Maminka, nebo "paní na hlídání"?

09. prosince 2002, 00:00 - Gabriela Bobková
09. prosince 2002, 00:00

Pro dítě je nejdůležitější pohoda. Pokud k ní pomůže i chůva, proč to nezkusit. Před dvanácti lety měly maminky s dětmi jasnou představu, jak bude jejich mateřská dovolená vypadat: Tři roky s dítětem doma (do práce dřív šla dobrovolně opravdu jen málokterá), pak školka a škola. Dnes je možností daleko víc.

Pro dítě je nejdůležitější pohoda. Pokud k ní pomůže i chůva, proč to nezkusit.

Před dvanácti lety měly maminky s dětmi jasnou představu, jak bude jejich mateřská dovolená vypadat: Tři roky s dítětem doma (do práce dřív šla dobrovolně opravdu jen málokterá), pak školka a škola. Dnes je možností daleko víc. Co je ale pro dítě nejlepší?

Variant je v současné době opravdu mnoho. Nejklasičtější je být s dítětem na mateřské dovolené. Většinou to obnáší nejen starat se o dítě, ale i o celou domácnost. Tedy prát, žehlit, vařit pro sebe, dítě i manžela a ještě mnoho dalších věcí. To zákonitě maminku vyčerpává, po čase takto stráveném si začne připadat méněcenná. Zvlášť pokud jí manžel a pracující přátelé neustále dokola opakují, jak se má výborně, protože zatímco oni mají v práci hotové peklo, ona je „jen“ doma s dětmi. Další možností, jak dítě vychovávat v nejužší rodině, je nechat na mateřské tatínka. To ale u nás opravdu není tak běžné. Takže pokud vynecháme tuto alternativu, zbývají nám prarodiče. Ti většinou ochotně vypomůžou, když je to potřeba. Mají ale také svůj život, který musíme respektovat. Může se tak stát, že nemají na hlídání čas nebo prostě bydlí tak daleko, že není možné dát k nim dítě vždy, kdy je potřeba. Jsou tedy maminky odkázány k maratonu mezi plačícím dítětem, pračkou, žehličkou, ledničkou a samoobsluhou? Jistěže ne. Stačí se obrátit na odborníky v hlídání dětí.

Mateřské školky

Už za minulého režimu byly rozšířeny jesličky a mateřské školky. O děti bylo postaráno (se všemi klady a zápory, z koncepce takovýchto zařízení vyplývajícími). Problém ale nastal v okamžiku, kdy bylo dítě nemocné. Tehdy ale pro častou nemoc dítěte nemohl zaměstnavatel ženu vyhodit. Dnes ji nemusí vůbec přijmout. Pokud si chce matka s dítětem najít práci, musí mít vyřešeno, kam dítě v případě nemoci „odloží“. Téměř žádný zaměstnavatel nepřijme pracovnici, o které nebude vědět, zda druhý den přijde do práce. Proto mnoho žen, které už staráním se o dítě „ztrácely zdravý rozum“, využívá služeb profesionálních „paní na hlídání“. Neboli vyškolených či vystudovaných odbornic, které jsou schopny se o dítě, v případě potřeby i po celý den, postarat. Maminka tak má čas rozvíjet svou kariéru. Ale také přijde o mnoho neopakovatelných zážitků. A možná také o první a jedinečnou pozici, kterou do té doby měla u svého dítěte „vyhrazenou“.

Teto, co budeme dělat zítra?

Jedna moje známá měla na mateřské dovolené také paní na hlídání - docházela k nim na tři odpoledne v týdnu. Paní měla pedagogické vzdělání pro děti předškolního věku a s oběma dcerami si od prvního okamžiku výborně rozuměla. Vodila je do divadla, na pískoviště a vytvářela jim program, zatímco maminka se mohla jít podívat do obchodů a nebo vyřídit něco na úřadech. Pak se ale známé začalo stávat, že když si holčička rozbila na písku koleno, běžela se utěšit k „tetě“, přestože maminka seděla hned vedle ní. „Nebylo v tom nic naplánovaného. Dcera se mi nesnažila dávat najevo, že teď jsem ji tu nechala s cizí paní, tak ať od ní nic nečekám. Když jsem se jí pak ptala, proč běžela za tetou a ne za mnou, odpověděla mi, že si nevšimla, že už jsem se vrátila. S těmito situacemi musí maminka, která svěří své dítě k hlídání, počítat“, vysvětlila mi. Přesto ale s paní postupně ukončila pracovní poměr. „Nechtěla jsem si jednoho dne vyčítat, že zatímco jsem si kupovala další halenku, tak moje dítě prožívalo něco, na co bude celý život vzpomínat. Ať už v dobrém, nebo ve zlém.“

Pohled z druhé stany

Paní Jitka, která žije v Anglii, také tvrdí, že rodina je pro ni to nejcennější. Zároveň ale přiznává: „Můj manžel i já přesto cítíme silnou potřebu seberealizace a práce v kolektivu. Starání se o děti a jejich výchova je práce krásná, nicméně velmi náročná a vlastně bez jakékoliv přestávky.“ Paní Jitka se domnívá, že je pro celou rodinu důležité, aby matka byla šťastná a vitální, aby zůstala sama sebou a realizovala se. Proto opět začala pracovat a ve všední dny nechává své dvě děti od 8 do 19 hodin s chůvou. Rozhodnutí uspíšilo, že po několika měsících na mateřské dovolené cítila, že pomalu začíná „přicházet o zdravý rozum“. Systém, kterým její rodina nyní funguje, paní Jitce zcela vyhovuje: „Naše děti jsou přes den v péči kvalifikované, zkušené a obětavé osoby, a tak se rychleji a lépe vyvíjejí. Jsou neustále v přítomnosti lidí, kteří je mají rádi a mají na ně čas a energii.“ Pokud jste tedy s dítětem na mateřské dovolené, zkuste sledovat, jestli na ně nejste nepříjemná, nebo naopak nevšímavá či moc kritická. Pokud ano, neškodilo by Vám někam si vyrazit, poznat nové lidi nebo možná začít znovu chodit na několik hodin do práce. A pokud jste naopak v práci tak hodně, že své dítě skoro neznáte, věnujte se mu plně po příchodu domů. Důležité je najít v rodině rovnováhu - aby nikdo nebyl utrápený, opomíjený ani přepracovaný. Pak bude dítě vnímat celkovou pohodu rodiny a bude šťastné a spokojené. A to je přece cílem každé maminky.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče