veletrhy, ale určitě není výjimkou – v letošním roce jsem například jel podpořit české podnikatele na veletrhy Z-Messe a Intec 2011 v německém Lipsku.

Tvrdíte, že se peníze investované do prezentace vyplatí. Můžete uvést nějaký příklad zdařilého obchodu na základě takové účasti na veletrzích?

Po každé akci sledujeme, jak se firmám vydařila – tedy kolik zakázek na ní uzavřely. Účastníky žádáme, aby nám sepsali objem kontraktů, které v souvislosti s akcí získali. Dlouhodobě nám vychází, že – velmi zjednodušeně řečeno – každá vložená koruna do prezentace na veletrhu se jim vrátí stokrát. Tady je potřeba si uvědomit, že účast na společných veletrzích není pro firmy rozhodně zadarmo, jakkoli samotný prostor na stánku mají za zvýhodněnou cenu. Pokud by se firmám tyto investice nevyplatily, na veletrhy by nejezdily.

 

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče