Malý velký byznys

27. září 2004, 00:00 - PETR BÝM
27. září 2004, 00:00

HODINKY Jeden a čtvrt miliardy kusů - tolik se podle odhadů každým rokem vyrobí ve světě náramkových hodinek. Více než polovina z toho připadá na Japonsko. Přestože v počtu vyrobených kusů hodinek jednoznačně vedou Japonci, zemí hodinářství zaslíbenou je však evropské Švýcarsko.

HODINKY Jeden a čtvrt miliardy kusů - tolik se podle odhadů každým rokem vyrobí ve světě náramkových hodinek. Více než polovina z toho připadá na Japonsko. Přestože v počtu vyrobených kusů hodinek jednoznačně vedou Japonci, zemí hodinářství zaslíbenou je však evropské Švýcarsko. Loni se pod značkou Swiss Made na světové trhy dostalo 24 milionů kusů hodinek. Je to sice jen zlomek světové produkce, ale ten nejvýznamnější. Drtivou většinu vyrobeného hodinářského zboží dnes představuje levná sériová produkce elektronických časomír, které jsou s výjimkou produktů japonské trojice (Seiko, Casio, Citizen a jejich četné subznačky) všeobecně považovány za neznačkové zboží. V KVALITĚ VEDE ŠVÝCARSKO Hodinky pro masovou spotřebu ovšem nejsou tím, co přitahuje zájem obchodníků a hodinářských fanoušků. Nejlukrativnější je segment luxusních hodinek a těch, které se obvykle zařazují do skupiny „střední třída“. Ze Švýcarska se takových hodinek loni celkem vyvezlo za 6,1 miliardy eur - nejvíce do USA, Hongkongu a do Japonska, jehož apetitu po výjimečných výrobcích domácí producenti zjevně nestačí. V obchodech se samozřejmě objevují kvalitní hodinky i z jiných zemí - Německa, Francie, Velké Británie, USA (například značka Bulova, založená v roce 1875 českým emigrantem Josefem Bulovou) a již zmíněného Japonska, které se pomalu, ale jistě zaměřuje také na kvalitnější zboží. Vzhledem k vysokým obchodním maržím představují jenom kvalitní náramkové hodinky obchod v řádu desítek miliard euro. A pokud bereme v potaz celou hodinářskou produkci, docházíme k číslům, které sice nemohou konkurovat třeba ropnému či automobilovému průmyslu, ale rozhodně nejsou zanedbatelná. Jen málokteré zboží dlouhodobé spotřeby těží z takové poptávky - v průměru připadá na jednoho obyvatele současného světa produkce 0,5 náramkových hodinek ročně. ČESKÝ TRH DOSPÍVÁ**

Nás domácí trh je - s výjimkou produkce z Nového Města nad Metují - závislý na dovozu. Do roku 1989 dominantní značky (tedy Prim, německá Ruhla a tehdy ještě „sovětské“ značky Čajka, Pobeda, Vostok apod.) tak trochu zmizely v propadlišti dějin. Na pultech hodinářských obchodů začalo kralovat levné východoasijské zboží. Postupem času ale začaly přicházet i renomované značky, nejdříve střední třídy (Tissot, Longines) a pak už vysloveně luxusní výrobky značek jako Rolex, Patek či Cartier. Sortiment se stále rozšiřuje a dnes je u nás v podstatě možné koupit všechny prestižní značky až na některé výjimky (mezi nimi to jsou kupodivu hlavně značky německé). Údaje o dovozu hodinářského zboží a konkrétně náramkových hodinek alespoň částečně indikují, kolik Češi za tyto výrobky utrácejí. V roce 2003 se na domácí trh dostalo hotových hodinek za 490 milionů korun, což představovalo meziročně o téměř čtyři procenta více. Celkový import byl výrazně vyšší, ovšem Česká republika je pro některé distribuční firmy překladištěm pro středoevropský region, takže reexport je také poměrně vysoký (loni téměř 70 milionů korun). Letošek bude pro obchodníky s hodinářským zbožím, i přes velké obavy, nejspíš dobrý. V meziročním porovnání import náramkových hodinek vzrostl za první pololetí o 74 procent. Zdá se tedy být skoro jisté, že prodej letos vykáže opětný růst. Tím spíše, že hlavní prodejní sezonou je předvánoční období. Z hlediska maloobchodního představují náramkové hodinky všech typů obrat nejméně dvakrát vyšší, než je hodnota dovozu, tedy nejméně jednu miliardu korun. O tuto částku se musí podělit odhadem osm set prodejen hodinářského zboží. Prestižní značky se samozřejmě nakupují hlavně v P raze, nicméně se nabízejí už ve všech větších městech. Čísla o prodeji firmy většinou tají. Přesto například Nicolas Hayek, prezident Swatch Group (součástí je i Omega), při své nedávné návštěvě Prahy prozradil, že hodinek této značky se u nás prodá ročně tisícovka. Z kusých zmínek v odborném tisku lze odvodit, že skutečně luxusní výrobky (Patek, Cartier, Audemars Piguet), jejichž ceny se pohybují od 200 tisíc korun výše, se u nás prodávají v desítkách kusů, ty „levnější“ po stovkách kusů.

Mohlo by vás zajímat

Finance
Šéf mi čte e-maily. Je to v pořádku?
Dá se pracovat s invalidním důchodem? Jde to, ale...
Zaměstnávání a brigády mladistvých a jejich pracovní podmínky podle zákoníku práce
Silná Evropa je podle Merkelové pro USA výhodná
500 korun navíc pro rodinu s dětmi od července 2017?
Auta
Policie konečně dovolila hasičům zveřejnit fotky z nehody…
Test ojetiny: Volkswagen Golf VII je skvělý, ale dieselu bychom se vyhnuli
Kvíz na pátek: Poznáte, kterým autům patří tyto interiéry?
Audi S5 Cabriolet se přiblížilo k RS 5. Může za to Hans-Jürgen Abt
Toyota Yaris GRMN zní hodně naštvaně. Na český trh dorazí začátkem příštího roku
Technologie
Cnews FM: Zneužívá Microsoft monopolní postavení vůči výrobcům antivirů? [podcast]
Je v pořádku, když vám šéf čte e-maily?
Asus uvádí levnější 10Gb/s síťovku. XG-C100C stojí pod tři tisíce a umí i 2,5/5,0Gb režim
Sega vdechne život starým hrám. Na mobilech zdarma vydala Sonica a další pecky
Vědci vymysleli další způsob, jak udělat foťák tenký jako papír
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít