Marcela Hrdá: Česká pošta musí být moderní podnik

08. února 2011, 08:06 - Dalibor Dostál, Tomáš Vyšohlíd
08. února 2011, 08:06

Blíží se důležitý mezník v historii českého poštovnictví – rok 2013. Od jeho počátku budou totiž v Česku liberalizovány veškeré poštovní služby. Změní se tak způsob, jakým dnes dostáváme naše zásilky. Podle generální ředitelky České pošty Marcely Hrdé, která v pátek oznámila rezignaci, nesmí ale podnik vyklízet pozice předčasně. Přečtěte si poslední rozhovor s ředitelkou České pošty před jejím odvoláním.

Foto: Jakub Stadler

Trh s poštovními službami bude v Česku od roku 2013 plně liberalizovaný. Co myslíte, že to bude znamenat pro Českou poštu?

Liberalizaci bylo zapotřebí brát jako příležitost. Proto považuji za nešťastné, že se pošta dlouhou dobu neměnila, investice byly minimální, snaha vyrovnat krok se změnami na trhu byla zanedbatelná. Je zapotřebí si uvědomit, že trh je s výjimkou listovních zásilek do 50 gramů liberalizovaný už dnes a pošta je vystavena silné konkurenci dlouhá léta. Považuji za trestuhodné, že podnik s tak obrovským potenciálem ztrácel v řadě oblastí podíl na trhu, obchodní aktivity nerozvíjel, některé jednoduše konkurenci předal. Rok 2013 je tedy sice mezníkem, ale podnik se musí rychle vzpamatovat už dnes.

Rázné změny proběhly v České poště už v loňském roce. Je možné říci, že už se projevily?

Agresivnější změna obchodní politiky České pošty ukázala své výsledky již v posledním kvartále loňského roku, kdy na balíkovém trhu rostla až o 15 procent. Obhájili jsme tak investiční plán s tříletým horizontem, což nám umožnilo o rok urychlit kompletní přestavbu logistické sítě. V provozní části to je opravdová revoluce. Z dnešních 11 sběrných přepravních uzlů zůstane sedm, 530 automatizovaných balíkových dodejen nahradí 70 dep. Přitom se vysoké investice vrátí poměrně rychle, protože celá změna vede k výrazným úsporám. Kromě toho nový systém logistiky umožní poště zkvalitnit a rozvíjet doručovací služby. Pokud tedy pošta nějakým neuváženým zásahem neztratí dech, rozvíjí dnes tolik různých aktivit, že nemáme proč se plného otevření trhu obávat.

Vaše konkurence bude mít zájem o nejlukrativnější části trhu. Nebudete mít problém s financováním méně atraktivních služeb, pokud se zisky z těch výnosných rozdělí mezi více hráčů?

Ale to je přece především o nastavení férových podmínek na trhu! Není možné, aby si konkurence mohla nadále jen vyzobávat rozinky z lukrativních částí území a Česká pošta, dnes mimochodem jediný poštovní operátor podléhající regulaci, nesla plnou váhu odpovědnosti a především značných nákladů spojených s doručováním zásilek i do finančně minimálně zajímavých teritorií. Rozumně nastavit parametry trhu bude opravdu nutné.

Takže Česká pošta bude dál rozšiřovat své služby na tuzemském trhu?

Určitě ano. Rozvíjet služby za konkurenční ceny může být zajímavou příležitostí. Směrů je celá řada a týkají se jak tradičních poštovních, tak mimopoštovních služeb. Pro první případ může posloužit připravovaná změna balíkového portfolia, kdy podle zahraničních vzorů dojde k jeho podstatnému zjednodušení, a tedy i mnohem lepší orientaci pro zákazníka, v případě druhém lze uvést například chystané služby telekomunikačního operátora. I když i tady se bude pošta vracet ke svým kořenům, protože služby tohoto charakteru poskytovala už ve druhé polovině 19. století, velký rozvoj zažily od první republiky až po 90. léta minulého století. Ještě letos začne pošta opět doručovat denní tisk, což je mimochodem přesně oblast, kterou pošta začala dobrovolně vyklízet konkurenci zhruba před 15 lety, až ji opustila úplně.

A co tradiční oblast, tedy doručování?

V doručovací službě nabízíme řadu novinek, pro zákazníky i podniky. Stále rozšiřujeme územní oblasti, kde doručujeme v podvečerních hodinách. Začali jsme v krajských městech, o Vánocích jsme večer doručovali i v bývalých okresních městech, dnes už jdeme i do jejich přilehlých oblastí. Úspěšnost doručení se zvýšila z průměrných 55 na 90 procent, zákazníci jsou spokojeni, že nemusí pro balík na pobočku – a my významně šetříme náklady, protože odpadá pokus o druhé doručení adresátovi a znovu nemusíme zásilky svážet na ukládací poštu. V letošním roce by také měl začít mimopilotní provoz s doručováním nadrozměrných zásilek do 1 000 kilogramů, zpočátku ve velkých městech budou balíkové zásilky doručeny už v den jejich podání.

Podobně přelomový byl před časem nástup datových schránek. Máte vyčísleno, jak se projevil na snížení doručování „papírových“ zásilek?

Původní odhady se téměř potvrzují, čísla za loňský rok ukazují propad výnosů u listovních zásilek zhruba o 650 miliónů. Elektronická komunikace je ale neoddiskutovatelný trend, se kterým se musí pošta vypořádat. Jsme rádi, že podnik dostal příležitost participovat na doslova převratném projektu informačního systému datových schránek, protože ty jsou budoucností komunikace. Desítky milionů zpráv, které datovkami za krátkou dobu existence proběhly, ukazují, že je tato cesta správná a veřejnost si na tak zásadní změnu zvyká velmi rychle.

Marcela Hrdá (39)

Gymnázium absolvovala ve slovenských Topoľčanech, v Bratislavě pak studovala na Technické univerzitě Fakultu elektrotechniky a informatiky se zaměřením na informatiku. Svou pracovní kariéru začínala u firem Siemens a Alcatel, v roce 2001 se stala manažerkou telekomunikačního operátora Contactel. Následně pracovala v ČSA, nejdříve jako výkonná ředitelka pro transformaci, později jako viceprezidentka pro marketing a prodej. Od roku 2006 bylo jejím zaměstnavatelem Letiště Praha, kde pracovala také jako vrchní ředitelka pro neletecký provoz, služby a transformaci a byla členkou představenstva společnosti. Od ledna 2010 je generální ředitelkou státního podniku Česká pošta.

Jak se tato služba vyvíjí? I tato oblast v sobě skrývá významný potenciál, se kterým musíme pracovat. To, že systém neustále zdokonalujeme, považuji za naprostou samozřejmost. Dneska už se dostanete k datové zprávě z jakéhokoli počítače na dovolené, přibývají aplikace, které výrazně zvyšují uživatelský komfort. Jestliže se mají bezproblémově ujmout mimo zákonem definované případy, musí být pro uživatele systém přehledný a nekomplikovaný. Jaký je zájem o nadstandardní služby spojené s datovými schránkami, ze kterých jste především v této oblasti chtěli generovat zisk?

V době, kdy i mimo systém datovek zaznamenávají listovní zásilky meziroční pád zhruba o 5 procent, musel podnik přijít s alternativou, která v sobě bude zahrnovat vysoký růstový potenciál. A ten naše poštovní datová zpráva má. Již letos zásadně snížíme průměrné ceny. Právě cena za poštovní datovou zprávu byla dodnes limitujícím prvkem pro jejich masovější užití.

Před lety začala pošta s elektronickými podpisy, pak přišly zmíněné datové schránky. Jak bude elektronizace vašich služeb pokračovat? Dnes máme zhruba 3 400 poboček – ale k nim potřebujeme ještě jednu, virtuální, jejíž prostřednictvím si zákazníci budou moci vyřídit elektronickou cestou celou řadu agend. Prioritou je tedy vytvoření portálového prostředí, které umožní elektronické služby doplňovat podle poptávky na trhu a také je jednoduše obsluhovat. Marcela Hrdá končí ve funkci Když generální ředitelka České pošty Marcela Hrdá ve čtvrtek odpoledne v rozhovoru pro Profit mluvila o tom, že podniku by se mělo dařit, pokud „nějakým neuváženým zásahem neztratí dech“, bylo z jejího vyjádření cítit, že má na mysli především další personální změny ve vedení pošty. Informace o snaze ministra vnitra Radka Johna vyměnit šéfku pošty již v té době prosakovaly na veřejnost. Další vývoj byl velmi rychlý. V pátek, v době uzávěrky Profitu, vydal ministr vnitra prohlášení, v němž oznámil, že pověřil zastupováním zájmů zakladatele České pošty svého ekonomického náměstka Jiřího France. Důvodem k tomu měly být údajná nekoncepčnost vedení pošty, rušení poboček a podcenění přípravy na transformaci ze státního podniku na akciovou společnost. Právě rozhovor s Marcelou Hrdou se týkal většiny těchto témat, každý si tedy může udělat svůj obrázek o tom, do jaké míry byly důvody pro odvolání generální ředitelky pošty oprávněné. Ze své funkce by generální ředitelka České pošty měla odejít ke konci února. Lidé se bojí rušení poboček pošty na venkově. Podle několika analýz je síť poboček v současném rozsahu pro poštu dlouhodobě neudržitelná…

Česká pošta má na toto téma zpracovaný šestiletý projekt. Ten lze popsat jednoduše: Někde měníme formu obsluhy, ale službu nerušíme! Jestliže jsem naznačila, že pošta v mnoha ohledech zaspala, tady usnula na 150 let. A tak i když máme druhou nejhustší pobočkovou síť v Evropě, najdete naši pobočku v místě, kde po postupném vylidnění zůstalo z tisícovky třeba 200 obyvatel, naopak například v příměstských satelitech se stovkami domů naše pobočka není. To přece není normální stav. Když to otočím – nechybí peníze na provozování současné sítě, ale pokud bychom měli dostavět další pobočky v místech, kde jsou dnes skutečně zapotřebí, dostáváme se vysoko nad ekonomické možnosti České pošty. Jaký má tedy Česká pošta plán, jak tento problém vyřešit? Musí jít cestou ověřenou po celé Evropě. Vlastní pobočky zůstávají v opravdu exponovaných místech, v důležitých centrech může poskytovat veškeré poštovní i mimopoštovní služby pošta partner, tedy jiný subjekt, který bude s poštou spolupracovat na základě mandátní smlouvy. V místech, kde je například pouhých pět poštovních transakcí denně, by mělo zůstat minimálně výdejní místo a ostatní služby zabezpečí motorizovaná pošta. Že takový model funguje bezchybně, můžeme vidět po Evropě kdekoli. Rakousko se srovnatelným počtem obyvatel má 1 500 míst s poštovní obsluhou, z toho jen 500 vlastních poboček. A my jich máme bezmála 3 400 vlastních! Tím se dostáváme k modelu poštovních franšíz. Kolik jich nyní pošta má a o kolik je jejich provoz levnější než na klasických malých pobočkách? Skutečně plnohodnotná franšíza je prozatím na Božím Daru. A nejlépe ukazuje výhody takového modelu. Původní pobočka měla otevřeno s jedním člověkem pouhé čtyři hodiny tři dny v týdnu, dneska provozuje poštovní služby město, kdy vás v místním infocentru obslouží tři lidé 12 hodin po celý týden. V důsledku je to přínosem pro zákazníka, město i Českou poštu. Výdejních míst bylo zřízeno už přibližně čtyřicet. Hospodaření pošty za rok 2010 hrozila ztráta, nakonec je ale v zisku. Jak se tento nepříznivý vývoj podařilo zvrátit?**

Radši to upřesním. Poště by hrozila ztráta, pokud by zůstala ve stavu z roku 2009 – a nic by nezměnila. Pošta nicméně dostala na změny prostor, který dokázala využít. Hospodářský výsledek tak přibližně čtyřnásobně překročí původní plán. Úsporami a změnou letitých dodavatelských smluv se ušetřily desítky miliónů, zúročila se navíc i nová obchodní politika.

Mohlo by vás zajímat

  • Jiří Strach: Nejsem kaskadér. Bál bych se vložit peníze…

  • Radomil Doležal z CzechTrade: Nejvíc náš těší, když…

  • Největší mýty o bolesti zad

  • Profesor Sameš: Porucha lícního nervu není legrace

  • Rekola mění dopravu v českých městech

  • Roman Šmucler: Češky jsou posedlé zvětšováním prsou

  • Vinař Pavel Chrást: Víno se v Česku předražuje

  • Finance.cz pozvaly klienty na curling

  • Adam Hazdra: Třetina lidí je v práci nespokojených

Hry pro příležitostné hráče