Malý rovná se bohatý

10. prosince 2007, 00:00 - Filip Černoch
10. prosince 2007, 00:00

EVROPSKÉ PENÍZE - Z evropského koláče dostane kousek skoro každý, jen malé a střední firmy si ale mohou chodit pro nášup. V podnikatelských programech je totiž podstatný díl peněz určen právě jim. Vzhledem ke složitosti definice termínu malí a střední podnikatelé ale nemusí být vždy jasné, kdo se ještě vejde a kdo už má smůlu.

Velké podniky možná mohou být výkladní skříní evropského byznysu, jenže ten ve skutečnosti táhnou podnikatelští mravenci. A vidět je to i na obrovském balíku peněz s názvem „evropské dotace“. Malí a střední podnikatelé (MSP) v něm mají velmi dobrou pozici, řada programů je totiž určena výhradně pro ně, v jiných mají různé výhody.

„Navíc v evropských fondech obecně platí, že zde mají MSP podstatné procentní zvýhodnění. Zatímco standardem je dotace ve výši 40 procent uznatelných nákladů, malé podniky mají nárok až na 60 procent a střední na 50 procent těchto nákladů,“ zdůrazňuje ekonom poradenské firmy Raven EU Advisory Jan Jakus.

Jenže, ne vždy je snadné určit, zda má váš podnik na zařazení do této užitečné škatulky opravdu nárok. „Stalo se nám například, že přišla firma z dřevozpracujícího průmyslu a měla nápad na projekt určený právě pro MSP. Až během dalších rozhovorů jsme zjistili, že vlastní podíl v další menší firmičce. A podle příslušných přepočtů nakonec bohužel vyšlo najevo, že už přesáhla hranici středního podniku,“ upozorňuje na možné problémy Jakus. Definice malých a středních podnikatelů používaná u evropských dotací v sobě totiž skrývá celou řadu drobných specifik, které mohou vést k ošklivému zklamání při podávání žádostí.

Spočítejte si příbuzenstvo

Jaká jsou tedy hlavní kritéria pro zařazení podniku do škatulky MSP? Zdaleka nejdůležitější hodnotou je počet zaměstnanců, který nesmí překročit 250. Zahrnout je ale třeba i další dva finanční ukazatele. Prvním z nich je roční obrat, který se musí vejít do 50 milionů eur, druhým jsou celková aktiva nižší než 43 miliony eur. Všechny tyto údaje se přitom vztahují k poslednímu uzavřenému účetnímu období, vypočtenému za jeden kalendářní rok.

Pochopitelně, takto stručný úřední dokument, v němž by chybělo hejno nesrozumitelných výjimek a dodatků, by s jistotou skončil v nejbližším muzeu kuriozit. Také v definici malých a středních podnikatelů je proto nutné pozorně sledovat hlavně různá upřesnění a doplňující poznámky.

Ty v prvé řadě nutí žadatele do výpočtů zahrnout i jiné subjekty, které jsou s ním ekonomicky spojené. Přičemž nezáleží na tom, zda daný podnikatel druhou společnost vlastní, nebo je jí vlastněn – rozhodující je procentuální velikost tohoto propojení. Pokud žadatel kontroluje méně než 25 procent základního kapitálu nebo hlasovacích práv jiného podniku, je daná firma považována za samostatnou a není třeba se jí dále zabývat. Pokud už se ale dostaneme na úroveň 25 až 50 procent, potom je potřeba k vlastním hodnotám přičíst i příslušné procento zaměstnanců, ročního obratu a aktiv vlastněného podniku. A v případě nejužšího propojení, tedy vlastnictví nad 50 procent, se zaměstnanci i finanční údaje obou podniků sčítají v plné výši.

„A pozor, toto propojení firem se sleduje i dále. Takže pokud je vaše firma vlastněna nebo vlastní další podnik, je třeba započítat i jeho dceřiné firmy nebo jinak navázané společnosti. Ale v tom případě už je nejjednodušší poradit se přímo s příslušnými úředníky nebo poradenskou firmou, protože tady už ty přepočty mohou být složitější,“ radí ekonom Jakus. Do celkového výsledku tak nezapočítáváme pouze »matku«, ale i »babičku«, »prababičku« a podobně, a to po dobu nepřetržitého spojení.

DEFINICE MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKATELE

• méně než 250 zaměstnanců

• roční obrat nižší než 50 milionů eur, bilanční suma roční rozvahy nižší

než 43 milionů eur

Za MSP se může počítat i podnikatel, který splňuje tato kritéria a je přitom propojen z více než 25 % s následujícími institucemi:

• veřejné investiční společnosti a další skupiny a jednotlivci ve vybraných oblastech investic rizikového kapitálu

• vysoké školy nebo nezisková výzkumná centra

• institucionální investoři včetně fondů regionálního rozvoje

• samostatné orgány místní samosprávy s ročním rozpočtem pod 10 milionů eur a méně než 5000 obyvateli.

Pramen: CzechInvest

My neříkáme tak, ani tak…

Přestože je určení příslušnosti podnikatele k MSP jedním z nejzákladnějších bodů žádostí o evropské dotace, ani tady si příslušné orgány neodpustily několik nejasností. „Kupříkladu, liší se definice MSP, které mají na svých stránkách vyvěšeny CzechInvest a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Ta první započítává čistě jen firmy podnikající podle paragrafu 2 obchodního zákoníku, druhá definice připouští všechny subjekty vykonávající ekonomickou činnost. Třeba i příspěvkovou organizaci typu odborné vinařské školy, která si v omezené míře přivydělává prodejem vína,“ upozorňuje Jakus. Podle vyjádření CzechInvestu je sice pro žádosti do eurofondů platná čistě jen jejich definice, Janus by přesto raději viděl jednotný výklad v rámci všech institucí.

„Druhým problémem jsou trochu zmatená pravidla toho, za jakých podmínek se může změnit MSP na velkou firmu. Pokud například v letošním roce koupí podnikatel další společnost a naroste mu tím počet zaměstnanců nad 250, tak by podle definice stále ještě spadal mezi malé a střední firmy. Norma totiž v případě těchto náhlých změn vyžaduje pracovat s údaji za poslední dva roky. Jenže z naší komunikace s CzechInvestem vyplývá, že v okamžiku překročení limitů se prostě status firmy změní na velkou okamžitě,“ popisuje možný rozpor Jakus. A nesmyslná je podle něj i klausule, podle níž by měl podnikatel při hodnocení své velikosti počkat až na schválení účetní závěrky příslušným orgánem. Takže dokud nemá příslušné razítko, měl by pracovat s údaji za rok předcházející, což může pochopitelně působit určité problémy. Ať už neúmyslné, kdy žadatele toto čekání zbytečně mate, nebo úmyslné, způsobené tím, že podnikatel hraje na pozdní získání razítka a na zatímní využívání už fakticky neplatných údajů.

„Žádný z těchto problémů není existenční a všechny se dají celkem jednoduše vyřešit domluvou s orgánem, který má konkrétní program na starosti. Jenže daleko lepší řešení, které by určitě uvítali jak úředníci, tak i žadatelé, by bylo vydání konkrétní, přehledné a srozumitelné metodiky, v níž by se zorientoval i laik,“ uzavírá Jakus.

Ono to zase tak horké nebude

A co podnikateli hrozí, pokud svou velkou firmu zkusí vecpat do kolonky šité na míru jeho menší konkurenci? „Neslyšel jsem o případu, kdy by byla nějaká firma odhalena a stíhána za to, že se neoprávněně označila za MSP. Pokud se totiž podíváme na celou situaci střízlivě, tak administrátoři žádostí ani nemají kapacity a nástroje, jak by efektivní kontrolu mohli dělat,“ konstatuje Jan Jakus. Základním prostředkem, kterým firmy v žádostech o dotace prokazují svou velikost, je tak čestné prohlášení.

„CzechInvest se spoléhá na čestné prohlášení žadatele, ovšem s tím, že pokud je při kontrole zjištěn opak, nese podnikatel všechny důsledky, například krácení přidělené dotace nebo jiné. Tento případ jsme však zatím nezaznamenali,“ odpovídá na otázku ohledně efektivity kontroly mluvčí této organizace Lucie Králová. „Stěžejním dokladem k prokázání velikosti podniku je čestné prohlášení. V rámci kontroly přijatelnosti projektu je opět kontrolován obrat podniku a počet zaměstnanců z daňového přiznání. Další kontroly jsou nastaveny ve fázi kontroly fyzické realizace projektu a v rámci kontroly na místě,“ popisuje metodiku ministerstva zemědělství jeho mluvčí Petr Vorlíček. Je nicméně otázkou, jaké reálné možnosti mají úředníci ke zjišťování majetkových propojeností podniků, typicky v komplikovanějších případech akciových společností.

V každém případě může být označení MSP ve hře o unijní dotace velmi silnou kartou. O to důležitější, že malé a střední firmy si na přílišnou podporu ze strany českého státu stěžovat nemůžou. A ta evropská je proto pro ně o to důležitější.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče