Máme novou infrastrukturu, ale na rozvoj města nezbylo

23. srpna 2004, 00:00 - BLANKA RŮŽIČKOVÁ , ZUZANA VLČKOVÁ
23. srpna 2004, 00:00

STAROSTA PRACHATIC JAN BAUER: Jak s odstupem času hodnotíte předloňské povodně?

STAROSTA PRACHATIC JAN BAUER: Jak s odstupem času hodnotíte předloňské povodně? Městem prošla záplavová vlna a vznikly škody, které mohly zastavit rozvoj Prachatic na několik let. Byla to naprosto nečekaná událost, vůbec poprvé v historii. Byla tak překvapující, protože ve městě není žádná řeka, jen dva potůčky, které v létě nebývají ani vidět.

Díky komu nebo čemu se podařilo situaci zvládnout? Myslím, že jsme si pomohli hlavně vlastními silami. Dodnes vzpomínám, jak se obyvatelé města dokázali semknout dohromady, jak kvalitní krizový tým tady vznikl. Mezi lidmi se vytvořily úplně jiné vazby než dříve a všechno dokonale fungovalo. V takových situacích vzniká ideální prostředí, do kterého nevstupují mezilidské vztahy, osobní zájmy ani majetkové vazby. Je zajímavé, že v krizi začne nejen ekonomika, ale prakticky celá společnost fungovat na sto procent.

Jak při povodních reagovali místní podnikatelé?

Všichni jsme si začali pomáhat, my jsme především předávali informace. Z reakce podnikatelů jsem byl ale přímo nadšený, mnozí z nich cítili loajalitu vůči městu, které bylo hodně postižené, a sami se hlásili s nabídkami pomoci.

Co jim město nabídlo na oplátku? V rámci možností jsme se snažili, abychom mohli zmírnit i jejich škody. Odpustili jsme některé nájmy a poskytovali kompenzace. V P rachaticích byly největší škody na veřejném majetku, takže jsme byli spíše v opačné situaci. Překvapilo nás, že mnozí podnikatelé pomoc naopak sami od sebe nezištně nabízeli městským orgánům. Pomáhali vám i finančně?

Ano, na povodňové konto města přišly téměř tři miliony korun, místní firmy a živnostníci přitom přispívali v řádu tisíců či desetitisíců korun. A jiná forma pomoci? Nabízeli krizovému štábu svou techniku i lidi. Zdá se, že krizové situace vytvářejí podmínky pro dobré fungování systému, to se málokdy a málokde opakuje. Podnikatelé i živnostníci se vlastně vůbec nechovali podle toho, jak jim velí trh. Zisk jakoby ustoupil do pozadí a důležité byly společné hodnoty. Bylo město pojištěné? Na P ojišťovnu ČSOB, se kterou jsme měli uzavřenu smlouvu, si nemůžu stěžovat. Od prvního dne s námi řešila škody, vyšli nám vstříc - dokonce vyplatili zálohu. Na rovinu ale musím přiznat, že jsme neměli optimální pojistnou smlouvu. Zkušenosti z roku 2002 jsme samozřejmě vyhodnotili a už jsme pojištěni lépe. Jaké byly škody a kolik vám pojišťovna zaplatila?

Škody na obecním majetku dosáhly téměř osmdesáti milionů korun. Pojišťovna sice uhradila jen část, ale myslím, že pro město to bylo možné maximum. Poškozené byly samozřejmě i komunikace, ale ty je téměř nemožné pojistit. Jak jste daleko s odstraňováním povodňových škod? Když přišly povodně, říkal jsem si, že tato katastrofa zastaví rozvoj města nejmíň na pět let. A to se u některých rozvojových akcí skutečně stalo, ale jiné už pokračují. Dnes se mnozí lidé domnívají, že povodeň městu dokonce pomohla. V ygenerovala ekonomickou pobídku, změnily se rozpočtové priority a některé akce šly udělat rychleji. Znamená to, že Prachatice na povodních vydělaly? To rozhodně ne. V rámci dotačních titulů se k nám sice dostalo hodně peněz, ale to nic nemění na skutečnosti, že povodně město značně poznamenaly a nepochybně zpomalily jeho rozvoj. O jaké dotační tituly jste žádali? O dotace nebo finanční výpomoc jsme žádali na úrovni státu, kraje a samozřejmě také o peníze z Evropské unie. To byly možné zdroje a my jsme obstáli. V tomto směru měly nejhorší pozici malé obce. Často neměly dostatečnou publicitu a někde byl starosta na shánění peněz sám, nebo neměl k dispozici potřebný tým lidí, zkušenosti a prostor. Na úrovni našeho kraje jsou desítky obcí, v nichž nejsou povodňové škody napraveny. Je to nespravedlivé, u nich se vývoj zastavil možná na deset, dvacet let. Jak se podle vás zachoval stát?

Jsem velký kritik státu, ale vládě a její práci v době povodní bych nechtěl křivdit. Udělali jistě to, co mohli, a udělali to docela dobře.

Dva roky stará událost se stále odráží na současné tváři kraje. Například v jižních Čechách ještě chybí mnoho mostů. To se těžko posuzuje, protože já se stále na odstraňování povodňových škod dívám především očima Prachatic. Nemám tedy správné měřítko. Zároveň musím přiznat, že nám povodně v jistém smyslu pomohly. N a druhé straně za dnešní stav vděčíme hlavně tomu, že jsme si uměli pomoci sami. Byli jsme dobrý tým, okamžitě jsme byli připraveni hlásit se o peníze. Uměli jsme připravit projekty a investiční akce také dotáhnout do konce.

A nápravy škod v rámci regionu? Kraj nejvíce investuje do nápravy infrastruktury. To samozřejmě znamená nové zakázky a investice. To byla šance pro firmy typu pozemních staveb.

**To znamená, že přírodní katastrofa byla impulzem k oživení?

Vždy se mluví o tom, že katastrofy přinášejí velké zakázky a tento efekt jistě fungoval. Bylo by ale bláhové si myslet, že si s další povodní může někdo pomoci. Možnosti českého státu nejsou neomezené a je možné, že by další podobnou katastrofu neustál. Také je třeba si uvědomit, že mnohé investice jdou na úkor zadlužení.

Jan Bauer (35)

Absolvent oboru Ekonomika a řízení na ČVUT Praha. V roce 1998 zvolen za ODS starostou města Prachatice, v roce 2000 zastupitelem Jihočeského kraje a od roku 2004 je poslancem. Člen Výkonné rady ODS.

JIHOČESKÝ KRAJ

Celkové škody: 15,2 miliardy korun Počet postižených firem: 1000 Ztráty a škody soukromých firem: 4,4 miliardy korun z toho škody na majetku a zásobách: 1,2 miliardy korun ušlý zisk způsobený přerušením výroby: 1,4 miliardy korun

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče