Mařenka největší středočeský ledopád

02. února 2004, 00:00 - Stranu připravil JAKUB TUREK www.horydoly.cz
02. února 2004, 00:00

CHLADNÉ LEDOVÉ CHAPADLO NÁS V KALNÉM ZIMNÍM RÁNU VYZÝ VÁ NA SOUBOJ. NASAZUJEME PROTI NĚMU OSTRÉ ZBRANĚ. KOVOVÉ ZOBÁKY CEPÍNŮ A MAČEK SE ZAKUSUJÍ DO JEHO HŘBETU.

Začínáme lézt po největším ledopádu ve středních Čechách. Stéká z osmdesát metrů vysoké skalní stěny, horolezci familiárně nazývané Mařenka. Ční nad vltavskou hladinou na levém břehu mezi přehradami Slapy a Štěchovice nedaleko Prahy. Své jméno skála získala po děvčeti, které si zde údajně kvůli nešťastné lásce vzalo život skokem do hloubky. „Hlavně trpělivost,“ opakuji si. Příprava na lezení trvá sice slabou půlhodinku, ale já ani můj partner nesmíme zapomenout na žádnou drobnost. V kolmém ledu bychom těžko dotahovali řemínky na mačkách, zavazovali tkaničky, zapínali zipy anebo hledali chybějící materiál, který zůstal dole v batohu.

SÁZKA O PRVNÍ MÍSTO Nevynecháme ani malý lezecký rituál a stříháme si o to, kdo vyrazí první. Prohrávám a jdu na to. Prvolezec to má vždycky těžší, protože musí najít cestu, nespadnout a ještě se zabezpečovat proti pádu. Soustředěně hledám místa s nejpevnějším ledem. Mé pohyby se stále opakují. Vytáhnu hrot levého cepínu zledu a zaseknu ho o půl metru výše, poté přidám i pravý cepín. Když pevně drží, to samé udělám i s mačkami. Neustále musím mít v ledu zaseknuté aspoň tři pevné body. Občas se totiž kus ledu neočekávaně vylomí a já zůstávám viset jen na dvou. Je to však pořád ještě dost, abych se udržel. „Zajistil jsem!“ pokřikuji po prvních deseti metrech lezení na partnera. Podařilo se mi do zmrzlé vody zašroubovat první ledovou skobu a pomocí karabiny k ní připevnit lano. Teď už ani v případě opravdového pádu nepoletím až na zem, protože jsem v pozorných rukou jistícího partnera. „Po necelých padesáti metrech šroubuji poslední dvě skoby do ledu, věším se na ně a křičím: „Zruš, polez, dobírám!“ Zmrzlý partner se vydává za mnou. Teď jeho život zase závisí na mně. Doleze až ke mně a protože si cestou vyšrouboval už nepotřebné skoby, jen se na sebe usmějeme a on pokračuje dál. Stejně jako já před chvílí pozorně stoupá a šroubuje jednu skobu za druhou, až stojí na hraně skály. Zase se ozve známé „Polez!“ a za chvíli si vysoko nad Vltavou podáváme ruce. Zbývá už jen slanit dolů, sbalit horolezecké nádobíčko a stihnout večerní autobus domů. JAK SE TAM DOSTAT?

Obtížně! Jestli nemáte po ruce nikoho znalého, připravte se na bloudění. Předkládáme orientační popis cesty: Jeďte autem nebo autobusem z Prahy do obce Krňany. Poté pěšky tři sta metrů po silnici směrem na Teletín. Na první odbočce za vesnicí zahněte prudce doprava dolů a lesní cestou dojděte do trampské osady V proudech. A skrze ni až na lesní parkoviště. Pak jděte podél plotů doleva po žluté turistické značce a nad druhou chatou přes oplocený pozemek sotva znatelnou pěšinou dolů. Pokračujte mezi druhou a třetí chatou ke strži nad řekou a po provizorních stupních až k Vltavě. Pokud vše půjde podle plánu, měli byste se ocitnout pod stěnou Mařenka, v jejíž levé části se černá hluboký skalní komín, kterým ledopád protéká.

_

CO TO VŠECHNO STOJÍ Lezení po ledu je podstatně dražší zábava než jeho letní obdoba. Základní vybavení přijde v bazaru nejméně na 10 000 Kč, ale u nového jde o daleko vyšší částky. Základem je padesátimetrové horolezecké lano (od 2500 Kč), dva cepíny (od 4000 Kč za kus), mačky (od 2500 Kč), pět skob do ledu připomínajících mohutné titanové šrouby (od 500 Kč za kus), deset karabin (od 250 Kč/kus), pět jisticích popruhů (od 200 Kč/kus), jisticí brzda (od 250 Kč), přilba (od 1500 Kč), plastové pohorky (od 5000 Kč), úvazek (od 1000 Kč) a nepromokavé oblečení. _ INTERNET O LEDOVÉM LEZENÍ www.lezec.cz - průvodce v Česku www.horydoly.cz - průvodce v Česku www.bergsteigen.at - průvodce po Rakousku tatry.info.sk - průvodce po Slovensku sakal.stredozem.cz - učebnice www.volny.cz/yeti - učebnice ___ DÁ SE LÉZT VŠUDE, ALE NĚKDE JEN JEDNOU** V mrazech se dá lézt po ledopádech skoro všude. Dokladem tohoto tvrzení je elegantní desetimetrový sloup v Mukařově u Mnichova Hradiště, který každý rok několikrát na pár dní naroste a poté zase roztaje. Kdo na něj někdy lezl, to však již obvykle neopakuje. Led totiž vzniká díky tomu, že obec nemá kanalizaci a do rokle pod kostelem odtékají domovní splašky. foto: autor (2x)

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče