Marné čekání na zázrak

17. prosince 2007, 00:00 - Dušan Šrámek, Petr Kučera
17. prosince 2007, 00:00

Zrušení minimální daně a registračních pokladen, zjednodušení vstupu do podnikání a mírné snížení administrativní zátěže – to jsou zatím asi nejvýznamnější přínosy vlády Mirka Topolánka z pohledu malých a středních firem. Na splnění řady dalších slibů ale podnikatelé stále čekají.

Sliby Topolánkovy vlády Zrušení minimální daně a registračních pokladen, zjednodušení vstupu do podnikání a mírné snížení administrativní zátěže – to jsou zatím asi nejvýznamnější přínosy vlády Mirka Topolánka z pohledu malých a středních firem. Na splnění řady dalších slibů ale podnikatelé stále čekají.

Po osmileté vládě sociálních demokratů se po loňských volbách vrátila ke kormidlu pravice. Jednobarevná vláda ODS však měla jen jepičí život. Prezident republiky a čestný předseda ODS Václav Klaus pak ale sestavením vlády pověřil opět šéfa občanských demokratů Mirka Topolánka. Místo směřování k předčasným volbám tak vznikla koalice s KDU-ČSL a Stranou zelených, která za necelý měsíc oslaví už rok své existence. Jak se jí zatím podařilo splnit sliby malým a středním podnikatelům?

Půl na půl

Na rozdíl od předvolební faktické vlády „rudo-červené koalice“ už z podnikatelů nejsou (zjednodušeně řečeno) zločinci či podvodníci, které je nutné za jejich aktivitu potrestat a co nejvíce jim zkomplikovat život. Topolánkův kabinet se k podnikatelům tváří mnohem vstřícněji – a mnohdy nezůstalo jen u slov.

Díky získání hlasů sociálnědemokratických poslanců Michala Pohanky a Miloše Melčáka se Topolánkově vládě podařilo prosadit více slibů, než mnozí vzhledem ke sněmovnímu patu čekali. Podařilo se jí nastartovat reformu veřejných financí, zavést slibovanou rovnou daň z příjmu, zpřísnit či snížit sociální dávky.

Z pohledu malých a středních podnikatelů je jednou z nejlepších novinek zrušení registračních pokladen, které měly být v obchodech či restauracích zavedeny od 1. ledna 2008 (původně dokonce už od ledna 2007). Vláda zrušila také takzvanou minimální daň – napříště si už tedy podnikatel bude moci dovolit vykázat nižší než státem povolený základ daně nebo se některý rok dokonce ocitnout ve ztrátě. Vítanou novinkou je také mírný úbytek administrativní zátěže.

Bohužel řada kroků vlády zatím působí přinejmenším rozpačitě, a plnění některých slibů je zatím v nedohlednu. Jde hlavně o celkové zjednodušení daňového a právního systému, celkové snížení daní, výraznější odbourání byrokratických překážek, efektivnější fungování veřejné správy, liberalizaci pracovního trhu, efektivnější boj s korupcí, daňové prázdniny pro živnostníky či snížení odvodů na sociální a zdravotní pojištění.

Kde je slibovaná kompenzace?

Osvobození od minimální daně bylo živnostníkům „vynahrazeno“ zrušením možnosti dát si do nákladů odvody na zdravotní a sociální pojištění. „Budeme usilovat o to, abychom si pojistné znovu mohli dávat do nákladů,“ plánuje předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků Bedřich Danda. Ministerstvo financí ale se změnou nepočítá.

Živnostníci budou navíc i nadále platit pojistné z padesáti procent vyměřovacího základu. „Vláda přitom slíbila, že každý rok sníží odvody o pět procent tak, aby se v roce 2010 vrátily na pětatřicet procent vyměřovacího základu – tedy na úroveň před sociálnědemokratickým zvýšením,“ připomíná Vlastimil Tlustý, nyní už jen řadový poslanec ODS. Hlavní autor ekonomického programu občanských demokratů se sice v jednobarevné vládě stal ministrem financí, do své druhé – koaliční – vlády už jej ale Topolánek nechtěl.

Podnikatelé jsou zatím rozpačití i ze zavedení ekologických daní. „Ty měly být kompenzovány snížením nákladů práce,“ připomíná prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. „Zavedení stropu na odvody pojistného takovou kompenzací rozhodně není,“ doplňuje Tlustý.

Volání po zavedení takzvané superhrubé mzdy, tedy aby se lidem na výplatní pásce zobrazovaly skutečně všechny odvody státu, zohlednila vláda překvapivým způsobem: Zavedla daň ze superhrubé mzdy. „Sice rozumím důvodům, které k tomu vládu vedly, ale úplně přesvědčen o jejich správnosti nejsem,“ komentuje rozhodnutí Drábek.

A první fáze reformy veřejných financí jako celek? Kromě snížení daní právnických osob, což je spíše záležitost velkých firem, prý nepřinesla většině podnikatelů, především těm menším, prakticky nic. Podle výpočtů experta Sdružení podnikatelů a živnostníků Miroslava Járy budou dokonce navzdory zvýšení slev existovat některé skupiny živnostníků, které příští rok zaplatí na daních o 1500 korun více než letos. Jde o podnikatele s nejmenšími příjmy okolo 200 až 300 tisíc korun ročně. Ke stejným výsledkům dospěl i kritik vládních reforem z řad ODS Vlastimil Tlustý. Polepšit by si živnostníci měli až v roce 2009 – ale to ještě záleží na úpravách, které byly dohodnuty zatím jen v koalici a ještě neprošly parlamentem.

Na zmíněné výtky ministři většinou reagují sliby, že další změny budou přicházet v následných fázích reformy. K tomu jsou však podnikatelé skeptičtí. „Každá vláda uskutečňuje hlubší změny hlavně v první polovině svého funkčního období. Pak už obvykle jen čeká, že tyto změny přinesou pozitivně vnímané výsledky,“ varuje Boris Dlouhý, ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy. Svaz sice oceňuje, že reforma začala, ale čekal více změn zlepšujících podnikatelské prostředí.

Místo jednoduššího formuláře ještě pár řádek přibylo

VLÁDNÍ SLIBY

  Splněno nebo téměr splněno   • odstranění největších nedostatků

    zákoníku práce

  • zahájení reformy veřejných financí

  • snížení daní pro firmy

  • kroky ke zrychlení soudů

  • zrušení registračních pokladen

  • zrušení minimální daně

   Zatím nesplněno   • hlubší a pro všechny přínosná

    daňová reforma

  • zjednodušení daňových i jiných

    zákonů

  • jasný plán na přijetí eura

  • výraznější snížení byrokracie

  • jednoleté daňové prázdniny pro

    živnostníky

  • snížení odvodů na sociální a

    zdravotní pojištění

   (výběr Profitu)

V předvolební „smlouvě s občany“ slibovala ODS výrazné zjednodušení daňového přiznání – vejít by se mělo na jeden list papíru. Místo toho se formulář od příštího roku ještě o pár řádek rozroste.

Zatím v nedohlednu jsou i sliby o celkovém zjednodušení daňového systému, omezení nejrůznějších výjimek nebo o přehlednějších daňových zákonech. „Přitom zjednodušení zákonů o dani z příjmů bylo ve vládním prohlášení ohraničeno termínem 31. prosince letošního roku,“ připomíná Tlustý. „Doufáme, že k zjednodušení daňové legislativy dojde v dalších fázích reformy,“ dodává Drábek. „Zjednodušení těchto předpisů nebo zrovnoprávnění vztahu mezi poplatníkem a finančními úřady – to jsou typické příklady dosud nesplněných slibů,“ domnívá se také Boris Dlouhý.

Základním předpisem upravujícím vztahy mezi poplatníkem a úřady je zákon o správě daní a poplatků (takzvaný daňový řád). Ten dosavadní je po více než čtyřiceti novelizacích značně nepřehledný. Ministerstvo financí proto už několik let připravuje zcela nový daňový řád. Jak ale průběžně informujeme v Profitu, zásadní posun zatím nenastal. Tým pod vedením náměstkyně ministra Dany Trezziové sice na začátku letošního roku návrh nového daňového řádu dokončil, kvůli zásadním výhradám podnikatelů a údajně i samotného ministra Miroslava Kalouska byl ale poslán zpátky k přepracování. Na podzim pak Trezziová ministerstvo opustila. Návrh má nyní dokončit nový náměstek Peter Chrenko, konkrétní termín ale není znám.

Součástí vládní reformy veřejných financí je i mírné rozšíření takzvané editační povinnosti, tedy povinnosti finančního úřadu podat poplatníkům závazný výklad konkrétních předpisů. Nově o to bude možné žádat u pěti dalších bodů, včetně nejasností při posouzení sazby DPH. Změnit se mají také některá procesní pravidla. Podnikatelům to však nestačí. Hospodářská komora i Svaz průmyslu a dopravy nadále trvají na zavedení všeobecné editační povinnosti, neomezené jen na několik málo paragrafů zákona. Jako příliš vysoký hodnotí i poplatek deset tisíc korun, který bude muset zájemce za závazné stanovisko úřadu zaplatit (podrobněji v Profitu č. 39/2007).

Rychlejší soudy, ale stále nepřehledné zákony

Nadějně to zatím vypadá s plněním dalšího slibu – zrychlit a zefektivnit soudy nebo vymahatelností práva obecně. Některé změny připravené pod vedením ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila už jsou vidět, například internetová komunikace se soudy nebo dostupnější a rychlejší výpisy z rejstříku trestů. Další změny mají přijít do dvou let – třeba zpřísnění pravidel pro doručování soudních písemností, zjednodušení protokolace nebo větší využití soudních úředníků (podrobně jsme se reformě justice věnovali v Profitu č. 46/2007). Od ledna dojde ke zprovoznění insolvenčního rejstříku, ministerstvo chce prosadit také zcela nový a přehlednější obchodní zákoník.

Jednou z nejkritizovanějších oblastí podnikatelského prostředí ale nadále zůstává celková nepřehlednost zákonů a jejich nadbytek. Nová vláda sice zmírnila praxi takzvaných přílepků, tedy schovávání důležitých změn do textu zcela nesouvisejících zákonů – spíše než sebekázeň koaličních poslanců však bylo důvodem varování Ústavního soudu, že takto přijaté zákony by mohly být zpětně rušeny. Smutným příkladem, že současná vláda se navzdory slibům v mnohém chová jako ta předchozí, je takzvané porcování medvěda – tedy přidělování nesystémových „dotací“ při závěrečném schvalování státního rozpočtu. I když, přesně vzato, programové prohlášení vlády slibovalo jen „omezit praxi porcování medvěda“ – a to kabinet splnil: Oproti loňským šesti miliardám se letos porcovaly jen dvě.

Pro běžné podnikatele je nadále obtížné sehnat aktuální úplné znění zákonů zdarma a ve státem garantované podobě. Jak jsme podrobně psali v Profitu č. 44/2007, vláda sice provozuje hned dvě „databáze zákonů“, každá má ale vedle výhod i řadu nedostatků nebo dokonce chyb. Přitom právě v takovýchto „drobnostech“, pro menší podnikatele ale často zásadních, vláda selhává. Zatím stále neexistuje snadná možnost zjistit na státním webu znění libovolného platného zákona. Po předchozí vládě ČSSD dokonce současný kabinet převzal i internetový dotazník „10 minut ke zlepšení podnikatelského prostředí“, který ukazuje, jak snaha o zjednodušení a debyrokratizaci může vypadat komplikovaně a byrokraticky.

Vleče se také zavádění systému RIA, který má před přijetím určité normy zhodnotit její potřebnost a dopad na podnikatelské prostředí. „Probíhá liknavě, zdlouhavě a zatím nepřináší námi očekávané výsledky. Přitom, kdyby se podařilo tento systém důsledně implementovat, odpadlo by mnoho problémů,“ říká Boris Dlouhý.

Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman navrhl zrušit či radikálně zjednodušit téměř dvě stě předpisů. Dosud nejvýraznějším výstupem je zásadní novela živnostenského zákona, účinná od poloviny příštího roku: Nově už nebude potřeba oprávnění na každou živnost, ale bude stačit jen jeden výpis z rejstříku. Podle Římana by tak podnikatelé mohli ušetřit jen na poplatcích 120 milionů korun. Počet stran zákona se snižuje o třetinu, místo 125 volných živností se zavádí pouze jediná. Z osmnácti na dvě strany se ztenčil formulář při zahájení podnikání. Snížit administrativní zátěž firem má mimo jiné také nový zákon o kontrole, který sjednotí procesní postupy při provádění nejrůznějších kontrol ve firmách. Vláda už sice schválila jeho věcný záměr, konečné znění má ale projednat až někdy v roce 2009.

Další části Římanova ambiciózního plánu pravděpodobně budou okleštěny. „Zrušit zákon není jen tak,“ říká k tomu vyhýbavě předseda legislativní rady vlády Cyril Svoboda (KDU-ČSL). „Celý legislativní rámec je vzájemně provázán řadou odkazů a těžko si lze představit zrušení nějaké normy, aniž by tím došlo k narušení a zásahu do zákonů souvisejících,“ vysvětluje. Za přijatelnou formu považuje Svoboda spíše postupnou novelizaci sporných norem a jejich zjednodušení.

Výpisy na jednom místě, Co dál?

Koalice slibovala také efektivnější fungování státních úřadů. Vlajkovou lodí je zatím projekt pro komunikaci s úřady CzechPoint, propagovaný hlavně ministrem vnitra Ivanem Langerem. V ostrém provozu má začít fungovat v lednu. Na obecních úřadech bude možné získat například výpisy z katastru nemovitostí, obchodního rejstříku, rejstříku trestů či živnostenského rejstříku. Stejné služby (zatím s výjimkou rejstříku trestů) nabídne i Česká pošta.

Výraznější rozšíření elektronické komunikace lidí s úřady i mezi institucemi navzájem má přinést zákon o eGovernmentu, který vzniká na ministerstvu vnitra. To připravuje také systém pro sdílení dat mezi úřady. Výhledově mají vzniknout čtyři základní a navzájem propojené registry, odstraňující dosavadní rezortismus.

Vláda udělala také první krůček ke splnění dalšího bodu svého programu: Schválila návrh na snížení počtu zaměstnanců ve státní správě. Do tří let by mělo ubýt asi 40 tisíc pracovních míst. Na druhou stranu je Langer odpůrcem již přijatého služebního zákona, který měl zpřísnit pravidla pro práci úředníků – ODS prosadila odložení zákona a připravuje místo něj zcela novou koncepci.

„Dosud uskutečněné změny jsou ale zatím pouze dílčí a ne takové, jaké bychom si představovali,“ říká Boris Dlouhý ze Svazu průmyslu a dopravy. „Očekávali jsme, že se bude uskutečňovat podstatně více z myšlenek, které jsou prezentovány v rámci takzvaného e-státu. Nejde nám o jednoduché snižování počtů úředníků nebo počtu ministerstev, to je pouze průvodní znak modernizace státní správy. Ale zatím nevidíme hlubší změny, které by přinesly větší komfort pro podnikatele i další občany,“ domnívá se Boris Dlouhý.

Zpožděné dotace

V oblasti evropských fondů se letos v Česku střídaly přeháňky s úplným deštěm. Zmatky na politické scéně se odrazily i ve vyjednávání jednotlivých operačních programů, z nichž první tři byly schváleny až koncem roku. Aspoň omezenou náplastí bylo vyhlášení několika provizorních výzev, například v podnikatelsky důležitém programu Podnikání a inovace. I zde však firmy musely na finální verdikt nad podanými žádostmi čekat na uzavření bruselských jednání, které přišlo až v samotném závěru roku. Peníze z Unie tak přijdou o rok později. Topolánkova vláda nicméně poukazuje, že zpoždění a nedostatky zavinila už předchozí vláda vedená ČSSD.

Kromě nepříliš kvalitně připravené struktury dotačních programů letos vláda bojovala i sama se sebou: Šéfa klíčového ministerstva pro místní rozvoj Jiřího Čunka (KDU-ČSL) vysilovala obhajoba v několika osobních aférách, kritice čelila také ministryně školství Dana Kuchtová (Strana zelených) – vedení obou úřadů zůstalo koncem roku neobsazené. Kritiku napříč politickým spektrem sklidil také ministr Říman za odvolání šéfa CzechInvestu Tomáše Hrudy. Nový ředitel agentury Roman Čermák pak v jejím čele vydržel jen sedm měsíců.

Přínosem pro podnikatele je ale zavádění elektronické aplikace eAccount, jejímž prostřednictvím mohou podávat veškeré žádosti. Nadějně – ve smyslu zpřehlednění dotací a efektivnější koncentrace peněz – působí také změny v národních programech podpor, připravené ministerstvem průmyslu a obchodu. Menší firmy potěšila také změna pravidel pro investiční pobídky, která snížila minimální hranici investice. Hospodářská komora přesto volá po úplném zrušení pobídek. S tím souhlasí i ministr Říman: „Bylo by v zájmu tržního prostředí je zrušit úplně. Jenže politické rozložení sil to zatím neumožňuje,“ vysvětluje.

Zákoník práce: Zatím jen technické změny

Slib opravit největší legislativně-technické nedostatky zákoníku práce, přijatého před volbami sociálními demokraty a komunisty, už dotáhl do konce ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. Novela například ruší podmínku souhlasu všech zaměstnanců se zavedením flexibilního využívání konta pracovní doby. Umožňuje také pružnější úpravu příplatků za práci v noci a o víkendech. Mladiství zaměstnanci budou moci pracovat obvyklých 40 hodin týdně a osm hodin denně, zatímco letos mohli pracovat nejvýše 30 hodin týdně při šestihodinové denní pracovní době. Celkem jde o desítky drobnějších změn.

Ministr Nečas slibuje připravit i zásadněji koncepčnější změny zákoníku, směřující k větší liberalizaci a pružnějšímu trhu práce v souladu s evropskými trendy. „S tím však počkáme až do rozhodnutí Ústavního soudu,“ vysvětlil v letošním rozhovoru pro Profit. U Ústavního soudu čekají již dvě stížnosti na nový zákoník. Jednu podala Hospodářská komora společně s několika senátory, druhou pak skupina pravicových poslanců.

Vláda odložila start nového systému úrazového pojištění, kdy měl odškodňování za pracovní úraz a nemoc z povolání převzít od dvou komerčních pojišťoven stát. Sociální demokraté původně chtěli, aby ke změně došlo už od ledna 2008. Nečas ale odložil start nového systému o dva roky a chce otevřít debatu o tom, jaký model úrazového pojištění vlastně zvolit. Odložena je také zásadní reforma nemocenské – podle původních představ ČSSD by prvních 14 dnů nemoci měl lidem platit zaměstnavatel. Od ledna 2008 tak nakonec dojde jen k méně výrazným změnám: Nemocenská bude poskytována až od čtvrtého kalendářního dne pracovní neschopnosti (první tři dny tedy zaměstnanec nedostane nic). Dochází také ke snížení nemocenských dávek a zkrácení takzvané ochranné doby.

Nečas chce také přitvrdit v boji proti práci načerno. Vedle pokut za ně má hrozit také vězení, a to jak zaměstnancům, tak i zaměstnavatelům.

S Čunkem proti korupci

Za jeden ze svých klíčových cílů si vláda dala boj s korupcí. Ministr vnitra Ivan Langer prosadil zavedení tajných agentů. Další jednoduchá zbraň – co nejtransparentnější a nejotevřenější rozhodování úřadů, zejména v oblasti veřejných zakázek – však zatím ve vládě širší podporu nenašla. Snažení kabinetu navíc komplikoval předseda koaliční KDU-ČSL Jiří Čunek, který sám po celý rok bojoval s vážnými obviněními z korupce.

V Profitu jsme informovali také o prolomení mlčenlivosti finančních úřadů vůči policii, jestliže úředníci nabudou podezření ze spáchání trestného činu korupce. Vláda zároveň oprášila sociálně-demokratický návrh na trestněprávní odpovědnost právnických firem. Zjednodušeně řečeno – za trestný čin spáchaný manažerem či zaměstnancem v její prospěch by mohla být odsouzena celá firma. Trest hrozí „jen“ u nejzávažnějších činů, mezi něž ale patří i podplácení státních úředníků. Návrh je nyní ve sněmovně.

Chaos na dálnici

Ještě jako opoziční poslanec nechal Ivan Langer vylepit billboardy „Zácpa ministra Šimonovského“, poukazující na neprůjezdnou dálnici D1. Co po roce ve funkci udělali v oblasti rychlejších a bezpečnějších dálnic sám Langer a zejména jeho stranický kolega Aleš Řebíček na postu ministra dopravy? Z pohledu běžných řidičů zatím zlepšení nenastalo. Příjemnou změnou je tak jen uplatňování zásady, že v každém směru budou při opravách nejvýše tři dlouhodobá omezení.

Zácpy či nehody a následnou neprůjezdnost způsobuje mnohdy nedodržování základních předpisů – překračování rychlosti, zákaz předjíždění pro kamiony, telefonování při řízení, nedodržování takzvaného pravidla zipu nebo špatný technický stav vozidel. To všechno by mohla zlepšit silnější a především efektivnější přítomnost policistů na dálnici – právě to se však Langerovi zatím nepodařilo. „Změny nejde provést ze dne na den, musíme počkat do roku 2009 na nový zákon o policii,“ říká nyní. Přitom Šimonovského kritizoval právě za to, že ke zlepšení situace na dálnici nevyužívá ani podobně jednoduchých a rychlých opatření.

Plánované rozšíření dálnice na šest pruhů nebo výstavba severní alternativy (rychlostní silnice R35) nabírá další zpoždění. V prvním případě kvůli nedostatku peněz, ve druhém zejména kvůli sporům s Pardubickým krajem ohledně konkrétního vedení trasy, respektive zpoždění příprav na regionální úrovni.

Vláda splnila slib, že určí priority jednotlivých staveb podle jejich dopravního a ekonomického přínosu. Přednost mají hlavně silniční obchvaty obcí a dokončení rozestavěných projektů. O dalších změnách – podpoře kombinovaných logistických center, větším omezení víkendových jízd kamionů, zpřísnění technických kontrol – se zatím spíše jen diskutuje.

Euro v mlze

Podnikatelé nejsou spokojeni s postojem vlády ohledně termínu přijetí eura. Topolánkův kabinet totiž odmítá uvést konkrétnější plán zavedení evropské měny. „Nejde nám o to, zda by se mělo přijmout rychleji či pomaleji. Ale přijetí eura by bylo mobilizačním faktorem pro nápravu veřejných financí. Navíc podnikatelské prostředí musí být předvídatelné – firmy se na něj musejí připravit v dostatečném předstihu,“ říká k tomu zástupce Svazu průmyslu a dopravy Boris Dlouhý.

Podle nejrůznějších průzkumů však podnikatelé chtějí euro zavést co nejdříve. „Výhody zapojení Česka do eurozóny výrazně převažují nad riziky spojenými s tlakem na zvýšení inflace,“ vysvětluje šéf Hospodářské komory Jaromír Drábek.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče