Marný boj Mohameda Al Fayeda o Velkou Británii

28. června 2010, 03:15 - Tereza Nováková
28. června 2010, 03:15

Když v roce 1997 zemřel při automobilové nehodě společně s Dianou, princeznou z Walesu, Al Fayedův nejstarší syn Dodi, zhroutil se Mohamedu Al Fayedovi sen, kterému obětoval celý svůj obchodní život, touha stát se britským občanem.

Autor: Profimedia

V květnu tohoto roku prodal obchodní dům Harrods - symbol britského byznysu.

Mohamed Al Fayed se narodil 27. ledna 1933 v Alexandrii v Egyptě jako nejstarší ze tří synů. Jeho rodina pocházela z města Fayed, ale přestěhovala se do Alexandrie, kde Mohamedův otec pracoval jako profesor arabštiny a dědeček byl obchodníkem.

Poprvé začal obchodovat v Alexandrii na škole, kde prodával limonádu svým spolužákům. V roce 1954 se oženil se Samirou Khasnoggi. Tchán Adnan Khashoggi, obchodník se zbraněmi, ho brzy zapojil do svých obchodů. Když se po dvou letech Mohamed se Samirou rozvedl, syna Dodiho, narozeného měsíc před rozvodem, získal do své péče.

V roce 1956 založil společně se svými bratry Alimem a Salahem námořní společnost Genavco (The General Navigation Company), působící v oblast Středomoří a Rudého moře. V pozdních padesátých letech, během znárodňování za vlády prezidenta Gamala Abdula Nassera, sice bratři o firmu přišli, ale přestěhovali se do Anglie, usadili se v Park Lane v Londýně, a v roce 1966 tu znovu založili Genavco, tentokrát s ředitelstvím v Janově v Itálii a pobočkami v Londýně.

V polovině 60. let pomáhal Mohamed Fayed vládci emirátu Dubaj šejkovi Rashidovi Al Makhtoumovi přestavět hlavní město. Fayed dovedl do Dubaje britské firmy Costain Group (jíž byl ředitelem a třicetiprocentním vlastníkem), firmu Barnard Sunley a Taylor Woodrow. Ty v Dubaji provedly stavební práce.

V roce 1966 se Mohamed Fayed stal finančním poradcem jednoho z nejbohatších mužů světa, sultána Bruneje Omara Ali Saifuddiena III., a v roce 1968 založil v Dubaji IMS (International Marine Services).

Falešný faraon |MOHAMED AL FAYED|
|
Datum narození: 27. ledna 1933 Bydliště: Surrey, jihovýchodní Anglie Postavení: čestný předseda Harrods|
V roce 1972 koupil Mohamed Fayed Balnagown, zchátralé rodové sídlo tradičního rodu Ross. Skoupil i pozemky, které kdysi k panství patřily. Na rekonstrukci sídla utratil miliony a za to byl oceněn cenou Freedom of the Highlands. Do Anglie se přestěhoval. V roce 1974 se stal rezidentem Spojeného království, tedy tím, kdo v zemi trvale žije a platí daně. Tehdy si také dal před jméno předponu „Al“, což mu od britského satirického časopisu Private Eye vysloužilo přezdívku „Phoney Faraon“ – falešný faraon. O rok později se pokusil vstoupit do konglomerátu Lornho (London and Rhodesian Mining and Land Company). Po devíti měsících ale ze společnosti odešel pro spory s britským obchodníkem Rolandem „Tiny“ Rowlandem. Na svých osobních stránkách vzpomíná, že si při cestě do Evropy jako dítě dal slib, že jednou koupí hotel Ritz v Paříži a obchodní dům Harrods v Londýně. V roce 1979 opravdu Ritz koupil. A když se dozvěděl, že je na prodej i Harrods, rozhodl se jej získat. V roce 1984 koupil společně se svými dvěma bratry třicetiprocentní podíl v House of Fraser, k níž patřil i londýnský obchodní dům Harrods. V roce 1985 skoupili zbývajících sedmdesát procent společnosti za 615 milionů liber. Harrods, luxusní obchodní dům na Brompton Road v Knightsbridge, založený v roce 1834 Charlesem Henry Harrodem, se stal majetkem bratří Fayedů. O obchodní dům Harrods měl ale také zájem Roland „Tiny“ Rowland, s nímž se Al Fayed nepohodl v Lornho. Rowland proto vyvolal proti Al Fayedovi kampaň, která vyústila v šetření ministerstva obchodu. To dospělo v roce 1990 k závěru, že bratři Faydové lhali o svém rodinném zázemí a majetku. Fayed lhal o svém datu narození. Podle údajů v biografii je jeho rok narození 1933, ale při přelíčení u britského soudu uváděl rok 1929. Aby se Al Fayed Rowlandovi pomstil, pověsil v jídelním sále Harrods žraloka s nápisem „Tiny“ na hřbetní ploutvi. Po nákupu Harrods se Mohamed Al Fayed znovu oženil. Jeho ženou se stala bývalá finská modelka Heini Wathén. Nastěhovali se do velkorysého sídla v Oxted v hrabství Surrey. Tehdy zažádal Al Fayed poprvé o britské občanství. Úřady ho však odmítly s poukazem na to, že žadatel musí být starší 18 let a mít „dobrý charakter“. Spor s Rolandem „Tiny“ Rowlandem pokračoval obviněním Al Fayeda z krádeže šperků ze sejfu Harrods, při jejímž vyšetřování byl Fayed dokonce uvězněn. Oficiálně se smířili až v roce 1992, kdy společně vystoupili před televizními kamerami v Harrods, v oddělení potravin. O období let 1994 až 1996, v němž se snažil neúspěšně získat britské občanství, Mohamed Al Fayed na svých oficiálních stránkách píše: „Je mi to jedno. Jsem hrdý na to, že jsem Egypťan, že patřím k nejstarší civilizaci na světě. Zatímco obyvatelé Britských ostrovů malovali své tváře na modro a pobíhali ve zvířecích kůžích, Egypťané stavěli pyramidy, rozvíjeli matematiku a studovali hvězdářství. Je mi ctí patřit k nejstarší civilizaci na světě.“ O získání britského občanství se však snažil dál. V roce 1997 po dalším odmítnutí jeho žádosti prohlásil v pořadu televizní stanice Channel Four, že si zaplatil dva konzervativní ministry, Neila Hamiltona a Tima Smithe, aby ve sněmovně interpelovali za jeho zájmy. Oba museli z vlády odejít. Později Al Fayed také zveřejnil, že člen kabinetu Jonathan Aitken bydlel v hotelu Ritz v Paříži ve stejné době jako skupina saúdských obchodníků se zbraněmi. Ze svazku s Heini se Mohamedovi narodily čtyři děti: Jasmine, Karim, Camilla a Omar. Společně žijí v sídle v Oxted. Kromě zájmů v Anglii investoval Mohamed Al Fayed také do nákladných rekonstrukcí ve Francii. Za velkolepou přestavbu hotelu Ritz mu francouzská vláda udělila Medaille de Paris a jmenovala ho Chevalier of the Légion d´honneur. V osmdesátých letech si vzal do pronájmu Villu Windsor, kde žil v exilu po abdikaci britský král Edward VII., a v devadesátých letech dokončil její rekonstrukci. Francouzská vláda ho za to jmenovala Officer of the Légion d´honneur a v roce 1989 získal vzácnou Grande Plaque de Paris. V roce 1987 založil charitativní nadaci podporující děti s hendikepem a děti žijící v chudobě. Brity si nezískal

V roce 2003 byla soudem přezkoumávána Al Fayedova dohoda z roku 1997 s Inlad Revenue, britským úřadem spravujícím daně. Obchodník se tehdy s úřadem domluvil na fixní roční částce daní, která ale byla nižší, než by zaplatil za skutečné příjmy. Soudce Gill k případu řekl: „Rodina Al Fayed se stala privilegovanou skupinou, která není zdaněna tak, jak by byla podle zákona“. Mohamed Al-Fayed vzápětí prohlásil pro BBC, že Británii opouští po letech pronásledování ze strany „establishmentu“. „Odjíždím s těžkým srdcem, protože Británie je země, kde jsem žil 35 let a hluboce jsem si ji zamiloval. Z mé bilance vyplývá, že jsem během mnoha let výrazně přispíval k ekonomice této země, její podnikatelské infrastruktuře i sociální struktuře.“ Al Fayed se odstěhoval i s rodinou do Švýcarska. V roce 2005 se však do Anglie vrátil.

Boje o britské občanství se nevzdal. V roce 1996 koupil skomírající časopis Punch a obnovil jej. Rok na to koupil za třicet milionů britských liber druholigový Fulham FC. Jeho ambiciózním plánem bylo dostat tým během pěti let do FA Premier League. Klub toho pod vedením managera Jeana Tigana dosáhl už v roce 2001, rok před plánovaným termínem. Al Fayed také dával miliony britským charitativním organizacím, jako například dětské nemocnici na Great Ormond Street.

Přesto si Brity nezískal. Britové mu vyčítali, že Harrods zbavil noblesy. Kritiku mu přinesl i prodej pravých kožešin v Harrods, jako posledním obchodě v Anglii, kde bylo takové zboží k dostání. Sympatie mu nepřineslo ani vystoupení v pořadu rappera Ali G, kde zazpíval duet odkazující k odcizení se Harrods „Can I nick it?“

Dodi a princezna Diana

V roce 1997, na konci srpna, zemřel při automobilové nehodě společně s Dianou, princeznou z Walesu, Al Fayedův nejstarší syn Dodi. Al Fayed, který znal Dianu léta jako zákaznici Harrods, byl přesvědčen, že vraždu jeho syna objednala královská rodina, aby zabránila vztahu rozvedené princezny s Egypťanem. Tvrdil, že byl pár zasnoubený a princezna těhotná. Vyšetřování okolností smrti princezny Diany a Dodiho Al Fayeda trvalo dlouhých deset let. Na dokazování svého tvrzení a vybudování pomníku synovi soustředil Al Fayed veškeré síly. V roce 2008 u britského soudu prohlásil, že „nepřestane, dokud nezemře, i když ztratí vše, aby našel pravdu.“ Nedlouho poté porota na závěr řízení britského koronera rozhodla, že smrt Diany a jejího partnera způsobilo nezodpovědné řízení jejich řidiče Henryho Paula a pronásledování paparazziů. Syna pochoval Mohamed Al Fayed na pozemku rodinného sídla v Oxted. „Chtěl jsem, aby místo posledního odpočinku Dodiho bylo krásné a klidné. V Egyptě věříme, že duše se vrací na místo, kde byla šťastná, kde se cítila dobře a bezpečně. Cítíme, že duše dál žije na místech, která milovala. Toto bylo Dodiho nejoblíbenější místo, tady vyrůstal od svých deseti let a jeho současnost je tady. Chodím sem každý den, často, když jsem unavený, trávím tady dvě tři hodiny a vzpomínám. Modlím se tu, mluvím tu k Dodimu, ale někdy tu i pracuji, snídám. Moje děti tady běhají a hrají si,“ řekl. V obchodě Harrods nechal postavit bronzové sousoší Dodiho a Diany s nápisem Innocent Victims – nevinné oběti a vytvořil na jejich památku zátiší s jejich fotografiemi, svícemi, číší, z níž Diana pila, a prstenem, který jí Dodi daroval. Snu o „dobytí Británie“ se vzdal. Harrods prodal za 1,5 miliardy liber**

V říjnu minulého roku prohlásil pro The Sunday Times, že doufá v získání skotského občanství, pokud by země získala nezávislost. „Poskytnu Skotsku jakoukoli pomoc, aby dosáhlo samostatnosti. Až vy, Skotové, budete svobodni, budu připraven stát se vaším prezidentem.“

V květnu tohoto roku prodal proslulý londýnský obchodní dům Harrods. Pro britské Times řekl: „Je to těžké, ale přišla chvíle, kdy se cítím absolutně rozčarovaný.“ Odkázal se na změny v důchodovém systému, které mu zamezily bezprostřednímu přístupu k dividendám z jeho majetku. „Tři měsíce jsem se snažil dostat dividendu. Ale právníci mi řekli zítra… příští týden…,“ prohlašoval v květnovém rozhovoru pro London Evening Standard.

Novým vlastníkem Harrods se stala společnost Quatar Holding LLC. Televize Sky News s odvoláním na nejmenované zdroje zveřejnila cenu prodeje, téměř 1,5 miliardy liber, což je více než dvojnásobek původní kupní ceny z roku 1985. Mohamed Al-Fayed zůstal čestným předsedou Harrods. V prostorách obchodního domu zůstala jeho vosková figurína a mezi neuskutečněnými myšlenkami představa o skleněném náhrobku na střeše Harrods, v němž mělo být posmrtně uloženo jeho tělo.

Al Fayedova rodina stále žije v sídle v Oxted. Devětadvacetiletá Mohamedova dcera Jasmine se stala módní návrhářkou, používá obchodní jméno Jasmine di Milo a v obchodním domě Harrods má stejnojmenný butik. Mladší Camilla Al Fayed, která je podle médií poprvé těhotná, pracuje s otcem na charitativních projektech. Třiadvacetiletý Omar Al Fayed byl před čtyřmi lety přizván do představenstva Harrod´s Group, která spravuje deset dceřiných společností včetně Fulham FC a Ritz Hotel v Paříži. O jeho starším bratrovi Kareemovi není na veřejnosti nic známo, stejně tak o jejich matce Heini. Její život zůstává podle muslimských zvyklostí uzavřen v rodinném sídle.

„Je mi sedmdesát sedm,“ říká Mohamed. „Mám děti, mám vnoučata. To jsem udělal. Je čas odpočívat, užívat si.“ Independent ale v roce 2007 o Fayedovi a jeho pokusu dobýt Británii v článku „Al Fayed – outsider“ doslova napsal: „Jeho syn Dodi zemřel v tandemu s princeznou Dianou, lovkyní, proti níž se obrátili lovečtí psi. Byla to její faustovská smlouva s osudem. Hrála si s ohněm a shořela. Mohamed Al Fayed možná svým způsobem udělal totéž.“

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče