Málem bez uhlí

05. června 2009, 11:35 - Vadim Fojtík
05. června 2009, 11:35

Důlní firmy směnily pozemky, jinak hrozilo zastavení těžby

Elektrárna Ledvice přestala vyrábět elektřinu kvůli přerušení klíčových dodávek hnědého uhlí z lomu Bílina. Majitel elektrárny, ČEZ, tím přichází denně o desítky milionů korun zisku. Severočeské doly (SD), které Doly Bílina vlastní, nejsou schopné sdělit, kdy budou dodávky uhlí obnoveny. Těžba se totiž zastavila na hranici pozemků, které sice leží v dobývacím pásmu SD, ale patří konkurenci – Czech Coal (dříve Mostecká uhelná). „O řešení současné situace intenzivně jednáme. Konkrétní termín uzavření dohody a obnovení těžby uhlí na Dolech Bílina však nyní nemůžeme sdělit,“ tvrdí Severočeské doly v tiskové zprávě.
Popsané události jsou, naštěstí pro těžební firmu, jen smyšlené. Zastavení těžby na Dolech Bílina, a tudíž i přerušení dodávek hnědého uhlí pro elektrárnu Ledvice, však skutečně hrozilo. Alespoň to tvrdí bývalý ministr průmyslu a obchodu Martin Říman a někteří úředníci resortu.

Dohoda firem

V podobné situaci se mohla ocitnout i Mostecká uhelná (MU). V dobývacím území společnosti totiž zase ležely pozemky ve vlastnictví Severočeských dolů a státu. Firmy se nakonec dohodly na výměně a prodeji pozemků. Mostecká uhelná si část pozemků pronajala dlouhodobě od státu, respektive státního podniku Palivový kombinát Ústí. Tuto transakci schválila koncem loňského roku vláda Mirka Topolánka. „Bez dodávek uhlí z dolu Bílina by ledvická elektrárna nemohla vyrábět elektřinu,“ potvrdil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Elektrárna se sice v současnosti podílí na celkové výrobě elektřiny v Česku minimálně, zhruba třemi až čtyřmi procenty, ČEZ však v Ledvicích buduje nový blok za stovky milionů korun. Bez dodávek uhlí by byla ohrožena návratnost investice. „Pozemky leží v lokalitě, do níž povrchová těžba dorazí okolo roku 2020. V nejbližším období by tedy těžba při neuzavření dohody ohrožena nebyla,“ konstatoval mluvčí Severočeských dolů Vladimír Budinský.

Chvíli to trvalo

„Po mnoha letech se podařilo narovnat majetkoprávní vztahy mezi státem, Mosteckou uhelnou a Severočeskými doly. To umožňuje oběma firmám pokračovat v těžbě. Nikoli za limity, ale před nimi. Stát vlastnil nebo dosud vlastní pozemky v jejím dobývacím prostoru. Vznikl tak propletenec a oběma firmám hrozilo zablokování těžby. Nakonec se problém podařilo vyřešit – pozemky jsme uvolnili. Vše se táhlo od doby, kdy se tehdejší Severočeské doly, koncernový podnik, rozdělily na několik firem. Kromě jiného na Mosteckou uhelnou a na Severočeské doly,“ sdělil již dříve týdeníku EURO bývalý ministr průmyslu a obchodu Martin Říman. Ten považuje uzavření dohody mezi těžebními firmami a státem za jeden z velkých úspěchů svého ministrování.

Nedotažená privatizace

Co situaci způsobilo? Především zmatky v době privatizace státního podniku Severočeské doly. Firma se rozdělila na Mosteckou uhelnou, která byla posléze zprivatizována, a Severočeské doly. „V rámci velké privatizace měl být majetek státu, se kterým hospodařil státní podnik Doly a úpravny Komořany (DÚK), vložen do nově zakládané akciové společnosti Mostecká uhelná, tedy právního předchůdce Mostecké uhelné. Státní podnik DÚK měl být následně zrušen. Některé pozemky a budovy však zůstaly v hospodaření DÚK, který v omezené míře dál existoval,“ popsal počátky problému mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Bartovský. Část majetku státu, která nebyla v rámci privatizace na Mosteckou uhelnou převedena, se totiž nachází v dobývacích prostorech, v nichž má právo těžit ložiska hnědého uhlí MU. V rámci projektu likvidace bývalých státních podniků byl na počátku roku 2008 sloučen DÚK se státním podnikem Palivový kombinát Ústí (PKÚ), na který tím přešlo právo k hospodaření s majetkem státu užívaným Mosteckou uhelnou. Následně začal Palivový kombinát Ústí jednat s Mosteckou uhelnou o uzavření nové nájemní smlouvy na pozemky, na kterých tato společnost těží hnědé uhlí. „Tato nájemní smlouva byla uzavřena v říjnu 2008. A byla podmínkou pro to, aby Mostecká uhelná mohla v dané lokalitě pokračovat v těžbě,“ konstatoval Bartovský. Jinak řečeno, pokud by se dohoda neuskutečnila, musela by Mostecká uhelná ukončit těžbu uhlí. Hodnota transakce nebyla zveřejněna. „K podrobnostem smluvních a obchodních vztahů se nevyjadřujeme. Dohoda o narovnání mezi Palivovým kombinátem Ústí a bývalou Mosteckou uhelnou byla podepsána za podmínek přijatelných pro obě strany,“ konstatovala mluvčí Czech Coal Liběna Novotná.
Jak upozornil Říman, stát pronajal Mostecké uhelné několik čtverečných kilometrů pozemků zhruba za několik desítek milionů korun ročně. Zdroj týdeníku EURO upozornil, že se celková částka za pronájem pohybuje okolo 120 milionů korun.

Šestapadesát hektarů

„S uzavřením této smlouvy také souviselo narovnání vlastnických vztahů u některých pozemků v předpolí Dolů Bílina mezi Mosteckou uhelnou a. s. a Severočeskými doly,“ upozornil Bartovský. Mostecká uhelná od doby privatizace vlastnila některé pozemky v předpolí Dolů Bílina, které patří Severočeským dolům. Aby mohly SD v budoucnu pokračovat v těžbě na tomto dole, bylo třeba eliminovat případný střet zájmů, tedy získat uvedené pozemky. „Severočeské doly uzavřely loni v říjnu s Mosteckou uhelnou smlouvu o smlouvě budoucí na koupi 84 pozemků s celkovou výměrou 56 hektarů,“ sdělil mluvčí Severočeských dolů Budinský. Konkrétní částku, kterou jeho podnik za pozemky zaplatil, však nesdělil. Pouze konstatoval, že cena je standardní a určená dle platné oceňovací vyhlášky. „Odkup se uskutečňuje po etapách. Loni bylo odkoupeno 34 hektarů, celá transakce bude dokončena v roce 2010,“ vysvětlil mluvčí.

BOX 1:
Czech Coal

Skupina Czech Coal ovládá především společnosti Vršanská uhelná a Litvínovská uhelná. Zmíněné firmy jsou nástupnickými organizacemi společnosti Mostecká uhelná. Litvínovská uhelná spravuje těžební lokalitu ČSA, která v rámci územních limitů disponuje vytěžitelnými zásobami v objemu 48 milionů tun hnědého uhlí. Za nimi se nachází největší zásoby uhlí v České republice – více než 750 milionů tun hnědého uhlí. Společnost Vršanská uhelná spravuje těžební lokalitu Vršany, která obsahuje zásoby uhlí s nejdelší životností v České republice v rámci současných územních limitů. S těžbou se zde počítá až do roku 2058. Zbývá vytěžit zhruba 333 milionů tun uhlí. Czech Coal nyní ovládají podnikatelé Pavel Tykač, Vasil Bobela a Petr Pudil.

BOX 2:
Severočeské doly

Severočeské doly vznikly 1. ledna 1994 rozhodnutím o privatizaci podstatné části majetku dvou státních podniků, Doly Nástup Tušimice a Doly Bílina. Firma těží v Severočeské hnědouhelné pánvi na dvou odloučených lokalitách – Tušimice a Bílina. Doly Bílina jsou producentem nízkosirnatého tříděného a energetického uhlí. Doly Nástup Tušimice produkují především energetické uhlí. Společnost je s roční těžbou zhruba 20 milionů tun největším producentem této energetické suroviny v Česku. Firma, kterou ovládá ČEZ, loni vydělala 3,164 miliardy korun po zdanění.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče