Manažerský absurdistán

11. února 2011, 17:54 - Pavel Páral
11. února 2011, 17:54

Nejspíš by bylo dobře tuhle zvláštní zemi obehnat vysokým plotem

Jednatel či člen představenstva, který je zároveň manažerem v téže firmě, tedy jedná navenek za společnost nebo ji obchodně řídí, porušuje zákon a jeho pracovní smlouva je neplatná. Takto funguje česká legislativa v interpretaci Nejvyššího správního soudu, který rozhodl, že jistý jednatel firmy neměl nárok na proplacení nemocenské, protože nebyl plátcem nemocenského pojištění. Přestože byl ředitelem s normální pracovní smlouvou a platil z ní daně i povinné pojistné.
Případ, o němž minulý týden informovaly jako první Hospodářské noviny, dokumentuje to, co je právníkům známo již z dřívější judikatury jiných soudů. Jsou o tom informovány i mnohé firmy, zejména ty velké. A řeší to úpravami smluv tak, aby se pracovní náplně nepřekrývaly s náplněmi činnosti člena statutárního orgánu. Zřejmě to jde, jen je to další dobrý kšeft pro právní firmy, které za malý poplatek zkontrolují pracovní smlouvy a zajistí, aby byly v souladu se zákonem, kterému laik nerozumí a odborník nad ním žasne.
Jenže tisíce menších firem o tomto podivném a absurdním systému nic netušily a ocitly se nyní ve velmi komplikované právní situaci. Kvůli neplatným pracovním smlouvám mohou být neplatné i právní úkony učiněné těmito lidmi v minulosti, což může mít nedozírné dopady.
Neplatné mohou být pak také pracovní smlouvy obyčejných zaměstnanců, s nimiž je podepisoval tenhle manažerský nešťastník. Co s těmito lidmi? Bude dělat sociálka razii ve firmách a vymáhat neprávem vyplacené sumy?
Některým jedincům to naopak může vyhovovat, protože neplatná pracovní smlouva znamená, že není odpovědný za škody, které způsobil, neboť nebyl zaměstnancem. Anebo nedojde k plnění z obchodní smlouvy, protože jedna strana připojila podpis osoby, která k tomu nebyla podle názoru Nejvyššího správního soudu oprávněna. Takže zboží je odebráno, ale platit se nebude, protože se půjde k soudu.
Především se však ukazuje, že česká úprava obchodního práva je v některých momentech opravdu absurdní. V Evropě nejobvyklejším uspořádáním správy společností je dozorčí rada zastupující akcionáře a kontrolující představenstvo jednající za akciovou společnost, které je složeno z vedoucích pracovníků. Tak to také všude standardně funguje a neexistuje důvod, proč by to tak fungovat nemělo. Česká absurdní varianta vede k situaci, kdy mnoho manažerů sice řádně odvádí nemocenské a důchodové pojištění, ale protože jsou jejich smlouvy neplatné, tak vlastně nejsou pojištěni, nevzniká jim nárok na důchod ani na nemocenské a další dávky. V případě manažerek třeba nárok na mateřskou.
Není sice vhodné pochybovat o soudnosti soudců, ale jejich verdikt musí vést k úvahám, nad nimiž asi každý užasne. Jestliže manažeři nejsou pojištěni, není možné, aby si stát ponechal jejich pojistné. Bude ho proto muset každému manažerovi i jeho zaměstnavateli vrátit, protože jde o neoprávněné obohacení, jehož se stát dopustil na osobě konající v dobré víře. Protože jde často o pracovní poměry trvající roky, lidi většinou velmi dobře placené, půjde v konkrétních případech o mnohamilionové částky a v rozsahu celostátním o částky miliardové, ne-li v desítkách miliard. Nakonec by to pro tyhle lidi bylo o dost výhodnější než oškubaná státní penze, kdy dostanou z toho, co odvedli, jen nepatrný zlomek.
Jenže to mohou být plané naděje. Kromě toho totiž finanční úřad musí zákonitě zpochybnit daňovou uznatelnost mezd, které firmy svým manažerům vyplatily. Zaměstnavatel by tak měl vlastně vymáhat vrácení vyplacených mezd. A manažer se může soudit, že odvedl požadovanou práci, ale nedostal za ni zaplaceno, na což měl nárok.
A zatímco tohle poběží, budou se nejspíše dotčení jednotlivci obracet na Ústavní soud, aby rozhodl, zda je ten, kdo platí pojištění, pojištěn, nebo zda je pojištěn ten, kdo má pracovní smlouvu, která není v rozporu se zpackanou a nesmyslnou legislativou.
Manažeři zahraničních firem si nejspíše pomyslí, že by asi bylo dobře tuhle zvláštní zemi obehnat vysokým plotem, aby se česká duševní nemoc nešířila i do zahraničí. A odjedou kamsi na právně stabilnější Balkán.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče