Malí výrobci potravin budou mít snazší život

01. září 2008, 08:00 - Petr Havel
01. září 2008, 08:00

NOVÁ VYHLÁŠKA - Ministerstvo zemědělství chystá vyhlášku, která pro malé potravinářské firmy zjednoduší veterinární a hygienické předpisy. Cílem ministerské iniciativy je podpořit takzvaný prodej ze dvora. Vyhláška by mohla začít platit na přelomu roku.

Zjednodušit podnikání malých potravinářských firem a podpořit takzvaný „prodej ze dvora“ je cílem nové vyhlášky ministerstva zemědělství. Nový předpis zahrnuje úlevy v oblasti veterinárních a hygienických požadavků a týká se především podniků, které vyrábějí potraviny živočišného původu.

Podle ministra zemědělství Petra Gandaloviče iniciovala vznik vyhlášky antibyrokratická komise ministerstva. „Prosadit odpovídající požadavky na přímý prodej ze dvora pro malokapacitní producenty bylo jedním z prvních cílů této komise a vyhláška je dalším konkrétním výsledkem její práce,“ tvrdí ministr. Pomoci by ale měla nejen zemědělcům, ale zřejmě ještě mnohem více potravinářům.

„Je dobře, že má ministerstvo něco takového v plánu a že tím aplikuje unijní nařízení, které předpokládá, že jednotlivé státy přijmou úlevy pro malé podniky a výrobce specialit,“ chválí iniciativu i ředitel Českého svazu zpracovatelů masa Jan Katina. V praxi se ale podle něj moc nezmění. Úlevy pro malé potravináře již veterinární inspektoři poskytují, dosud ale nebyla nikde stanovena například definice malého výrobce. To vyhláška specifikuje, ale právě objem výroby, který by mohl podléhat mírnějším veterinárním a hygienickým kritériím, je základní a zřejmě jediný problém návrhu.

Jak velký má být malý

Někteří členové antibyrokratické komise, například tajemník Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek, považují předpokládané objemy „malé produkce“ za příliš vysoké. Obdobný názor má i ředitel Sdružení drůbežářských podniků František Mates. Naopak zpracovatelé červeného vepřového a hovězího masa nemají s navrženými limity problém. „Mezi naše členy patří i malé podniky a my samozřejmě hájíme zájmy všech. Drůbežáři ale sdružují jen velké firmy a pokud by existovaly úlevy pro větší podniky, mohlo by to těm největším dělat problém. Zatím se o všem diskutuje, chtěli bychom nakonec s drůbežáři vystupovat jednotně,“ říká Katina.

V obecné poloze je podle návrhu vyhlášky považován za potravinářskou firmu s malým objemem „takový podnik, který byl před 1. lednem 2006 schválen a registrován jako podnik s malým objemem výroby v souladu s tehdy platnými předpisy Evropských společenství“. Další možností je splnit podmínky objemu výroby stanovené připravovanou vyhláškou. Ta předpokládá, že malou společností mohou být například potravinářské podniky s jatkami, kde se bourá maximálně pět tun masa týdně, drůbeží jatka porážející až 150 tisíc kusů drůbeže ročně a podniky s drůbežími jatkami, v nichž se porcují maximálně dvě tuny drůbežího týdně.

KDO VYUŽIJE MÍRNĚJŠÍ PŘEDPISY

  • *typ podniku - počet
  • * čerstvé drůbeží maso – mrazírny - 5

čerstvé drůbeží maso – porážky - 13

čerstvé drůbeží maso – porcovny - 20

čerstvé maso – bourárny - 184

čerstvé maso – jatka - 97

čerstvé maso – mrazírny - 3

masné výrobny - 191

ostatní provozy - 42

porážky farmové zvěře - 3

vejce – třídírny a balírny - 5

výrobky s malým obsahem masa - 8

zvěřina - 19

  • *CELKEM - 605
  • * Pramen: ministerstvo zemědělství

Zdravé budou stále

Mezi podniky, které mají mít na výjimky nárok, by při splnění výše zmíněných množstevních požadavků měla patřit zejména zařízení, jež používají tradiční výrobní metody či podnikají v regionech ovlivněných zvláštními zeměpisnými omezeními.

Jak ale zdůrazňuje ministr Gandalovič: „Vyhláška v žádném případě neznamená zmírnění standardů týkajících se zdravotní nezávadnosti potravin živočišného původu, které by mohly vést k ohrožení zdraví lidí.“

Ministerstvo si podle Gandaloviče od vyhlášky slibuje především podporu regionálního rozvoje a většího uplatnění specifických místních produktů. Návrh totiž vysloveně předpokládá, že produkty vyrobené za mírnějších podmínek nebudou k dostání plošně v obchodních sítích, ale jen v určitém spádovém území výrobce. Na rozdíl od evropských ochranných známek by se tak prostřednictvím vyhlášky mohli aktivizovat producenti potravin aspirující na regionální ochranné známky v rámci České republiky. „Regionální ochranné známky jsou v poslední době stále populárnější. Mimo jiné napomáhají rozvoji sounáležitosti výrobců i spotřebitelů s daným územím,“ říká náměstek ministra zemědělství pro enviromentální problematiku Jiří Urban.

Zaručeně pravé domácí

Systém regionálních ochranných známek začal v České republice fungovat v roce 2004 pod záštitou Regionálního environmentálního centra. To nese od června letošního roku nový název APUS. Podle Urbana bylo původně značení výrobků pomocí regionálních značek zavedeno pro pět oblastí – Krkonoše, Šumava, Orlické hory, Moravský kras a Beskydy, které jsou součástí chráněných území Natura 2000. V současné době je v systému zapojeno ale již devět oblastí – nově se připojily oblasti Moravské Kravařsko (Poodří), Polabí, Górolsko Swoboda (Jablunkovsko) a Vysočina.

Použití regionální značky k označení výrobků pocházejících z vymezeného území se podle Urbana týká široké škály výrobků, které jsou spojeny s tradicí a umem místních lidí. Nejde tedy zdaleka jen o potraviny, ale například i označení tradičních průmyslových výrobků nebo služeb. Systém také umožňuje odebrání certifikátu při porušení zásad pro užívání značky.

Doba užívání známky je omezena na dva roky, použití regionální známky je zpoplatněno, pro drobné živnostníky činí 500 korun na zmiňované dva roky. Zodpovědnost a právo rozhodovat za celý systém značení „Domácí výrobky“ mají regiony. Koordinátorem jednotlivých značek jsou vesměs Místní akční skupiny nebo Regionální agentury zodpovídající za udílení a odejímání práv k užívání značky producentům. Informace z regionů, kde je celostátní systém regionálních značek zaveden, je možno najít na internetové adrese www.domaci-vyrobky.cz.

Úlevy do konce roku

Úlevy pro malé výrobce potravin by měly být podle představ ministerstva zemědělství zformulovány prostřednictvím vyhlášky, včetně stanovení množstevních objemů výroby, do konce tohoto roku. Účinnost vyhlášky se pak předpokládá do 15 dnů od jejího zveřejnění. O výjimky veterinárních a hygienických předpisů musí příslušní výrobci požádat. Žádosti budou posuzovat a výjimky povolovat Krajské veterinární správy.

V současné době je přitom v České republice 605 podniků, které by mohly úlevy pro malé výrobce využít. Jde o podniky, které jsou podle požadavků Evropské komise schváleny pro vnitřní trh a které označují potraviny živočišného původu vnitrostátní značkou. Tyto podniky musí být do konce roku 2009 schváleny podle nařízení 853/2004 Evropského parlamentu a Rady, ale mají mít podle návrhu také možnost požádat o úlevy. „Té budou ale moci využít hlavně nově zakládané potravinářské provozy, jejichž počet však není možné předem odhadnout,“ uvádí ministerstvo.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče