Manažerské pochybení. Kolik si firma může účtovat?

24. února 2016, 09:53 - Petr Glogar
24. února 2016, 09:53

Manažer věděl, že může naší společnosti vzniknout škoda z nevýhodně uzavřené smlouvy, ale nadřízenému nic neoznámil. Můžeme se nějak domáhat náhrady škody?

Nedílnou součástí úspěšné obchodní společnosti je její management. Manažeři, například obchodní či marketingoví ředitelé, činí velkou řadu zásadních kroků, kterými pomáhají svému zaměstnavateli upevnit jeho místo na trhu. Vůči zaměstnancům existují limity náhrady škody, které nemohou být překročeny. Tyto limity se vztahují jak k běžně způsobené škodě, tak k odpovědnosti manažera za to, že včas bezprostředně hrozící škodu neoznámil či jí nezabránil, ačkoliv tak učinit mohl.

V případě vzniku škody způsobené z nedbalosti, například poškozením nebo ztrátou počítače, by manažer zaměstnavateli nahradil škodu až do výše čtyř a půl násobku svého průměrného měsíčního výdělku. V úvahu připadá také náhrada v podobě uvedení do původního stavu, pokud je to reálně možné. Díky svým manažerským pozicím často vedoucí uzavírají důležité smlouvy a činí zásadní rozhodnutí, která ovlivňují celou firmu. Za své jednání jsou svému zaměstnavateli vždy odpovědní.

Vezměme si za příklad uzavírání důležité obchodní smlouvy mezi výrobcem a dodavatelem. Manažer výrobce v průběhu vyjednávání zjistí, že za určitých okolností by uzavření smlouvy mohlo jeho firmu přivést do velkých ztrát či jinak jí způsobit škodu, riziko však osobně považuje za malé a nepovažuje za důležité svému nadřízenému cokoli oznámit. Za pár měsíců se situace změní a společnosti přímým následkem uzavřené smlouvy vznikne škoda.

Za takovou škodu, která nebyla úmyslná, manažer odpovídá, a to do výše trojnásobku průměrného měsíčního výdělku. Stejná pravidla platí pro všechna jednání manažerů a vztahují se i na příklady, kdy škodu nezapříčinil přímo manažer. Zásadní je totiž fakt, že o hrozící škodě věděl a jeho oznámení zaměstnavateli mohlo pomoci škodě předejít či přímo nezakročil proti vzniku škody.

Povinnost přispět k úhradě škody vzniká pouze tehdy, když přímý škůdce nebyl zjištěn nebo se podílí na náhradě jen částečně. Pokud by možnost vzniku škody manažer neoznámil úmyslně či pokud by škodu přímo úmyslně způsobil, odpovídal by v plné výši, a navíc by zaměstnavateli musel uhradit ušlý zisk. Je třeba zmínit, že problematika odpovědnosti za škodu a určení její výše je odlišná u zaměstnanců a u členů statutárních orgánů.

Autor je advokát v PwC Legal

Mohlo by vás zajímat

Finance
Šéf mi čte e-maily. Je to v pořádku?
Dá se pracovat s invalidním důchodem? Jde to, ale...
Zaměstnávání a brigády mladistvých a jejich pracovní podmínky podle zákoníku práce
Silná Evropa je podle Merkelové pro USA výhodná
500 korun navíc pro rodinu s dětmi od července 2017?
Auta
Policie konečně dovolila hasičům zveřejnit fotky z nehody…
Test ojetiny: Volkswagen Golf VII je skvělý, ale dieselu bychom se vyhnuli
Kvíz na pátek: Poznáte, kterým autům patří tyto interiéry?
Audi S5 Cabriolet se přiblížilo k RS 5. Může za to Hans-Jürgen Abt
Toyota Yaris GRMN zní hodně naštvaně. Na český trh dorazí začátkem příštího roku
Technologie
Je v pořádku, když vám šéf čte e-maily?
Asus uvádí levnější 10Gb/s síťovku. XG-C100C stojí pod tři tisíce a umí i 2,5/5,0Gb režim
Sega vdechne život starým hrám. Na mobilech zdarma vydala Sonica a další pecky
Vědci vymysleli další způsob, jak udělat foťák tenký jako papír
Seznam zruší legendární mapy. Ale ne ty, které myslíte
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít