Malým obchodníkům hrozí vyhynutí

13. listopadu 2006, 00:00 - TOMÁŠ JOHÁNEK
13. listopadu 2006, 00:00

Za první republiky býval hokynář na malém městečku váženým občanem, který se těšil úctě a nakupování u něj mělo formu společenské události. Přišla válka a následná desetiletí vlády komunismu zahnala obchodníky do tenat státních sítí jednot, priorů, drogerií a dalších, většinou nevzhledných prodejen.

Za první republiky býval hokynář na malém městečku váženým občanem, který se těšil úctě a nakupování u něj mělo formu společenské události. Přišla válka a následná desetiletí vlády komunismu zahnala obchodníky do tenat státních sítí jednot, priorů, drogerií a dalších, většinou nevzhledných prodejen.

Přišla sametová revoluce a po ní se do měst vrátili i drobní obchodníci, aby navázali na tradici hokynářů. Uplynulo dalších několik let a těmto obchodníkům opět hrozí vyhynutí. Tentokrát ale nikoliv z vůle státní moci, ale tvrdé zahraniční konkurence, která většinou se silným investorem v zádech nemá velké problémy prosadit výstavbu supermarketu či hypermarketu, kde si vzpomene. Zatím tyto novodobé obchodní chrámy vznikaly ve velkých městech, nyní přišla řada i na ty menší.

Právě na menších městech ještě podnikají, respektive stále více živoří tisíce drobných obchodníků, kteří čekají na poslední ránu z milosti. Doufat, že se jich zastane třeba místní radnice, je krátkozraké. Vždyť v řadě měst a obcí cinkot plného měšce zatemňuje rozum.

Jak by jinak bylo možné, že u nás jako houby po dešti rostou prodejny řetězce Lidl, který od samého začátku provázejí samé aféry. Ve žhavé paměti je například aféra se záhadným kácením stromů v těsné blízkosti těchto prodejen, nyní se zase zveřejnil průzkum, podle kterého ovoce z Lidlu obsahuje nejvíce škodlivých látek ze všech zkoumaných vzorků. Ti, kdo rozhodují o výstavbě podobných obchodů, si neuvědomují, že svým verdiktem neničí jen živnost spoluobčana. Pouze výjimečně se stává, že by se do řetězců dostala například česká jablka.

Kvůli novému kolosu ve městě krachují malí obchodníci, kteří dohromady zaměstnávají více lidí než supermarket. Tito lidé většinou končí na Úřadu práce, protože stavovská čest jim nedovolí žadonit o nádeničinu u konkurence, která jim zlikvidovala živnost.

Ale dost trudnomyslnosti. Malí obchodníci mají naději. A sice, že se lidé začnou dívat na kvalitu zboží. Právě v nabídce vyšší kvality je síla českých obchodníků.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče