Martin Jahn: Sám voják v poli

24. října 2005, 00:00 - MARTINA MARTINOVIČOVÁ
24. října 2005, 00:00

Analýza Vicepremiér pro ekonomiku a nestraník Martin Jahn se rozhodl opustit vládu premiéra Jiřího Paroubka. Poslední kapkou, jež způsobila, že pohár trpělivosti přetekl, možná byla jeho nechuť kandidovat za ČSSD a spolupracovat s komunisty, ale velmi pravděpodobně nikoliv kapkou největší.

Analýza

Vicepremiér pro ekonomiku a nestraník Martin Jahn se rozhodl opustit vládu premiéra Jiřího Paroubka. Poslední kapkou, jež způsobila, že pohár trpělivosti přetekl, možná byla jeho nechuť kandidovat za ČSSD a spolupracovat s komunisty, ale velmi pravděpodobně nikoliv kapkou největší.

Jahn se zcela jistě vymyká svými postoji, názory a prací většině našich „velkých“ politiků. Je to nestraník, odborník, který se snaží navrhovat zákony a strategie nikoliv podle toho, aby zapadaly do nějakého politického programu, ale aby pomohly ekonomice, podnikatelům. Člověk na svém místě, slušelo by se říci, pokud by okolosedící byli nejen politici, ale i lidé vzdělaní v oboru, jež řídí. Ale to je bohužel kámen úrazu. Jahnova židle zapadá mezi ty ostatní asi tak, jako zapadá manažerské křeslo mezi rozviklané a leckdy červotočem prolezlé sesličky.

Sociální demokraté mu minulý týden nabídli místo pražského lídra do parlamentních voleb v příštím roce, v nichž měl svést souboj se šéfem ODS Mirkem Topolánkem. Pětatřicetiletý Jahn to odmítl a zároveň oznámil svůj odchod z vlády do konce tohoto roku. „Můj odchod nijak nesouvisí s hrozící spoluprací ČSSD a KSČM,“ řekl v pondělí. „Do politiky jsem šel především kvůli prosazování myšlenek, kterým věřím, a o nichž se domnívám, že budou k prospěchu České republice. Nyní ale musím konstatovat, že více než práci na politické úrovni dávám přednost práci v odborné rovině,“ vysvětlil jeden z důvodů svého odchodu. To, co nepřipojil, ale co velmi pravděpodobně bylo jedním z důvodů jeho odchodu, je právě odmítnutí „postu“ volebního lídra ČSSD.

Martin Jahn byl v politice poměrně krátce, přesto nad jeho pobytem ve vládě již jednou visel otazník. Po demisi Grossova kabinetu. Nicméně do své vlády si jej nakonec vybral i premiér Paroubek, a to i přes výhrady některých svých stranických kolegů. Tehdy zřejmě na nastupujícího premiéra zabraly i názory odborníků, kteří jej označili ve vládě za jediného, který ekonomice skutečně rozumí a který zná svět byznysu a podnikání. Bohužel asi až příliš dobře poznal Jahn i svět politiky.

Svou patrně nejznámější koncepcí - návrhem strategie hospodářského růstu s téměř třemi sty změnami napříč v celé ekonomice - vyděsil některé politiky ve vládě málem k smrti. Kupodivu nikoliv premiéra, který nad ním držel ochrannou ruku. Strategii po některých redukcích koncem července projednala vláda a bude ji mít na stole ještě jednou. Vypadly z ní sice takové návrhy jako okamžitá deregulace nájmů, zavedení školného nebo placení u lékaře, nicméně většina Jahnem navržených opatření zůstala. Co s ní bude dál, se bohužel nedá dopředu odhadnout. Nastavený příklon vládnoucí strany k dřívější vedoucí síle naší předrevoluční éry jí asi nebude příliš prospívat.

Co se Jahnovi podařilo za svoji politickou kariéru prosadit? Vypracoval a předložil konkurzní zákon, který již schválila vláda. Vypracoval daňové změny podporující výzkum a vývoj i snadnější pohyb pracovní síly. Navrhl a prosadil stropy na sociální a zdravotní pojištění.

Co ještě chce před svým odchodem z vlády dotáhnout do konce? Například prosadit v parlamentu konkurzní zákon a zvýšení paušálů pro podnikatele. Oba kroky by jistě výrazně pomohly naší ekonomice, ten druhý by usnadnil práci řadě živnostníků, kteří by si namísto složitého účetnictví mohli paušálně odečíst polovinu svých nákladů ze základu daně, a řadě finančních úřadů, které by měly jednodušší kontrolu.

Jahn se svými kroky snažil pomoci našemu podnikatelskému prostředí, zlidštit podnikatelům podmínky pro byznys. Silně spolupracoval na novele živnostenského zákona, na projektu tzv. jednoho kontaktního místa pro podnikatele, který by měl vyústit až v propojení všech státních institucí, s nimiž přicházejí do styku. Podařilo se mu prosadit zrychlení zápisu do obchodního rejstříku.

Přesto Jahn ustupuje lavině politického handrkování, kterým bylo a je nutné projít při každém projednávání navržených změn novel, zákonů a strategií. V poslední době vyčnívá zejména jeho odstřelený návrh na radikální reformu zdravotnictví nebo vládou schválený sociálnědemokratický projekt nového zákoníku práce, u něhož se Jahn netají svými výhradami. Kritizoval především silné postavení odborů a nepružnost v propouštění pracovníků, jež zákon navrhuje. „Narazil“ rovněž se svými příliš pravicově zavánějícími návrhy na výrazné snížení daní.

Prostě pozici samotného liberálního vojáka v levicovém poli zřejmě nelze dlouhodobě ustát.

(komentář vyšel ve zkrácené podobě v Lidových novinách)

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče