Manažer revoluce

27. října 2011, 20:11 - Petr Kolář
27. října 2011, 20:11

Nový politický projekt spustím v listopadu, tvrdí majitel Agrofertu. Jeho konkrétní podobu zatím tají

Čekání se zřejmě chýlí ke konci. Po 31. říjnu by se měl jeden z nejbohatších Čechů, majitel holdingu Agrofert Andrej Babiš vrátit ze zahraničí. V plánu má klíčové schůzky a krátce poté oznámení vzniku nové protikorupční iniciativy či hnutí. To by se mohlo proměnit v politickou stranu. „Máte pravdu. Iniciativa, ke které mě vyzvala některá hnutí a sdružení a opravdu hodně jednotlivců, se připravuje. Během listopadu by měla dostat konkrétnější podobu,“ napsal Babiš minulou středu týdeníku Euro a pokračoval: „Naše iniciativa není zamýšlena jen jako protikorupční, ale měla by vést ke změnám zejména politické kultury v zemi. A společenská poptávka je veliká. Nečekal jsem, že moje vystoupení budou mít takový ohlas.“

Úvodní výkop

Ačkoli se o formování nového subjektu spekulovalo mnoho týdnů, za definitivní veřejné odstartování této aktivity lze pokládat Babišův zářijový rozhovor pro Hospodářské noviny (HN). Šéf Agrofertu se v něm rozpovídal o tom, kterak se země změnila v Palermo, v němž vládne mafie, korupční systém v Česku po roce 2006 tak zbytněl, že umožňuje rozkrádat státní majetek po miliardách, a do systému je zapojena i policie a justice. Babiš sice tvrdí, že se z politiky cítí coby Slovák, bývalý člen komunistické strany a prospěchář minulého režimu diskvalifikovaný, ale rád by prý podpořil „nové občanské fórum, občanskou iniciativu budovanou zdola. Aby se tady zase kradlo jenom normálně“. Mluví se o tom, že Babiš v minulosti také platil politikům nalevo i napravo, ale už toho má dost. To podnikatel odmítá. „Znám mnoho významných politiků a o žádné korupci v souvislosti s mým podnikáním nemůže být řeč. Proti takovým spekulacím a nepravdám se ohrazuji. Na webových stránkách, které se připravují, zveřejním svůj pravdivý životopis i veškeré informace o svém podnikání. Navíc si nemyslím, že právě já musím stát v čele takového tažení. Když si lidé najdou osobnost, které dají důvěru, a ta pak bude prosazovat to, co je podle mě správné, rád ji podpořím,“ dodal.
Po úvodním „výkopu“ v HN Babiš rozdal další rozhovory na toto téma (on-line na iDnes, jako host v Show Jana Krause) a poté si 19. října nechal na Úřadu průmyslového vlastnictví zaregistrovat několik variací názvů Akce nespokojených občanů či zkratky ANO2011. (Už předtím si Babiš zaregistroval i internetové domény Občanského fóra na boj proti korupci a nekompetentnosti.) Osobně oslovil některé politiky a představitele neziskových organizací, třeba Nadační fond proti korupci, ve kterém kromě Karla Janečka figurují i moderátor Kraus či bývalý šéf rozvědky Karel Randák.
Spekuluje se, že by Babiš pro své aktivity rád získal i další vlivné byznysmeny. Mluví se především o Zdeňku Bakalovi, Tomáši Chrenkovi a proběhl kontakt i s majitelem agentury Médea a nově vydavatelství Mediacop (patří mu časopisy Týden a Instinkt) Jaromírem Soukupem, byť to zúčastnění popírají. Cílem projektu by se podle lidí ze zákulisí mohly stát krajské volby příští rok na podzim.

Kraus podporuje, ale nevstupuje

Jedním z klíčových spolupracovníků Babiše je údajně Karel Randák. Muž, který například médiím předal snímky z toskánské dovolené Mirka Topolánka a byznysmenů, má údajně v novém projektu úlohu jakéhosi personalisty. To Randák i Babiš odmítají. „Je mi to sympatické, ať je pan Babiš jakýkoli, snaží se něco udělat. A nevidí v tom osobní prospěch. Jen jsem ho zkontaktoval se slušnými lidmi, nic víc, nic míň,“ řekl týdeníku Euro Randák.
S Babišem je v kontaktu rovněž šéf Nadačního fondu proti korupci Karel Janeček. „Je pravda, že mě pan Babiš oslovil, abych byl jednou z tváří té platformy. Já jsem svoji podporu slíbil a teď je míč na jeho straně. Nadační fond proti korupci s platformou nesouvisí, ten je nezávislý. Mám pozitivní mínění hlavně o její nepolitické části. Mám na mysli to, že pan Babiš by chtěl financovat občanskou platformu, která by řešila úděsné fungování státní správy. Nevím, jestli plánuje založit politickou stranu. Já sám za sebe tam žádné politické angažmá nevidím,“ sdělil Janeček. Užší spolupráci na projektu nicméně připouští: „Jakmile bude celá věc konkrétně nastavená, rozjetá, dovedu si představit, že bych se v tom osobně angažoval.“ Možná ještě prospěšnější by pro Andreje Babiše z hlediska vnímání veřejnosti mohla být podpora Jana Krause. Moderátor, jenž v listopadu hodlá začít vydávat vlastní časopis, je mezi lidmi značně populární. I kdyby Babišovu aktivitu pouze veřejně podporoval, mohl by projektu přinést nemálo bodů. „Žádná z mých aktivit v současné době nepovede ke standardnímu politickému angažmá nebo jiné aktivitě než v rámci Nadačního fondu,“ odpověděl zprvu Kraus na dotaz týdeníku Euro. Připustil však, že jsou mu Babišovy aktivity sympatické: „Podporuji každého, kdo seriózně bojuje proti korupci, stejně jako každého, kdo se snaží chytit zloděje nebo vraha. Počínání pana Babiše považuji za velmi užitečné, podobně jako počin K. Janečka, a s napětím očekávám, který další přední, úspěšný podnikatel se připojí,“ dodal moderátor.
„Mám zájem spolupracovat se všemi organizacemi, které se snaží o změnu politické kultury a slušnost v podnikání i ve veřejném životě. Samozřejmě i s panem Janečkem a jeho fondem. O přímém angažmá v rámci připravované iniciativy jsem s panem Krausem nejednal, ale jeho podpory bych si velmi vážil,“ uvádí Babiš.

Hledají se „slušní poslanci i senátoři“

Šéf Agrofertu se také zaměřuje na zavedené politiky a další známé tváře. V jeho hledáčku se ocitli senátorka za sdružení Severočeši.cz Alena Dernerová, lékař Jan Hnízdil, proslulý snahami o dokázání nepříčetnosti Václava Klause, politolog a někdejší spolupracovník Jany Bobošíkové Karel Škácha nebo ostravský primátor za ČSSD Petr Kajnar.
Kajnar sice schůzku s Babišem potvrdil, ale nepředpokládá, že by se s ním scházel častěji. Dernerová angažmá v projektu agrárníka zvažuje. Ačkoli podle informací týdeníku Euro odmítla údajnou nabídku na kandidaturu v krajských volbách příští rok, kandidaturu ve volbách do sněmovny v roce 2014 po čtyřhodinovém setkání s Babišem nevylučuje. „Otevřeně říkám, že v krajských volbách kandidovat nebudu. Taková přímá nabídka ani nepadla. Byl to korektní rozhovor, našel si mě, protože jsem ta, která o korupci nejen mluví, ale i s ní bojuje. Co bude dál, se ukáže,“ konstatovala Dernerová, držitelka Ceny Františka Kriegla za rok 2010 udělované Nadací Charty 77.
Babiš má zájem i o další zákonodárce. „To, že je paní Dernerová zároveň senátorkou, je důkazem, že lidé se umějí rozhodnout správně. Další slušné senátory a poslance určitě oslovíme,“ tvrdí majitel Agrofertu. Kdo další se k němu přidá, je zatím nejasné. „Ukazuje se, že sehnat lidi nebude tak jednoduché. Pro krajské volby se nyní mluví spíše o třech kandidátkách ve třech regionech, pokud se podaří naplnit lidmi zdola,“ řekl jeden ze zdrojů blízkých novému projektu.

Naplnit Václavské náměstí

V souvislosti s novou občanskou iniciativou rovněž často padají jména uhlobarona Zdeňka Bakaly či spolumajitele Třineckých železáren Tomáše Chrenka. „Zdeněk Bakala se neangažuje v žádném projektu politické strany a odmítá spekulovat o záměrech jiných, ať už je to Andrej Babiš či Václav Havel. Rádi bychom vás současně požádali, aby se jméno pana Bakaly ve výše naznačené souvislosti neobjevovalo, neboť k tomu není žádný reálný důvod,“ uvedl Bakalův mluvčí Pavel Kočiš. Chrenek na dotaz nereagoval vůbec. „S pány Bakalou ani Chrenkem jsem nejednal,“ odpověděl Andrej Babiš týdeníku Euro.
Šéf Nadačního fondu proti korupci Janeček tvrdí, že projekt bude Babiš nejspíše financovat sám. Peníze prý neposkytne ani jeho firma RSJ. „Pan Babiš to ani nechce. Jestli ho dobře chápu, chce to všechno financovat sám a nechce na tom šetřit,“ podotkl Janeček.
Jaký se dá tedy v souvislosti s Babišovým projektem očekávat scénář? Lidé z Babišova okolí říkají, že by se rád stal jakýmsi manažerem revoluce, který ví, že v první řadě stát nemůže. Jednou z plánovaných akcí by měl být pokus naplnit pražské Václavské náměstí 17. listopadu 2013. „Mohlo by to být zajímavé s ohledem na to, že by se pak na jaře měly konat volby do Poslanecké sněmovny,“ řekl týdeníku Euro člověk z blízkosti Babiše. Založení politické strany v horizontu měsíců podle něj není aktuální. „Spíše to bude žít tak dva roky jako iniciativa, občanské sdružení. Pak se založí strana a uvidí se,“ dodal zdroj. Právě za dva roky Česko čekají řádné volby do sněmovny.

Co je promlčené Vlivný byznysmen utužující svůj politický vliv má silnou pozici v chemickém průmyslu, zemědělství a potravinářství. Nenasytný Agrofert skupuje firmy od vidlí po vidličku. Jak čas běží, nikoho už příliš nezajímá, kde a jak vyčíst začátky budování dnešního impéria. Babišův podnikatelský vzlet měli odstartovat spolužáci ze ženevského gymnázia a jejich firma OFI. Babiš v byznyse málokdy narazil, o to hůř se s neúspěchem smiřoval, jako třeba v případě ústecké Setuzy. Za svou největší podnikatelskou prohru označil nezvládnutou privatizaci Unipetrolu. Firmu měl na dosah, za jedenáct miliard korun byla ale příliš velkým soustem, které Babiš nestrávil. Politicky jištěná cesta k vyhlédnutým dcerám Unipetrolu přes polský PKN Orlen nakonec vybouchla. Rány v miliardářově duši nepomohlo zacelit odškodnění, kterého se Babiš domáhal u soudu – až na jednu drobnou výjimku s nároky na kompenzaci neuspěl. Kolem privatizace Unipetrolu se vynořila aféra „pět na stole v českých“, která dokreslila kolorit českého Palerma.

Státní tajemství pro Babiše Pro hlavního klienta Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), jakým je Agrofert, se hodí být zadobře s touto státní institucí. Akvizičně hyperaktivní Babišův holding by na brněnském antimonopolním úřadu uživil zvláštní oddělení. Podává tam jednu žádost za druhou pro potřebný souhlas s převzetím konkurentů. Úřad svolení vystavuje skoro obratem, jen výjimečně si na zkoumání nechává delší čas a svůj souhlas pak doprovodí nějakými podmínkami. Jakými? Jak je soutěžitel splnil? Nejde jen o formalitu? To je i po letech velké tajemství, které brněnský úřad bedlivě chrání.
Když Agrofert před třemi lety ovládl konkurenční Agropol, ÚOHS posuzoval obří fúzi v prodloužené pětiměsíční lhůtě. Nakonec ji odkýval s tím, že pro zachování účinné hospodářské soutěže musí Agrofert odprodat vybrané části z obou firem a minoritní podíl v jednom z jejich konkurentů. Už dřív ÚOHS podmínil podobným závazkem převzetí skupiny První žatecká. Oba obchody se odehrály v době, kdy byl šéfem antimonopolního úřadu Martin Pecina. Jeho proslulé „přednotifikační“ jednání s Babišem v autocentru Mercedes v pražském Chodově proběhlo právě v čase, kdy úředníci ÚOHS měli na stole První Žateckou a na spadnutí byl nákup Agropolu.
„Pan Pecina není a nebyl můj kumpán. Nikdy mi nevyšel v ničem vstříc a s antimonopolním úřadem se stále dohadujeme o relevantních trzích. Oni vyhrávají, protože nám nařídili prodat aktiva při akvizici Agropolu,“ postěžoval si Babiš v nedávném on-line rozhovoru na iDnes.cz v odpovědi na dotaz, jak je důležité mít dobré vztahy s tímto úřadem. Jakých aktiv se posílený Agrofert musel tehdy zbavit, úřad ani po třech letech neprozradí.
„Závazky, které podmiňovaly povolení spojení soutěžitelů, byly u Agropolu i První žatecké splněny. Úřad je kontroloval a dospěl k závěru, že vše proběhlo v souladu s jeho rozhodnutím,“ ujišťuje současný šéf ÚOHS Petr Rafaj. Co konkrétně musel Agrofert prodat, ale už neřekne. „Identifikace jednotlivých částí zmíněných společností představovala obchodní tajemství Agrofertu,“ odmítl Rafaj konkrétní odpověď. Z podmínek určených státním úřadem se najednou stalo tajemství Agrofertu.
ÚOHS později přislíbil, že se pokusí se společností domluvit, zda jde ještě o obchodní tajemství, když transakce už dávno proběhly. „Tyto informace jsou i nadále obchodním tajemstvím,“ odvolal se po měsíční korespondenci týdeníku Euro s ÚOHS jeho mluvčí Kristián Chalupa na neměnný požadavek Agrofertu.
Jeho majitel Andrej Babiš byl nakonec sdílnější. „ÚOHS nařídil odprodat skladové kapacity a obchodní aktivity napříč firmami působícími v Jihočeském, Středočeském, Západočeském a Severočeském kraji. Tyto majetky byly vyčleněny do samostatné společnosti Agro Teplice, která byla v daném termínu odprodána. Dále jsme byli nuceni prodat podíl ve firmě ZS Běstovice,“ odpověděl Babiš bez dalších detailů. Musel se vzdát čtyř sil, ztrátu si později kompenzoval odkoupením moderního velkokapacitního sila v Lovosicích.
Úředníci na ÚOHS v současné době zkoumají dvě žádosti od Agrofertu. Začátkem října začali posuzovat nákup největších tuzemských pekáren United Bakeries. V pětiměsíční lhůtě podrobněji prošetřují fúzi s firmou Loredena Corporation, jejímž prostřednictvím agrární magnát ovládne Agropodnik Domažlice. Minulý týden ÚOHS povolil Agrofertu kontrolu nad dřevařskou společností Uniles. (krl)

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče