Martin Herrmann: RWE zavře deset konvenčních elektráren o výkonu přes 3000 megawattů

25. prosince 2013, 11:34 - Vadim Fojtík
25. prosince 2013, 11:34

Zahájit v Evropě výstavbu nové tepelné elektrárny hraničí již několik let s ekonomickou sebevraždou. Ceny silové energie, především kvůli dotovaným obnovitelným zdrojům, padají spoustu měsíců v řadě. Odborníci varují, že pokud se podmínky na trhu nezmění, budou Evropě hrozit nedostatek elektřiny a výpadky rozvodných sítí.

„Jistota dodávek elektřiny má svou cenu. Pokud někdo očekává, že naše konvenční zdroje budou stále k dispozici, musí za ně zaplatit,“ tvrdí předseda představenstva společnosti RWE Česká republika Martin Herrmann.

Skutečně je situace v evropské energetice tak špatná?

Koncern RWE jako třetí největší evropský výrobce elektrické energie vnímá situaci na trhu jako velmi špatnou. Důvodem jsou dotované obnovitelné zdroje, které mají preferenční přístup na trh. Konvenční zdroje běží méně hodin než dříve. S tím souvisí propad cen na spotových trzích a klesající poptávka po konvenční elektřině, což pro nás znamená jediné – musíme analyzovat ekonomickou situaci každé elektrárny patřící RWE. Zda se ji ještě za takové situace vyplatí provozovat, nebo bude lepší ji uzavřít.

A k čemu vedení koncernu RWE dospělo?

K rozhodnutí zavřít deset konvenčních elektráren o celkovém instalovaném výkonu přesáhujícím 3000 megawattů. Situaci navíc dále sledujeme a čekáme, jak se bude trh vyvíjet. Problém je, že když velká elektrárna neběží dost hodin, není schopná pokrýt náklady na výrobu elektřiny. Nejmarkantnější je to u plynových elektráren, kde je cena zemního plynu vyšší než cena, za niž jste schopni prodat vyrobenou elektřinu. A to je i jedna ze zásadních příčin, proč mají velcí evropští hráči jako RWE problémy.

O špatné situaci v evropské energetice se mluví minimálně poslední tři roky. Nikdo však doposud nepřišel s konkrétním řešením. Jaké navrhujete vy?

Určitě tržní. Musíme navíc zajistit, že řešení nebude jen národní, ale celoevropské. A již z toho je jasné, že jednoduché řešení nenajdeme. Jsem přesvědčen o tom, že potřebujeme obnovit evropský systém obchodování s emisními certifikáty, protože je to jediný způsob, jak zajistit, aby se emise v Evropě snižovaly. Bohužel obnovení obchodování komplikují regionální systémy, které má každý stát nastavené samostatně a které nejsou koordinované.

Minulá léta bylo jasně vidět, že podíl naší firmy na tuzemském trhu se zemním plynem klesá. Momentálně jsme ve fázi, kdy je patrná jistá stabilizace.

Velké firmy, jež vlastní tepelné elektrárny, prý mohou spasit kapacitní platby, souhlasíte?

Jistota dodávek elektřiny má svou cenu. Pokud někdo očekává, že naše konvenční zdroje budou stále k dispozici, musí za ně zaplatit. Snažíme se najít takový tržní systém, který zajistí, že každý vyrobený megawatt má stejnou hodnotu bez ohledu na to, zda byl vyroben v uhelné, nebo plynové elektrárně. Jinak řečeno, aby z kapacitních plateb neprofitoval jen jeden zdroj elektřiny. To jsou naše základní požadavky, které v tomto kontextu máme. Nediskriminační přístup.

Zaštítit celoevropsky energetiku a ovlivňovat centrálně dění v tomto sektoru však není nic jiného než další způsob regulace, proti níž firmy jako RWE bojují…

Ano, to hrozí a my uděláme maximum, aby každý pochopil, že další regulace trhu s energiemi není řešením. Jinak poroste nejistota, ve které my jako koncern nebudeme investovat. Problém, který potřebujeme rychle vyřešit, je určit další cíl snižování emisí v Evropě do roku 2030, ať víme, kam směřujeme. Protože naše investice jsou dlouhodobějšího charakteru, pracujeme na tom, aby takový cíl a mechanismus, který k tomu cíli povede, byly jasnější než dnes.

Ovšem část odborníků je toho názoru, že evropská energetika bez centrální regulace nemůže fungovat. Co vy na to?

Myslím, že tržní prostředí může existovat. Vždy jsme ovšem říkali, že pokud chceme mít jednotný trh, alespoň některé základní parametry musejí být regulovány nebo centrálně definovány, aby byla jasná pravidla. A tam vidím velký prostor pro vytvoření jednotného trhu, výhodného pro všechny účastníky. V takovém případě však musíme zajistit propojenost rozvodných sítí, integrované trhy a nediskriminační přístup jednotlivých hráčů na trh.

Velké energetické firmy ztrácejí hodnotu, konkurence roste, marže naopak klesají. Je to předzvěst další vlny konsolidace sektoru?

Nemohu vyloučit, že dojde k významným změnám, ale o tom, že by se k něčemu takovému aktuálně schylovalo, nevím. V některých zemích ovšem vidíme, že tam působí více hráčů, kteří chtějí být aktivnější a rádi by rozšiřovali svou působnost i na jiné trhy.

Všeobecně si myslíme, že by bylo dobré, aby ekologicky čistý a komfortní zemní plyn nebyl zatížen dalšími daněmi.

V České republice jste dominantním hráčem v plynárenství. Jaký je jeho aktuální stav?

Minulá léta bylo jasně vidět, že podíl naší firmy na tuzemském trhu se zemním plynem klesá. Momentálně jsme ve fázi, kdy je patrná jistá stabilizace. Nelze vyloučit, že ještě pár procent ztratíme, ale náš cíl i cenová politika jsou jasné: chceme být nejsilnějším hráčem na českém trhu a nabízet velmi atraktivní produkty. Myslím, že po květnovém snížení cen zemního plynu o deset procent a zavádění nových produktů je to zřejmé.

Mluvíte o zlevňování zemního plynu, ale stále máte platnou dlouhodobou smlouvu s ruským Gazpromem, která pro RWE není výhodná. Jak moc firmu tahle dohoda zatěžuje?

To, že nás zatěžuje, jsme reflektovali a šli kvůli tomu s Gazpromem do arbitráže. Teď mluvím jako předseda představenstva RWE Česká republika. Smlouva se týká spíš našeho byznysu v oblasti velkoobchodu a dodávek plynu, nikoli samotného prodeje koncovým odběratelům. Trh je aktuálně na spotových cenách, což musejí vzít v potaz i dodavatelé, tedy že tržní podmínky jsou zcela jiné než v době, kdy se uzavírala dlouhodobá smlouva s Gazpromem. RWE jako nejsilnější hráč na trhu tuto změnu podmínek už zohlednil.

Takže nedotujete prodej každého kubíku zemního plynu, který prodáte v České republice?

Jako RWE Česká republika prodáváme se ziskem, ale naše sesterská firma, RWE Supply & Trading CZ, která obhospodařuje dlouhodobé smlouvy s Gazpromem, bude hospodařit se ztrátou až do doby, než dohody s dodavateli budou zcela jiné a budou odpovídat současným tržním podmínkám. Jinak řečeno, problém jsme izolovali v rámci společnosti RWE Supply & Trading CZ, což je bývalá společnost Transgas.

Existuje termín, dokdy by měl být problém s Gazpromem vyřešen?

Diskuse o tom, jaké jsou správné cenové podmínky, běží dál. Bavíme se o tom, co bude po dlouhodobé smlouvě, přičemž tytéž problémy řeší i další hráči, kteří mají uzavřené podobné dohody. Na řešení potřebujeme čas, jisté však je, že se tento zádrhel již nebude týkat konečných odběratelů zemního plynu v České republice.

Nedávno vaše firma spustila virtuálního mobilního operátora. Chystáte nějaké jiné aktivity mimo energetiku?

Uvidíme. V této době konkrétně nic neplánujeme, ale sledujeme dění na trhu a sondujeme očekávání a přání zákazníků.

Začíná se vážně diskutovat o zavedení uhlíkové daně, která by se dotkla i zemního plynu. Ohrozí podnikání RWE v Česku?

Všeobecně si myslíme, že by bylo dobré, aby ekologicky čistý a komfortní zemní plyn nebyl zatížen dalšími daněmi. Ekonomicky je to zcela jasné, zemní plyn potom vyjde u spotřebitelů mnohem hůře než třeba neekologická paliva, která nebudou daní zatížena, ať je to dřevo nebo cokoli jiného. Aby se uhlíková daň na zemní plyn nevztahovala, považuji za rozumné i z toho důvodu, že by se podařilo oživit alespoň část z mrtvých přípojek plynu. Ekologický dosah by byl úžasný.

Přednost mají menší elektrárny
Německá společnost RWE chystá v tuzemsku velké investice do výstavby nových energetických zdrojů. Kupodivu ale nejde o velké plynové elektrárny, nýbrž o budování několika desítek menších zdrojů o výkonu do dvou megawattů. Vyplývá to z informací, které má týdeník Euro k dispozici a které nepřímo potvrdil i šéf RWE Česká republika Martin Herrmann.
RWE aktuálně pracuje na několika projektech výstavby malých kogeneračních jednotek. I když žádný zásadní průlom na trhu zatím v této oblasti firma neudělala, vše se má změnit v následujících letech. Herrman předpovídá, že právě oblast lokálních zdrojů bude v energetice postupně nabývat na významu. RWE naopak již nepočítá s původním plánem postavit v tuzemsku vlastní velkou elektrárnu.
Německá společnost RWE v roce 2001 od státu koupila majoritní podíl ve společnosti Transgas a několika regionálních distributorech za tehdy nečekaných 134 miliard korun. V roce 2002 transakci posvětil i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Již 1. března roku 2004 zahájila činnost firma RWE Energy Czech republic, která řídila veškeré aktivity německé firmy v tuzemsku.
Letos v polovině roku RWE rozhodla o prodeji části svých aktiv v Česku, firmy Net4Gas (dříve Transgas). Provozovatele páteřních plynovodů koupilo za 41,3 miliardy korun uskupení tvořené německou společností Allianz a kanadskou investiční skupinou Borealis.
Prodej transportní firmy nebyl v letošním roce jediným úspěchem RWE. Podařilo se také změnit nevýhodné podmínky, za kterých společnost uzavřela dlouhodobé smlouvy s dodavatelem zemního plynu, ruským Gazpromem.
RWE musela platit Rusům za odběr suroviny výrazně vyšší ceny než na spotových trzích. I proto se hospodářský výsledek RWE v Česku propadl loni v porovnání s rokem 2010 o 15,4 miliardy korun. Letos si však společnost v arbitráži na Gazpromu vymohla „kompenzaci“ za předražený plyn ve výši více než jedné miliardy korun. Arbitr také rozhodl o změně výpočtu cen tak, aby lépe odrážely podmínky na trhu.

Kolik RWE spravuje mrtvých přípojek na zemní plyn?

Zhruba 300 tisíc. Jejich správa vyjde na relativně velké finanční prostředky a jejich údržba zatěžuje další odběratele, kteří ji musejí zaplatit.

Jak by tedy měla podle vás uhlíková daň vypadat?

Ještě předtím, než se o jejím zavedení začne uvažovat, bych považoval za rozumné, aby vznikla externí skupina, která vytvoří metodiku řešící způsob nastavení uhlíkové daně. Jsme přesvědčeni o tom, že by daň měla být konstruována na bázi emisí a vypouštěných škodlivin, jako je prach, popílek a tak dále. Tedy ne jen bohapusté zatížení jednotlivých paliv nějakou daní, měl by v tomto případě převládnout ekologický efekt. Nemluvím jen o plynu, ale mimo jiné o tepelných čerpadlech a podobně.

Společnost RWE aktivně vstoupila i na trh s elektřinou. Jak vypadá situace na něm?

Zatím jsme spokojeni, v této době máme 250 tisíc zákazníků a cílem je dvouciferný podíl na trhu. Určitě to nebude za rok, ale plánujeme dlouhodobý nárůst.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vypracovalo v posledních letech již asi desátou verzi státní energetické koncepce. Potřebuje Česko vůbec dokument, jejž není nikdo schopen schválit a je spíš k smíchu?

K smíchu určitě není. Je dobré, aby každý investor věděl, kam hodlá stát v oblasti energetiky směřovat. Problém je, že každý rok koncepci připomínkujeme a podílíme se na tvorbě tohoto dokumentu, ale stále nedostáváme jeho konečnou verzi. Jsme proto neustále v nejistotě a investujeme poměrně značné úsilí, abychom zjistili, co stát vlastně v této oblasti chce. Vědět, s jakými zdroji stát v energetice do budoucna počítá a jaké jsou jeho priority, je potřeba. A to tím spíše, že koncepci nenaplňuje stát, ale především jednotlivé subjekty na trhu. Potřebujeme něco inteligentního, aby byl výsledek pozitivní a z koncepce bylo možné vycházet. Pokud se tak nestane, bude z toho materiálu jen další papír.

Pakliže však stát do koncepce napíše, že se bude v dalších letech podílet zemní plyn na spotřebě energií v Česku jen deseti procenty, asi takové ustanovení budete ignorovat, nebo ne?

Takhle to nefunguje. Celostátní koncepce je pro investory motivační. Je to poměrně složitý systém a promítá se i do regionů. Ve chvíli, kdy se investor rozhodne stavět plynovou elektrárnu, a státní koncepce s tím nepočítá, nepočítá s tím ani regionální koncepce a prosadit se s takovým projektem je velký problém. Koncepce je zkrátka linie, signál do regionů, jak se mají orientovat.

Takže budete brát koncepci vážně, pokud nakonec vznikne?

Vždycky bereme každý dokument vážně.

Martin Herrmann
• V letech 1986 až 1988 získal komplexní bankovní vzdělání u Dresdner Bank a v roce 1993 graduoval na Vestfálské Vilémově univerzitě v Münsteru v oboru ekonomie. V témže roce začal pracovat pro Commerzbank, kde od roku 1994 působil v Praze jako manažer pro vztahy se střední a východní Evropou a následně jako ředitel odboru investičního bankovnictví.
• V letech 2000 až 2002 pracoval pro Commerzbank ve Frankfurtu nad Mohanem.
• Pro skupinu RWE pracuje od května roku 2002, kdy se stal členem představenstva a finančním ředitelem společnosti RWE Transgas. Místopředsedou představenstva společnosti byl zvolen 13. října 2004.
• Od 1. dubna 2007 je předsedou představenstva a výkonným ředitelem RWE Supply & Trading CZ. Současně zastává stejnou funkci v nově založené společnosti RWE East se sídlem v Praze.
• Od října 2012 je předsedou představenstva a výkonným ředitelem RWE Česká republika.

Čtěte také:

Další energetik chce být operátorem. RWE Mobil bude konkurovat ČEZu

RWE sníží ceny silové elektřiny až o pětinu. Následuje ostatní dodavatele

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče