Máme se bát soukromého kapitálu?

08. února 2008, 18:44 - Lenka Petrášová
08. února 2008, 18:44

Existují úspěšná zdravotnická zařízení, ale i Karlovarský kraj

Tolik soukromého kapitálu jako v posledním půl roce do českého zdravotnictví ještě nikdy nepřiteklo. A to se jeho podíl ještě zvýší.
Začalo to loni v létě, kdy se Středočeský kraj zbavil sítě jedenácti nemocnic a získali je soukromí majitelé. Na podzim požádala finanční skupina Agel oceláře Tomáše Chrenka, které patří pětina zdravotnictví na Moravě, o licenci na vlastní zdravotní pojišťovnu a dostala ji. Ještě předtím Agel zůstal jediný mezi původně dvanácti zájemci o soutěž na železniční polikliniky. Tu vyhlásily České dráhy, zoufalé ze stavu svého zdravotnictví, a vítěz teď bude dvacet let spravovat jednu nemocnici a polikliniky v šesti městech po celé republice. Agel v tendru s přehledem zvítězil.

Škodovkáři nyní léčí.

Na podzim také přišel Appian. Společnost, která podobně jako Chrenek podniká v řadě jiných oborů (především ovládá největší českou strojírenskou skupinu, plzeňskou Škodu Holding), se v listopadu vrhla i do zdravotnictví. A získala prostřednictvím firmy Prague Real Estate stoprocentní podíl v holdingové společnosti Medicon. Ta má pod sebou deset firem podnikajících ve zdravotnictví zhruba se sedmi sty zaměstnanci. To jsou zatím příběhy úspěchu. Do toho však na začátku roku musel začít Karlovarský kraj hasit situaci ve svých nemocnicích transformovaných do akciových společností pod Českou zdravotní. Jejich hospodaření se natolik vyhrotilo, že nemocnice zachrání jen radikální zásah. Právě Karlovarský kraj používají lékaři z České lékařské komory za odstrašující příklad toho, jak také může vypadat zdravotnictví, pustí-li se do něj soukromý kapitál.

Ti nejsilnější.

Ostatní soukromé sítě však čím dál více vydělávají. Chrenkově Agelu, který měl předloni obrat šest miliard korun a vydělal necelých tři sta milionů, však zatím žádná další finanční skupina nemůže konkurovat. Všichni ostatní se pohybují v číslech nejméně o řád nižších. Na rozdíl od Agelu, který má řadu zdravotnických zařízení pouze v pronájmu, je však jiné společnosti skutečně vlastní.
Sem patří především řecký podnikatel Sotirios Zavalianis. Před dvaceti lety přijel do Česka studovat. Po zhroucení režimu tady zůstal a oženil se. Dvaačtyřicetiletý Řek a ekonom se v devadesátých letech - jak říká - náhodou dostal ke zdravotnictví. A stal se vedle Chrenka prvním člověkem, který začal v Česku cíleně budovat soukromou síť zdravotnických zařízení pod hlavičkou společnosti Multiscan.
S konkurentem Chrenkem se chtěl loni na podzim střetnout v boji o rozšíření sféry vlivu - šlo o pronájem železničních poliklinik. V soutěži mu však nakonec ustoupil. A mezi řádky se dá vyčíst, že pochopil, že to není jeho firma, která má šanci uspět. „Karty byly rozdané jinak. Pochopili jsme, že nemáme příliš šancí na vítězství,“ okomentoval to tehdy.

Pacient je chudák.

Dnes pod jeho společnost patří vyšetřovací a onkologické centrum v Pardubicích, onkologie v Chrudimi, ve Svitavách a v Ústí nad Orlicí. Své centrum má i v Praze. Teď pracuje na propojení a zefektivnění dvou svých středočeských nemocnic - Berouna a Hořovic.
Jen společnost Multiscan - bez Berouna a Hořovic - měla v roce 2006 obrat 144 milionů korun. Celkový obrat jeho společností dosáhl více než půl miliardy korun a zaměstnává přes tisíc lidí.
Jeho hlavním snem je vybudovat po celém Česku síť diagnostických zařízení, do nichž pacient přijde, je kompletně vyšetřen a rychle se dozví diagnózu. Pro zdravotnictví je to levnější.
„Také jsme chtěli, aby člověk tři až čtyři měsíce neběhal po všech čertech, jako je tomu dnes. Jenže v Česku na to nejsou podmínky. Jsou stále nastavené tak, že je pro všechny výhodné, běhá-li pacient sem a tam a diagnózu se dozví za několik týdnů nebo měsíců. Až na něm všichni vydělají,“ říká Zavalianis.

Sotirios Zavalianis Chrenek mě na kafe nepozval

Sotirios Zavalianis se nebojí otevřeně pojmenovat hlavní problémy českého zdravotnictví. Na rozhovory je skoupý, nanejvýše se nechá přemluvit, aby tu a tam něco okomentoval. Týdeníku EURO však rozhovor poskytl.

EURO: Mluvíme spolu ve chvíli, kdy největší soukromá zdravotnická síť Agel posílila svůj vliv, což mnoho lidí znepokojuje. Vy jste také získal dvě nové nemocnice a chcete do nich investovat stovky milionů korun. Zároveň se však soukromé nemocnice v Karlovarském kraji potýkají s problémy. Máme důvod se bát soukromých peněz ve zdravotnictví? ZAVALIANIS: Tvrdím, že forma vlastnictví nehraje žádnou roli. Poskytujeme přece službu veřejnosti a úlohou ministerstva je kontrolovat její poskytování. Samozřejmě že stejně jako všichni podnikatelé podnikáme kvůli zisku. Někdo si však vybere cestu ošizení léčby. Ušetří na lécích, na přístrojovém vybavení a tak dále, aby maximalizoval zisk. To je však krátkozraké. Kdo chce seriozně podnikat ve zdravotnictví, musí se zaměřit na dlouhodobý zisk.
Podnikáme sice kvůli zisku, ale počítáme s tím, že jej dosáhneme jen v dlouhodobém horizontu, a když poskytneme lékařství na nejvyšší úrovni. Pak budeme mít trvalý přísun pacientů. Nevidím proto důvod, proč se bát soukromých řetězců ve zdravotnictví. Nejsme žádní vrazi. Nechceme na pacientech vydělat za každou cenu a provádět věci, které do lékařství nepatří.

EURO: Firmu budujete osm let, a proto lze o vašich dlouhodobých cílech určitě mluvit. To však platí i pro vašeho konkurenta Tomáše Chrenka. ZAVALIANIS: Na rozdíl od jiných nejsme finanční skupina, která podniká ve více oblastech. Nepřeléváme peníze z jednoho oboru do druhého. Naší jedinou činností a zájmem je zdravotnictví. Je rozdíl, děláte-li zdravotnictví jako hlavní a jedinou činnost, nebo je máte jen bokem při jiném podnikání.
A také jsme začínali tak, že jsme zdravotnická zařízení budovali, nikoli přebírali. Třeba Pardubice - Multiscan byl vybudovaný na zelené louce. Teď jsme ve druhé etapě a přebíráme nemocnice, což je ovšem jen další vývojový krok. A ještě něco - pokud jde o soukromé vlastnictví, pak platí, že čím adresnější majitel, tím lepší podnik. Nejvzdálenější majitel je stát a nejadresnější člověk. Čím se to filtruje přes méně mezistupňů, tím vyšší je efektivita podniku.

EURO: Jak zajistit dobrou efektivitu nemocnic v českém systému zdravotnictví? ZAVALIANIS: To je problém. Moderní lékařství tvrdí, že člověk by měl zůstat v nemocnici jen minimální dobu. Jsou-li však nemocnice placené podle počtu takzvaných lůžkodní, který jejich ředitel nebo primář pustí lidi dříve domů? Musejí zajistit „obložnost“ zařízení.
Nikdo nezkoumá, operuje-li nemocnice dobře a pacienti nemají komplikace. V dnešní době přitom lze mnoho výkonů provádět jednodenní chirurgií. Je to levnější pro systém a výhodnější pro pacienta. Tady však není snaha takto provádět léčbu. Finančně se to totiž nemocnicím nevyplácí. Člověk pak bohužel leží v nemocnici třeba deset až patnáct dní, než mu sdělí diagnózu.
Není divu, že nedůvěra pacientů ke zdravotnictví roste. Člověk vidí, že mu ambulantní lékaři provádějí třikrát totéž vyšetření, přičemž se nic nedozví. Proto jde do nemocnice, kde mu zase provedou to samé, neboť nedůvěřují výsledkům z „pole“, a peníze se roztáčí. A také tu samozřejmě hraje roli, že nemocnice má třeba svoji laboratoř, kterou potřebuje uživit.
Potíž je však i jinde. Systém nemocnicím říká, pracujte a příští rok dostanete 103 procent toho, co jste měly minule. Můžete soustředit špičkovou techniku, personál a lékaře, ale je vám to k ničemu, dostanete jen 103 procent. Nikdo nebere ohled na to, poskytujete-li dobrou péči a hrnou se k vám pacienti. Dostanete mizerná tři procenta navíc. Čili normální chování je následující: nechat všechno chátrat, nic neobnovovat, pracovat s co nejmenším počtem personálu, a tím dosáhnout největší ziskovosti zařízení. A podle toho to v mnoha nemocnicích vypadá.

EURO: Myslíte si, že špatně nastavený systém úhrad za péči je hlavním problémem našeho zdravotnictví? ZAVALIANIS: Nejen to. Rozhlédnu-li se, tak vidím, že v jednom kraji dvě nemocnice poskytují stejnou péči. Proč? Přece nemohou být stejné typy nemocnic patnáct kilometrů od sebe a mít tutéž specializaci. To je nesmírně drahé. Tak to dlouhodobě nejde dělat. Musí se objevit někdo, kdo řekne, síť nemocnic bude vypadat takto - tyto nemají opodstatnění, a proto je zrušíme. Vezměte si třeba právě Pardubice. Je pardubická nemocnice a deset kilometrů od ní chrudimská, která má ztrátu deset milionů korun. Není divu. A někdo ty peníze musí zaplatit. Byl by to přitom krásný projekt, propojit je. V Chrudimi nechat následnou péči, které je nedostatek, a provozy akutní péče převést do Pardubic. Uživily by se obě bez ztrát. Dobře by to fungovalo.
Není řešením nalít do systému více peněz, ale zkonsolidovat síť. Je nutné zavřít některé nemocnice. Pak zbudou peníze, aby to, co poskytujeme v těch ostatních, bylo kvalitní. V této republice nelze poskytovat špičkovou medicínu v nemocnici na každém rohu na stejně dobré úrovni. Jenže musela by být politická vůle to řešit. Pro politika, který oznámí, že se ruší nemocnice, to znamená sebevraždu.

EURO: Mnoho lidí však tvrdí, že se ve zdravotnictví těžce podniká. Mimo jiné proto, že je tento trh regulovaný a do jisté míry deformovaný. Proč jste si vybral právě zdravotnictví? ZAVALIANIS: Zdravotnictví je zajímavý i výdělečný obor, který má jen svá specifika - jako ostatně všechno. A proč jsem si je vybral? Všechno v mém životě bylo dílem náhody. Studoval jsem sice národohospodářské plánování, ale nikdy jsem se podle plánu neřídil. Byla to souhra náhod.

EURO: Neplánujete? Takže ani nedokážete říct, jak byste chtěli dál rozšiřovat svoji síť? ZAVALIANIS: Nemůžeme vymyslet plán a jít s ním na trh. Plán je to, co dovoluje momentální situace ve zdravotnictví. Samozřejmě že chceme růst a pokračovat v našich aktivitách ve zdravotnictví, ale nezáleží jen na nás, jakým směrem půjdeme.

EURO: Budete žádat o vlastní pojišťovnu? Agel už licenci má a zájem o ni projevuje i finanční skupina PPF. ZAVALIANIS: V naší situaci nevím, co by nám to přineslo.

EURO: Z podnikatelského hlediska se to však zcela jistě vyplatí, nebo snad nikoli? ZAVALIANIS: Naším hlavním plánem teď je zkvalitnit onkologickou péči v pardubickém kraji. Tam jsme hodně investovali - koupili jsme další přístroj, lineární urychlovač. Je zřejmě v Česku nejmodernější - umí lépe a hlavně šetrněji ozařovat lidi. Chceme prostě provádět onkologii co nejlépe - momentálně v Pardubickém kraji.
Ve středních Čechách vzniká u nás neobvyklý model. Chceme propojit obě nemocnice - Beroun a Hořovice. Jedna bude zajišťovat akutní péči, druhá následnou. Vznikne tam velké rehabilitační zařízení, v němž bude o pacienty postaráno jak okamžitě po zvládnutí akutního stavu, tak později. Takový model u nás jinde neexistuje. Všechno bude na jednom místě. Budou tam k dispozici i lůžka pro léčení dlouhodobě nemocných. A když se to podaří, pak bychom rádi vytvořili i sociální lůžka.

EURO: Chtěli byste v tomto regionu vlastnit ještě další zařízení? ZAVALIANIS: Pokoušeli jsme se. Nebyli jsme však natolik chytří, abychom napsali stejně dobrý projekt jako ostatní. Proto jsme prohráli.

EURO: Máte zájem i o další regiony? Co třeba Morava? ZAVALIANIS: Zájem je trvalý. Přesouvat se však po celé republice není účelné. Chceme dělat pouze věci, které mají smysl. Proto se snažíme podnikat v Praze, Středočeském kraji a na Pardubicku. Vyskytne-li se někde něco dalšího, co pro nás bude zajímavé, půjdeme do toho, ale ne za každou cenu - kdykoli se bude někde v Česku prodávat nemocnice. Musíme uvažovat ekonomicky, aby byla mezi zařízeními součinnost. A nevidím součinnost mezi tím, co bychom měli třeba v Aši a na Moravě. Abych to zkrátil: Chrenek se nemusí obávat.

EURO: Když už srovnáváme vaše aktivity s Agelem, zúčastnili jste se také soutěže na železniční zdravotnictví, ale nakonec jste odstoupili. Proč? ZAVALIANIS: Vyžádali jsme si kriteria, ale nešli jsme do toho.

EURO: Z jakého důvodu? Konkurent byl silný? ZAVALIANIS: To se netýká síly konkurenta. Někdo může říct, že jsem silnější konkurent. Co umí konkurent lépe než my? Splňovali jsme všechna kriteria.

EURO: Proč jste se tedy nakonec soutěže nezúčastnili? ZAVALIANIS: Jak to říct kulantně - měli jsme třeba na práci něco jiného.

Největší soukromé firmy ve zdravotnictví

  • Agel - majitel Tomáš Chrenek
  • Eurodiagnosis, Multiscan - majitel Sotirios Zavalianis
  • PP Hospitals - majitel Tomáš Tvarůžek
  • Mediterra - majitel Luboš Kmeť, respektive německý řetězec Frasenius
  • Privamed Healthia - majitelka Lenka Vítková, respektive hejtman Plzeňského kraje Petr Zimmermann
  • Medicon - majitel Marek Čmejla, respektive Appian

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče