Manažerské pochybení. Kolik si firma může účtovat?

24. února 2016, 09:53 - Petr Glogar
24. února 2016, 09:53

Manažer věděl, že může naší společnosti vzniknout škoda z nevýhodně uzavřené smlouvy, ale nadřízenému nic neoznámil. Můžeme se nějak domáhat náhrady škody?

Nedílnou součástí úspěšné obchodní společnosti je její management. Manažeři, například obchodní či marketingoví ředitelé, činí velkou řadu zásadních kroků, kterými pomáhají svému zaměstnavateli upevnit jeho místo na trhu. Vůči zaměstnancům existují limity náhrady škody, které nemohou být překročeny. Tyto limity se vztahují jak k běžně způsobené škodě, tak k odpovědnosti manažera za to, že včas bezprostředně hrozící škodu neoznámil či jí nezabránil, ačkoliv tak učinit mohl.

V případě vzniku škody způsobené z nedbalosti, například poškozením nebo ztrátou počítače, by manažer zaměstnavateli nahradil škodu až do výše čtyř a půl násobku svého průměrného měsíčního výdělku. V úvahu připadá také náhrada v podobě uvedení do původního stavu, pokud je to reálně možné. Díky svým manažerským pozicím často vedoucí uzavírají důležité smlouvy a činí zásadní rozhodnutí, která ovlivňují celou firmu. Za své jednání jsou svému zaměstnavateli vždy odpovědní.

Vezměme si za příklad uzavírání důležité obchodní smlouvy mezi výrobcem a dodavatelem. Manažer výrobce v průběhu vyjednávání zjistí, že za určitých okolností by uzavření smlouvy mohlo jeho firmu přivést do velkých ztrát či jinak jí způsobit škodu, riziko však osobně považuje za malé a nepovažuje za důležité svému nadřízenému cokoli oznámit. Za pár měsíců se situace změní a společnosti přímým následkem uzavřené smlouvy vznikne škoda.

Za takovou škodu, která nebyla úmyslná, manažer odpovídá, a to do výše trojnásobku průměrného měsíčního výdělku. Stejná pravidla platí pro všechna jednání manažerů a vztahují se i na příklady, kdy škodu nezapříčinil přímo manažer. Zásadní je totiž fakt, že o hrozící škodě věděl a jeho oznámení zaměstnavateli mohlo pomoci škodě předejít či přímo nezakročil proti vzniku škody.

Povinnost přispět k úhradě škody vzniká pouze tehdy, když přímý škůdce nebyl zjištěn nebo se podílí na náhradě jen částečně. Pokud by možnost vzniku škody manažer neoznámil úmyslně či pokud by škodu přímo úmyslně způsobil, odpovídal by v plné výši, a navíc by zaměstnavateli musel uhradit ušlý zisk. Je třeba zmínit, že problematika odpovědnosti za škodu a určení její výše je odlišná u zaměstnanců a u členů statutárních orgánů.

Autor je advokát v PwC Legal

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Která 3 slova zachránila před pěti lety euro?
Zdraží v roce 2018 energie? A je dobré si cenu elektřiny nebo plynu fixovat?
Odstupné při odchodu z práce? 9 věcí, na které se každý ptá
Senátní výbor podpořil větší práva vlastníků bytů vůči neplatičům
Jak dlouho pracují Evropané na stát?
Auta
Sháníte dvanáctiválcové kombi? Aston Martin vám ho prodá,…
Galerie na středu: Nejlevnější rychlá kombi s výkonem od 200 koní na českém trhu
Honda Civic dostane naftový motor 1.6 i-DTEC. Koupíte ho ale až na jaře 2018
Řidičské průkazy: Skupiny, podskupiny, druhy vozidel a minimální věk pro udělení
BMW zveřejnilo první fotku nové Z4. Oficiálně se představí zítra
Technologie
GeForce na bázi Volty letos nebudou. Masová výroba na 12nm procesu začne koncem roku
Elektromobilů a hybridů u nás přibývá. Je jich přes jedno procento
Synology uvádí základní čtyřdiskový NAS. Je rychlejší a úspornější
Samsung za týden uvede Gear Fit 2 Pro, svůj nejlepší sportovní náramek
Tři virtuálové si chtěli nadále účtovat roamingové poplatky v EU
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít