Málo místa na dveře

11. dubna 2008, 12:56 - Vadim Fojtík
11. dubna 2008, 12:56

Český podnik bude vyrábět součástky pro nová letadla Boeingu

Dopravní letadla nové generace Dreamliner od americké firmy Boeing se budou částečně vyrábět i v Česku, ve firmě Letov letecká výroba v pražských Letňanech. Podnik v současné době produkuje ročně zhruba tisíc dveří pro stroje předních světových výrobců letadel. A podobnou zakázku by měl dle informací týdeníku EURO získat i od renomovaného amerického producenta.

TAJNOSTI

„Program Dreamliner se teprve rozbíhá, všichni víme, že se kvůli konstrukčním problémům trochu přibrzdil, ale jsou nasmlouvány kontrakty s opcemi velkého rozsahu. Boeing navíc bude chtít v budoucnu skluz dohnat, takže lze očekávat, že bude tlačit na dodavatele,“ je přesvědčen jednatel a ředitel společnosti Letov letecká výroba Ivan Dubský. Firma se na zakázku pro Dreamliner připravuje několik měsíců. Vyčlenila již dokonce část výrobních ploch. Management českého podniku ale zatím nechce odtajnit know-how nového programu pro Boeing. „Ano, zahajujeme kompozitní program, ale do výrobní haly vás nepustím,“ potvrdil Dubský. Letov letecká výroba je součástí francouzského uskupení Groupe Latecoere. Firma je díky „matce“ navázána na dodávky dílů pro čtyři největší světové výrobce letadel, společnosti Airbus, Embraer, Dassault a Boeing. „Prostřednictvím mateřské společnosti pro tyto firmy vyrábíme dveře do jejich letadel, pro některé i skříně elektrických rozvodů,“ tvrdí Dubský. Letov tak dodává dveře krom jiného i pro Airbusy A320, A321, A380, letadla Embraer 170 a Dessault Falcon 7X. „Na výrobě Airbusu A380 se podílíme od samého počátku, všechny dveře jsou od nás,“ upozornil Dubský.

ATRAKTIVNÍ POZŮSTATEK

Francouzská firma Groupe Latecoere v roce 2000 odkoupila od tehdejšího státního podniku Letov letecká výroba a.s., který skončil v konkurzu, část firmy, respektive její divizi letecké výroby, dnešní Letov letecká výroba. V soutěži o koupi podniku porazil francouzský koncern dva zájemce, ani jeden z nich však nebyl z oboru. Dle informací týdeníku EURO se jednalo o developerské firmy. Latecoere měl štěstí, podnik koupil bez závazků. „Žádné jsme neměli, zůstaly na mateřské firmě Letov letecká výroba, a. s., jež si napůjčovala velké prostředky na rozvojové programy, které se nás ale netýkaly,“ upozornil Dubský. Ten pro Letov s několika přestávkami pracuje od roku 1974.
S příchodem nového vlastníka nastal zásadní zvrat v ekonomické situaci podniku. Francouzi v letech 2000 až 2007 investovali v letňanském areálu přes miliardu korun. Část prostředků vynaložili na výstavbu tří nových hal a rekonstrukce jedné starší, na nové technologie a stroje. „Začal velký rozvoj firmy, zavedlo se zhruba 180 kontrolních a výrobních procesů,“ tvrdí Dubský. Svá tvrzení dokládá následujícími údaji. Zatímco v roce 2000 zaměstnával podnik zhruba 160 lidí, dnes je to přes 630 pracovníků. A dalších několik desítek lidí chce podnik zaměstnat v nejbližších měsících. Pokud se ovšem lidi podaří sehnat. Letov, stejně tak jako další technické společnosti, bojuje s nedostatkem kvalifikovaných osob na českém trhu práce. „Nebráním se najmutí zahraničních pracovníků, třeba z Vietnamu, ale musí to být prostřednictvím seriozní agentury,“ nastínil Dubský další vývoj.

ZTRÁTA PODLE PLÁNU

Ekonomické údaje o společnosti ale její šéf zveřejnit nechce. „Hospodářské výsledky neuvádíme, nemáme v nich zcela obsaženy veškeré standardní vlivy,“ konstatoval Dubský. A vysvětluje to krom jiného i tím, že někdy jeho firma materiál nakupuje, jindy jej „pouze“ přebere od své matky. „Navíc kvůli masivním investicím splácíme půjčky. Hospodářský výsledek sice není kladný, ale je přesně v takové výši, v jaké byl plánován. Z toho důvodu neuvádíme ani nějaké relativní ukazatele, protože nejsme firma, která má zcela normální strukturu nákladových a ziskových položek. Něco řešíme prostřednictvím mateřské firmy, něco sami. Můžu ale konstatovat, že podnik prosperuje a rozvíjí se,“ vysvětlil Dubský.

NENÍ KAM RŮST

Šéf podniku přiznává, že velký rozmach a objem zakázek způsobuje společnosti i problémy. „Začínáme mít nepostačující výrobní plochy. Kolem nás již nejsou žádné volné pozemky, nemáme kde stavět. To je i jeden z důvodů, proč reorganizujeme výrobu a snažíme se část z ní umístit mimo Prahu, minimálně do středních Čech. Nepočítáme ale s tím, že budeme někde kupovat pozemky a stavět novou továrnu,“ vysvětlil. Málo pravděpodobné je zřejmě i to, že by si Latecoere přikoupil k Letovu dalšího tuzemského producenta leteckých dílů.
Pro podnik to znamená jediné. Hledat firmu, do která by převedl alespoň část produkce, kooperanta. „Samozřejmě u produkce, u které jsou vyšší požadavky na kvalifikaci výrobních procesů a jejich kontrolu, případně zákazník nesouhlasí, aby se stěhovala na třetí místo, nic přemisťovat nebudeme,“ tvrdí Dubský. Každý montážní proces, od nýtování, přes lepení až po lakování dílů v letecké výrobě podléhá desítkám kontrol, a to jak ze strany výrobce, tak i zákazníka. Správnost každého výrobního postupu je navíc nutné podložit speciálním certifikátem. I proto Letov těžce shání podnik, kterému by část „nadbytečné“ výroby svěřil. „V současnosti máme zhruba patnáct kooperantů, ale v podstatě to jsou obráběcí firmy, krom dvou, Aera Vodochody a Jihlavanu Airplanes,“ vysvětluje Dubský. Posledně zmíněná firma již zahájila sériovou výrobu součástek v rámci výrobního programu pro Airbus A320. Jihlavan je ale znám především jako výrobce ultralightů, kterých prodal již několik desítek kusů. Aero zase loni podepsalo kontrakt s mateřskou společností Letova, firmou Latecoere. Zapojit se do takového procesu je ovšem pro nové podniky notně komplikovanou a zdlouhavou záležitostí. „Třeba Aero má velkou zkušenost především z vojenského programu. Jenže rozdíl mezi civilní a vojenskou výrobou je obrovský,“ tvrdí Dubský. V okamžiku, kdy se Aero chtělo zapojit do výrobního programu pro firmu Embraer, muselo nejen notně proškolit své zaměstnance, ale i zavést zvláštní výrobní procesy, které s plněním této zakázky souvisely,“ popsal složitosti zakázky Dubský. Aero Vodochody pro Latecoere vyrábí především závěsy a vnitřní konstrukce dveří pro dopravní proudové letouny Embraer 170 a Embraer 190. Hodnota kontraktu odpovídá zhruba jedné miliardě korun. Aero nyní s Francouzi vyjednává o rozšíření zmíněné zakázky, což by se zřejmě líbilo i Dubskému. Ten totiž naznačil, že by Letov, pokud úspěšně předá část této produkce spolupracující firmě, mohl přejít k mnohem sofistikovanější výrobě. „Stačí jen několik úprav, třeba umístit jeřáb a upravit rozvod kabelů v hale. A můžeme začít vyrábět i některé komponenty trupů letadel. Takový je výhled do budoucna. Nejdříve musíme převést část produkce někam jinam,“ nastínil Dubský další vývoj ve firmě.

PO LETECH OŽIVENÍ

Český letecký průmysl, který takřka - s výjimkou výroby ultralightů - nepřežil minulé století, se v posledních letech začíná vzmáhat. Obrat tohoto odvětví se v roce 2006 poprvé po několika letech propadu zvýšil. Členské podniky Asociace leteckých výrobců ČR, jež sdružuje více než čtyřicet nejvýznamnějších subjektů v oboru, zvýšily v roce 2006 obrat zhruba na 8,7 miliardy korun a oproti roku 2005 si polepšily téměř o čtvrtinu. Loňské údaje sice zatím nejsou k dispozici, odhady však hovoří o dalším dvouciferném růstu. O vzestupu svědčí rovněž vývoj ve firmě Letov letecká výroba, ale i třeba v podniku Aero Vodochody. Firma je po loňské změně vlastníka, kdy stát vystřídala investiční společnost Penta, opět v zisku. Neauditované výsledky hovoří o výdělku ve výši 230 milionů korun. Důvodů oživení je hned několik. Dle Dubského je nutné podívat se o několik desetiletí zpět. „Česko a Morava byly vždy technickým ústředím tehdejšího Rakouska-Uherska,“ tvrdí Dubský. Což znamená jediné. Republika vedle dlouholeté průmyslové tradice disponuje velkým množstvím kvalitních techniků. „Samozřejmě, nebyli jsme vybaveni tak hodnotnou technologií jako konkurence v západní Evropě, neměli jsme na ní peníze, ale lidi v Česku zase mnohdy uvažovali lépe technicky,“ upozornil Dubský. To je i jeden z důvodů, proč se zahraniční letečtí producenti v posledních letech zaměřili na české fabriky. Velkým tématem je i to, zda letecká firma disponuje výrobním programem. Pokud ne, tak nemá ani dostatek finančních prostředků. „Společnosti, které neměly výrobní program, buď skončily zcela, nebo téměř. Pokud ale do takové firmy vstoupil reálný vlastník s dobrým výrobním programem - ne stát - tak se podnik většinou vzpamatoval. To je i příklad Letova,“ konstatoval Dubský. A jak dodává: „Majitel má nasmlouvány obrovské kontrakty se čtyřmi největšími výrobci letadel. Případné výkyvy v poptávce se tak snáze vyrovnají.“

BOX 1
Devadesátka Firma Letov je nejstarším leteckým výrobcem v České republice. Podnik, který letos slaví devadesát let své existence, založilo v roce 1918 ministerstvo obrany jako podnik na opravy letounů, které republika získala po první světové válce. Mezi roky 1920 až 1930 vyvinul a vyráběl podnik padesát typů letadel všech kategorií. Za druhé světové války sloužil jako opravna letounů Luftwaffe. Velký rozmach firmy započal v padesátých letech minulého století, kdy se zde začaly vyrábět časti trupu proudových letounů MiG15 a posléze i MiG19 a 20. Počátkem šedesátých let zahájil Letov, v kooperaci s Aerem Vodochody, produkci nového československého cvičného letounu L-29 Delfín, kterých bylo vyrobeno a prodáno více než čtyři tisíce kusů. O deset let později se Letov podílel i na výrobě letounu L-39 Albatros. První náznaky ekonomické krize postihly podnik po rozpadu východoevropských trhů. Část propadu zakázek si společnost vykompenzovala v roce 1991, kdy vůbec jako první společnost z východní Evropy získala zakázku na dodávky dílů pro letouny Airbus. V roce 1997 byl tehdejší Letov, a. s. rozdělen na několik divizí a krom jiného tak vznikla i jeho dceřiná společnost Letov letecká výroba, a. s. Mateřská společnost však kvůli bezhlavému rozmachu skončila v konkurzu. O tři roky později koupila její divizi, Letov letecká výroba, francouzská společnost Groupe Latecoere.

Grafický prvek

Silná čtyřka odběratelů Letova Firma* Typ letadla
Airbus* A320, A321, A380
Embraer* Embraer 170
Dassault* Falcon 7X
Boeing* 787 Dreamliner

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče