Marketingová agentura přežila atentát

22. dubna 2003, 00:00 - Petr Havel, publicista, petr44@centrum.cz
22. dubna 2003, 00:00

Návrh zemědělců na plošnou propagaci českých potravin byl tvrdě odmítnut Vznik podpůrné agentury pro domácí potravináře opět pokročil. Bylo stanoveno šest podmínek, které jsou pro potraviny nezbytné k získání certifikátu kvality od právě vznikající Marketingové agentury.

Návrh zemědělců na plošnou propagaci českých potravin byl tvrdě odmítnut

Vznik podpůrné agentury pro domácí potravináře opět pokročil. Bylo stanoveno šest podmínek, které jsou pro potraviny nezbytné k získání certifikátu kvality od právě vznikající Marketingové agentury.

Proces vzniku Marketingové agentury není rozhodně jednoduchý. Její zrod provázejí totiž i velmi ostré názorové střety, které by mohly „toužebně očekávané dítě zahubit ještě v matčině lůně“. Cílem této instituce, na jejímž vzniku se podílejí ministerstvo zemědělství a představitelé zemědělců i zástupci potravinářů, je především účinná propagace tuzemských potravin směrem k domácím spotřebitelům. Následujeme tak praxi běžnou v evropských státech, kde má činnost takových agentur pozitivní vliv na kvalitu zboží a navíc mimo jiné působí proti dovozům.

Základní kameny položeny

Splnění veškerých technologických, hygienických a kvalitativních standardů a ještě něco navíc - tak lze ve stručnosti charakterizovat základní kritéria potravinářských výrobků, které by v budoucnosti měly nést označení upozorňující spotřebitele na garantovanou vysokou kvalitu produktů a propagující domácí potravinářské výrobky. Uplynulý týden se na těchto principech shodla pracovní skupina pro tvorbu marketingové strategie a přípravu Marketingové agentury pod předsednictvím náměstka ministra zemědělství pro potravinářství Rudolfa Jánského. Základní skupinu tvoří v paritním zastoupení tři představitelé zemědělské prvovýroby a tři zpracovatelé - potravináři.

Odlišit nadstandard od běžného průměru

Smyslem vytyčení kritérií pro označování potravinářských výrobků je přitom podle Jánského potřeba jasně definovat výrobek, který splňuje podmínky pro udělování certifikátu kvality. Sám Jánský je přitom toho názoru, že potravinářský výrobek by měl splňovat více než dosud dohodnutých šest podmínek především proto, aby byl větší prostor k jeho uchopitelné prezentaci. Certifikované potravinářské výrobky by totiž měla propagovat jako jednu ze svých činností Marketingová agentura v rámci Národního programu podpory domácích potravin. Jasná identifikace je přitom důležitá jak pro tuzemského, tak i pro zahraničního spotřebitele. Naopak automatické označování a propagace veškerých českých potravin je podle všech odborníků nepřijatelná.

Útok zemědělců zkrachoval

Poněkud jinak ovšem vidí propagaci českých potravin zemědělci, respektive předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Jan Veleba. Ten nedávno zveřejnil své teze o plošné propagaci domácích potravinářských výrobků, a málem tak hned na začátku naprosto zazdil myšlenku pozitivní prezentace tuzemských potravin. Od Velebova postoje se okamžitě distancoval svým otevřeným dopisem prezident Potravinářské komory ČR Jaroslav Camplík, plošnou propagaci odsoudilo i ministerstvo zemědělství. Je to logické - česká veřejnost má stále ještě v mysli nepříliš úspěšný pokus o pozitivní propagaci tuzemských produktů napříč výrobním spektrem, značku Czech Made - samotnému ministerstvu zemědělství v minulosti nevyšel ani projekt propagace zvýšení konzumace mléka.

Jak fungují potravinářské agentury v Evropě

Pozitivní propagace domácí produkce prostřednictvím nástrojů typu rodící se Marketingové agentury je standardní nejen ve všech zemích Evropské unie, ale i v kandidátských zemích (Polsko, Maďarsko), a dokonce v teritoriích mimo území Evropy. Činnost takových subjektů zcela prokazatelně ovlivňuje výběr potravinářských produktů v očích spotřebitele ve prospěch národních výrobků, a působí tak jako ochrana specifické domácí produkce před dováženým zbožím. Někdy, jako například ve Španělsku, je dokonce nástrojem proexportním. Zejména v podmínkách ČR je činnost Marketingové agentury nesmírně žádoucí - český spotřebitel žil desítky let v uzavřeném produktovém a informačním vakuu bez jakékoli spotřebitelské osvěty, dovážené zboží bylo díky nálepce téměř zakázaného „zboží ze Západu“ pozitivně mytizováno.

O jaké půjde podmínky

Mezi šest dosud dohodnutých podmínek pro označování kvalitních tuzemských potravinářských produktů patří podle ministra zemědělství Jaroslava Palase nutnost splňovat tyto body:

1. Produkce musí dodržovat veškeré podmínky legislativních norem vyplývající ze zákona o potravinách a navazujících předpisů.

2. Výrobce musí být držitelem kvalitativních norem ISO a HACCP.

3. Potraviny musí být vyráběny podle chemicko-technologických procesů tak, aby jejich složení a senzorické vlastnosti byly typické pro tuzemskou stravu.

4. Výrobce musí dodržovat tzv. Zásady správné výrobní praxe.

5. Samotný produkt musí být ze sta procent zpracován v tuzemsku.

6. Výrobek musí obsahovat závazný podíl domácích surovin.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče