Mandyho řecké svízele

13. srpna 2009, 14:52 - Eva Jarešová
13. srpna 2009, 14:52

Významný labouristický politik Peter Mandelson opět ukázal slabost pro svět bohatých

Místo: vila bankéřské dynastie Rothschildů na Korfu, na moři jachta Rising Sun. Čas: letošní srpen. Osoby: lord Peter Mandelson, vysoce postavený britský politik, David Geffen, miliardářský filmový producent z New Yorku, Jacob Rothschild, bankéř a potomek slavné židovské rodiny, a další přátelé. Propriety: plavky, růžová plážová taška a chytrý mobilní telefon BlackBerry. Zápletka: Mandelson má v době prázdnin premiéra Gordona Browna velet britské exekutivě, ale namísto toho si užívá vlivných přátel z byznysu 1200 mil od Londýna. Vizuální podobu s kauzou Mirka Topolánka, Marka Dalíka, Martina Romana, Aleše Řebíčka, Milana Urbana a Vladimíra Johanese, kteří spolu trávili čas na jachtách v Monte Argentario, posuďte sami. ===== Otročina pod palmami =====
Jeden z nejvýznamnějších mužů ostrovní politiky už v tom zase lítá. Zhruba týden měl být Peter Mandelson v době nepřítomnosti premiéra neformální hlavou britské vlády. Gordon Brown tráví dovolenou ve Skotsku a v Lake District na severu Anglie. Mimo Downing Street má být až do konce srpna. Do té doby ho mají na základě domluveného pořádku nahradit podřízení členové vlády. Mandelson, který měl vystřídat Harriet Harmanovou, začal svou část štafety neotřele. Obklopen subtropickou flórou, do půl těla nahý, s barvou vařeného raka a po boku známých, mocných velikánů showbyznysu a bankovnictví. Ani povinnosti v Londýně ho nedonutily zkrátit dovolenou, kterou trávil v impozantním sídle Rothschildů na řeckém ostrově a na niž, jakkoli to zní neskutečně, odletěl s nízkonákladovou společností EasyJet.
Někdejší britské impérium, nad nímž slunce nezapadalo, ale řídil spolehlivě. S pomocí telefonu BlackBerry. „Šli jsme spát celkem brzy, ale Peter byl vzhůru celou noc. Pracuje strašně tvrdě. Pořád je na telefonu,“ popsal deníku The Times politikovu dřinu Nicky Haslam, návrhář interiérů a další účastník mejdanu. Na čem natolik usilovně pracoval, zajímalo novináře. „Něco s odbory, s nějakou automobilovou společností, která končí. A také politika. Moc toho nevím, nesleduji to,“ dočkali se odpovědi. ===== Zlatíčko spíše pragmatické =====
Ryze technicky Velké Británii problémy nehrozily. V případě nečekané katastrofy by se Gordon Brown, který je stále v čele výkonné moci, za chvíli vrátil do Londýna. Ve Whitehallu zůstala i armáda úředníků zajišťujících běžný chod země. Lord Mandelson se navíc zapomněl „pouze“ o tři dny. Minulé pondělí se do Británie vrátil. Povyk britského tisku proto měl spíš symbolický význam, daný kontroverzní pověstí i minulostí muže, který se v rozhovoru pro The Guardian označil poněkud neuvěřitelně za „dobrosrdečné zlatíčko“.
Řecká epizoda je další dílek do obrazu muže, který se rád lísá k bohatým a zplna si užívá výhod nejnovější politické funkce, do níž ho navíc britští občané ani nezvolili. Do centra politického dění ho poté, co ho obrazně téměř zneškodnil, vrátil sám Gordon Brown. Proč to udělal? Mandelson je prostě schopný. ===== Prázdninový chaos =====
Neortodoxní letní uspořádání bylo samozřejmě vodou na mlýn britské opozice. Šéf konzervativců Eric Pickles ho označil za „ostudu“. A dodal: „To už vážně víte, že je tato země v chaotickém stavu, máme-li nezvoleného činitele, který udílí příkazy z prázdninového úkrytu. Tohle stěží uklidní veřejnost, která si v době krize přeje a zasluhuje silného vůdce.“ Nezvolený? Možná. Vůdce? Také stěží. Ale silný je 55letý rodák z Londýna dost. Jinak by v podstatě bez úhony nepřečkal skandály, které by jinému srazily vaz. V případě korfské dovolené se dá vlastně říct, že se pachatel vrátil na místo činu.
Jeden z největších průšvihů potkal Mandelsona před rokem na tom samém místě. Tehdy prý byl, ještě coby evropský komisař pro obchod, nucen složit na noc hlavu na jachtě ruského „hliníkového krále“ Olega Děripasky. V Rothschildově vile bylo příliš hostů a Mandelson se tam údajně už nevešel. Problém byl v tom, že politik měl tehdy v Evropské komisi (EK) na starost mimo jiné i celní problematiku a o snížení cel na dovoz hliníku z Ruska právě tehdy EK rozhodovala. S narážkami na možný střet zájmů se však tehdy vyrovnal. Brzy ve funkci stejně skončil a vrátil se zpět na ostrovní politickou scénu. ===== Dveřmi ven, oknem dovnitř =====
Výraznou postavou britské politiky byl Mandelson už před unijním intermezzem. Absolvent univerzity v Oxfordu začal v labouristické straně zastávat post „ředitele komunikace“ v polovině osmdesátých let. V roce 1992 se stal členem dolní komory britského parlamentu. Už v té době měl blízko ke Gordonovi Brownovi i Tonymu Blairovi, kteří byli považováni za stranické naděje. Mandelson nakonec vsadil na Blaira a nespletl se. Stal se jedním z jeho nejbližších poradců a v roce 1997 šéfoval labouristické předvolební kampani. Volby tehdy strana drtivě vyhrála a Blair se na deset let nastěhoval do Downing Street. Z té doby se také datovala averze, kterou Brown k Mandelsonovi choval. Nemohl mu odpustit, že dal přednost jeho partajnímu sokovi.
V kabinetu zastával Mandelson několik funkcí. Mimo jiné měl na starost stavbu takzvaného Millenium Dome. Byl také ministrem průmyslu a obchodu. Před jedenácti lety se však musel z vlády pakovat poprvé. Když se zjistilo, že si na koupi domu bezúročně půjčil 373 tisíc liber od milionáře a kolegy Geoffreyho Robinsona, kterého tehdy jeho úřad vyšetřoval kvůli podnikatelským aktivitám. Za deset měsíců se však vrátil do křesla ministra pro Severní Irsko. Zkraje roku 2001 se zase ukázalo, že Mandelson intervenoval ve věci indického průmyslníka Srichanda Hinduji, který se snažil získat britské občanství. Následné vyšetřování sice neukázalo, že by se čehokoli dopustil, ale musel vládu opustit podruhé. Několik let poté následovala bruselská etapa a po ní ho loni v říjnu už současný premiér Brown přivedl nazpět. K postům ministra obchodu a prvního premiérova náměstka získal „Mandy“, jak mu na ostrovech říkají, nádavkem i členství ve Sněmovně lordů. ===== Čínská mňamka =====
Nezapomenutelný otisk zanechal Mandelson také loni v září v Číně. V té době nejlidnatější zemí světa hýbal skandál s mlékem, do něhož výrobci přidávali jedovatý melamin. V důsledku toho zemřely minimálně čtyři děti a mnoho dalších skončilo s otravou a ledvinovými kameny v nemocnici. Aby jako tehdejší eurokomisař solidárně demonstroval důvěru v čínský mlékárenský průmysl, nechal si na tiskovou konferenci přinést jakési jogurtové pití. „Evropané i nadále očekávají nejvyšší standard, podobně jako čínští zákazníci. Mezitím si budu popíjet oblíbený mléčný výrobek, který mně chutná a nijak mě neznervózňuje,“ oznámil a před zraky novinářů si ze sklenice mocně přihnul.
Za devět dní ho odvezli do nemocnice. S ledvinovými kameny. Lékaři sice označili za „vysoce nepravděpodobné“, že by spolu obě události souvisely, ale více ztrapnit sebe i čínské politiky asi nemohl. Veselí okolního světa ho však nechává chladným. Má vliv, znalosti o politických protivnících a spojencích i schopnost vidět osm tahů dopředu. A zatím mu to vychází.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče