Marcin Hejka: Startupový boom má reálný základ, další dot-com bublina nehrozí

16. února, 07:13 - Jiří Holuša
16. února, 07:13

Říká se, že devět z deseti technologických start-upů zkrachuje. V době, kdy do technologického sektoru teče obrovské množství kapitálu, proto mnozí varují před podobnou bublinou, jako byla dot-com. Rychlý růst trhu a vysoká ohodnocení firem jsou ale jen odrazem obrovských budoucích příležitostí, říká Marcin Hejka, šéf venture investičního fondu Intel Capital pro střední a východní Evropu, který má v Česku na kontě úspěšné investice do firem Centrum.cz, AVG, Mall.cz a GoodData.

Je technologický sektor pro venture kapitál sázkou na jistotu, nebo spíše rizikem?

Venture kapitál je velmi rizikový byznys. Investice do technologií jsou riskantní, investice do start-upů jsou riskantní. Mluví se většinou jen o úspěších, ale pravda je skutečně taková, že nejčastějším výsledkem investic rizikového kapitálu je krach. Ovšem právě na Česku je zajímavé, že každá naše investice zde byla úspěšná. A to je v této branži naprostý unikát.

Čím si vysvětlujete úspěch Intel Capitalu v Česku?

Myslím, že je to kombinace tří klíčových faktorů. Zaprvé Češi jsou výborní ve vývoji softwaru a programování. Zadruhé je zde vysoká úroveň a dlouhá tradice inženýrských, tedy technických a konstrukčních, dovedností a vzdělání, takže Češi precizně zvládají i vývoj a produkci hardwaru.

A zatřetí Češi jsou velmi důslední v plánování, přípravě a vývoji produktů. To zabere spoustu času a někdo to tak může považovat i za nevýhodu, jelikož je to na úkor rychlosti, která je v tomto byznysu klíčová. Ale podle mne je v tom konkurenční výhoda – byznys je lépe naplánovaný a promyšlený a firmy jsou lépe připraveny na případné změny na trhu. Tento přístup tak minimalizuje chyby a případný neúspěch investice. Například Poláci mají podobné softwarové dovednosti, ale jsou horší v technice a konstrukci.

Jaké máte v Česku další plány?

Určitě jsou zde další příležitosti, ale bohužel jich zase není tolik. Doufám, že postupně tu uvidíme více a více příležitostí.

Můžete zmínit nějaký konkrétní projekt, o který se v Česku zajímáte?

V oblasti technologií je vývoj tak rychlý, že než se uzavře dohoda, může se stát mnoho věcí, takže nemohu být konkrétní, dokud není vše jisté.

Přílišný spěch na ziskovost bývá spíše kontraproduktivní.

Stále máte podíl ve firmě GoodData Romana Staňka. Uvažujete již o jeho prodeji buď přímém, nebo na burze?

GoodData prosperují a rozvíjejí se velmi dobře, takže celková asi půlmiliardová investice, kde je Intel Capital hlavním investorem, se vyplácí. Mají přitom velký potenciál dále růst, v čemž jim chceme pomoci. Není proto zatím důvod odcházet.

Intel Capital celosvětově za loňský rok investoval přes 500 milionů dolarů, zhruba o 40 procent více než loni. Jaký podíl má střední a východní Evropa?

Loňský rok byl skutečně výborný i pro celý region střední a východní Evropy, třebaže v Česku jsme tentokrát žádnou investici neudělali. Aktivní jsme byli především v Polsku (firma SnowCookie), v Rusku (firmy Almallance, SpeakToIt), na Ukrajině či v Litvě.

Podle jakých kritérií si investice vybíráte?

Obecně nás zajímají samozřejmě nové technologie v celém spektru, konkrétní oblasti se ale mění a vyvíjejí. Dříve jsme se hodně soustředili například na e-commerce a on-line spotřebitelský byznys, nyní se zaměřujeme spíše na big data, bezpečnostní software, weareables nebo třeba drony.

Co vás u vyhlédnutých firem hlavně zajímá? Je to ziskovost, podchycení budoucích trendů, tržní podíl?

Nejdůležitější je investovat do příležitostí, které napomáhají rozvíjet technologické ekosystémy. To právě například už není oblast e-commerce. Nás zajímají nové, rychle se rozšiřující oblasti. To je právě příklad dronů, což jsou, zjednodušeně, létající počítače. Věříme, že to může být v budoucnu velký trh.

Tím, že nyní podporujeme firmy vyvíjející drony, připravujeme trh i pro produkty Intelu v této oblasti. Totéž jsou big data, oblast, která roste exponenciálně, a je proto potřeba vyvíjet velmi sofistikované nástroje na analýzu dat. Naším primárním cílem tedy určitě není zisk. Přílišný spěch na ziskovost bývá spíše kontraproduktivní.

Jakou míru rizika jste ochotni akceptovat?

Investujeme do firem v různých stadiích vývoje od start-upů po hotové firmy, ale snažíme se eliminovat riziko toho, že bychom sázeli pouze na plány a vize. Chceme vidět, že firma má již konkrétní technologii nebo produkt, který funguje, a ideálně již má nějaké první uživatele a zákazníky. A že má růstový potenciál na trhu, který má rovněž růstový potenciál.

Tvrdí se, že 9 z 10 start-upů zkrachuje. Platí to i pro portfolio Intel Capital?

Je velmi zavádějící říkat nějaká procenta. V Česku máme například úspěšnost sto procent, jinde z různých důvodů nižší a nelze z toho jednoduše udělat průměr. Celkem jsme investovali již do více než 1400 firem v 57 zemích světa a zhruba 600 jsme úspěšně prodali přímo či na burze.

Jak se projevuje konkurence na trhu venture kapitálu, existuje mezi velkými investory nějaký boj o firmy – kdo dá víc?

V některých oblastech se samozřejmě zájmy investorů překrývají, ale obecně ostatní investory nepovažujeme za konkurenty. Důvod je jednoduchý – investice do technologií jsou riskantní a to, co riziko minimalizuje, je spolupráce. Koinvestováním s dalšími investory riziko snižujete.

Více investorů také firmu přesněji ohodnotí. V 99 procentech investic tedy vždy investujeme s dalšími subjekty. A to i s dalšími velkými hráči, jako je Cisco, Google či Microsoft. Ale právě ve střední a východní Evropě nejsou Google či Microsoft zatím příliš aktivní. Pro nás by naopak bylo dobré, kdyby zde byla aktivita co největší.

Mnozí ekonomové varují, že současný boom start-upů a masivních investic do nich může skončit podobným krachem jako takzvaná dot-com bublina v roce 2001.

Technologický sektor roste velmi rychle, ale je to především proto, že budoucí příležitosti jsou obrovské. Většina firem má přitom reálné produkty, fungující technologie, zákazníky i realistický byznys plán, a neočekávám proto nějaký masivní pád jako v případě dot-com. Korekce trhu jsou samozřejmě přirozené a určitě nějaké přijdou, ale opravdu nevidím důvod, aby se opakovalo něco podobného.

Rychlý růst cen technologických firem má tedy podle vás reálný základ? Nejde o virtuální bubliny?

Myslím, že zvyšující se ohodnocení mladých technologických firem odpovídá tomu, že příležitosti i trh rostou. Vysoké ceny zkrátka reflektují velikost budoucích příležitostí.

Ano, některé firmy jsou možná nadhodnocené, není problém vidět teprve začínající firmy bez rozvinutého byznysu oceněné už na miliardy dolarů. Jestli budou úspěšné, nebo zkrachují, ale ukáže až čas. Ale je třeba si uvědomit, že většina transakcí na technologickém trhu probíhá na mnohem nižších, racionálnějších úrovních než například u Uberu.

Další z kritik současného startupového boomu míří na to, že technologické firmy, ač to proklamují a stavějí na tom svůj marketing, nepřinášejí žádné skutečné inovace. Tvrdí to například i investor a zakladatel PayPalu Peter Thiel. Souhlasíte?

Jsou různé typy inovací. Zjednodušeně: nemůžete každý den inovovat kolo. Asi by bylo naivní očekávat, že každý start-up přinese průlomovou inovaci nebo nečekaný objev. I vylepšování již existujících technologií může být přínosné a připravovat půdu pro další inovace. Mnohé společnosti zase spojují již existující systémy a zařízení novými způsoby, a přispívají tak rozvoji nových řešení či zařízení.

Za inovace lze považovat i nové byznys modely. Takže ano, je pravda, že mnoho start-upů nepřináší žádné průlomové inovace, ale přináší menší, drobnější inovace ve vylepšování či propojování stávajících systémů do nových řešení. I to má pro technologický pokrok význam.

Na to navazuje obecnější kritika, že technologické firmy a kapitál koncentrovaný v Silicon Valley se příliš zacyklily v řešení takzvaných „problémů prvního světa“, tedy zjednodušeně ve vymýšlení dalších a dalších aplikací na doručování jídla, zatímco skutečným, náročnějším a rizikovějším výzvám, jako jsou třeba biotechnologie či energetika, se vyhýbají.

Intel Capital se soustředí primárně na informační a komunikační technologie, takže nemohu úplně mluvit za jiné obory, ale i tak si myslím, že skepticismus není na místě. Mnoho inovací a objevů se děje i v jiných oblastech. Lidé na většinu problémů nakonec v okamžiku, kdy se staly skutečně akutními, vynaložili vždy dost intelektuálního i finančního kapitálu, aby je vyřešili.

Lidský druh je nadán schopností řešit nové a nové problémy a řešení dále inovovat. I když to zpočátku může vypadat obtížně nebo zcela marně. Příkladem může být guano, přírodní hnojivo, jeden z nejstrategičtějších materiálů v 19. století. Jeho dodávky přirozeně s prudkým rozvojem zemědělství nestačily poptávce, takže ceny na trhu obrovsky rostly a existovaly oprávněné obavy, že bude nedostupné. A teprve díky této hrozbě lidé začali hledat náhradu a vznikla umělá hnojiva, která používáme dodnes.

Uvažuje Intel Capital, že by investoval právě i do jiných oblastí než do informačních a komunikačních technologií?

Ne, myslím, že se Intel dále soustředí na svůj byznys. Důvod je jediný – této oblasti rozumíme, a proto můžeme pomoci jejímu rozvoji.

Je vůbec úlohou soukromých investorů investovat například do základního výzkumu?

Myslím, že základní výzkum nemůže být v rukou soukromých investorů, musí ho zajišťovat větší instituce na širší společenské bázi.

Existuje podle vás něco jako společenská odpovědnost soukromého kapitálu?

Intel je sociálně velmi odpovědná firma, což zaštiťuje naše nadace Intel Foundation. Samotný Intel Capital má ale velmi úzce zaměřený mandát, a to investovat do oblastí, o kterých jsem mluvil.

Marcin Hejka (45)
Ředitel Intel Capitalu pro střední a východní Evropu, Rusko, Blízký východ a Afriku. V Česku stojí za investicemi do firem Centrum.cz, AVG či Mall.cz. Vystudoval ekonomii na Gdaňské univerzitě, začínal jako finanční analytik v Paribas Capital Markets Group, šéfoval také polské asociaci venture a private equity kapitálu. Do Intelu přišel v roce 1999 z polského Growth Fondu, kde byl investičním ředitelem.

Čtěte také:

Wall Street se léčí z technologií. Startupy často žádaly absurdní ceny

Martin Rada: Startupy by se měly místo kopírování Silicon Valley učit od Bati

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče