Mars rover opět chytřejší

13. září 2011, 19:44 - Jakub Křešnička
13. září 2011, 19:44

Britští experti naučí robotického průzkumníka rudé planety, aby si sám našel cestu nehostinným terénem

Až v roce 2018 přistane na Marsu další z robotických průzkumníků, měl by být schopen si sám hledat tu nejlepší možnou cestu mezi zrádnými skalami a prohlubněmi. Pokud projde plán britských expertů z firmy Astrium UK, bude vědcům na Zemi stačit jen zadat souřadnice cíle a pokročilá navigace si sama spočítá nejvýhodnější cestu.
„Jak se každá mise Mars roverů dostává do další fáze, snažíme se dokázat více a přibývá i ambicí. Zatímco u prvních robotů bylo úspěchem se po povrchu Marsu pohybovat za pomoci pozemní kontroly, teď bychom mohli s vyšší mírou autonomie pohybu dosáhnout většího pokrytí prostoru a bylo by i více času na výzkum ve stejném časovém rozpětí,“ řekl pro BBC Jim Clemmet, manažer inženýrského týmu roveru pro misi ExoMars Evropské kosmické agentury ESA.

Bruno na Facebooku

Systém autonomní navigace GNC (Guidance, Navigation and Control) se prozatím vyvíjí na prototypu robota přezdívaného Bruno, jenž se svými pokroky chlubí i ve vlastním profilu na sociální síti Facebook. Navigace zaměstnává dvě kamery umístěné na „krku“ roveru, z jejich pohledu pak počítač vystaví trojrozměrný obraz krajiny, která se před vozítkem rozkládá. Terén je analyzován a vypočítá se nejbezpečnější a zároveň nejefektivnější trasa. Jakmile se robot vydá na cestu k zadaným souřadnicím, další pár kamer a soustava senzorů jeho pohyb monitorují. Mapa se aktualizuje každých deset vteřin. Pokud by kola roveru například kvůli proklouznutí při překonávání drobné překážky i jen lehce sjela ze správného směru, může ho systém GNC vrátit zpět na správnou trasu v reálném čase. To je oproti jeho předchůdcům významný pokrok, vzhledem k tomu, že jejich systémy podobné korekce prováděly po zadaných intervalech, čímž se cesta ve výsledku prodlužovala.
Všechno ale nejde tak jednoduše, jak se zdá. Zatím proto zůstává otázkou, jestli se tento pokročilý systém na Mars skutečně podívá. Zatímco původně bylo v plánu vyslat pro rok 2018 dva rovery ve společné misi dvou kosmických agentur – jeden z dílny ESA a druhý pod křídly americké NASA – teď se v rámci úspor obě kosmické agentury dohadují na vyslání jednoho společného robota. Jednotlivé součásti a podíly na společném robotickém průzkumníkovi ještě budou předmětem jednání a Británie bude muset výtvor svých vědců obhajovat.
Na druhou stranu příští rover nebude žádný drobeček, vejde se toho na něj dost. Očekává se, že jeho hmotnost bude okolo 900 kilogramů a velikostí se bude blížit mini cooperu.

Zvědavost na přistání

Podobně veliký je i rover přezdívaný Curiosity (Zvědavost), jejž se k Marsu chystá NASA vyslat na přelomu listopadu a prosince letošního roku. Vzhledem k tomu, že svými rozměry přesahuje své předchůdce Pathfinder, Spirit a Opportunity, musí agentura vypilovat i nový přistávací manévr. Ten snad překoná statistiku 60 procent neúspěšných dosednutí na povrch rudé planety.
Mise vědecké laboratoře Curiosity, která má prozkoumat, zda je Mars vhodným prostředím pro mikrobiální život, přijde celkem na 2,5 miliardy dolarů. Cíle by měl robot dosáhnout v srpnu příštího roku. „Dostat se k Marsu není nikdy jednoduché. Stejně tak není jednoduché ani přistání,“ řekl lakonicky listu USA Today manažer letových systémů NASA Matthew Wallace.
Robot Curiosity se na povrch Marsu poprvé posadí za pomoci jakéhosi „nebeského jeřábu“. Až se přistávací modul ustálí nad povrchem planety, spustí robota ze svého nitra na 7,5 metru dlouhém lanu. Je třeba, aby necelou tunu vážící stroj dosedl co možná nejšetrněji. Jakmile se Curiosity dotkne povrchu, modul počká asi dvě vteřiny, než si rover ujasní, že skutečně přistál. Pak dojde k odpálení lana a modul odmanévruje do bezpečné vzdálenosti, kde dopadne tak, aby robotické vozítko s jeho citlivými přístroji nepoškodil.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče